Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – květen 2014

1 května, 2014
14:48

{jcomments off}Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala

31.května:

Máj odchází v podobném duchu, v jakém se narodil, …

… ale tentokrát láká k vzpomínkové pouti po stopách historie, která ne vždy byla časem lásky.

Příroda nezahlazuje všechny stopy lidského působení, ba naopak umí připomenout, že tu člověk kdysi cosi postavil, zasadil, …

… a zase zničil. Naštěstí není v jeho tupé moci, aby umlčel životadárnou touhu kvést …

Neboť i stromy mají srdce …

… rozmlouvající s oblaky, …

… jimž možná závidí jejich nespoutanou volnost a bratrství se sluncem …

30.května:

Ještě ráno se Boubín nacházel v mlžné čepici, z níž sem tam zamrholilo, ale v podvečer už oslavoval návrat sluníčka …

Další slova jsou tu zbytečná, ba rušící, …

… neboť s poslední mlhou zvolna se loučící les …

… byl náhle plný hudby …

Dobrou předposlední …

… květnovou …

… noc.

29.května:

Roztomilým jiřičkám pranic nevadí, že jejich hnízdo má sotva základy … i tak je kde se ukrýt před deštěm – a právě o to dnešního dne běží.

28.května:

… a minul další z dnů, které bylo povětšinou lépe strávit pod střechou …

27.května:

Už by se snad dalo věřit i na čáry a kouzla – Šumavu opět předpovídané bouřky minuly a odcestovaly jinam, tentokrát ku Praze …

26.května:

Dlouho jsme se ze sluníčka neradovali … čeká nás opět (snad) bouřková změna, takže zbývá jen položit otázku, kde se tentokrát naplno vyřádí, co možná bude jako posledně zamícháno nad Šumavou … (?)

25.května:

Snad tuší, že dnes se nemá čeho bát, ale přesto je opatrná …

24.května:

Sobota definitivně potvrdila, že slibované víkendové bouřky …

… nebudou v žádném případě šumavskou záležitostí.

23.května:

Dnešní cesta na Boubín se nesla ve znamení nezvyklého tepla – ještě za tmy na Kubovce čtrnáctistupňového, navíc s pocitem doslova stojícího dusného vzduchu.

Teprve na věži přišlo osvěžení v podobě mírného větříku, který však zákonitě neměl síly na rozfoukání oparu, z nějž jako by se sluníčku k nám ani nechtělo.

Objevilo se v prvních nesmělých náznacích teprve deset minut po oficiálně uváděném čase východu …

… a uplynulo ještě dalších dvacet minut, …

… nežli jeho záře začala zřetelněji zlatit krajinu pod sebou. Zjevně se tu rodí další z výrazně teplých dnů, který by navíc podle očekávání meteorologů měl být završen bouřkovou aktivitou, a to dokonce silnou, ba přetrvávající až do víkendu. Nechme se překvapit, čeho se Šumava, vycházející v daném směru zatím víceméně naprázdno, dočká tentokrát …

Nu, po slibně se tvářícím odpoledni bouřková mračna odcestovala na východ a zanechala jen pošmourno, z nějž dle všeho nanejvýš spadne nějaká ta kapka – kvitujme s povděkem, že stále potřebná …

22.května:

Zajímavými němými svědky plynoucí historie jsou (nejen u nás na Šumavě) takovéto a podobné kameny. Tento například sloužil jako mezník. Dodnes vydává svědectví o dávném zvyku kameníků vytesat krom základních údajů (v tomto případě na opačné straně) na kámen i svou speciální osobní značku.

Někdy kámen nesl i letopočet. Když byl krom toho označen navíc výrazným křížem (nebo přímo do tvaru kříže opracován), mohlo se jednat o tzv. smírčí kámen, vsazený na dané místo na památku nějakého neštěstí či zločinu.

Nad sebezajímavějším dílem lidských rukou však stejně nakonec zvítězí umělkyně z nejvyvolenějších – příroda 🙂

21.května:

V parných dnech, jakým byl i dnešní, …

… přijde vhod malé osvěžení …

20.května:

Konečně se zase po nějakém čase řádně ohřejeme, ba i s postupnou vyhlídkou na pěkné bouřky …

19.května:

Sluníčko se vrátilo, avšak nikoli bez půvabných mračen …

18.května:

O třetí květnové neděli by měly deště vrcholit …

… a na nějaký čas zase ustat.

17.května:

Vláha jde k duhu lesům i jejich barvám …

16.května:

Šumava se nám co nevidět zase na nějaký čas rozpláče …

15.května:

Další změna počasí je za dveřmi, “počůraná Žofka” nás však zatím šetří …

14.května:

Bonifác završil působení letošních ledových mužů …

… ve 21:17 famózním vstupem Měsíce do fáze úplňku.

13.května:

Ani Servác nepřipustil, aby byl co do celodenní teploty svým prvním ledovým bratrem zahanben, připišme mu však k dobru, …

… že nás o něco více šetřil, co se týče deště, …

… a až do večera neopomněl zavdávat dostatek příčin k fascinaci oblačnými kouzly.

12.května:

Pankrác, jímž započal třetí květnový týden, se své role ledového muže zhostil víceméně jen symbolicky – mírný pokles teploty byl sice znát, ale naštěstí nepředstavoval pražádné nebezpečí pro vše kvetoucí, jako tomu bývalo v minulosti.

Zásluhou poměrně prudkého střídání dešťových přeháněk s příjemně slunečnými okamžiky jsme se naopak dočkali nejedné báječné podívané – zde konkrétně výstavní irizace …

… a v podvečer pak neméně skvostných parhelií …

… po obou stranách slunečního kotouče.

11.května:

Nad malebným pošumavským Vacovem se o druhé květnové neděli, slavené rovněž jako Den matek, zaskvěla krásná, bezmála bouřková obloha, …

… jejíž svérázná kouzla neminula ani podvečerní Vimperk.

Příští týden má být bohatý na srážky, …

… což onen právě končící potvrzuje. Ba i ojedinělého zahřmění jsme se nakonec dočkali.

10.května:

Chůdové kořeny nejsou na Šumavě pouze výsadou Boubínského pralesa …

9.května:

Dnešní zajímavá oblačná seskupení, z nichž chvílemi sprchlo a zdálo se, že někde by mohlo i lehce zahřmít, představovala od samého rána po celý den příslib zajímavého večerního vyvrcholení … Boubín však byl jiného mínění a v rozhodujících okamžicích náhle začal halit svou špičku do rychle se od jihozápadu nasouvající mlhy.

Ta sice nepatřila k nejhustším, ke všemu si s ní pohrával vítr a nechával tak vzniklými trhlinami více či méně prosvítat okolní krajinu, ale z rozhledny viděné západové scenérie se již vlivem této souhry nezbavily pastelového nádechu.

Krajina tím pádem nabyla plné sytosti svých barev teprve v nižších partiích, kde náhle jako by přece jen chtěla na poslední chvíli aspoň vizuálně zahrozit bouřkovou atmosférou. Zůstalo však skutečně jen u chvilkového optického náznaku, žádná bouřka se nekonala.

8.května:

K nesporně zajímavým a přitažlivým patří na Šumavě lokality spojené s dávnými rituálními obřady. Loňského jednadvacátého července jsme si zde v té souvislosti představili tajemný Mouřenec – http://vimperk.eu/index.php/2578, dnes přichází na řadu kaple Panny Marie Pomocné, nacházející se severozápadně nad Strážným. Byla vybudována roku 1834 na prehistrorickém kultovním místě, na němž se rituály – údajně léčivé a určené pouze ženám – provozovaly až do středověku. S tím pak souvisí i zvláštní odchylka od běžných zvyklostí – oltář kaple je situován opačně, tedy k západu.

7.května:

Po víceméně nepatrném přídělu vláhy (v kontextu celkové potřeby vody po rozpačité zimě) nás o zítřejším státním svátku dle všeho opět přinejmenším po ránu a dopoledne potěší sluníčko …

6.května:

Za malebnými rozhledy není vždy za každou cenu nutno vyrážet na známá a prověřená místa, naopak bývá příjemně překvapujícím zážitkem vydat se třeba i na nižší vrcholy, k jakým se svými osmi sty třiceti šesti nadmořskými metry náleží např. Skalní hora nad údolím Cikánského potoka.

Odměnou za poměrně nenáročný terénní výstup zde nejsou jen báječné výhledy směrem ke Knížecímu stolci či do vnitrozemí, ale též pomyšlení, že ono svým způsobem tajemné místo je opředeno několika šumavskými pověstmi. Jedna z nich nápadně připomíná známou baladu od K. J. Erbena, o čemž se lze více dočíst zde: http://www.vimperk.eu/index.php/vimperk/104-historie-obce/403-o-cem-si-vypraveli-nasi-predkove

Kdyby pak někdo, třeba pod vlivem slunečních úkazů krátce po poledni, …

… přece jen ještě zatoužil po nějakém zákusku, může si jej dopřát dokonce před spaním (tentokrát jistě výjimečně s nadšeným souhlasem lékařské vědy, která by se ovšem za jiných okolností už jen při takové představě otřásla odporem), a to v podobě výšlapu o něco blíže sluníčku. Případní puntičkáři dojdou uspokojení nad tím, že Boubín se, přísně vzato, i navzdory devítistupňovému teplu dosud nezbavil sněhu, …

… fandové meteorologie se ujistí, že nás opět čeká změna počasí, …

… a ošizeny konečně nebudou ani romantické duše, …

… které se mohou ponořit do všeho nabízeného …

… a třeba jen tiše snít.

5.května:

Druhý květnový týden se probudil do ještě silnějšího mrazíku nežli předešlá neděle, současně je však zřejmé, že Boubín se svých májových námraz z valné většiny napohled zbavil.

Údolí mezi Šumavskými Hošticemi a Škarezem si oproti tomu přebohatě užilo jinovatky, …

… která se v jarní krajině každopádně stává svérázným zkrášlujícím prvkem.

Někdy se pak naskytne i zajímavé zpestření slunečního západu …

4.května:

První májové nedělní jitro vysvobodilo širý kraj ze včerejší vleklé mlhy, …

… ale současně nás nenechává na pochybách o tom, že osvobození boubínských smrků od tíživých námraz sluníčku ještě nějakou chvilku potrvá.

3.května:

Bylo očekáváno výrazné ochlazení …

… a také se dostavilo.

Májovou cestu na Boubín by si mnozí představovali celkem zákonitě jinak, …

… ovšem pravověrného Šumaváka ani takováto “jarní” realita nepřekvapí.

Postačí, když teploměr ukáže všehovšudy jen nulu, …

… a boubínské lesy se vlivem spolupráce husté mlhy s větrem opět obléknou do přebohatých námraz, …

… příznačných samozřejmě pro zcela jiné roční období.

Zapomenutá letní čepice tu dnes opravdu nemohla dopadnout jinak … svému majiteli by za daných okolností stejně posloužila jen pramálo, neboť větrem násobený mrazík slušně tahá za uši.

Nu a o nějakých bohatších pohledech z věže s datem třetího května si zkrátka každý mohl jedině nechat zdát … i takový umí být šumavský máj … 🙂

2.května:

Půvabná ve své skromné nenápadnosti …

1.května:

Opět přichází máj … a mnozí v duchu dodají jedním dechem spolu s panem Máchou “… lásky čas “. Avšak nezapomínejme, že náš slavný básník byl též náruživým poutníkem, jehož velkou vášní se staly zejména hrady. Mezi mnohé, které za svůj bohužel velmi krátký život navštívil, si zapsal i některé jihočeské – Rožmberk, Helfenburg a další … Kdyby byl zavítal také do nejzápadnějších končin vimperského panství, jistě by na něho mocně zapůsobilo romantické prostředí zříceniny středověkého strážního hrádku Kunžvartu (od Königswarte čili Královská stráž), …

… včetně rozhledů, které se odtud každému, koho sem kroky zavedou, nabízejí.

Pan Mácha tu sice, vycházíme-li z jeho cestovních zápisků, nebyl … to nám však nebrání, abychom zrovna dnešního dne vykonali tuto pouť symbolicky za něho a věnovali mu tady tichou prvomájovou vzpomínku, …