12.6. Cenu tepla ovlivňuje
K Horákovu do nekonečna omílanému, uměle vytvořenému problému s výší ceny tepla za 1 GJ, kterou často váže k ceně při spalování uhlí, mohu jenom sdělit, že jsou opravdu unavující a opět přinejmenším zmatečné a vyloženě neználkovské, které při jejich neustálém opakování a bez zohlednění reality, může plodit jen chorá mysl.
Cenu tepla zásadně ovlivňuje úspornost, respektive, účinnost provozovaného zařízení, a také úspornost vytápěných objektů! Nesmíme zapomínat ani na provozní vlivy, které jsou ovlivněny mimo jiné i opotřebováním provozovaného zařízení, ale hlavně pak povětrnostními vlivy, ke kterým patří venkovní teplota , délka topného období – takzvané dennostupně, nebo v topném období oslunění domů sluncem, množstvím a intenzitou náporových větrů apod.! Sem ale určitě patří i doba denního provozování – 2 či 3 směny.
Takže v případě chladnějšího počasí s větší délkou topného období bude stoupat množství celkově spotřebovaného tepla. Někdy může zároveň docházet i k mírnému snižování, dle kombinací délky topného období a Ø venkovní teploty. A k výraznému zvyšování jednotkové ceny 1 GJ bude také docházet při dlouhotrvajícím extrémně studeném počasí, nebo např. při dlouho trvajících studených náporových větrech.
Proto se tyto skutečné parametry musí projevit v celkových nákladech na výrobu a dodávku tepla! To znamená, že by se zákonitě projevily úplně stejným způsobem i u uhelné kotelny s původním systémem vytápění – před rekonstrukcí, systém s uhelnou kotelnou, středotlakým parovodem, výměníkovými stanicemi a kanálovými teplovody.
Samozřejmě, že se tyto parametry silně projeví u vytápěných budov – zda jsou nebo nejsou zatepleny!
Nemůžeme také opomenout technickou skutečnost, což částečně opakuji, že provozní parametry uhelné kotelny, včetně původního potrubí středotlaké přehřáté páry byly na výstupu z kotelny – tlak cca 12 atp. o teplotě 220 až 225 ºC. Na hoře na kopci, v sídlišti Míru, pak z toho již byl – tlak pouze cca 7 až 8 atp. o teplotě cca 160 až 180 ºC.
Z uvedeného vyplývá, že potrubí o teplotě páry 160 až 225 ºC musí mít zcela zákonitě mnohem vyšší tepelné ztráty než po rekonstrukci provozované teplovodní rozvody o teplotě 60 až 80 ºC a až max. 105 ºC.
Čím vyšší teplota v potrubí tím hůře se zabraňuje zvyšování tepelné ztráty izolovaného potrubí, tím hůře se izoluje. U páry pak tyto parametry částečně ovlivňuje i úbytek tlaku a teploty páry v důsledku velkého terénního převýšení. Což jsou vlastně velice vysoké tepelné ztráty! To je teplo, které není a nemůže být předáno vytápěným domům.
Tato skutečnost má také přímý vliv na zvýšenou spotřebu tepla. Což také Zámečník ve svých článcích uváděl, avšak bez jakéhokoli profesorova povšimnutí.
Nelze také přehlížet dobu provozování celého systému tepelného hospodářství. Před rekonstrukcí tato byla pouze na dvě směny s prodlouženou směnou v dobách silných mrazů.
Po rekonstrukci se tato doba zvýšila trvale a celoročně na tři směny, to znamená, nepřetržitý provoz s nočním
tlumeným provozem.
To má za následek jednak zvýšení komfortu vytápěných domů, při provozu na tři směny. Avšak na zajištění této 3 směny jsou potřeba náklady na mzdy obsluhy, na spotřebu elektrického proudu – hlavně kotlů a čerpadel, na spotřebu paliva – štěpek a na pohonné hmoty do stroje zavážejícího palivo apod.!
I když zcela určitě došlo použitím moderních technologií i k dosti značné úspoře tepla i provozních nákladů, které zákonitě vznikaly při provozování původního systému před rekonstrukcí.
Také tlumený noční provoz tohoto nového systému šetří náklady na ranní zátop u dvousměnného provozu. Nový systém šetří i mzdové náklady na více člennou obsluhu a určitě také náklady na zvýšené opravy u původního systému před rekonstrukcí! To znamená, že by se náklady neměly novým systémem navyšovat, spíše by se měly snížit.
Také si myslím, že by se spotřeba tepla v GJ za celé topné období, před a po rekonstrukci, neměla výrazněji lišit, respektive by měla být nižší, pokud některý uživatel bytu nepraktikuje např. mnoha hodinové větrání, nebo vytápění místností na příliš vysokou teplotu apod.
Avšak pouze při respektování všech změn provozních a povětrnostních vlivů (např. Ø venkovní teplota, délka topného období apod.). Protože každá topná sezóna je úplně jiná.
U již zrekonstruovaného celého tepelného hospodářství s použitím teplovodních rozvodů, dosahují tyto úspory poměrně vysokého množství tepla již při jeho výrobě a dodávce, a proto daleko více ovlivňují výši ceny za jednotku tepla – 1 GJ! Což také zmiňoval Zámečník ve svých článcích, i když ne tak polopaticky, jako to dělám já zde. Avšak zcela bez úspěšně, bez sebemenšího zamyšlení se Horáka nad těmito sděleními! Náš „génius“, Jirka Horák toto vůbec nebyl schopen domyslet!!!
Celkové množství vyrobeného a spotřebovaného (dodaného) tepla je po rekonstrukci o mnoho nižší, a proto se musí zcela zákonitě zvýšit jednotková cena za 1 GJ, kterou v plné míře ovlivňují celkové započítávané provozní náklady!, které se zase tak razantně asi nemohly snížit! Stručný výčet těchto nákladů uvádím níže, v Soupisu nejdůležitějších provozních nákladů.
Přitom výše jednotkové ceny za 1 GJ není v době, kdy dochází k radikální změně systému tepelného hospodářství rozhodující, respektive, vůbec směrodatná! Protože se zásadním způsobem mění hlavně technologické podmínky celého provozu tepelného hospodářství a tím dochází k nastavení nové tepelné i cenové náročnosti. Taková je neodvratitelná pravda, Jirko Horáku!!!
Tato jednotková cena může seriózně sloužit jako srovnávací číslo pouze jednoho a téhož systému tepelného hospodářství, až když je celý systém v ustáleném provozu minimálně 2 roky a samozřejmě vždy se zahrnutím všech ovlivňujících faktorů, jako jsou provozní vlivy (hlavně venkovní teplota, počet topných dnů, které jsou každý rok jiné a také denní doba provozování), a jako je inflace a další pohyb cen vstupních nákladů!
Nejobjektivnějším srovnávacím pomocníkem proto může v této situaci být, jedině množství a cena spotřebovaného tepla za celé topné nebo účetní období za jeden byt před rekonstrukcí a po rekonstrukci!!! Zase ovšem s přihlédnutím k provozním podmínkám (hlavně venkovní teplotě, počtu topných dnů) a k dalšímu zdražování vstupů do výroby tepla, respektive k inflaci.
A také nesmíme zapomenout na to, zda byl srovnávaný byt před rekonstrukcí a po rekonstrukci ve stejných tepelně technických podmínkách !!! To znamená zda byl před rekonstrukcí již zateplen nebo nezateplen, nebo zda byl nezateplen a po rekonstrukci zateplen! Oba způsoby – se stejnými a nestejnými tepelně technickými podmínkami nám přesvědčivě sdělují pravdivé informace o ceně tepla v nezatepleném a poté zatepleném bytě.
Zámečník ve svých článcích také uvádí, že nedošlo k razantnímu navýšení celkové ceny za topnou sezónu na jednotlivý byt, a uvádí zkušenost ze svého bytu, kdy jak píše : „rozdíl ve spotřebě tepla za rok je téměř žádný“. Určitě zde měl na mysli cenu tepla a nikoli spotřebu, která po zateplení domu musela být nižší a i tak se navyšovala jednotková cena a nikoli spotřeba. Nevím, zda byl jeho dům již před rekonstrukcí zateplen či nikoli. Já si myslím, že byl zateplován právě v roce rekonstrukce CZT (r. 2004).
Neuvádí zde ale ani o jakou konkrétní částku se cena navýšila, nebo snížila, ani průměrnou venkovní teplotu, ani délku topného období, ani provoz v třísměnném provozu vytápění domů, jež výrazně ovlivňují celkovou cenu tepla – oproti stavu před rekonstrukcí. Nemůžeme proto konkrétně vypočítat skutečné snížení nebo zvýšení této ceny. Také toto sdělení Zámečníka Horák přešel zcela bez povšimnutí.
Je pravdou, že u dosud nezateplených domů se cena za teplo po rekonstrukci tepelného hospodářství v těchto bytech výrazně zvýší. Je to ale způsobeno v podstatě jenom v důsledku nehospodárného vytápění nezateplených domů! Nikoli úsporností zvoleného systému výroby a dodávky tepla!
V tomto případě se skutečně zvýšená cena tepla 1 GJ velice nepříznivě promítne do celkové ceny za spotřebované teplo v účtovaném období. Protože spotřeba tepla v těchto domech zůstává na stejné úrovni, ale výrazně se navyšuje jednotková cena tepla za 1 GJ v důsledku úspory již ve výrobě tepla.
V době přípravy rekonstrukce, by se již včasnou informovaností nemohly nepříjemné dopady o podstatném zvýšení ceny za teplo v nezatepleném domě zřejmě projevit jinak, než že by se s touto tvrdou skutečností uživatelé bytů seznámili v nějakém malém časovém předstihu. Byl by to ale férový přístup Města k odběratelům.
Snad by si proto mohli všichni majitelé či nájemníci bytů o něco dříve uvědomit nutnost co nejrychlejšího zateplení svých domů, z důvodu skokového nárůstu ceny za teplo v případě nezatepleného domu. A nečekalo by je nepříjemné zaskočení až při vyúčtování tepla. Nevím, zda tato informovanost byla provedena.
I když Horák tento problém, tuto skutečnost nijak nekonkretizoval, nerozlišoval zde navýšení ceny 1 GJ, v zateplených a nezateplených domech, a proto ji vůbec neuváděl – nenapadal. Jej zajímala pouze absolutní výše ceny 1 GJ.
Tím také nijak nenapadal, nekomentoval, nezmiňoval ani tvrdé dopady do celkové ceny za spotřebované teplo za účtované období právě v nezateplených domech.
Jsem přesvědčen, že Horák na základě své absolutní neznalosti problému a i neschopnosti ovládat své myšlenky v reálných posloupnostech, asi není schopen rozlišit tyto skutečnosti!
V této situaci spíše vidím zásadní nedostatek či selhání předchozích vedení radnic, že neprojevili o technický stav tepelného hospodářství patřičný zájem a nepřipravovali v předstihu tuto Horákem napadanou rekonstrukci!
To, že rekonstrukce tepelného hospodářství byla nanejvýš aktuální dokladuje, mimo Horákem sdělených informací, i požadavek jednatele soukromé firmy při jednání s místostarostou, že na rekonstrukci požadoval po Městu 50 mil. kč!!!
Tento požadavek představitele nájemce tepelného hospodářství potvrzuje, že se muselo rozhodnout o rekonstrukci rychle, protože již špatný technický stav zřejmě signalizovali různé havarijní situace, respektive se tyto havárie již stávaly, např. jak již píši výše myslím, že na konci zimy r. 2004 se opravovalo nejnovější porušené kanálové potrubní vedení v Luční ulici, a snad nebylo možno rekonstrukci odkládat i z jiných důvodů, např. zajištění potřebných investic. Tím došlo k ohromnému nedostatku času na veškeré organizační zajištění této rekonstrukce. Včetně snad i nedostatečné informovanosti jednotlivých odběratelů tepla.
Taková je nezvratná skutečnost „profesore“ Jirko Horáku! Proto tedy podle mne „zásadně nepochybil“
místostarosta Zámečník, ale právě všechna předchozí vedení Města, kdy došlo k zásadnímu zanedbání technického stavu Města a tedy i zásadního zanedbání tepelného hospodářství!!!
Jak již uvádím výše, tak v celém tomto období vládl Městu sám „všeho znalý“ profesor Horák, jako představitel nejsilnější politické síly ve Městě, se svými nic nedělajícími kumpány !!! Toto je třeba si Jirko Horáku uvědomit a neházet špínu na člověka, který tato závažná pochybení předchozích radnic musel alespoň z části napravovat!
Ekonomie provozu vytápění těchto nevytápěných bytů si vyžaduje, aby majitelé bytů provedli co nejrychleji zateplení svých domů! Tím se srovnají na průměrné náklady za vytápění bytů. Je to tedy jenom na majitelích nezateplených domů, i když jim nebyl dán dostatečný prostor na včasné zateplení svých domů.
Ale ani s tímto si Horák hlavu nedělal. Jenom jako tvrdohlavý „mezek“ donekonečna vedl svou – zvýšení jednotkové ceny za 1 GJ, že byla slibována téměř neměnná výše atd.!
Zámečník a celé vedení Města zřejmě vycházeli v době uvažování (podzim r. 2003 – jaro 2004) o provedení této rekonstrukce z reálných cen vstupů do výroby tepla, kterou nepochybně zásadně ovlivňovala i tehdejší cena zemního plynu. Ve výtahu z článku tehdejší starostky Stáni Chumanové, „Vývoj ceny tepla v r. 2005 ve Vimperku“, uvedeném ve VN č. 5/2006, tak zde uváděné ceny potvrzují tuto Zámečníkem předpokládanou výši ceny 1 GJ jako v zásadě správnou pro rozhodnutí o této rekonstrukci !!!
Jenom musím dodat, že jsem přesvědčen, že jenom trochu rozumný a trochu! inteligentní člověk, by měl tyto problémy s růstem ceny přinejmenším umět chápat.
Dále tuto cenu výrazně ovlivňuje i množství zateplených domů vytápěných z tohoto systému. Toto postupné zateplování jednotlivých domů se projevuje dalším postupným snižováním celkové spotřeby tepla na straně výroby a dodávky a samozřejmě i postupným růstem jednotkové ceny 1 GJ na straně bytu. Zde se jedná i o v současnosti probíhající výměnu oken, protože dřevěná a zdvojená okna měly vysoké tepelné ztráty, které ve středních bytech přesahovaly výrazně 50 % tepelných ztrát celého bytu.
Zateplením domů se ale také snižuje samotná celková spotřeba tepla, v jednotlivých bytech! Jak píši také
výše.
Takže celková cena za spotřebované teplo za účtované období v jednotlivých bytech může docela dobře zůstat! i v úrovni ceny před rekonstrukcí!!!, nebo v její blízkosti!, i když se jednotková cena za 1 GJ zvýší!
Musí se ale vždy přihlédnout k provozním podmínkám a povětrnostním vlivům (venkovní teplota, počet topných dnů, třísměnnému provozu), k postupnému zdražování vstupních nákladů! Každý rok je jiný.
I když jak uvádím výše, u zateplených domů, respektive jen pouhým zateplením, samozřejmě dojde také k výraznému navýšení jednotkové ceny tepla – 1 GJ!, která se zákonitě musí také projevit v celkové ceně za spotřebované teplo v jednotlivých bytech, za účtované období! A v případě, že dojde k extrémnímu nárůstu vstupních cen provozních nákladů a povětrnostních podmínek, tak i výraznému navýšení! Tato nová cena 1 GJ má potom jenom význam ve změně nového stavu tohoto kritéria. Proto se také více s touto jednotkovou cenou nezabývám.
I toto Zámečník ve svých článcích uváděl, včetně svojí vlastní zkušenosti a určitě i ostatních obyvatel vytápěných bytů – vlastně jeho sousedů, ale zase zcela zbytečně!
Pro neomylného Horáka hrála prim pouze velice zavádějící, a k tomuto problému prakticky nic neříkající, absolutní výše jednotkové ceny za 1 GJ! Vůbec jej nezajímala úroveň celkové ceny za všechno spotřebované teplo v bytě, za účtované období! před a po rekonstrukci!
Jedině ale tímto porovnáním ceny za celkově spotřebované teplo před a po rekonstrukci, by došlo k serióznímu porovnání nárůstu ceny tepla !!!
Velice přesvědčivě to ukazuje na pochybnou úroveň Horákových myšlenkových pochodů!
Tyto cenové problémy ale dnes nemůže nikdo dodatečně a zodpovědně vyhodnotit bez veškerých podkladů o provozu celého tepelného hospodářství, jak před rekonstrukcí, tak i po ní! A i kdyby byly k dispozici, k ničemu by již tyto výpočty prakticky nesloužily.
12.6. a) Související problematika – Cenu tepla by mohlo snížit
Podle mého rozumu by se měli všichni zainteresovaní na centrálním vytápění soustavně snažit o snížení nákladů na výrobu a dodávku tepla, to je provozovatel, Město i odběratelé. Protože vzhledem k tomu, že dosud nejsou zatepleny všechny domy, bude tato cena tepla, respektive, cena za 1 GJ, postupně narůstat, dokud nebude zateplen poslední dům, a vyměněna poslední okna. Až potom dojde k relativnímu ustálení nákladů potřebných na výrobu tepla, a tím i k relativnímu ustálení i ceny tepla, včetně jednotkové ceny – 1 GJ.
Kromě povětrnostních podmínek a inflace, které budou ohrožovat cenu trvale. Proto by měla snaha o snižování výrobních nákladů platit trvale i do budoucna.
Možnosti snižování nákladů :
a) Např. snížení stálých (neměnících se) nákladů tepelného hospodářství, je-li to ale možné ! nebo i ceny štěpků. Tato možnost by se mohla ověřit i na základě objektivní analýzy, nebo jak je dnes módní, „auditu“ provozních nákladů, kterou by zadalo Město, nebo sami odběratelé asi spíše ve spolupráci s Městem. Z objektivních důvodů by podle mne nebylo šťastné, aby si tuto analýzu zajišťoval sám provozovatel.
Tuto analýzu ale nemusí provádět cizí a drahá firma. Pro takovouto práci se zcela určitě najdou zodpovědní odborníci i u nás, v našem, i třeba širším regiónu. Tento člověk by měl být profesí spíše technik než jenom ekonom, nebo tým dvou pracovníků, technik + ekonom. Technik by měl mít zkušenosti s provozováním takových zařízení a oba by měli mít analytické myšlení.
b) Majitel – Město, a odběratelé by se měli trvale chovat tak, aby to nutilo provozovatele k maximálně úspornému provozování. Těch pomůcek k takovéto činnosti si myslím, že je známo dostatek. Tou úplně základní je prokazování oprávněnosti účtovaných nákladů provozovatelem.
c) Další možností snížení ceny tepla by bylo, kdyby Město a odběratelé za součinnosti provozovatele začaly uvažovat o možnosti rozšíření kotelny na dřevní štěpky – provést montáž dalších 1 až 2 kotlů. Tím by se zvýšil výkon kotelny na štěpky a naopak by se mohly snížit náklady na výrobu tepla v plynové kotelně, protože by došlo ke snížení spotřeby plynu z důvodu menšího využívání.
Samozřejmě, že mám na mysli pouze racionální rozšíření kotelny v souladu s ekonomickou výhodností. Provozovatel již takto v minulosti uvažoval, ale rozšířit pouze kotelnu a pouze na jeho náklady, by pro něho nebylo ekonomické. Proto s tímto souvisí i následující odstavce.
d) Ke snížení ceny tepla by mohlo přispět, jsou-li ještě nějaké objekty, které by bylo možno z této kotelny ekonomicky vytápět – připojit. Pak by se režijní (stálé) náklady také více rozmělnily na více odběratelů, což by v konečném důsledku znamenalo, snížení tohoto podílu v ceně tepla, jak celkové, tak i jednotkové – 1 GJ.
Myslím si, že objekty by určitě byly, např. celé staré sídliště, které bylo z části asi na konci 70. let
elektrifikováno, a vytápění elektrikou je určitě ještě mnohem dražší než CZT. A dnes si zde někteří obyvatelé instalují etážová topení na uhlí z důvodu vysoké ceny elektrické energie nebo i dalších objektů, jako jsou např. základní školy ve městě, jesle a pod., případně budov i ostatních majitelů – prodejny, hotely apod.
Je ale otázkou, zda by výstavba přivádějících teplovodů byla ještě ekonomicky výhodná.
Musel by to posoudit projektant. Myslím si ale, že v dnešní době jsou technologie potrubního bezkanálového vedení, které by mohly potřebnou finanční dostupnost poskytnout.
Také by se výrazněji projevila úspora, respektive, příjem za prodej poukázek za neznečišťování ovzduší při spalování uhlí. To je zatím v průměru 0,6 mil. kč/rok. A záleží také na tom, jak dlouho bude vyplácen.
A dne 27.8.2013 jsem procházel ulicí 1.máje okolo Zimního stadiónu a viděl jsem, že se již na nových připojeních dalších odběratelů tepla pilně pracuje. Dle výkopu jsem pochopil, že bude připojen Zimní stadión. Předpokládám, že se počítá i s připojením Mateřské školky proti ZS, nebo Zvláštní školy, Národního parku Šumava, Zdravotního střediska, prodejny Železářství Princ, Knihovny, Základní školy a další možné objekty v ulici. Určitě by to pomohlo ke snížení ceny 1 GJ. Každá „deseti či padesátikoruna“ je dobrá.
e) Další snížení nákladů vidím snad v ceně paliva – štěpků. Myslím, že by provozovatel spolu s Městem měly trvale hledat nové dodávky tohoto paliva produkovaného převážně z odpadu z dřevozpracující výroby a nikoli hlavně ze vzrostlých jehličnatých i listnatých stromů.
Na základě analýzy pak objektivizovat cenu všech získávaných štěpků ! Tam si myslím, že by se snad mohla cena také o něco snížit.
Jsem přesvědčen, že v tomto směru určitě provozovatel i Město podnikaly své kroky již dříve a podnikají i dnes. Je také pravda, že zpracovatelé dřeva tento odpad využívají hlavně pro svoji potřebu a prodají jen přebytek.
S takovýmto „tipem“, na možného nového dodavatele štěpků, ale může přijít i jakýkoli odběratel, nebo jenom i uživatel bytu, zkrátka kdokoli. Vím moc dobře, že to není úplně jednoduchá záležitost, a také že vše co je z odpadu nemusí být ekonomicky výhodné.
f) Další možností jak zvýšit úspory tepla je vylepšit tepelné izolace stávajících teplovodů, pouze ale některých úseků. Toto lze uskutečnit rozhodně i nyní. Jedná se o navršení vyšší vrstvy zeminy na teplovody tam, kde by to nepřekáželo, kde to lze z důvodu volného prostoru nad teplovody. A šlo by to provést za velice nízké náklady, pouhým využitím odpadové, respektive skládkované, zeminy při budování jiných staveb ve městě. Těch úseků ve volném terénu je zde celkem dost.
Zde bude hlavně záležet na odběratelích tepla, zda budou jednat a zda uspějí při vyjednávání s Městem, s provozovatelem teplovodů a případně jinými majiteli pozemků, kudy prochází teplovody. Každé procento úspor by bylo podle mne velice dobré.
Mým úkolem ale dnes není řešení těchto technických problémů, pouze jsem nastínil některé možnosti, kudy by se mohlo ubírat CZT (centrální zásobování teplem našeho města) v zájmu snižování ceny tepla, když jsem se s Horákem dostal k tak hlubokým úvahám o ceně za teplo.
Mým osobním a zásadním! úkolem v těchto textech je pouze vyvrátit nesmysly a tlachy Horákových článků!
