Nebezpečná záměna priorit v EU

 

Nebezpečná záměna priorit v EU

 

 

       Přečetl jsem si velmi znepokojivý rozvohor s panem Vlastislavem Surkovem, exporadcem prezidenta Putina, který naznačil uvažování Ruska s vazbou na aktuální situaci na Ukrajině. Myslím si, že by jsme měli vážně zamyslet nad vývojem globálního světa kolem nás.

 

       Současné Rusko je pro mír, ale nemůže setrvat v hranicích stanovených v roce 1918 při podepsání brestlitevského míru s Německem. Uvedl to bývalý poradce ruského prezidenta Vladislav Surkov v článku na portálu Aktualnyje komentarii, který otiskla ČTK dne 16.února 2022. Surkov zde opakovaně uvádí, že stávající západní hranice současného Ruska se téměř do puntíku shodují s hranicí stanovenou v roce 1918 a jsou “nestydatým” brestlitevským mírem. Následně uvádí tento exporadce Putina, že „pokud je těsno, nudně a trapně – je pro Rusko nemyslitelné zůstat v hranicích nestydatého míru. Jsme pro mír, to je jasné. Ale ne pro mír nestydatý. Jsme pro mír správný”. Dále uvádí pan Surkov, že Rusko se podle mírových podmínek zřeklo obrovského území v Pobaltí, Bělorusku a na Ukrajině, které mu dříve patřilo…, a že je před námi spousta „geopolitiky“.

 

       Selským rozumem to tedy chápu tak, že stávající situace na hranicich mezi Ukrajinou a Ruskem, resp. mezi Ukrajinou a Běloruskem je reálné riziko pro bezpečnost v Evropě, protože Rusko cítí příležitost a možná slabost Evropy, USA… Obávám se, že máme kolem sebe větší problém, než si reálně přiznáváme a bohužel nehledáme správné řešení…

 

       Nemá smysl se nyní složitě rozepisovat, že naše většinová západní společnost, kam určitě počítám i Českou republiku, žije v relativním blahobytu a bohužel směřuje ke kolapsu. Všechny dřívější civilizace (Egypt, Římská říše, staří Mayové atd.) nakonec „zkolabovaly“ proto, se odehrál efekt zákona snižujících se výnosů – společnosti vynakládaly stále více energie jen na udržení své úrovně a řešení nových problémů. Zde je možno popsat dva viditelné příklady – I) navyšování mandatorních výdajů ve státní správě, který v konečném důsledku vede k „likvidačnímu“ deficitnímu rozpočtu, II) politické rozhodnutí o energetické koncepci EU, která je chybná nikoliv z důvodu směřování, ale z důvodu způsobu realizace a zejména kvůli nereálnému časovému harmonogramu realizace tohoto tzv „Green Deal“ Krátkodobé to už dnes vidí občané, ale i firmy ve svých peněženkách a přínos tohoto všeho je více než diskutabilní, protože EU se podílí na znečištění emisemi ve světě pouze ve výši 9,6% – kolik budou náklady na snižení emisí o 55% do roku 2030, což bude odpovídat celosvětovému snižení emisí o cca 5% ??

 

       Nyní zpět k aktivitám Ruska a bezpečnostnímu riziku na Ukrajině. Domnívám se, to je i hlavním bodem tohoto mého zamyšlení, že problémem není blahobyt a někdy i nesmyslné plýtvání zdroji peněz ze strany společnosti, ale špatné vyhodnocení toho, co skutečně naší společnost ohrožuje. Rusko chce expandovat (je to jeho „modus operandi“) a pokud úspěšně začne naplňovat tyto své cíle, tak se nezastaví samo od sebe. Proč by to dělalo? Na druhou stranu EU i USA zatím jako hlavní hrozbu prioritizují něco jiného – oteplování a tímto smřem se nyní investuje obrovské množství zdrojů. Abych parafrázoval klasika, pokud chceme dlouhodobě řešit oteplování (problematiku životního prostředí atd.), tak budeme v nějakém krátkodobém bodě muset zastavit Rusa. A to se v Donbasu určitě nepovede…

 

       Takže co může být teď řešením? Urcitě je nutno si uvědomit priority!!! Optikou dnešního světa to není určitě Green deal… Bohužel jedno z možného řešení může být, že západní společnost bude opět muset investovat celkem hodně zdrojů do zbrojení a současně i do alternativních nákupů plynu od jiných dodavatelů než z Ruska, což možná bude představovat zvýšené náklady, ale přinese to stabilitu, bezpečnost.. Možná bude nutno zvýšit míru zdanění a např. příjmy na nejvyšší sazbě se v EU nakonec budou muset zdaňovat cca 70%, což vypadá strašidelně, ale reálně hovoříme o míře zdanění, při kterém byl po II. světové válce v Evropě a USA tento dnešní náš blahobyt vytvořen a ještě se povedlo ubránit vzniku většího kofliktu mezi SSSR a zapadním světem.

 

       Ohrožení stmeluje. Historicky se díky ohrožení ze strany SSSR vybudovaly a soudržně udržely země západní Evropy. Pokud nyní tento pocit „ohrožení a současně soudržnosti“ včas získáme, můžeme to zvládnout. Pokud ne, tak je to nezodpovědný přístup…

 

Ing. Martin Paštika 

 

 


{jcomments off}