Potkani musí z Vimperka pryč

 potkan
Ve Vimperku se zbavují hlodavců. Deratizace potrvá do 20. června

 

Až do 20. června bude ve Vimperku působit deratizátor Václav Štrobl. Na vytipovaných lokalitách klade návnady hubící potkany a systematicky snižuje počet těchto škůdců ve městě. Václav Štrobl se o deratizaci ve Vimperku stará od roku 1994. Podle něj se situace s přemnoženými potkany ve Vimperku radikálně zlepšila.

 

„Vimperk tehdy pochopil, že deratizace má svůj účel, který ani po dvaceti letech neztratil na významu. Bez systematického přístupu se hlodavci do půl roku domnoží na původní stav. Proto musíme deratizaci plánovat dvakrát do roka,“ uvádí Václav Štrobl. Podle něj za dobrý stav ve Vimperku může především kvalitní a systematický úklid měst a také zodpovědný přístup k sekání trávy rostoucí na veřejných plochách v centru města. Proto se již ve Vimperku nemusí provádět plošná deratizace, ale tzv. ohnisková, tedy jen v určitých částech města.

 

„V současné době sledujeme asi 60 procent plochy města, z toho je tak 40 procent aktivních ložisek výskytu hlodavců. Asi 10 procent z toho je více aktivních. Od roku 1994 došlo k poklesu výskytu hlodavců o více než 50 procent,“ říká deratizátor.

 

„Město Vimperk hradí ze svého rozpočtu deratizaci na veřejných prostranstvích, v teplovodech a v objektech v majetku města. Místa, kde se deratizace provádí, jsou viditelně označená,“ uvádí Marie Hejlková, z Odboru životního prostředí Města Vimperk.

 

K deratizaci se mohou připojit všichni občané Vimperka. Po dohodě na telefonu: 723 731 855 nebo 602 253 578. Během samotné akce, deratizátor udělá první monitoring vytipované lokality, pak objevenou noru zasype. Do ní se dá přesně určené množství návnady.

„Zhruba za 10 dní to místo znovu zkontroluji. V případě, že zjistím, že je zde výskyt stále aktivní, postup opakuji,“ uvádí Václav Štrobl. Během deratizace žádají pracovníci odboru životního prostředí všechny chovatele z Vimperka, aby si hlídali pohyb svých zvířat, jako jsou například kočky, psi a fretky. I když látka, která předtím otrávila hlodavce, je dále neškodná. „Navíc je opravdu výjimečné, aby otrávený hlodavec nepošel někde pod zemí. Nad zemí pojde zhruba deset procent. Jed, který otrávil hlodavce, není nebezpečný pro nikoho jiného, protože se v těle rozloží. Problém je ale to, že potkani mohou být nositeli řady dalších různých nemocí,“ uzavírá Václav Štrobl.

-tzvp-