V Plzeňském kraji zatím nepřejde ani jedno dítě z praktické do běžné školy
Ministerstvo připravilo novelu školského zákona, v níž zruší přílohu rámcového vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené děti – žáci, kteří se dosud vzdělávali v praktických školách, mohou od září navštěvovat běžné základní školy – ministerstvo pro jejich případné začleňování připravilo podpůrná opatření.
Hromadný přechod žáků z praktických do běžných základní škol se zatím nekoná. V celé ČR se změna dotkne 205 dětí, v Plzeňském kraji nikoho. Vyplývá to z předběžných odhadů ministerstva školství.
Zdroj: http://klatovsky.denik.cz/z-regionu/inkluze-se-v-plzenskem-kraji-nekona-20160809.html
„Je vidět, že praktické školy jsou důležité a potřebné. Při určitém typu postižení je zásadní vytvořit speciální prostředí a podmínky, což při vší úctě na běžné základní škole není úplně možné,” uvedl ředitel ZŠ Podmostní Jaromír Hupač. V květnu provedl na škole dotazníkové šetření, v němž žádný rodič neprojevil zájem o přestup dítěte. „Většina žáků má totiž zkušenost z běžné školy. Tam zažije neúspěch, a proto nakonec přestoupí,” doplnil.
Uvedená slova potvrdila matka Klára Šístková. Její syn prodělal dětskou mozkovou obrnu a lékaři mu diagnostikovali lehkou mentální retardaci. „Šimon nejdříve chodil do malotřídky v Oboře. Učitelky neměly zkušenosti s integrací. I když hodně konzultovaly a ptaly se, nevěděly si s novou situací moc rady,” svěřila se Šístková. Ani třídní kolektiv nebyl podle jejího názoru k Šimonovi příliš vstřícný. „Jak děti rostly, rozdíly byly znatelnější. Po páté třídě jsme se rozhodovali, jestli syna dáme do Kaznějova, nebo zvolíme praktickou školu. Nakonec jsme si vybrali druhou variantu. Pro rodiče je to opravdu těžké rozhodnutí, ale my jsme za něj opravdu velmi rádi. Šimonovi změna prospěla,” řekla matka.
Naopak dlouhodobé zkušenosti s inkluzí mají na 28. ZŠ v Plzni. Loni ji navštěvovalo 525 chlapců a děvčat, 70 z nich se speciálními vzdělávacími potřebami.
„Myslím, že se nám začleňování daří a rozhodně je to dobrá věc. Záleží samozřejmě na míře postižení dětí i na tom, kolik žáků je vhodné mít ve třídě,” konstatovala ředitelka plzeňské devítiletky Pavla Jedličková. Podle ní s sebou inkluze jednoznačně přináší větší nároky na učitele. „Pedagogové jsou přetěžováni. Pokud chtějí svou práci dělat poctivě, musejí se v takových případech dovzdělávat, jejich každodenní příprava je náročnější a čelí složitějším situacím,” upozornila. Doplnila, že obrovský přechod žáků z praktických škol do běžných ani neočekávala.
Skutečnost, že v Plzeňském kraji se přestup nedotkne žádného žáka, nepřekvapila ani Hanu Stýblovou: „Už zápisy ukázaly, že situace nebude vůbec dramatická. Jistou roli hraje i fakt, že speciální školství v našem kraji je na velmi dobré úrovni, takže jsou rodiče spokojení,” zdůraznila ředitelka božkovské školy a zároveň prezidentka Asociace ředitelů ZŠ.
Inkluze v číslech
– podle odhadů Ministerstva školství ČR přestoupí z takzvaných praktických do běžných základních škol přibližně 205 žáků
– nejvíce jich bude ve Středočeském kraji
a v Praze, jedná se o 150 dětí
– počet běžných ZŠ, v nichž je integrován alespoň jeden žák s lehkým mentálním postižením, mírně roste: v roce 2011 šlo o 1120 ZŠ, o tři roky později se počet dostal na 1294 ZŠ
zdroj: MŠMT
zdroj: klatovsky.denik.cz, km
{jcomments off}
Zdroj: http://klatovsky.denik.cz/z-regionu/inkluze-se-v-plzenskem-kraji-nekona-20160809.html
