Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – srpen 2015

1 srpna, 2015
14:48

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

31.srpna:

Nemálo by se podivil, kdo by dnes za ranní tmy hledal v boubínských lesích chládek. Stavu, který tam panoval, mnohem více sluší výraz dusno, neboť vzduch, jindy příjemně osvěžující, doslova těžkl, ač teplota dosahovala jen o jediný stupeň výše nežli včera. I zvolna ubývající úplněk se zdál zářit tak nějak výrazněji, jako by i on chtěl přispět svou troškou do mlýna. Teprve mírný jihozápadní vítr přinášel až nahoře na věži potřebnou úlevu.

Zcela jiná byla ostatně celková nálada okolní krajiny, …

… která jako by očekávala nějakou překvapivou změnu. Zesílil a do větší výše vystoupil obzorový opar, takže rozloučení srpna s alpskými velikány se nekonalo.

Jako z jiného světa shlížely do pastelově zasněných údolí Roklany …

… i všechny další vrchy. Letošní srpen zůstane v naší paměti jako měsíc nefalšovaného parného léta, jemuž k naprosté dokonalosti scházely jedině hojnější bouřky … a samozřejmě voda.

30.srpna:

K svému závěru spějící srpen skutečně ještě dokázal přimět včerejší denní teplotu k obléhání třicetistupňové příčky, což mělo za následek nejen velmi teplou noc, ale též dnešní jitro, které na Boubíně vykázalo sedmnáct stupňů.

Za takových okolností člověk zpravidla neočekává, že by mohl, ke všemu jen v nepatrném jižním vánku, zahlédnout alpské vrcholy, …

… natož třeba konkrétně daleký Klosterwappen. A přece se na obzoru (vpravo) jako velké překvapení objevil.

Tím pádem přestal být překvapením mnohem bližší alpský pás mezi Smrčinou a Plechým, i když se vydatně maskoval do oparu.

Stačilo však jen počkat, až zapracuje sluníčko, …

… jež ke všemu opět dostává na protější straně příležitost pozdravit se s měsíčním úplňkem.

Známé obrysy jsou rázem zřetelnější, …

… ba i do této chvíle prakticky neviditelný Dachstein se v jemném náznaku přihlásil.

Zdá se tedy, že srpen vsadil na taktiku loučení v tomtéž stylu, v jakém se s námi vítal … ačkoli to posoudíme zítra 🙂 .

29.srpna:

Komu je tu souzeno přežít … ?

28.srpna:

Poslední srpnový pátek: teplo a slunečno, ovšem současně se zajímavou oblačností, …

… která jednoznačně velí vyčkat na vše, v co by popsaná situace dnešního boubínského podvečera mohla vyústit.

Po celé délce severního zábradlí rozhledny se v té životadárné záři hemží svatební let mravenců, …

… sotva asi při svém momentálním poslání vnímajících opojnou krásu výšky, do níž se podívají jednou za život.

Jsou to však právě celkové atmosférické podmínky, které je sem vylákaly … a vyprodukovaly mimo jiné jemný opar, za pomoci ostrého klesajícího sluníčka však nijak nebránící dobré dohlednosti třeba i do 47 km vzdušnou čarou vzdálených Českých Budějovic.

Kam oko pohlédne, tam dosahují krepuskulární paprsky, …

… případně jejich protějšky – paprsky antikrepuskulární.

Po necelé hodině a půl oblačnost na západní straně zhoustla, ale určitě k dobru věci.

Měsíci zbývá ve skutečnosti pouhých deset hodin k dovršení úplňkové fáze, takže není divu, zdá-li se, že nastala již teď.

Zapadající sluníčko, zatím na chvilku neviditelné, zvolna klesá nad Velký Javor, …

… aby se vzápětí skulilo po jeho severním úbočí.

Dobrou noc, poslední srpnový pátku roku 2015 …

27.srpna:

Pravda, nakonec se nám přece oteplilo, a slušně … ale po nedávných zkušenostech hovořit za dané situace ještě o tropech už by dozajista (aspoň tedy ve Vimperku) zavánělo přeháněním. Věnujme se proto raději sluníčkem pohlazeným architektonickým dialogům napříč staletími, jak nám je halí a současně částečně předkládá zvolna místy již žloutnoucí městská vegetace.

Třeba jen tato osamocená vertikální konfrontace má, řekněme, zajímavou výpovědní hodnotu …

26.srpna:

Člověk je čas od času nucen (nejen uprostřed šumavské přírody) smířit se se smutným faktem, že když se rozdávala inteligence, mnozí zrovna stáli ve zcela jiné frontě, bohužel většinou na opačný sortiment.

Když už tu není ochota, či selhává základní gramotnost k přečtení bodu č.14 oné jakýmsi primitivem poničené tabulky a postižení jedinci ke všemu netuší nic o obecném nebezpečí rozdělávání ohňů v lesním prostředí, těžko očekávat, že aspoň náznak čehosi jako zdravého rozumu se stane s přihlédnutím k nedávným vedrům a dlouhodobému suchu v dané věci zábranou. Ne vždy je totiž namístě lidová úvaha, že zákazy jsou od toho, aby se porušovaly.

25.srpna:

Také poslední srpnové úterý je od rána deštivé, šedivě zamračené, tedy naštěstí v žádném případě tropické. A tak se společně vydejme třeba k hradu Helfenburku, který obhlíží ze svého kopce nemalou část Šumavy jako na dlani. Můžeme si tu krom jiného připomenout, že v poslední čtvrtině 15. století byl jeho majitelem též slavný válečník Václav Vlček z Čenova … http://www.vimperk.eu/index.php/vimperk/133-vyznamne-osobnosti/379-vaclav-vlcek-z-cenova .

24.srpna:

Ještě včera hlásaly palcové titulky na nejrozmanitějších internetových stránkách návrat veder pro příští týden. Nu, ten započal dneškem – a deštivě.

Je ovšem pravda, že za drobného vytrvalého mrholení nepoklesla teplota podobně jako předevčírem – boubínská dnes zakotvila na dvanácti stupních, …

… ale obloha na většině obzoru nevěstí zrovna nic příjemného.

Ačkoli z pohledu již uplynulých a opět předpovídaných veder vlastně ano. Deště je zapotřebí jako soli …

… a podle všech příznaků nám bude skutečně popřán, ponejvíce zjevně ze západního směru.

Ale jitro plné bezmála tajemných barev nabízí mnohem víc – jemý stín v údolí mezi Smrčinou a Plechým by se mohl zdát jen vidinou na podkladu zbožného přání … ale jsou to skutečně Alpy.

Sluníčko ostatně jistě prozradí více, …

… ba postaralo se dokonce ze všeho nejdříve o skvostnou ozdobu.

Vzápětí se pak přičinilo o postupné zesílení známých obrysů, čímž rozptýlilo případné pochybnosti.

Za takových okolností nepřekvapí dohlednost k mnohem bližším Novohradským horám, …

… avšak oko se namísto zkoumání jednotlivých vrcholů věnuje zcela jiné pastvě.

Alpy, byť jen lehce nadýchnuté, jsou však každopádně raritou.

Silně napjatému zraku se pak dokonce prozrazuje i dachsteinský masiv.

Na celkové náladě lehce uplakané krajiny se navzdory prvním nesmělým ostrůvkům blankytu zatím nic zásadně nemění, …

… ale to v žádném případě nevadí, …

… jsou-li v den, který historicky přinesl mimo jiné i smrtící výbuch Vesuvu či neblahou Bartolomějskou noc, …

… k dispozici takováto kouzla.

23.srpna:

Nepatrný jemný ranní opar je pro tuto dobu příznačnou, téměř každodenní záležitostí …

22.srpna:

I přes vylepšené počasí už bychom měli pocítit celkový pokles teploty, jak bylo naznačeno včera.

Ranní Boubín dnes například nenabídl více než sedm a půl stupně nad nulou a jen skutečnost, že prakticky téměř nefoukal vítr, činila tento stav příjemně snesitelným.

Ani obzorový pás oblačnosti neměl svou za poslední dny obvyklou hustotu, …

… takže propustil sluníčko téměř okamžitě po východu, který nastal přesně v 06:02:04.

Pouhých deset dalších minut pak postačilo k jeho plnému rozzáření.

Inu, blíží se konec srpna …

… a to už musí být někde znát.

21.srpna:

Zatím stále nedostatečné srážky se dle všeho opět odmlčí, ale i vedrům, jak se zdá, naštěstí dochází dech …

20.srpna:

Ač je stále vody celkově málo, najdou se na šumavských tocích místa, kde její úbytek do očí tolik nebije.

19.srpna:

Pátého dne po novoluní se nabízí dorůstající měsíční srpek, ale dlouho k vidění nebude, …

… protože celodenní šedivé zataženo, které nakonec přece jen vyústilo aspoň v jemné mrholení, oblohu, …

… a to včetně noční, hned tak neopustí.

18.srpna:

Mohutný srážkový pruh, táhnoucí se v radarovém zobrazení od jihovýchodu k severozápadu napříč celou republikou, dnes Šumavu těsně minul svým okrajem, takže včerejší deště nedošly svého pokračování a opět se vyčasilo až k odpolednímu slunečnu. Současně však došlo k nepřehlédnutelnému ochlazení, které v podvečer na Boubíně zastavilo na jedenácti stupních a krásně vykresleným pravým slunečním parheliem prozradilo, že v oblacích se ukrývají i ledové krystalky.

S ohledem na stále ještě zdaleka nevykompenzovaný dopad nedávných veder by jistě bylo lépe …

… raději oželet působivě barevný večer …

… ve prospěch tolik potřebných přídělů vody.

Ty jsou sice slibovány na zítřejší ráno, ale zdá se, že pokud k nim dojde, dostane se jich ještě menší čásrti našeho území nežli dnes. Zdání však může klamat a do rána je ještě daleko …

17.srpna:

Nejen Šumava, ale prakticky celá republika se těší zatím vytrvalému přídělu tolik potřebné vláhy …

16.srpna:

Zhruba hodinu a půl před včerejší půlnocí skutečně přišla na Šumavu od jihu další bouřka s vydatným lijákem, který by ovšem v zájmu kompenzace vleklého sucha musel nepřetržitě trvat snad nejméně týden.

I tak byl ale samozřejmě nanejvýš vítán a ukázalo se, že ač by vedry mořená zem sama ještě lačně pila, …

… lesy mají bohatě co odpařovat, následkem čehož tak tak najdeme třeba známé vrcholy Trojmezenské hornatiny …

… a další běžně odtud vídané šumavské partie. Teplota opět zaznamenala pokles na příjemně snesitelných třináct stupňů.

K zahlédnutí hned tak nebude ani sluníčko, které již před čtvrthodinou nastoupilo svou nebeskou pouť …

… a vinou hustého oblačného závoje má šanci prozradit se všehovšudy silnějšími, …

… či slabšími barevnými náznaky.

Ostatně dešťová aktivita má pokračovat i dnes a v jejím nanejvýš potřebném zájmu sluníčko dozajista po ten čas raději oželíme.

15.srpna:

Včerejší noci se konečně dočkali všichni, kdož se dlouho bezvýsledně těšili na bouřku a především déšť – totéž je slibováno i na dnešek, …

… a tak je zajímavé pozorovat, zda se za znatelného ochlazení objeví v rámci bohaté oblačnosti typické bouřkové kovadliny.

Na jihozápadní straně se zdá být klid – a přece právě odtud radary očekávají návaznost včerejších bouřkových aktivit.

Zato ve směru do vnitrozemí se nám náhle vybarvuje zapadajícím sluníčkem krásně nasvícená kovadlina, …

… ke všemu bez vyloučení možnosti, že co nevidět jí poblíž přibude i sestřička. Inu, ne vždy se bouřka předem prozrazuje tam, odkud je očekávána …

14.srpna:

Úbytky vodního stavu jsou dobře čitelné už na nejmenších potůčcích, natož pak třeba na Husinecké přehradě …

13.srpna:

I na hořci panonském, který by v tento čas stále ještě kvetl svou charakteristickou barvou (viz např. loňský 19.srpen – http://vimperk.eu/index.php/5889), je znát působení úmorných veder …

12.srpna:

Dnešní noci má kulminovat množství viditelných Perseid, tedy meteorických létavic, lidově nazývaných slzami svatého Vavřince. Prognózy slibují až sedmdesát meteorů za hodinu, a to zejména v oblasti poblíže Mléčné dráhy, jejíž část vidíme uprostřed snimku. Ten byl exponován bezmála hodinu, díky čemuž je možno dokumentovat nejen samotné otáčení zeměkoule, ale také dráhu, jakou za tu dobu opticky urazí jednotlivá souhvězdí.

Pouze čtyřminutová expozice oproti tomu logicky přinese výrazně kratší úsek výše zmíněné dráhy nebeských těles, avšak Perseidy jsou nevyzpytatelné – je nutno pořádat na ně v pravém smyslu lov, který se však může naprosto minout úspěchem, neboť dráhu letícího meteoru nelze předvídat.

11.srpna:

S postupujícím časem mírně povolují i vedra – pravda, zatím jen v řádu jednotlivých stupňů, ale i taková změna je jistě vítána. Také pohled z Boubína uchystal drobnou variaci na stávající ranní výjevy, když nabídl zřetelný halový sluneční sloup, s nímž se stihl pozdravit ještě i pozvolna mizící měsíční srpek.

Sedmnáctistupňové teplo odolávalo i poměrně silnému jižnímu větru …

… a sluníčko tentokrát uchystalo svůj vlastní nástup (pomineme-li zmíněný sloup) velmi nenápadně – bylo zapotřebí velmi napnout zrak, aby odhalil zvolna se vynořující sluneční kotouč.

Oblačná clona byla zase jednou sice důkladná, …

… ale přece jen nikoli bez trhlin na nejdůležitějších místech.

Zdá se, že mírná změna se nevyhnula ani slunečním skvrnám, …

… ale o ty dnes zase tolik nešlo.

Hlavním cílem cesty byl pramen Kaplického potoka s úžasně chladnou křišťálovou vodou – inu, boubínské lesy se umějí postarat, aby naše bájná hora ani v největších vedrech nestrádala.

10.srpna:

Ačkoli Vimperk nepatří k městům s obzvláště bohatou původní sochařskou výzdobou, můžeme se zde přesto setkat s plastikami zajímavých historických osobností, které uvedl v souvislost s naším městem knihtiskař Johann Steinbrener, a sice zásluhou svých významných úspěchů na celé řadě mezinárodních výstav. Prostřednictvím udělených medailí, následně vsazených do fasád dvou vimperských domů, tak dostáváme příležitost pohlédnout do tváře např. admirálu Kryštofu Kolumbovi (ve fotokoronice již připomenutému formou hádanky 25. února 2012 – http://vimperk.eu/index.php/vimperk/3306) nebo belgickému králi Leopoldu II., s nímž vzdáleně souvisí vimperská památka, jíž jsme se ve fotokronice zaobírali 24. března 2011 – http://vimperk.eu/index.php/vimperk/3317 . Zmíněný panovník (podle historických svědectví prý bezcitný a tvrdý) byl totiž otcem princezny Stephanie, jejíž sňatek s rakousko-uherským korunním princem Rudolfem připomíná datum vytesané do skály v Klostermannových sadech.

9.srpna:

Johnův kámen se dočkal nového zvýraznění svých nápisů – použitý odstín čerstvé barvy bude možná po nějaký čas poněkud nezvyklý, …

… ale určitě zdaleka netluče do oka tolik, jako tyto projevy absence lidské inteligence.

8.srpna:

V rozmezí jediného týdne nabízí Boubín opět teplotní skok – oproti předešlé sobotě o rovných deset stupňů. Inu, tropy, na něž je letošní léto doslova přebohaté, se pochopitelně nezapřou ani tady za úsvitu …

… a teplota samozřejmě ještě v co nejkratších časových intervalech rapidně poroste.

Celý obzor se noří do hustého oparu (takže viditelnost Alp, minulé soboty stejně v každém případě výjimečná, dnes nepřipadá v úvahu), …

… což dodává sluníčku příznačně červené zabarvení.

Ač se už slušně vyhouplo nad obzor, stále se nachází za jemnou clonou. Ta mu ale nebrání v předpokládaném zvyšování teploty – osmnáct stupňů už dávno neplatí, během dvaceti minut přibyly další tři stupně a bezesporu nejsme v tom směru zdaleka na konečné.

Ale nabízí se možnost ještě trochu si sluníčko přitáhnout a prozkoumat zvláštní obrazec, v nějž se sekupily z původních dvou viditelných dále rozmnožené sluneční skvrny – tedy místa s mírně nižší teplotou a pozměněným magnetickým polem. Lehká oblačná clona znemožňuje ideální zaostření, ale tato situace nemusí nutně trvat celý, …

… byť zjevně opět parný den.

Skutečně také netrvala – v okamžiku, kdy sluníčko v plné záři vyhnalo rtuť teploměru na sedmatřicet stupňů (přesně v 13:48:13), nadešel čas pořídit (již ne z Boubína) s náležitou výbavou snímek oněch tentokrát dokonaleji vykreslených, neboť již ničím nerozostřených slunečních skvrn. Pro zajímavost dodejme, že do největší z nich by se zeměkoule vešla bezmála dvakrát. Jestliže jsme pak sluneční skvrny definovali mimo jiné jako místa s mírně nižší teplotou, můžeme slůvko “mírně ” skutečně zdůraznit. Onen pokles totiž představuje všehovšudy cca 2000 °C, tedy skutečně zanedbatelných 0,13%, vezmeme-li v úvahu celkovou teplotu 1.500.000 °C, již jsme si ve fotokronice připomínali již 18. března … http://vimperk.eu/index.php/vimperk/7409 .

7.srpna:

Co naplat, nejen pozitivními záběry živa je fotokronika … tak třeba cestou k náměstí se člověk neubráni otázce, …

… jak daleko je okamžik, kdy tu chudák kaplička završí svou stále hlubší úklonu pádem. Ačkoli možná si někdo příslušně odpovědný říká, že když může mít toskánská Pisa svou světově proslulou šikmou věž, může mít šumavský Vimperk aspoň šikmou kapličku.

6.srpna:

Přetrvávající počasí nás svým způsobem táhne k historii – nejlépe by se totiž podle všeho snášelo v kamenných sklepeních prastarých gotických bašt, …

… jaké dodnes stojí i ve Vimperku.

5.srpna:

Vedra pokračují, a jakkoli by se některá mračna mohla zdát příslibem postupného bouřkového vývoje, s něčím takovým meteorologové momentálně počítají až na sobotní odpoledne.

4.srpna:

Parné dny působí živému tvorstvu mimo jiné i nemalou žízeň, již je nutno zahánět. V té souvislosti jistě nezaškodí vzpomenout na Josefa Váchala …

… a jeho charakteristický výtvarný rukopis, byť ne zrovna ze Šumavy umírající a romantické, nýbrž z díla o sedm let staršího, totiž proslulého Krvavého románu.

3.srpna:

Avizovaná proměna je, jak se zdá, hned od samého rána zcela zřejmá ….

2.srpna:

První srpnové neděle se Vimperk dočkal takřka celodenního jemného, ale vytrvalého mrholení, které sice nepředstavovalo nikterak významný vodní příděl, ale i tak je vyprahlá půda dozajista přivítala. Večer se na chvilku ukázalo sluníčko a v okamžiku svého západu vyzdobilo zataženou oblohu, která by se podle předpovědí zítřkem počínaje měla zase proměnit ve prospěch dalších ohlašovaných veder.

1.srpna:

Provází-li člověka cestou na Boubín “Modrý měsíc” (předchozího dne tu podrobněji představený), obklopený ke všemu hned dvojitou korónou, lze s napětím očekávat nejedno překvapení i nahoře. A tady už jen sama skutečnost, že nastaly podmínky k zmíněné koróně, …

… hladce odůvodnila vše, co obloha dále za úsvitu nabídla.

Poměrně silný jihovýchodní vítr, vanoucí za osmistupňové teploty, hravě míchal bohatou oblačností a na každé ze světových stran přinášel v neodmyslitelné spolupráci s dosud sice neviděným, ale již se hlásícím sluníčkem jinou barevnou podívanou. Na východě si se zjevným zápalem zahrál na expresionistického malíře, …