Čkyňská synagoga patří, spolu s bechyňskou, k nejstarším dochovaným židovským památkám v jižních Čechách. Vyrostla jako náhrada za původní, kterou potkal v roce 1827 neblahý osud v podobě přeměny na hospodářský objekt, jenž se dočkal destruktivního konce v roce 1977. Osud synagogy ale nebyl místním lhostejný – díky více než dvacetiletému úsilí byla opravena a tuto neděli v rámci dokončení projektu slavnostně otevřena.
Synagoga ve Čkyni je vůbec jednou z posledních židovských památek, které se na jihu Čech dochovaly, jedinou synagogou v okrese. Původně byly na Prachaticku synagogy čtyři, dochovala se však tato jediná.
Její osud nebyl vůbec jednoduchý, před více než dvaceti lety měla „namále“, dokonce se uvažovalo o jejím zbourání. Podobně jako řada jiných památek, putovala ‚ze správy do správy‘. Vimperská Jednota ji koupila v roce 1988, ale pro její záchranu a obnovu nebylo až do roku 1991 uděláno nic. Pak ale objekt odkoupila obec a začala s opravami. Střecha, strop, podlaha, okna (r. 1999) – postupně se budova začala vracet ke své podobě, pod patronací místní Společnosti pro obnovu židovské synagogy.Více než dvacet let neutuchající snahy o znovuobnovení unikátní památky oslavilo v neděli úspěch.
Synagoga ve Čkyni měla štěstí, že po přestavbě na rodinný domek byla možná její úplná obnova.
V expozici nové vybudovaného regionálního židovského muzea jižních Čech jsou k vidění kromě modelů slavných synagog opravdové unikáty dokumentující život židovské obce, například originální textilie z rodiny dnes vídeňské dárkyně, mezi první exponáty patřil modlitební plášť a kipa, které jejich majitel ponechal přes válku v ochraně u sousedů s tím, že si je po válce vyzvedne – k tomu už ale nedošlo, nejdůležitějším předmětem v synagoze je fragment tóry uložen ve schránce modlitebny, která by měla sloužit židovským obřadům.
Tóra je vlastně antickou formou knihy – svitek, který obsahuje pět knih Mojžíšových. Text je psán ručně, čte se zprava doleva a ve Čkyni je uložena část první knihy Genesis o délce zhruba 45 metrů, který bylo po nalezení na půdě objektu nutné zrestaurovat a zakonzervovat.
Hledat své kořeny sem přijíždějí potomci židů, kteří oblast opustili hlavně v 19. století. Dosud byl jejich cílem především židovský hřbitov, nyní si budou moci prohlédnout památku, která jim připomene život jejich předků zde. Někteří z nich byli přítomni i prvnímu zpřístupnění loni v říjnu, kdy byla znovu zasvěcena svému původnímu účelu.
V objektu najdou návštěvníci i prostory výtvarné galerie se stálou výstavou malířů prachatického okresu a multifunkční sál pro kulturní aktivity, včetně knihovny zaměřené na tématiku židovství.
Samotná rekonstrukce objektu byla podpořena přehraničním projektem česko-bavorské spolupráce Krajina spojuje „Zámek Wolfstein – Synagoga ve Čkyni“, finančně se na ní podílel také Jihočeský kraj, obec Čkyně, sponzoři a dárci.
Při příležitosti slavnostního dokončení projektu obnovy synagogy se sešlo mnoho významných hostů, slavnost byla zdůrazněna kulturním programem a vernisáží výstavy autorů Jana Hendrycha (sochy), Františka Hodonského (obrazy) a Jana Chaloupka (obrazy) – na foto zleva.
Neděle se ve Čkyni nesla nejen ve znamení krásného jarního počasí, ale i radosti nad úspěchem z výsledků společné snahy o znovuzrození významné památky.
Vlevo předsedkyně Společnosti na obnovu židovské synagogy ve Čkyni Jindra Bromová, uprostřed Ing. Vladimír Silovský, koordinátor projektu (RRA Šumava Stachy), vpravo starosta Čkyně Ing. Stanislav Chval.
O kulturní program se mimo vystavujících umělců postarali klavírista Jan Tláskal, sopranistka Ani Vardanjan a barytonista Milan Sečanský.
Poděkování si zaslouží všichni kteří se o realizaci projektu, i program k jeho slavnostnímu dokončení a otevření synagogy, zasoužili. Od pamětníků, žijicích potomků židů kteří se již zpět do Čkyně nevrátili, i současné kulturní společnosti pak také poděkování za záchranu části historie, která k národu neodmyslitelně patří a deklaruje jeho kulturní a společenský vývoj.
-red, foto Vladislav Hošek –
{gallery}vimperk/2014/brezen/synagoga_web/{/gallery}
