Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – srpen 2020

1 srpna, 2020
14:48

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

31. srpna:

Do třetice už se slibované deštivo nezopakovalo …

… a nikdo se určitě nehněval na předposlední letní měsíc za to, že se rozloučil sice nikoli zrovna letním parnem, ale v každém případě převažujícím sluníčkem, byť nesálajícím z bezmračného blankytu. Komu pak snad scházela vláha, mohl se za ní vypravit třeba k našim úžasným šumavským vodopádům – tento najdeme na Zhůřském potoce.

30. srpna:

I o poslední srpnové neděli je možno říci, …

… že šumavské počasí vzorně dostálo meteorologickým prognózám.

Vytrvalé drobné deště byly provázeny mlhami, …

… chvílemi sílícími, chvílemi slábnoucími, …

… které s podvečerem zvolna ustoupily …

… a vpustily dokonce na scénu sluníčko, jež se postaralo o dokonalé efektní překvapení.

Krásnou dvojitou duhu nakonec shora postupně překryla oblačnost, z níž nad Vimperkem – rovněž v plném souladu s předpovídaným scénářem – několikrát slabě zahřmělo.

29. srpna:

Tři výrazná zahřmění takřka bezprostředně po blescích, k tomu krátký, ale vydatný liják a poté série vytrvalejších mírných dešťů prakticky až do noci – taková byla vimperská sestava včerejšího večera. Mokro tedy skutečně nejen v našich končinách, nýbrž po celé Šumavě vystřídalo předchozí slunečno …

… a přetrváváním do dneška zatím zdárně naplňuje meteorologické předpovědi. Po kopcích i v údolích se za častého mrholení převalují mlhy …

… a mimo jiné vytvářejí působivé kulisy všem, kdož se navzdory počasí (či spíše právě kvůli němu) vypravili na fotografický lov. Tuto chvíli si například dozajista pochvalují případní návštěvníci rozhledny na Sedle, neboť až se protrhá šedobílá clona (na což nebudou čekat dlouho), pravá šumavská nálada a s ní fotogeničnost celé krajiny ještě vzroste (připomeňme si např. 11. červen, třebaže tehdy nakonec na rozdíl ode dneška zavládlo výsledné slunečno – http://vimperk.eu/index.php/vimperk/17414).

28. srpna:

Meteorologové pro nás po čase opět nemají zrovna příznivé zprávy – krom ochlazení předpovídají také deštivo, a to počínaje dnešním večerem na celý víkend, ba téměř na celý příští, vyjma pondělka již zářijový týden.

Z ranních boubínských nálad se nicméně zatím nedalo odhadovat, do jaké míry se co z toho vyplní. Pravda, znatelné ochlazení nastalo, ovšem spíše dole ve Vimperku, kde představovala startovní teplota pouhých +8°C.

Na konci šumavského srpna však takové hodnoty kolem čtvrté hodiny ranní nelze považovat za mimořádně překvapivé či výjimečné. Jenomže na Boubíně bylo tepleji, a to dokonce i v porovnání s pondělním večerem (byť jen o půl stupně).

Obzorový opar propustil k očím slabé siluety Alp, …

… tentokrát především rakouských.

Nedočkaly se sice většího zvýraznění, či snad prokreslení, zato však vydržely být vidět poměrně dlouho po východu sluníčka.

Stran teploty bylo vše podstatné řečeno, takže zbývá jen doplnit, že vytrvalý jihozápadní vítr o nárazové síle 7,3 m/s (26,28 km/h) se přičinil o naprostou únosnost oblečení takřka podzimního, včetně teplé čepice.

Dole ji však v průběhu dne ještě rozhodně potřebovat nebudeme, …

… tam zcela jistě přijdou ke slovu bez sebemenších problémů “kraťasy” a trička. Tím se ale nevylučuje večerní naplnění výše zmíněné předpovědi. Nechme se jako vždy překvapit.

27. srpna:

Míst, na nichž nalezneme uchovány vzpomínky na dávnou starošumavskou tradici umrlčích prken, je na naší straně rozhodně méně nežli v sousedním Německu.

Tím vzácnějším se z daného hlediska jeví třeba přírodní park Kochánov.

26. srpna:

Naše krásná Vydra …

… dokáže být řekou mnoha rozmanitých, …

… proměnlivých tváří.

Třebaže by se nejednou zdálo, …

… že si místy prozpěvuje poněkud divoce či dravě, …

… ve skutečnosti má naopak uklidňující, ba léčivou moc.

Však se od rána do večera něco narozmlouvá se sluníčkem.

25. srpna:

Kdykoli nás v druhé půli léta zavedou kroky zezadu nad vimperský zámek, určitě nemineme bez povšimnutí nachovou záplavu půvabných rostlin poněkud nevábně znějícího jména – netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera).

Jistě si zaslouží detailního pohledu, který nám umožní plně si vychutnat nejen úžasnou stavbu květu této medonosné přistěhovalkyně původem z Himálají, …

… ale též její další barevné varianty.

24. srpna:

Určitě nebylo očekáváno, …

… že o dva dny později zopakuje večerní Boubín mimořádné teplotní podmínky a další překvapení z předposledního srpnového sobotního jitra, …

… ale i bez nich samozřejmě jako vždy potěšil oko i duši.

Ani tentokrát nescházela pestře namíchaná paleta barev, …

… a třebaže se citelně ochladilo – s přičiněním západního větru o rychlosti 5,2 m/s (18,72 km/h), …

… silné zážitky na rozhledně nikterak neutrpěly.

Svatobartolomějské rozloučení …

… možno bez přehánění nazvat plamenným.

23. srpna:

Včera sice odkudsi z velké dálky několikrát slabě zahřmělo, ale ani nekáplo – dnes už se dočkáme kratšího osvěžení, ovšem bez bouřek.

22. srpna:

Parný, ba tropický předposlední srpnový pátek se promítl i do následného sobotního výstupu na Boubín. Namísto očekávaného nočního chládku hned od Kubovky nadešel pocit tradičního “létání v termice”, záhy přecházejícího v nezvyklé vedro.

To se ostatně stalo na rozhledně jednou ze stěžejních příčin velmi zvláštního uvítání, …

… celkovým barevným vyladěním a vůbec celkovou atmosférou působícího jaksi neobvykle.

A zdaleka nemělo jít o jediné překvapení, …

… neboť dalším, neméně silným …

… se staly viditelné Alpy. Ty sice na konci srpna zahlédnout můžeme, …

… ale zpravidla nikoli za takovýchto teplot. Konec měsíce nepřekvapí naopak citelným ochlazením ve vztahu k nižším polohám – a za takové situace pak ani Alpami. Avšak naměřit zde ještě před slunečním východem hodnotu, jaká leckdy nemusí panovat ani níže uprostřed dne, bylo opravdovou raritou, svědčící o mimořádném přísunu tropického vzduchu. Ten také téměř stál, neboť občasné jihozápadní dýchnutí silou 1,8 m/s (6,48 km/h) bylo skutečně jen symbolickým.

A své si přisadilo i sluníčko, …

… stoupající na nebeskou klenbu za doprovodu drobných zelených záblesků.

Do oblačnosti západní oblohy pak vepsalo krom tradičního probarvení také postřehnutelný svazek antikrepuskulárních paprsků.

Alpská panoramata průběžně nabyla na zřetelnosti, jejíž zásluhou stále vzrůstala série denšních ranních překvapení, …

… dle předpovědí vítajících ještě parnější den, nežli byl včerejší.

Nu a po delší době zavítal na rozhledu také další z facebookových kamínků.

Podle směrovacího čísla připutoval z Kladna (či jeho blízkého okolí).

Uvidíme, naplní-li se v průběhu dne očekávání silných bouřek – upřímně řečeno, jakkoli se tato předpověď tváří logicky, věřit se jí – aspoň v našich končinách – moc nechce.

21. srpna:

Trpělivý lovec čeká, udělá-li potenciální kořist chybný krok k jeho síti. Pranic si neláme hlavu tím, že v tomto případě číhá na sousto, které by se mohlo ukázat nad jeho síly.

Zachycený výjev se takto nabídl na zdi zajímavé šumavské kapličky, …

… zasvědené svatému Markovi.

20. srpna:

Těch několik obláčků do večera zmizí – den se rozloučí zcela vymetenou oblohou, připravenou na zítřejší parno.

19. srpna:

Léto důsledně pokračuje ve včerejškem zakončeném scénáři, …

… v němž zase náleží hlavní role sluníčku.

Z fantastických mračen, …

… která úžasně kontrastují s vítězícím blankytem, …

… již nezahřmělo ani nekáplo.

18. srpna:

Dnešek ještě leckde zahrozil lijavcem, …

… jinde rovnou bohatě zalil …

… i zabouřil, …

… ale ve finále opět nastavil přívětiivější tvář.

17. srpna:

Počasí posledních dnů …

… nás rozhodně nenechává trpět nouzí o podívanou vpravdě magickou.

16. srpna:

K čemu že se to setkaly dvě sršně obecné (Vespa crabro) za opět krásného slunečného dne na plotě?

Inu, jedna tu právě zabíjí druhou, a vyvrací tak rozšířený mýtus, že tento druh hmyzu je vůči vlastnímu jedu odolný.

15. srpna:

Vimperský večerní čas se zprvu zdál slibovat něco podobného, čím vrcholil včerejší den, ale bouřky byly nakonec souzeny zcela jiným končinám.

14. srpna:

Druhý srpnový pátek udělal jistě radost meteorologům, neboť jim tentokrát “do puntíku” vyšla předpověď. Od rána se na nás – sice z nikoli bezmračné oblohy – usmívalo sluníčko. Krátce po třinácté hodině se se stále vzrůstající intenzitou rozpršelo, za chvilku i rozehřmělo a po zhruba hodinovém pozdně odpoledním slunečném intermezzu následovalo finále, za jaké by se nemusel stydět žádný romantický dramatik či hudební skladatel. Jak tu nevzpomenout třeba Weberova Čarostřelce, uvážíme-li, že čas krátce před slunečním rozloučením (samozřejmě neviditelným) vzbouzel nad Boubínem dojem, že se tu srazily bouřky hned ze tří stran. Táhly ovšem svorně od jihozápadu, provázeny nefalšovanou průtrží mračen, která v okamžiku proměnila rovné úseky cesty k rozhledně vyjma dřevěných chodníků v jezera, o potocích valících se dolů nemluvě. Po dlouhé době tak vyvstávala otázka, bude-li vůbec nahoře možno, nežli se úplně setmí, vytáhnout fotoaparát. Naštěstí se lijavec čtvrt hodinky před devátou zmírnil v jemné mrholení, jež sice vylučovalo namířit objektiv směrem, z nějž vše přicházelo, zato obloha však nabídla výjevy podněcující fantazii (inspirovanou výše zmíněnou romantickou, na Šumavě se odehrávající operou, již jsme si mimochodem ve fotokronice připomněli již v prvním roce její existence – konkrétně 5. listopadu 2011 zde: http://vimperk.eu/index.php/vimperk/3309) k výkladu, že pohlížíme přímo do tváří samotných bouřkových démonů.

Tento se zdá svým mírnějším pohledem na Vimperk být už jen deštivým.

Snad bude za daných podmínek omluvitelnou absence obvyklého snímku teploměru (visícího ovšem samozřejmě na svém tradičním místě), nahrazená protentokrát pouhým konstatováním, že vše se dělo za příjemné osmnáctistupňové teploty, na niž pokleslo původní předbouřkové dusno. Nedošlo ani k měření rychlosti větru, která ostatně kolísala mezi hromobití provázejícími nárazy a téměř klidem. Krátce před úplným setměním byly pozorovatelné blýskavice nad Alpami. Přinejmenším Rakušané a Němci si této noci ještě dozajista užijí vzrušující podívané.

Návrat dolů za sporadického mírného pobrumlávání vzdálených hromů přinesl všem zážitkům zajímavý dovětek. Na cestě náhle do naprosté noční temnoty nečekaně zasvítilo cosi drobného, co se ukázalo být dětským dudlíkem. Snad ztraceným a navíc ulomeným ve spěchu vedeném snahou uniknout bouřce?

13. srpna:

Bouřky byly předpovídány původně až na zítřek, leč nad Vimperkem se lehce ozvaly již dnes kolem jedenácté hodiny. Následovalo odpolední deštivo, jež vyústilo v takovouto večerní scenérii.

12. srpna:

Opět tu máme čas Perseid, navíc ohledně čistoty noční oblohy za ideálních pozorovacích podmínek (danému tématu jsme se podrobně věnovali před dvěma roky, konkrétně 11., 12. a 13. srpna zde: http://vimperk.eu/index.php/vimperk/14298). Jenomže kulminace meteorických rojů tentokrát nepřipadla jako ve většině případů na noc mezi 12. a 13. srpnem, nýbrž započala již z hlediska viditelnosti zcela bezpředmětnou třetí hodinou odpolední prvého z jmenovaných dnů. Tím vzácnější je mezi víceméně sporadickými nočními paběrky rybím okem polapený bolid, …

… který půl hodiny před jedenáctou takto prosvištěl vzhůru Mléčnou dráhou.

11. srpna:

Uprostřed nejrozmanitějších odstínů zeleně se červenají dozrávající jeřabiny, …

… což značí, že se nacházíme v druhé půli léta, zatím stále horkého.

10. srpna:

Dnes hřmí jen na severu, zítra by mělo i blíže.

9. srpna:

Pokračují srpnová parna …

… a zákonitě zanechávají svůj otisk i na večerních výjevech z Boubína.

Nelze se divit, že severozápadní obzor nabídl stopu vzdálené bouřky, …

… lze-li tu po slunečním západu naměřit ještě takovouto vpravdě rekordní teplotu, již severovýchodní větřík o maximální síle v jemném nárazu 2,5 m/s (9 km/h) nikterak pocitově nemírní.

Uprostřed všudypřítomného pastelového oparu se sluníčko rozloučilo slabým halovým sloupem …

… a k protějšímu obzoru vyslalo sotva postřehnutelný svazek antikrepuskulárních paprsků. V podobně vyladěné atmosféře se dozajista probudí i příští den.

8. srpna:

Teprve teď si v řadě výše položených lokalit počkala na svůj rozkvět léčivá vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium)..

7. srpna:

Aby člověk mohl pohlédnout k Boubínu a Bobíku přes běžně nevídané pole dozrávajícího máku, musí se vydat až na Temelínsko.

6. srpna:

Co dodat tváří v tvář drobným zázrakům přírody? Nic … jen s maximální pokorou setrvat v hlubokém úžasu.

5. srpna:

Po vydatné deštivé vsuvce jsme se skutečně dočkali opět letního slunečna, ale nezapře se čas po svaté Anně. Ranní teplota totiž činila všehovšudy +7°C . V průběhu dne se pak opět do původního blankytu nasunula bohatá oblačnost a rozprostřela se do podoby, …

… jakou bylo možno pozorovat i z večerního Boubína, odkud nešlo přehlédnout ani orografické dění za Trojmezenskou hornatinou – se vší pravděpodobností nad Alpami.

Obávat se další změny počasí však není nutno, …

… ač by tomu červánky okolo slunečního západu …

… mohly nasvědčovat.

Nu, ani tady už se nezopakovaly podmínky z prvního srpna – takřka osmistupňový pokles teploty byl znát, stejně jako severovýchodní vítr, který svými mírnými nárazy o rychlosti 4,8 m/s (17,28 km/h) působil rozhodně chladněji nežli posledně.

Ale kromě zajímavě probarvených oblačných výjevů tu čekalo překvapení, …

… za nímž bylo nutno pohlédnout vimperským směrem. Za “Sojčákem” vidíme dále co nejbližší město Vacov, nad ním je pak posledním výrazným vrcholem již západočeký Kůstrý (na pravém okraji své charakteristické plošiny relativně čerstvě “vykousnutý” lesní těžbou). Ten představuje zásadní orientační bod, neboť zapátráme-li od něj na samém obzoru mírně doprava, můžeme za ideálních podmínek objevit krušnohorský Klínovec.

Jak se ukázalo, ony podmínky panovaly i dnešního večera – na snímku vidíme Klínovec i s Božídarským Špičákem. Připomeňme si, že Krušnohoří odtud bylo naposledy stejně nečekaně, ba ještě výrazněji polapeno o letním slunovratu, tedy 21. června (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/17414).

A zítra se opět potěšíme krásným sluníčkem.

4. srpna:

Také první srpnové úterý ponechalo Boubín pod hustou oblačnou čepicí, neboť se již od noci neslo ve znamení vydatných dešťů, ale zdá se, …

… že by jim měl nastat konec a počasí opět otočí kormidlem směrem ke sluníčku.

3. srpna:

Tak nám během jediného dne přibylo vody, …

… že nejednomu potoku až zasvítily oči a nestačily břehy 🙂 .

2. srpna:

A je to tu, Boubín se jako vždy nemýlil – čekají nás docela vydatné vodní příděly, které po uplynulých vedrech přijdou velmi vhod.

1. srpna:

První srpen můžeme bez přehánění označit za teplotně kulminační v návaznosti na parné poslední dva dny červencové. Večerní Boubín však naznačil velmi brzkou změnu, …

… signalizovanou již bohatou oblačností, jež mimo jiné poskytla velkolepé kulisy slunečnímu západu.

Ale hlavním magnetem byl zase jednou Měsíc, jemuž zbývají dva dny do úplňku (nastane v pondělí 3. srpna v 17:58). Stihl se především pozdravit se sluníčkem, …

… za mírného východního větru o rychlosti 2,5 m/s (9 km/h), této teploty ještě po deváté hodině večerní a občasného blýskání z alpské strany se pomalu ukrýval za houstnoucí oblaka, …

… až pak zpoza nich vykouzlil nad Basumskými lukami parádní halový oblouk. Snad nám jím chtěl vykompenzovat ztrátu pouhým okem již ani na zcela čisté obloze neviditelné komety. Zítra se přinejmenším mírně ochladíme (dosavadní denní teplota bez problémů atakovala třicetistupňovou hranici), ba i chvilkami osvěžíme.