Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – leden 2020

 

 

 

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala  http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal  

 

 

31. ledna:

Leden odchází do historie a zanechává nám oblevu nepokrytě jarního charakteru. 

Ještě včerejšího rána se podobné výhledy mnohem více bělaly, leč takový stav při průměrných pěti stupních nad nulou prostě nelze udržet. 

Vrch Vodník nad Vimperkem se sice snaží opticky zachraňovat situaci, … 

… ale snad i Boubín je rád za svou poctivě vytrvávající čepici, aby se na tu zcela nezimní pohromu v nižších šumavských polohách nemusel dívat. 

 

30. ledna:

Malá šumavská víska Žlíbek prý vděčí za svůj název žlabu, jímž, případně do něhož proudí voda. Oba zmíněné případy – tedy úzký přítokový žlábek a mohutný, z jediného jedlového kmene vytesaný zásobní žlab tu skutečně dodnes nalezneme. Jen voda momentálně zamrzla, o čemž se, jak napovídají stopy v čerstvé sněhové pokrývce, osobně přesvědčila i němá tvář. Naštěstí se nenacházíme v období, které by vlivem vysokých teplot vybízelo ke svlažení rtů či hrdla, …

… takže můžeme rovnou obrátit pozornost k památné kapličce, která tu, ač by nás mohl mýlit letopočet 1820 nad jejím vchodem, stojí již od konce 18. století.

Hlas jejího zvonu prý v minulosti bývalo slyšet krom obvyklých každodenních příležitostí též za účelem zahánění bouřkových mračen. Žádná taková se dnes ovšem, třebaže máme za sebou i nedávnou zimní bouři, na Žlíbek nehnala, takže bylo možno v klidu věnovat pozornost jinému s kapličkou spojenému unikátu. 

Je jím betlém z dílny současného kašperohorského lidového řezbáře Jaroslava Podzemského, svědčící mimo jiné o tom, že ve Žlíbku se drží Vánoce nejméně do Hromnic. 

Těžko ale prorokovat, budou-li ty letošní, připadající na blížící se neděli, bílé. Na první pohled by se zdálo, že od západu se co nevidět přižene další vlna sněžení, ale čeká nás naopak další oteplení a s ním spojené sněhové úbytky. 

 

29. ledna:

Včerejšího sněhu nakonec nenapadlo ve Vimperku nikterak závratné množství, ale na dopravní komplikace – zejména směrem na Strážný – stačil. A dnes se mu patrně dostane k večeru dalších posil.

Okolo půlnoci přece jen vše vyznívá lépe nežli 4. ledna. 

 

28. ledna:

Zdá se, že těsně před koncem leden zpytuje svědomí. 

Svůj poslední pondělek sice probudil s lehkým náznakem sluníčka, … 

… ale vzápětí shora zatáhl a zalil vytrvalým deštěm, … 

… jenž v odpoledních a zejména podvečerních hodinách přerostl v neméně vytrvalé drobné sněžení. Že by zima konečně naplno zabrala?  

 

27. ledna:

V rámci našich nejen regionálních dějin můžeme být právem pyšní na významnou skutečnost, že ve sklepení Národního divadla spočívají z celkem devatenácti základních kamenů také dva ze Šumavy: pod číslem 13 z Boubína a 14 ze Svatoboru.

 

26. ledna:

K zajímavým šumavským místům, která můžeme navíc zvát i tajemnými, bezesporu náleží novogotická pohřební kaple sklářského rodu Schmidů, nacházející se na zalesněném skalnatém vrchu nad Annínem, na dohled od tamní sklárny. 

V druhé půli devatenáctého století, konkrétně v roce 1886, ji zde dal postavit úspěšný sklářský průmyslník Eduard Schmid, … 

… motivován k tomu rodinnou tragickou událostí – úmrtím osmnáctileté dcery Therese. Traduje se o něm, že byl též jedním z významných průkopníků jihočeského spiritismu a nadšeným muzikantem. Jeho manželka Anna, s níž uzavřel sňatek v kostele Navštívení Panny Marie ve Vimperku, byla dcerou další významné šumavské, ba přímo vimperské sklářské osobnosti – Wilhelma Kralika von Meyrswalden, o němž se můžeme více dočíst např. zde: http://www.vimperk.eu/index.php/vimperk/133-vyznamne-osobnosti/141-vimperska-svetice-odpociva-pod-boubinem.

V hrobce pod kaplí, od níž se otevírá báječný výhled na mimo jiné dodnes fungující annínskou sklárnu (jejíž historie se počíná rokem 1796), odpočívá celkem devatenáct členů rodiny Schmid. 

Něco málo přes půl kilometru vzdušnou čarou (a po zemi o něco více) západně odtud se nachází ještě tajemnější Mouřenec, … 

… ve fotokronice podrobněji představený již 21. července 2013 (viz http://vimperk.eu/index.php/2578).

Také od něj je možno pokochat se skvělým rozhledem, aktuálně však bohužel dokumentujícím zatím stále nicotný průběh letošní zimy.

 

25. ledna:

Po úterní boubínské teplotní inverzi zavládla zvědavost, jak se situace nahoře vyvine v návaznosti na včerejší vydatnější mrazík. Norské meteostránky prorokovaly zataženo bez sluníčka a teplotu -8°C. 

V obojím se milí Norové spletli. Obloha sice nevládla úterním jasem, ale zatažená by vypadala též jinak. 

Oblačnost, pravda, dodávala některým krajinným partiím jakýsi, řekněme, kalný výraz, … 

… ale sluníčko na ní rozhodně nescházelo. 

Dokonce i přes nutnost prodírat se clonou z bohatě navrstvených cirrů učinilo několik slušných pokusů o zelený záblesk. 

Pohled alpským směrem za dané situace dle očekávání nezopakoval úterní zážitky, … 

… nicméně náznaky některých známých obrysů přece jen přinesl – např- Grosser Priel za Plechým. 

Oko však stejně ze všeho nejvíc přitahovala velmi působivě pracující inverze, … 

… zdaleka nevyplňující jen údolí, … 

… ale maskující i charakteristické obzorové siluety – zde konkrétně Roklany, z nichž Velký se právě s částečným úspěchem pokouší osvobodit. 

Nejúžasnější chvíle do celého dění samozřejmě vnášelo stoupající a sílící sluníčko, … 

… stále však nucené bojovat s obzorovým oblačným pásem. 

Nakonec se nám, byť v menším rozstřelu, opakuje teplotní inverze. I tentokrát je totiž možno říci, že to, co ukazuje teploměr na Boubíně, ukazoval vimperský v okamžiku odjezdu pod nulou. Norské předpovědi tedy tentokrát fatálně selhaly, navíc je cítit blížící se další změna počasí směrem k vyšším teplotám a snad i čerstvému sněhovému přídělu.  

Západní vítr o nejvyšší rychlosti 5,5 m/s (19,8 km/h) jako by už cosi předznamenával, … 

… ale ve skutečnosti zatím jde víceméně jen o jakýsi klamný manévr – čeká nás v celém rozsahu slunečná sobota. 

 

24. ledna:

Opět se přestavuje klasická teplotní houpačka – během noci slušně přituhlo a jitro odstartovalo sedmistupňovým mrazíkem. Připojila se také inverzní mlha, jakou bylo možno pozorovat v úterý z Boubína.  

Naštěstí tentokrát začala celkem brzy řídnout … 

… a současně nabývat nových barevných tónů, … 

… neklamně svědčicích o tom, že sluníčko na sebe nedá dlouho čekat. 

Jak uboze směšnými se i bez tří vykřičníků jeví tváří v tvář silám přírody lidské zákazy.

Mnoho neschází a město bude vysvobozeno. 

Z Boubína by to celé vyznívalo mnohem působivěji, … 

… ale první mezi vimperskými dominantními partiemi bychom odtud, pravda, nezahlédli. 

Předposlední lednový pátek se vydaří co krásný slunečný den, … 

… avšak mlha se odpoledne vrátí. 

 

23. ledna:

Mrazíky nám povolily – spíš se zdá, že mírnými hodnotami co nejblíže k nule vyklízejí bojiště mlhám a nízké oblačnosti, …

… to vše v rámci této zatím prapodivné zimy.  

Ale sluníčko je houževnatý bojovník, i skrze zataženou oblohu si dokázalo sáhnout třeba pod sedelskou rozhlednu, … 

… která dnes v tento čas zjevně nikoho neláká k návštěvě. 

A je to možná chyba, … 

… protože ve vzduchu je náhle změna. 

I tento výhled se v průběhu nejbližších hodin zásadním způsobem vylepší. 

 

22. ledna:

Vimperský mrazík sice k ránu sestoupil na -7°C, ale pohled na město stále dojem velké zimy zrovna nevzbouzí. 

 

21. ledna:

Když se v průběhu noci původně zatažená obloha projasní do hvězdné podoby a vimperský teploměr v časných ranních hodinách ukáže -5°C, dá se očekávat skvostný Boubín. Ten dnešní jím skutečně se vším všudy byl. Vše začalo neočekávaným teplem, které se překvapivě přihlásilo již v poslední fázi výstupu … 

… a pokračovalo úchvatným atmosférickým zrcadlením – ano, zde opět přisuzujícím bizarní tvary dalekému Klosterwappenu. 

Soustředěný pohled pak odhalil zmíněné projevy i tam, … 

… kde by se zprvu mohlo zdát vše v obvyklém normálu. Ale propojují se nám tu vzdušné mosty, podobně jako posledního dne roku 2016 (http://vimperk.eu/index.php/vimperk/11415). 

Asi nejznámější úseky panoramatu, částečně přetrženého Trojmezenskou hornatinou, … 

… působily navyklým dojmem.  

Do hry však teprve vstupovalo sluníčko, tentokrát sice v podobě úzké vodorovné čárky, … 

… ale i tak chvilkami předbíhané miniaturními zelenými záblesky. 

Však se na jeho straně odehrávaly nefalšované divy, … 

… principiálně způsobené prudkou změnou teplot. 

I na čerstvě prozářené obloze Klosterwappen stále perlil, … 

… a nejen on. 

Oko dnes zkrátka nemělo šanci … 

… odtrhnout se od prvořadě sledovaných Alp, ať již podrobených optickým změnám, …  

… či nikoli, jako např. zde – v oblasti dominujícího Watzmannu. 

Ukazuje se, že Vimperk stále nedosahuje na vytouženou volnost, ba právě byl naopak zanořen ještě o něco víc pod inverzní hladinu. 

A tu již máme vyčíslenu výše vzpomenutou inverzi teplotní – takřka osově souměrnou podle nuly. Jihozápadní vítr pak nedocílil vyšší rychlosti nežli 5,4 m/s (19,44 km/h). 

Přehlédnout nešlo ani další zásadní proměnu, totiž nabílenou okolní krajinu za převážnou měrou holými boubínskými smrky. 

Na vnitrozemském směru se pak odehrávala kouzla v režii pulsujícího čela inverze. 

Ta ostatně postupovala k Boubínu také na protilehlé straně. 

Sněhoměrná tyč se opět měla čím pochlubit – aktuálně hovoří o patnácti centimetrech čerstvého sněhu. 

S ubývajícími nadmořskými metry klesala i teplota a dávala o tom vědět i na opět nabílených smrcích. 

 

20. ledna:

V kontextu představ všeho, … 

… co tyhle smutně končící zdi … 

… musí v historii našeho města pamatovat, … 

… se čerstvý sníh jeví víc než symbolickým. 

 

19. ledna:

Sněhomilové se konečně dočkali – otázkou je, na jak dlouho ve Vimperku …

… a jak na Boubíně. 

Ten se dnes opět plně bíle zaskvěl … 

… a sněhoměrná tyč zaznamenala pěticentimetrový přírůstek. 

Však i cestu vzhůru provázely husté přeháňky a mlžné zahalení hory se vymykalo obvyklé charakteristice slůvkem čepice. Začínalo prakticky již od úpatí a směrem vzhůru postupně kouzelně měnilo barvu – chvílemi dokonce tak, že dávalo drobnou naději na zahlédnutí sluníčka.

Vrcholová tyč naměřeným výsledkem jen mírně zaostávala za svou níže umístěnou sestrou. 

Rozhledna ovšem ani přes veškeré barevné proměny, ba chvilkové slibné řídnutí mlžného sevření tentokrát nedostala šanci nabídnout plné barvy slunečního západu, …

… třebaže právě odtud vál vítr o maximální síle 3,4 m/s (12,24 km/h). A tak se o skvostnou náhradu postaral mrazík, … 

… a to svou tradiční výzdobou okolních lesů. 

Nakonec došlo i na splnění přání spatřit pozápadové dění na obloze – jen o tři sta nadmořských metrů níže.  

 

18. ledna:

Osmnáctý leden 2020 se zapíše do vimperské historie velmi neblaze. 

Po páté hodině ranní zažili obyvatelé ulic Pražská, Boubínská, Husova, Žižkova a Karoliny Světlé hororový budíček, způsobený charakteristickým rachotem hořícího poctivého starého eternitu, připomínajícím v mnohem silnějším provedení výbuchy “rachejtlí” a petard při bohatém ohňostroji. 

Ten se také skutečně konal, bohužel však v podobě hořící léta opuštěné “staré Jitony”, … 

… v minulém století nástupkyně někdejší německé továrny na nábytek Josefa Kotschwary, …

… kterou jsme si zde připomínali v souvislosti s jejím stále dezolátnějším stavem již před dvěma lety, konkrétně 20. února – http://vimperk.eu/index.php/vimperk/13490 a 21. července – http://vimperk.eu/index.php/vimperk/14171

Ničivý požár … 

… se šířil po střechách zchátralého objektu v několika vlnách, … 

… takže jeho bezprostřední likvidace … 

… trvala hasičům bezmála dvě hodiny. 

Mimochodem, skutečně se nám změnilo počasí – jemný deštík …

… jako by symbolicky oplakával …

… zničený kus vimperské historie.

O rozsahu požáru svědčí i skutečnost, … 

… že k jeho úspěšnému zvládnutí … 

… museli spolu s Hasičským záchranným sborem ČR spojit své síly … 

… též dobrovolní hasiči z Vimperka, … 

… sousedního Zdíkova, Hrabic a Svaté Maří.

 

17. ledna:

Má-li o víkendu opravdu sněžit, byla dnešní boubínská mezihra skutečně v daném vývojovém kontextu zajímavou a rozhodně nečekanou. 

Zcela jasná obloha nad všehovšudy nízkým pásem obzorové oblačnosti představovala báječný podklad pro krepuskulární paprsky, jimiž se hlásilo sluníčko, … 

… z Vimperka odpočívajícího pod mlžnou peřinou ovšem v daných okamžicích neviditelné. 

Naše město v tom ostatně nebylo samo. 

Brilantně po celé délce čistý alpský pás … 

… se stal dalším bonusem … 

… skvostné ranní podívané, … 

… zahrnující i neméně zřetelný Klosterwappen. 

Jednoznačným vrcholem všeho viděného se pak stalo toto úžasné pravé parhelium, zase jednou z rodu zcela netradičně pojatých, navíc při sluníčku ukrytém za oblačným pásem, …

… čehož výsledkem byla zvláštní snivá barevnost. 

Kdo dnešního rána vyrazil fotografovat do Vltavského luhu, jistě si odnesl skvělé úlovky, … 

… stejně jako z končin pod Kletí. 

Nu, zatím stále utopený Vimperk má dnes v dopoledních hodinách určitě větší šanci na vyváznutí … 

… nežli severněji se rozkládající oblasti. 

K viditelnému údaji o teplotě jako vždy připojme vítr: vál od jihu maximální rychlostí 3,5 m/s (12,6 km/h). 

Jistě není pochyb o tom, že třetí lednový pátek se zařadí přinejmenším ve větších nadmořských výškách ke krásným dnům, byť nikoli typicky zimního charakteru. 

Boubín si nicméně aspoň takto zachovává i jakousi sněhovou patinu, z větších dálek ovšem již neviditelnou. 

Vimperk pak ještě v 10:14 potvrzuje výše řečenou úvahu z rozhledny.

 

16. ledna:

Pokud dáme na aktuální ranní slova meteorologů, jsme právě svědky nastupujícího pozvolného obratu v počasí, který by měl o víkendu přinést srážky, v našich nadmořských výškách i sněhové, neb jeho součástí bude i potřebné ochlazení. Zatím skutečně neprožíváme pravý leden – pohlédneme-li v této době k hraničnímu šumavskému obzoru … 

… a sníh spatříme všehovšudy na několika málo vrcholech (zde např. na Ždánidlech a Plesné, zatímco Falkenstein v pozadí je z daného hlediska víceméně nečitelný a zbytek viditelné krajiny zcela holý), má zima skutečně nejvyšší čas k nápravě. 

 

15. ledna:

“Rozlučte se s ročními obdobími, počasí v Česku se vymklo z mírného podnebí” … internetové titulky jako vždy ve snaze za každou cenu zaujmout přehánějí. Ač sice nelze přehlédnout nepřirozené, pro někoho možná burcující lednové oteplení, sněhu se v rámci právě probíhající zimy rozhodně ještě dočkáme, a to ve větší míře, než jaká je aktuálně na Vimperku relativně blízkých lukách k vidění.  

 

14. ledna:

Zajímavá zákoutí umí nabídnout ta naše Volyňka.  

Krom žalostného stavu vody nám aktuálně představují … 

… též přetrvávající vimperské jaro.

 

13. ledna:

Jsou na Šumavě místa, do nichž leckterá lidská noha vkročí minimálně, neboť je neshledává dostatečně významnými či proslulými.

A přitom představují nevysychající zdroj vytouženého klidu a léčivé krásy, … 

… vtělené třeba do “obyčejného” padlého stromu, …

… zlomeného velikána … 

… včetně okolních zákoutí, jimž vtiskl nezaměnitelný ráz, … 

… že by byla škoda bez povšimnutí je minout.

 

12. ledna: 

Co včerejší večerní Boubín přislíbil, bylo splněno. V průběhu noci se vyjasnilo, i v nižších polohách zesílil mrazík …

… a ještě dnešního dopoledne se následky jeho snažení daly v krajině vystopovat. Ovšem jen v podobě, jakou představují snímky. 

Pravé barvy ledna totiž jinak nectila nakonec ani sama jmenovaná hora. 

 

11. ledna:

Za sněhem, mimochodem po dnešku opět čerstvým, … 

… musíme zatím stále do výšin … 

… minimálně boubínských. 

Dnes bylo nahoře zataženo, … 

… obzor tonul v oblačné neostrosti … 

… a jihozápadní vítr o rychlosti rovných 6 m/s (21,6 km/h) občas postrašil chuchvalci čerstvé mlhy, prolétajícími kolem věže na rozdíl od situace zachycené snímkem i do té míry těsně, že vzbouzely dojem hrozícího uzavření dosavadního rozhledu. 

Našly se však i krajně překvapující okamžiky, v nichž pozápadově nasvícený jižní obzorový pás naopak propustil k očím sice rovněž neostré, ale každopádně rozeznatelné Alpy. 

Mrazík se tu dal očekávat a naměřenou hodnotou určitě nepřekvapil. 

To vše je ale ve skutečnosti předehrou k příštímu vyjasnění. Čistá hvězdná, měsíčním svitem prozářená obloha, a to nejen nad Boubínem, je v daných soumračných okamžicích záležitostí nejdéle příštích dvou hodin.

 

10. ledna:

Desáté vimperské lednové rozednívání náleželo k mimořádně skvostným – pranic nevadilo, že vše probíhalo ve stále pokračujícím předjaří. Zapadající Měsíc, v jehož režii se celá ta bezmála pohádková atmosféra nesla, … 

… však chystal mnohem větší překvapení na večer – totiž tzv. polostínové zatmění, způsobené přiblížením měsíčního kotouče na nejmenší vzdálenost k zemskému stínu. V okamžicích, kdy byl uvedený jev nejintenzivnější, však zdárné pozorování nad Vimperkem mařila takřka souvislá od západu putující oblačnost, nabízející sice chvílemi velmi působivé koróny, leč ty tentokrát rozhodně neměly být hlavním číslem zajímavého programu. Nezbývalo tedy než čekat na její protrhávání a současně se smířit s tím, že se nemusíme dočkat ideální ostrosti. Vytoužený čas nastal okolo 20:45 …

… a trpělivým nakonec přinesl i v rámci možností velmi přijatelnou ostrost. Zatmění sice mírně zesláblo, ale na obou snímcích je stále při okraji pravé dolní čtvrtiny měsíčního tělesa patrné.

 

9. ledna:

Nezbývá nám než smířit se s aktuálním faktem, že leden pokračuje ve zcela jarním převleku – teplota zakotvila na plusových devíti stupních. Včerejší večerní déšť se však tím pádem přes noc neproměnil v obávanou ledovku, za což jistě buďme rádi. Nu a co se zbývajících zvěstí týče, vypravme se spravit si náladu do Povydří.  

Úžasná a svým charakterem výjimečná řeka Vydra, zrozená z celkem pěti potoků (Luzenský + Březnický = Modravský + Roklanský + Filipohuťrský = Vydra) … 

… a na svém konci soutokem s Křemelnou dávající život zlatonosné Otavě, … 

… si totiž zatím statečně zachovává aspoň jakýsi zimní kolorit. 

Přečká-li v bělostném hávu mezidobí do nástupu dalších mrazů, nelze odhadnout, ale o to koneckonců nekráčí. 

Nejdůležitější a hlavně nejléčivější je přece dát se naplno fascinovat vším, … 

… co lze uprostřed vířících vod spatřit. 

A málo krásy tu není, … 

… pojďme jí lačnýma očima naproti! 

 

8. ledna:

Zavítáme-li v těchto dnech na Čeňkovu pilu (vzpomenutou zde třeba již 29. června 2016 – http://vimperk.eu/index.php/vimperk/10435), … 

… staneme se vlivem prudkých teplotních změn svědky v pravém slova smyslu kouzelné podívané – pozvolného rozpouštění fantastických ledových skulptur, … 

… uvádějících nás do nefalšovaného ledového království. 

Hlavní zásluha na uchování vší té pohádkové krásy náleží především přítomnosti dvou zde se stékajících řek, zaručujících chladem svých vod, že oteplení, jinde vnímané jako velmi markantní, tady zatím nemá šanci působit plnou destruktivní silou.

Ale není radno váhat, neboť očekávaný vývoj příštích dnů nezaručuje, že další případné vlny mrazu nebudou nakonec přece jen nuceny začínat vše budovat znovu od nuly.

 

7. ledna:

Nedá se nic dělat, i když se jeden vypraví tam, kde by stoprocentně očekával zimu, narazí na příznaky oteplování.

Mimochodem zrovna na Jezerní slati byla před třiatřiceti lety – konkrétně 30. ledna 1987 – naměřena nejnižší denní teplota o hodnotě -41,6°C . V letošním lednu něco podobného rozhodně hrozit nebude.   

Leckde se sice, zatím především vesměs zásluhou sněžných děl, lyžuje a jakási přírodou doladěná zimní kulisa se nezapře, … 

… ale realitě většinou odpovídají spíše takovéto výjevy. Jak vidno, Kašperk stihl za pouhý den změnit vizáž, ještě včera tu dávanou za příklad pozvolného nástupu zimy. 

 

6. ledna:

Tříkrálovému pondělku od samého rána vládl přetrvávající mrazík, … 

… slibující i přes počáteční zataženo a lokální mlhy nakonec slunečný den. 

Ač sice stále ještě nejsme svědky dokonalé zimy, … 

… podoba krajiny se jí krůček po krůčku blíží. 

Schází vlastně jen nabílené stromy, jaké opět umí nabídnout třeba včera navštívený Boubín, … 

… aby plná optická iluze podpořila jedinou stoprocentně fungující zimní složku – totiž vzpomenutý mrazík. 

Nakonec však povolil i on, ale nula byla překročena do plusové oblasti jen velmi symbolicky. 

 

5. ledna:

Sněhová situace se sice krůček po krůčku vylepšuje, ale hovořit o pravé šumavské zimě se ještě zdaleka nedá, … 

… třebaže si polepšil i podboubínský sněhulák, a to krom opět bílého okolí dokonce novým, byť poněkud hůře vyvedeným společníkem 🙂 . 

Každopádně však před Třemi králi zase trochu mrzne. 

Sněhoměrná tyč po novoroční oblevě znovu pracuje na zcela nových hodnotách. 

Možná jí v tom bude nápomocna náhlá změna počasí – ještě před chvilkou několika obláčky oživený blankyt mizí, … 

… zatažen souvislou šedí, … 

… nasouvající se za občasného poletování sněhových vloček … 

… od západu nad celou z Boubína viditelnou krajinu. Původní záměr vychutnat si západ sluníčka se rázem stává čirou utopií.

Naměřená teplota je tentokrát jen dílčím stavem, neboť s příbývající tmou ještě o dva stupně poklesla.

Jihozápadní vítr dnes nedisponoval velkou silou – nepřefoukl hranici 4,1 m/s (14,76 km/h), ale na přísun stále čerstvé šedi zjevně stačil. 

Ta nicméně neměla být definitivní večerní kulisou – sotva se nahoře objevil dorůstající měsíček, navíc obklopený korónou, … 

… bylo jasné, že protrhání vší té původní zdánlivé hrozby bude otázkou několika příštích chvil a Boubín si zase užije mrazivé hvězdné noci. 

 

4. ledna:

Ukazuje se, že noční přeháňky dokázaly od vyšších poloh znovu nabílit pro tuto dobu nezvykle zelené plochy, přičemž obloha chystá další, tentokrát dle všeho vydatnější příděly. 

Ve večerních hodinách pak malou bílou ochutnávku – zdaleka nikoli takovou jako loňského 14. prosince (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/16591) a od onoho dne vůbec první – zažívá též vimperské náměstí. 

 

3. ledna:

Hlava se brání pomyšlení, že hledíme na lednový výjev, … ale je tomu tak – a v posledních letech nikoli poprvé. 

Parhelia oproti tomu v dané roční době nejsou ničím neobvyklým – avšak tohle levé, sice slabounké, dnes patřilo přece jen s ohledem na svůj oblačný podklad k výjimečným. 

 

2. ledna:

Na prahu nového roku je šumavská sněhová situace výstižně dokumentovatelná třeba takovýmto podboubínským snímkem. Těžko odhadnout, jak si chudák sněhulák (leč buďme vůbec rádi, že nejde o blátoláka) na prakticky holé louce připadá, … 

… ale nezmýlíme se v domněnce, že by si určitě připadal mnohem lépe o nějaký ten nadmořský metr (zde konkrétně bezmála dvě stě) výš. 

Těsně pod vrcholem Boubína by se pak jistě nemusel strachovat, … 

… že utrpí slunečními paprsky ve stejné míře, jaká mu hrozí dole na Basumských lukách. 

Vydržely tu totiž i silvestrovské zbytky sněhu, za něž by člověk posledního loňského dne nedal ani onu příslovečnou zlámanou grešli. 

A přitom, jak si ukážeme o čtyři snímky dále, stále panuje teplotní inverze – na vrcholu bylo tepleji nežli dole na Kubovce. 

Co výrazný ochlazující prvek však působil jihozápadní vítr o síle 6,6 m/s (23,76 km/h), postačující k udržení Alp v dokonalé viditelnosti, …  

… jež při bedlivějším pohledu prozrazuje dokonce další vlnu atmosférického zrcadlení, zdokumentovaného zde naposledy loňského 29. prosince (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/16591). 

K opožděné vánoční nadílce pak můžeme dozajista přiřadit i zelené záblesky, … 

… jakými se – v rámci zmíněné teplotní inverze zcela zákonitě – loučilo zapadající sluníčko. 

A tu již máme onu teplotu vyjádřenu ve zcela konkrétní podobě. Silvestrovská za ní zaostávala o jediný stupeň. 

Atmosférické zrcadlení nabývalo na intenzitě a zajímavých tvarech především směrem k západu, … 

… který opět představil i vzácnou Zugspitze. 

Falešné stolové hory a další fantastické novotvary nad skutečnými velehorskými štíty provázely obzorové panoráma … 

… až do druhého lednového setmění. 

 

1. ledna:

Vstup do roku, jímž se uzavře již druhá desítka let z třetího tisíciletí, byl tradičně barevný a hlučný. 

Vimperské amatérské rámusení, jak už zde ostatně bylo konstatováno v předcházejících letech, … 

… chvílemi dosahovalo z výtvarného hlediska bezmála profesionálních kvalit, … 

… k nimž mu ve své podstatě scházel jediný, leč nezanedbatelný krůček, … 

… totiž promyšlená sestava, která by se nesla v duchu jakési gradace, směřující do monumentálního finále.  

To je ovšem za daných podmínek naprosto nemožné, neb těžko v praxi chtít, aby se ohněchtiví občané domluvili v rámci města na nějaké zajímavé koordinaci, jakou svému dílu bez problému vtiskne ostřílený profesionál. Měla by však své výhody i v otázce časového rozvržení, neboť dosavadní více než hodinové rámusení by se mohlo výrazně zkrátit, což by jistě uvítaly němé tváře, pro něž jsou ohňostroje nanejvýš stresující záležitostí. Člověk to dobře ví, ale ohled na ně pohříchu – aspoň v tomto nočním provedení – nebere.

Kdyby nám počasí, jakému jsme se mohli těšit na Nový rok, vydrželo po celý rok, resp. po jeho většinu, neb je samozřejmě zapotřebí i vláhy, jistě bychom se nehněvali. 

Navraťme se nicméně k ohňostroji, tentokrát profesionálnímu. Již loňského osmého prosince (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/16591) zde bylo zmíněno, že letošní bude ve Vimperku na základě výsledků městské ankety svého druhu posledním.    

Avizovaná derniéra, jež dnes úderem osmnácté hodiny proběhla, byla současně premiérou, a to z hlediska odpaliště. Dosavadní vimperský zámek vystřídal sportovní stadion a je více než jasné, … 

… že atmosféře historického prostředí neměl šanci být rovnocenným nástupcem, …  

… třebaže dokonale promyšlená sestava ohňostroje nepostrádala obvyklé působivosti, včetně u amatérů postrádané gradace. 

Ale vnucuje se tu především otázka, …  

… čeho bude tímto rozhodnutím vlastně v kontextu výše řečeného problému dosaženo, …  

… uvážíme-li, že sice odpadne cca čtvrthodinové představení o novoroční šesté večerní, … 

… leč v dopadu na zvířata mnohem horšímu, minimálně hodinovému souvislému hluku v čase půlnočním stejně nic nezabrání. 

Třeba nám budoucnost na zmíněnou otázku přinese nějakou překvapivou odpověď, ale v této chvíli si do nejen nejbližšího z příštích let popřejme především pevné zdraví a neméně pevnou vůli něco pro ně dělat. Naše krásná Šumava je nám v tom více než vynikající pomocnicí. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fotokronika Jana Tláskala – prosinec 2019 

Fotokronika Jana Tláskala – listopad 2019 

Fotokronika Jana Tláskala – říjen 2019

Fotokronika Jana Tláskala – září 2019 

Fotokronika Jana Tláskala – srpen 2019 

Fotokronika Jana Tláskala – červenec 2019 

Fotokronika Jana Tláskala – červen 2019 

Fotokronika Jana Tláskala – květen 2019 

Fotokronika Jana Tláskala – duben 2019 

Fotokronika Jana Tláskala – březen 2019 

Fotokronika Jana Tláskala – únor 2019 

Fotokronika Jana Tláskala – leden 2019

 

Fotokronika Jana Tláskala – prosinec 2018 

Fotokronika Jana Tláskala – listopad 2018 

Fotokronika Jana Tláskala – říjen 2018 

Fotokronika Jana Tláskala – září 2018 

Fotokronika Jana Tláskala – srpen 2018 

Fotokronika Jana Tláskala – červenec 2018 

Fotokronika Jana Tláskala – červen 2018 

Fotokronika Jana Tláskala – květen 2018 

Fotokronika Jana Tláskala – duben 2018  

Fotokronika Jana Tláskala – březen 2018 

Fotokronika Jana Tláskala – únor 2018 

Fotokronika Jana Tláskala – leden 2018

  

Fotokronika Jana Tláskala – prosinec 2017 

Fotokronika Jana Tláskala – listopad 2017 

Fotokronika Jana Tláskala – říjen 2017 

Fotokronika Jana Tláskala – září 2017 

Fotokronika Jana Tláskala – srpen 2017 

Fotokronika Jana Tláskala – červenec 2017 

Fotokronika Jana Tláskala – červen 2017

Fotokronika Jana Tláskala – květen 2017 

Fotokronika Jana Tláskala – duben 2017 

Fotokronika Jana Tláskala – březen 2017 

Fotokronika Jana Tláskala – únor 2017 

Fotokronika Jana Tláskala – leden 2017 

 

Fotokronika Jana Tláskala – prosinec 2016 

Fotokronika Jana Tláskala – listopad 2016 

Fotokronika Jana Tláskala – říjen 2016 

Fotokronika Jana Tláskala – září 2016 

Fotokronika Jana Tláskala – srpen 2016

Fotokronika Jana Tláskala – červenec 2016 

Fotokronika Jana Tláskala – červen 2016 

Fotokronika Jana Tláskala – květen 2016

Fotokronika Jana Tláskala – duben 2016 

Fotokronika Jana Tláskala – březen 2016 

Fotokronika Jana Tláskala – únor 2016 

Fotokronika Jana Tláskala – leden 2016 

 

Fotokronika Jana Tláskala – prosinec 2015 

Fotokronika Jana Tláskala – listopad 2015 

Fotokronika Jana Tláskala – říjen 2015 

Fotokronika Jana Tláskala – září 2015 

Fotokronika Jana Tláskala – srpen 2015 

Fotokronika Jana Tláskala – červenec 2015 

Fotokronika Jana Tláskala – červen 2015 

Fotokronika Jana Tláskala – květen 2015

Fotokronika Jana Tláskala – duben 2015 

Fotokronika Jana Tláskala – březen 2015

Fotokronika Jana Tláskala – únor 2015

Fotokronika Jana Tláskala – leden 2015

 

 

Fotokronika Jana Tláskala – prosinec 2014 

Fotokronika Jana Tláskala – listopad 2014 

Fotokronika Jana Tláskala – říjen 2014 

Fotokronika Jana Tláskala – září 2014 

Fotokronika Jana Tláskala – srpen 2014

Fotokronika Jana Tláskala – červenec 2014

Fotokronika Jana Tláskala – červen 2014 

Fotokronika Jana Tláskala – květen 2014  

Fotokronika Jana Tláskala – duben 2014  

Fotokronika Jana Tláskala – březen 2014  

Fotokronika Jana Tláskala – únor 2014 

Fotokronika Jana Tláskala – leden 2014

 

Fotokronika Jana Tláskala – prosinec 2013

Fotokronika Jana Tláskala – listopad 2013

Fotokronika Jana Tláskala – říjen 2013

Fotokronika Jana Tláskala – září 2013

Fotokronika Jana Tláskala – srpen 2013

Fotokronika Jana Tláskala – červenec 2013

Fotokronika Jana Tláskala – červen 2013

Fotokronika Jana Tláskala – květen 2013

Fotokronika Jana Tláskala – duben 2013

Fotokronika Jana Tláskala – březen 2013

Fotokronika Jana Tláskala – únor 2013

Fotokronika Jana Tláskala – leden 2013

 

Fotokronika Jana Tláskala – prosinec 2012

Fotokronika Jana Tláskala – listopad 2012

Fotokronika Jana Tláskala – říjen 2012

Fotokronika Jana Tláskala – září 2012 

Fotokronika Jana Tláskala – srpen 2012 

Fotokronika Jana Tláskala – červenec 2012 

Fotokronika Jana Tláskala – červen 2012 

Fotokronika Jana Tláskala – květen 2012 

Fotokronika Jana Tláskala – duben 2012 

Fotokronika Jana Tláskala – březen 2012 

Fotokronika Jana Tláskala – unor 2012 

Fotokronika Jana Tláskala – leden 2012 

 

Fotokronika Jana Tláskala – prosinec 2011 

Fotokronika Jana Tláskala – listopad 2011 

Fotokronika Jana Tláskala – říjen 2011 

Fotokronika Jana Tláskala – září 2011 

Fotokronika Jana Tláskala – srpen 2011 

Fotokronika Jana Tláskala – červenec 2011 

Fotokronika Jana Tláskala – červen 2011 

Fotokronika Jana Tláskala – květen 2011 

Fotokronika Jana Tláskala – duben 2011 

Fotokronika Jana Tláskala – březen 2011 

Fotokronika Jana Tláskala – únor 2011 

 

{jcomments on}