Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – duben 2022

1 dubna, 2022
00:00

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

30. dubna:

Poslední dubnový den vyžadoval s ohledem na příslušné lidové zvyklosti a rituály vydat se na Boubín večer …

… a setrvat tam do tmy, jež nejlépe odhalí, zda budou z rozhledny někde k vidění ohně, tradičně spojené s pálením čarodějnic.

Dříve však bylo na řadě očekávané zjištění, …

… že apríl za sebou dokonale zametl zimní stopy, jakými se uvedl hned svého prvního dne a ani v dalších jimi nešetřil. Po sněhu až na čestné drobounké výjimky, vesměs na zastíněných místech pod stromy, nikde ani památky.

Příznačně tajuplná atmosféra celé krajiny, …

… kam oko dohlédlo, slibovala déšť, a to možná brzký.

Bylo navíc vidět, že nad Roklany, …

… stejně jako nad Trojmezenskou hornatinou k němu skutečně nejen nebylo daleko, ale snad už se tam i odehrál.

Na Boubín ovšem nespadla ani kapka.

Večerní ochlazení v rámci jinak velmi příjemného jarního počasí samozřejmě nepřekvapilo. Severozápadnímu větru o rychlosti 4,7 m/s (16,92 km/h) pak bylo jistě možno přičíst nemalé zásluhy na tom, že dosud nesprchlo.

Ohně nakonec k zahlédnutí nebyly – jen ojediněle stoupal mezi lesy výraznější dým, který by pro ně mohl svědčit. To však ani v nejmenším nevadilo, neboť by stejně neměly šanci překonat zážitek, jaký s přibývající temnotou uchystala zatažená obloha nad Bobíkem. Ponechme na fantazii každého z příznivců fotokroniky, kolik tváří na celou situaci věrně zachycujícím snímku spatří a s čím si je o filipojakubské či Valpuržině noci spojí.

Jedno je jisté – i bez kouzla ohně se Boubín dokázal postarat o výsostně taluplné zážitky, k nimž ostatně nepotřebuje jen výše jmenovanou noc.

29. dubna:

Snad i pověstné podboubínské balvany byly překvapeny, …

… jak za pouhý náležitě teplý den dokázaly ještě včera se bělající plochy opět kompletně zezelenat.

Spodní sněhoměrná tyč má sice ve svém okolí stále ještě poměrně rozsáhlou příležitost k vzpomínkám na nedávnou zimu i její jarní útoky, …

… ale sama o sobě, nacházejíc se v kroužku suché země, již ukazuje nulový stav.

Také tato místa stojí nejen za porovnání …

… se včerejšími snímky, …

… ale především za dokonalé vychutnání jejich malebnosti a hlubokého léčivého klidu.

Vrcholová sněhoměrná tyč se sice shoduje se svou níže situovanou sestrou v naměřené hodnotě, ale z hlediska návratu jarního vzhledu okolí ji naprosto překonává.

Rozhledna nabídla oproti včerejšiku výrazně větší podíl nebeského blankytu, …

… zaručujícího krásný slunečný den, …

… plný úžasných zážitků …

… s často až nadpřirozeným symbolickým vyzněním.

Kdyby aktuální oteplení dokázalo vydržet a nadále jen vzrůstat, nikdo by se jistě nezlobil. Zdálo se, že na tu myšlenku přikyvuje i severovýchodní větřík o nejvyšší síle 2,1 m/s (7,56 km/h).

Zpáteční cesta se nesla v duchu úžasné harmonie prolínání již vzpomenutého posvátného léčivého klidu s hlubokou nepopsatelnou mystikou …

… a současně ještě zákonitě přinesla očím pestřejší barevnou směs, …

… ale s jasně naznačeným ústupem bílé složky, …

… jehož rychlost už je podmíněna jen rozsahem a dosahem slunečních paprsků, jichž se tu dnes rozhodně nepotká málo.

28. dubna:

Jak se za daných teplotních poměrů zachová čerstvý boubínský sníh? Tak zněla základní otázka, motivující další z výstupů na horu plnou překvapení a kouzel.

Mírně poklesl, ale k úplnému vyklizení bojiště se rozhodně ještě nemá.

Poslední aprílový čtvrtek se probudil pod takřka blankytnou čistou oblohou, ale uvedený stav dlouho nevydržel – přísun čerstvé oblačnosti na sebe nedal dlouho čekat. Stal se však základem příštích očekávaných kouzel.

Na samotném vrcholu byl ústup sněhové pokrývky o něco zřetelnější, …

… ovšem ani zde nelze v dané souvislosti hovořit o velkém spěchu.

Po celou cestu vzhůru bylo zřejmé, že rozhledna nabídne velkolepou podívanou, …

… což se i stalo.

Teplota, podobně jako vítr, zaznamenala oproti včerejšku vzrůst. V prvém případě je jako vždy viditelný na snímku, v druhém činil – tentokrát převážně od severozápadu – rovných 7 m/s (25,2 km/h).

Zdálo se, že oblačné představení by nemuselo mít celodenní trvání a obloha by se mohla s večerem navrátit takřka k původní ranní čistotě.

V průběhu návratu, …

… zaměřeného stále na mapování …

… sněhového stavu v lesích, …

… však putující mračna zatím stále tvořila úžasnou součást krajinných scenérií.

Jak ukázal ještě nad Kubovkou pohled k Luznému, v příhraniční oblasti je horská sněhová nadílka jako obvykle dosud o poznání bohatší.

27. dubna:

Poctivě deštivá noc a následně i dopoledne přinesly na Boubíně trochu jiný výsledek nežli dole pod ním a současně se zasloužily o to, aby text pod včerejším prvním snímkem přestal být pravdou.

S přibývající nadmořskou výškou sílilo i zjištění, …

… že apríl se hodlá činit ve svém příslovečném duchu …

… až do posledních dnů, které mu v kalendáři náležejí.

Však stačí porovnat aktuální snímky stejných lokalit s dřívějšími, na nichž už nebyl k nalezení sebemenší podíl bílé barvy.

Na Šumavě se však nelze naivně domnívat, že touto dobou bývá jednou docílená absence běloby definitivním stavem.

Ani sněhoměrné tyče, třebaže si do dnešního dne užívaly delšího odpočinku na zeleném palouku, …

… jistě nepředpokládaly, že už jim skončila sezóna.

A dlužno dodat, že další rekord, jímž určitě poctivých v průměru šest centimetrů za jedinou noc a dopoledne napadlého čerstvého sněhu bylo, změřily skutečně pravdivě.

Vrcholová tyč dokonce ukázala téměř dvojnásobnou vrstvu, …

… vyfotografována v okamžicích, kdy se vlivem oteplení sněhová pokrývka slehala a na nejednom místě zase pozvolna mizela.

Ještě v poledním čase pohled kterýmkoli směrem vypadal v porovnání se včerejškem neuvěřitelně, …

… neboť okolní lesy byly kompletně nově obíleny. Jen zásluhou vzrůstající teploty se na nich sníh neudržel a zůstal jen na zemi.

Celkově se ovšem dalo hovořit pro změnu jedině o ochlazení, k němuž vál západní větřík o rychlosti 2,6 m/s (9,36 km/h).

Jestliže tu na přelomu března a dubna byla řeč o prudkém skoku, …

… v závěru druhého ze jmenovaných měsíců ji můžeme jedině zopakovat a přemýšlet, jak dlouho se popsaná situace udrží.

26. dubna:

Podboubínské lesy už naplno dýchají jarem, až na drobné výjimky se zbavily sněhu …

… a jen místy nabídnou výmluvnou vzpomínku na řádění zimních vichřic.

Na Boubíně mělo podle předpovědí pršet, …

… ale místo deště se naopak skrze oblačnou pokrývku snažilo poctivě prosadit sluníčko.

Jistě mu nelze zazlívat, že až na drobné dílčí úspěchy nevítězilo způsobem, …

… jaký by patrně každého potěšil.

Případná větší síla slunečních paprsků by se dozajista projevila i na naměřené teplotě, ale zásluhou pouhého mírného jihozápadního vánku o maximální síle 1,6 m/s (5,76 km/h) bylo na rozhledně naprosto přijatelně – vládlo zde skutečně se vším všudy nefalšované jaro.

Památný kámen kardinála Bedřicha Schwarzenberga pamatuje leccos, po dnešku například fotografování jakési sestry Ivky, …

… která patrně, jak je možno dedukovat ze žluté, k tomu účelu zjevně speciálně připravené tabulky, v sobě objevila vášeň pro šumavské tisícovky.

Všem dnešním boubínským zážitkům však jednoznačně vládlo v nejlepším slova smyslu nakažlivé veselé švitoření radujícího se zpěvného ptactva, …

… zde reprezentovaného (podobně jako 3. března – viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/18973) …

… sýkorou uhelníčkem (Periparus ater).

25. dubna:

Ranní mlhavo, zataženo a deštivo přece jen vystřídaly zprvu jen náznaky modré oblohy, …

… postupně k večeru sílící a dávající dokonalý prostor dalším oblačným fantaziím.

24. dubna:

Na poslední dubnovou neděli připadl svátek sv. Jiří – a okolo poledního začala aspoň opticky vzbouzet dojem, že se snaží dostát lidové pranostice, tedy vytvořit podmínky k vylézání hadů a štírů.

Sluníčko, které náhle dostalo prostor na zprvu od samého rána opět zatažené, mlhu a déšť slibující obloze, velmi potěšilo, a když se k tomu původní oblačnost začala odsouvat severním směrem (snad až kamsi do Krkonoš), …

… nadešel čas bez přehánění fantastických okamžiků.

Jejich co nejlepší vychutnání zaručovala cesta na Boubín, …

… tentokrát záměrně zvolena jako delší, …

… nevedoucí převážně hlubokými lesy, ale otevřenou šumavskou krajinou, …

… jejíž charakter dával obzvlášť působivě vyniknout …

… chvílemi až dramaticky se tvářícímu oblačnému dialogu se zemí.

A bylo skutečně nač se dívat, čím se dát inspirovat k nejednomu zamyšlení …

… i čím dávat unášet fantazii až do nebeských výšin.

Cesta mimo jiné též podala názorné vysvětlení, proč je aktuálně zakázán vstup do boubínského pralesa, …

… proč bylo Lesy ČR usouzeno, že nepostačí pouhé varování před vstupem na vlastní nebezpečí (jako ostatně do kterýchkoli jiných zalesněných prostor – tedy třeba těchto). Příčinou totiž nejsou jen takovéto a podobné nalomené “věšáky”, ale mnohem zákeřnější, protože běžného nezkušeného návštěvníka navenek ničím nevarující zrádné stojící souše, připravené kdykoli padnout v tom nejnepředvídatelnějším okamžiku.

K výjevům, jaké se naskytly všemi směry z rozhledny, …

… není nutno cokoli dále dodávat.

Snad jen tolik, že teplota zatím hadům a štírům ještě zdaleka nepřála (ani v nižších polohách nepřekročila k naplnění zmíněné pranostiky nepostačujících +14°C) a jižní vítr o rychlosti 6,8 m/s (24,48 km/h) by je rovněž dozajista nepotěšil.

V celkovém vyznění nakonec sobota i neděle zvolily s ohledem na srážkové poměry jistě nejlepší možnou variantu počasí.

Poslední aprílový týden nicméně dle všeho započne opět plačtivě, o čemž svědčily již další nedělní, tentokrát večerní přeháňky, mimo jiné zkrášlené překrásnou dvojitou, ba chvílemi ještě vícenásobnou duhou.

23. dubna:

Víkendové počasí se sice oproti očekávání zlepšilo, ale Boubín se své čepice vzdát nechce.

22. dubna:

Předvídané pošmourno, mlhavo a mrholivo dnes svádělo k putování po léčivými energiemi nabitých místech, …

… o jaká již cesta na Boubín a zejména samotná hora nemá nouzi …

… a návštěvníkům s náležitou citlivostí dokáže připravit neuvěřitelné zážitky, ba nejednou přímo zázraky.

Na vrcholu ovšem čekala klasická mlžná čepice …

… a v porovnání se včerejškem též půlstupňové ochlazení. Vítr si stále zachoval severovýchodní směr, ale zesílil na 7,8 m/s (28,08 km/h).

Zbývá jen posoudit, do jaké míry se bude blížit pravdě odhad, že tu byla v předstihu naznačena situace, jaká patrně na Boubíně převládne i o víkendu.

21. dubna:

Již sama podvečerní cesta přes Skláře na Boubín dávala tušit příští skvostné zážitky.

Mimo jiné se jen opět potvrdilo, že fotograficky dokumentovat sněhoměrné tyče je nadále zcela zbytečné, neboť se zdá být téměř jistotou, že ani další případné sněhové přeháňky, jaké by ještě aprílové počasí mohlo přinést, už tu nic zásadně nezmění.

Zato sluneční západy nás budou mít vždy čím překvapit …

… a uchvátit.

I tentokrát se očekávání naplnilo.

Zatímco zbytek obzoru převážně tonul v pastelové modři, …

… západní strana rozehrávala ohnivou hru.

Ta zde sice umí být mnohem dramatičtější a odvázanější, ale i v tomto, řekněme, decentnějším provedení silně zapůsobila.

Třináctistupňový pokles mezi vimperskou startovní a aktuální boubínskou teplotou nepřekvapil, ale nedal se samozřejmě pocitově pominout, obzvláště za přispění severovýchodního větru o rychlosti 6,2 m/s (22,32 km/h).

Zítřek je slibován z poloviny deštivý, …

… polojasno či zataženo se očekávat jistě dá. Ale sluníčko nám dle všeho svou přízeň rovněž neupře.

20. dubna:

Včerejší sněhové přeháňky vystřídal v noci mrazík, jenž ve Vimperku dosahoval čtyř stupňů, zatímco třeba na Sklářích i dvojnásobku. V každém případě zanechal svůj charakteristický podpis, kde jen mohl, …

… tedy samozřejmě i na trávnících, …

… kde v průběhu dopoledne poskytl kouzelné příležitosti slunečním paprskům.

Ty ostatně z bohatě oblačně vyzdobené oblohy zlatily celý dnešní den.

19. dubna:

Apríl nám zase jednou názorně předvedl, …

… že se nehodlá vzdát …

… svého příznačného repertoáru.

18. dubna:

Velikonoční pondělí prorokovali meteorologové jako většinou zatažené, ale časně ranní boubínská obloha vykazovala zmíněný jev pouze nad obzorem, …

… jehož ladění nebylo do té míry temné, aby zabránilo pozornějšímu pohledu zachytit temelínské páry.

Od Bobíku směrem k Trojmezenské hornatině se chystal zajímavý oblačný pruh …

… a na vše dohlížel ubývající růžový úplněk, mající svou fázi za sebou již od Bílé soboty, a to ve znamení vah.

Bylo zřejmé, že se potká s vycházejícím sluníčkem, …

… delší dobu již propůjčujícím obloze růžový nádech, …

… ale současně postaveným před úkol překonat po samotné hranici obzoru ještě popsanou oblačnou bariéru, nad níž se zatím hlásilo slabounkým halovým sloupem.

Nemalým překvapením se staly postupně stále zřetelněji vystupující siluety Alp, ráno ještě nečitelné a neočekávané.

A pak už se dočasně vítězící sluníčko …

… skutečně pozdravilo se zapadajícím úplňkem.

Severozápadní větřík nepřefoukl hranici 1,9 m/s (6,84 km/h) a třístupňový ranní mrazík též působil víceméně již jen symbolicky.

Začínalo se však ukazovat, že na výše řečených meteorologických prognózách přece jen něco bude – obloha namísto slunečna pozvolna zešedne.

Ani Alpy se nakonec nepředvedly výrazněji, než ukazují snímky, …

… ale tím vlastně za daných okolností vyzněly působivěji – jako ukryté za tajemným závojem.

Bylo s podivem, že atmosféra svátečního pondělního jitra nepřilákala na boubínskou rozhlednu krom autora fotokroniky ani živáčka.

17. dubna:

Nejvýmluvnější svědectví o vývoji svátečního počasí vydává les – nezadržitelný nástup jara leckde stále ještě skrývá též poslední pozůstatky zimy …

… a dlužno dodat, že pohledy do ozvěn někdejšího ledového království …

… jsou stále přinejmenším – neutrálně řečeno – zajímavé.

16. dubna:

Bílá sobota sice započala drobným deštěm, jenž byl meteorology slibován již na Velký pátek, ale nakonec vyústila ve vytoužený návrat slunečna, …

… který celkem pochopitelně nejvíce poutal zrak v čase západu.

15. dubna:

Nejčerstvější sněhová situace na Boubíně již nevyžaduje detailní výřezy ze snímků měřících tyčí, …

… takže hovoří dokonale výmluvnou řečí. Letošní Velký pátek, shodou okolností coby součást pohyblivých svátků velikonočních aktuálně připadající na den, v němž si bylo možno připomenout již sté desáté výročí tragické zkázy Titaniku, připravil v podvečerních hodinách skutečně dramatickou změnu celodenní nálady.

Ta byla zprvu, co se oblohy týče, poměrně pestrá, přebohatě oblačná, ba i slunečná, leč pokročilý čas přinesl cosi, …

… co bylo bez zaváhání možno nazvat zatažením opony, …

… následovaným zážitky vpravdě mystickými, …

… jaké uvedenému svátku dozajista přísluší.

Teplota opět zaujala místo nad nulou, avšak i bez severního větru o rychlosti 7,7 m/s (27,72 km/h) by stále ještě ospravedlňovala již posledně zde zmiňovanou zimní bundu.

Rozloučení s Boubínem tentokrát v každém případě náleželo k těžko slovy popsatelným.

14. dubna:

Pod tajemně vyladěnou jarní oblohou se našla místa, …

… na nichž bylo možno druhý dubnový čtvrtek …

… zásluhou kvetoucích trnkových keřů …

… a od nich inspiraci beroucích stromů skutečně zvát Zeleným.

13. dubna:

Nejen nad hlavou lze na Boubíně spatřit sluníčko 🙂 …

12. dubna:

Vše nasvědčuje tomu, že období sněhu a mrazu vystřídá slunečno se stále vzrůstajícím teplem, …

… neboť i cesta na Boubín v pozdější hodině nežli časně ranní už člověka přiměje porozepnout zimní bundu, která tu však jinak zatím stále rozhodně nachází své uplatnění.

Sníh je ovšem z valné většiny pryč, což lze porovnat se snímky pouhé dva dny starými. Třeba boubínský lev už opět shlíží ze své skály do jarně vyladěného lesa.

Ani sněhoměrné tyče nepotřebují žádných komentářů, …

… třebaže podobnou situaci už v relativně nedávné době zažily.

Zbytky sněhu se i na samotném vrcholu drží jen na místech, …

… kde převládá po většimu dne stín, …

… a sluneční paprsky tak nedostávají příležitost naplno uplatnit svou sílu.

Nedávný přechod studené fronty zákonitě přinesl své ovoce v podobě úžasně čistého, ničím nezkaleného ovzduší, …

… což dnes mělo ještě hodinu před polednem letního času za následek skvělou dohlednost až k alpským štítům, …

… s ohledem na denní dobu a vzdálenost od Boubína sice již zastřeným mírným oparem, ale je nutno vzít v úvahu, že bez výše zmíněných podmínek by vidět nebyly.

Blíže se nacházející vrcholy jako Velký Javor, …

… Luzný …

… či Roklany byly zákonitě nesrovnatelně zřetelnější, …

… avšak ani alpská panoramata …

… se za daných podmínek nedala zahanbit.

Vnitrozemská dohlednost se, i když rovněž vynikající, zdála být menší, neboť ve stejné vzdálenosti jako Alpy ležící Klínovec k vidění nebyl.

Zato na protější straně náhle překvapivě vynikla oblast okolo Watzmannu.

Teplota hovořila za vše a od jihu vanoucí větřík o občasné maximální síle 2 m/s (7,2 km/h) se jevil vysloveně příjemným.

Návrat lesů do podoby, jakou měly již posledního březnového dne, na sebe též jistě nenechá dlouho čekat.

11. dubna:

Další z poměrně prudkých oteplení po nočním a ještě i dopoledním mrazíku přineslo nad Šumavu nefalšovaná oblačná kouzla, …

… na nichž měl hlavní zásluhu vítr.

Jak se mimo jiné ukázalo, chvílemi věrně kopíroval profil krajiny, nežli oblohu vymetl do téměř dokonalé čistoty.

10. dubna:

Jak potvrdil podvečerní výstup na Boubín, …

… sobotní sněhové přeháňky tu přece jen zanechaly viditelnou stopu, …

… o jejíž trvanlivost se postarala studená fronta.

Třeba partie pod boubínským lvem byly ještě předevčírem až na několik bílých ostrůvků prakticky holé, …

… stejně jako smrky poblíž dolní sněhoměrné tyče, …

… která ovšem na své výpovědi nic nezměnila.

Klesající sluníčko zlatilo celé vrcholové partie naší kouzelné hory …

… a bohatě posvítilo i do lesního okolí horní sněhoměrné tyče, …

… ještě v pátek mající za zády rozsáhleji se zelenající travnatou plochu.

Zůstaly i rampouchy na konstrukci rozhledny, jen však vzbouzely dojem, jako by jejich tvary průběžně modeloval vítr.

Pohled z vyhlídkové plošiny pak přinášel svědectví o tom, že včerejší studená fronta se rozpadá.

Její mračna se dotýkala hraničních pohoří …

… a stále ještě nenechávala nikoho na pochybách o tom, že se z nich kdykoli může spustit další přeháňka.

Zatímco se sluníčko stále více přibližovalo k bodu svého rozloučení, …

… zvládalo ještě krátce pozlatit špičky některých jihozápadně od rozhledny rostoucích smrků.

Pak již kleslo k obzoru, …

… ale právě v těch okamžicích barvilo oblačnost i přeháňky nad obzorem nejplastičtěji.

Teplota se tentokrát opět ocitla pod nulou, o čemž dával rychlostí 4,6 m/s (16,56 km/h) znát i západní vítr.

Krajinu před Trojmezenskou hornatinou, ba i část Vltavského luhu ještě skutečně zasáhly přeháňky, …

… a to v čase, kdy již oblačnost celkově zešedla.

Jen západní obzor dosud nepozbyl barevných stop, jako by se snažil naznačit, že příští dny se ponesou ve znamení krásného, byť zrána ještě mrazivého slunečna.

9. dubna:

Ani druhé soboty v měsíci nás neminulo typické aprílové počasí – hned časně zrána jsme byli uvitáni dalším sněhem …

… a v průběhu dne obdarováni možností přihlížet dramaticky zinscenovanému přechodu studené fronty.

8. dubna:

Přesně týden od prudkého zpětného skoku zimním směrem lze konstatovat, že boubínská atmosféra se opět začíná přibližovat podobě, …

… jakou jí vtiskl konec března.

Sněhový přírůstek s ohledem na svou intenzitu celkem pochopitelně nezmizí v mžiku celý, …

… ale pokud nebude dále přiživován četnými očekávanými přeháňkami, …

… návrat jara by tu na sebe nemusel nechat dlouho čekat.

Aktuálně je mimo jiné možno porovnat, …

… kde má sluníčko k ubývajícím bílým ostrůvkům blíže.

Rozhledna nabídla již jen poslední odtávající pozůstatky nedávných námraz, …

… ale jistě v nejednom případě velmi půvabné, ba přímo alegoricky výmluvné.

Naprosto stejně bylo možno hodnotit oblačné dění po celém obzoru.

I teď se dal každou chvilkou očekávat …

… zejména ze západní strany náhlý příval sněhových vloček …

… či ledových krupek, …

… střídaných i pouhým drobným mrholením.

Teplota se od posledního měření lišila jen sotva znatelně, ovšem vítr nezapřel, že v posledních dnech vlivem prudkých teplotních změn slaví své hody. Opět od jihozápadu dokázal v nárazech vybudit anemometr i na 6,8 m/s (24,48 km/h), což představovalo poměrně zřetelný kontrast k poklidu, jaký panoval prakticky po celou cestu vzhůru.

Tři poslední snímky slouží především pro porovnání vzpomenutého týdenního rozdílu, …

… který, jak již bylo naznačeno, zatím ještě nedosáhl podoby z posledního březnového dne, …

… ale byl jí rozhodně blíže nežli prvního aprílového dne.

7. dubna:

Sice slabá, ale přece jen viditelná duha svědčí o jediném: už od časného rána nás do nového dne opět vítá jemný deštík.

6. dubna:

Dalo se předpokládat, že sněhový stav, jaký byl v průběhu stoupání na Boubín viditelný před třemi dny, …

… bude s ohledem na teplotní vývoj neudržitelný.

Předpoklad potvrdily i obě sněhoměrné tyče, …

… spodní zhruba deseticentimetrovým úbytkem.

Klesající sluníčko však i přesto našlo dokonalý prostor …

… k působivému barevnému kouzlení.

Na vrcholu se k němu vzápětí přidružila jemná mlha, …

… ale možnost odečíst i zde údaj sněhoměrné tyče a konstatovat o něco menší úbytek nežli dole neohrozila.

Připravila naopak v lesích kolem rozhledny další díl skvostné podívané.

Ta ostatně pokračovala i po výstupu na rozhlednu, …

… neboť schovávající se sluníčko mělo stále po čem bohatě malovat.

Rozloučilo se pak svou plnou viditelností …

… a stihlo se při tom pozdravit nejen s oblačností v dáli za Bobíkem, …

… nýbrž také s vysoko posazeným měsíčním srpkem.

Teplota už by se mohla stále více zabydlovat nad nulou, dnešní nárazový jihozápadní vítr o rychlosti 4,6 m/s (16,56 km/h) té aktuálně naměřené pocitově nic neubíral.

Ze všech smyslů byl ostatně každopádně nejvíce zaměstnán a vším, co se dělo, přitahován zrak, …

… neboť vpravdě magické barevné proměny …

… pokračovaly ještě poměrně dlouho poté, co sluníčko kleslo za obzor.

5. dubna:

A opět deštivo, které pomůže čerstvému sněhu postupně zase zmizet.

4. dubna:

Jak se dalo předvídat již na včerejším Boubíně, Vimperk se probudil do mrazu. Tady sice dosáhl pouhých -8°C, ale na Šumavě skutečně padl rekord, jmenovitě na meteostanici Perla, a to -24°C.

Apríl se toho dne předvedl hned dvakrát, neboť odpolední vimperská teplota již činila +14°C . Podvečerní pravé parhelium pak přizdobilo oblohu, která opět na další den slibovala přeháňky.

3. dubna:

Bez uzardění je možno říci, že podobných pohledů na Boubín, jaký nabídla první aprílová neděle, se v průběhu celé uplynulé zimy mnoho nenaskytlo.

Šumavské devětsily jsou ovšem na takový vývoj situace zvyklé – jarní sníh je dozajista nepřekvapil.

Tento úsek cesty vzhůru byl ještě ve čtvrtek zcela holý.

Berme tedy s velkým povděkem, že ustoupily aspoň vleklé dvoudenní mlhy a opět se můžeme těšit slunečnem.

Obnovený sněhový stav lze s ohledem na časový úsek, v němž byl dosažen, …

… považovat v pravém slova smyslu za rekordní.

I tady všude bylo koncem března …

… převažující měrou zeleno.

Sněhoměrné tyče se opět shodly (návějku u spodní nelze brát v potaz), …

… tentokrát na pětadvaceticentimetrovém přírůstku.

Obloha ovšem nakonec dala zřetelně najevo, …

… že slunečno bylo jen záležitostí odpoledne …

… a mlhy ještě zřejmě neřekly své poslední slovo, stejně jako srážky.

Na tahu však měl být především mrazík – něco podobného, jako ukázal teploměr na rozhledně, je předpovídáno i na noc a zítřek. Západní vítr o rychlosti 3 m/s (10,8 km/h) střídaly i klidné chvilky.

Uvidíme tedy, zda apríl ve svém začátku připojí k sněhovému rekordu také mrazivý.

2. dubna:

Celodenní sněžení pokračuje i dnes … a protože se teplota drží nepatrně nad nulou, lze si s náležitým zvětšením vychutnávat též kouzlo chvilkového bezprostředního tání.

1. dubna:

Zatímco březen se poctivě snažil všechny dny kalendářního jara udržet v příznivých teplotách a povětšinou až na výjimky slunečném počasí, apríl od samého počátku nekompromisně naznačil, …