POUTNÍ MŠE SVATÁ U ROSENAUEROVY KAPLIČKY
Před 225 lety začal schwarzenberský inženýr Josef Rosenauer stavbu plavebního kanálu, který měl spojit část českokrumlovského panství s císařským hlavním městem Vídní. Proto se mu zpočátku říkalo Krumlovsko-vídeňský plavební kanál, až později dostal jméno podle vlastníků panství – knížat ze Schwarzenbergu. Kanál vycházel od ústí potoka Světlá / Zwettlbach do řeky Große Műhl do horského sedla pod Svatým Tomášem, do míst, kde se dostává z povodí Dunaje do povodí Vltavy. Odtud pak Rosenauer trasoval plavební kanál mírným stoupáním k potoku Ježová na česko-rakouských hranicích, aby pak pokračoval 12 km přes lesy kláštera Schlägl. U hraničního potoka překročil opět do schwarzenberského panství Český Krumlov. Ještě v listopadu 1789, tedy sedm měsíců od zahájení, dospěla stavba k potoku Rasovka nad Novou Pecí. Kanál byl již 29,3 kilometrů dlouhý. Po roční přestávce došel kanál k Jezernímu potoku, který vytéká z Plešného jezera, po dalších dvou letech pak k Jelenímu potoku v dnešních Jeleních Vrších.
U Jeleního potoka visel na stromě obrázek Panny Marie. Hluboce věřící Josef Rosenauer se u něj často modlil.
Koncem osmnáctého a počátkem devatenáctého století zuřila válka mezi schwarzenberskými myslivci a především bavorskými pytláky. Mrtví a zranění byli na obou stranách „bojiště“. Jeden z pytláků měl nevyrovnané „dluhy“ s jedním z myslivců. Najednou před sebou viděl klečícího muže ve schwarzenberské uniformě. Podle postavy to vypadalo na jeho nepřítele. Vytasil tedy bodák a klečícího muže bodnul do zad. Nebyl to myslivec, tím mužem byl Josef Rosenauer. Moc nechybělo a přišel o život.
Asi to byl zázrak, nebo pomohla Panenka Marie. Vraha – pytláka chytili, hrozil mu trest smrti, Oko za oko, život za život. Velkomyslný Rosenauer se se svého téměř vraha přimlouval, zachránil mu život.
O něco později obraz Panny Marie umístili do kamenné výklenkové kapličky z hrubozrnné plőckensteinské žuly.
Počátkem 19. století kapličku obestavěli malou dřevěnou kapličkou. Obraz Korunování Panny Marie namalovaný na plechu, který tam byl tehdy nejspíš osazen, už nebyl asi ten, u kterého se modlil Josef Rosenauer. Ke kapličce se chodili modlit místní, kteří po skončení druhé světové války museli opustit svoje domovy.
Plavební kanál i kaplička, která dostala jméno po staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu, byly v hraničním pásmu, U Rosenauerovy kapličky se nikdo nemodlil, nikdo o ni nepečoval. Obraz Korunování Panny Marie se stával být nečitelným, jak plech reznul. V roce 1999 byl čitelný již jen obličej Panny Marie a Duch svatý.
Nový obraz nechal namalovat Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu na žádost jednoho z velkých přátel plavebního kanálu. Úkol jej namalovat dostal Jan Vachuda z Prahy. Ke slavnostnímu požehnání došlo 20. srpna 2000 při první mši svaté po několika desetiletích. Zcela neočekávaně přijel i donátor Karel Jan Schwarzenberg.
Několik let potom začala tradice poutních mší u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie. Ta letošní byla v sobotu 23. srpna 2014.
Věřící i okolo putující turisté si před mší i po ní mohli mimořádně prohlédnout v kapličce umístěný obraz Korunování Panny Marie, aniž by jim v tom překážela ochranná mříž.
Ing. Hynek Hladík
—————————————————————————————————————————————————————————-
Všechny akce plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu, tedy i setkání s prací uhlířů, jsou součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky.Projekt je spolufinancován z grantů Jihočeského kraje, města Prachatice a obce Nová Pec, ze sponzorského daru státního podniku Lesy České republiky a dalších sponzorů.Projekt setkání s modlitbou u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie podpořila firma Meliorace České Budějovice spol. s r.o. Partnery projektu jsou Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouský Tourismusverband Böhmerwald.Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavností Folklorního sdružení České republiky jsou: OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.