Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – červen 2022

1 června, 2022
14:48

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

30. června:

Poslední červnový Boubín sice stále zpracovával nedávné vodní příděly – zejména formou řady nových drobných potůčků v lesích, ale především se zbavil mlžných čepic, …

… takže opět lákal svými pověstnými dalekými rozhledy.

Jihozápadní obzor se opásal poměrně bohatou oblačností, …

… v níž klesající sluníčko našlo příležitost k vytvoření úzkého, chvílemi takřka nenápadného, ale přece jen zřetelného pravého parhelia.

Ve vzduchu byla změna počasí směrem k prvnímu červencovému víkendu, jenž by se měl blýsknout dalším slunečnem a skutečnými letními teplotami.

Ta dnešní zatím překročila minulou o pouhý jediný stupeň, zatímco vítr – tentokrát jihozápadní – pro změnu o jedinou desetinu metru za sekundu zeslábl, konkrétně na 3,6 m/s (12,96 km/h).

Za dvě a půl hodiny nastávají školákům vytoužené letní prázdniny – sice nikoli v rozsahu slavného románu pana Verna, ale i dva měsíce volna (pro svět kantorský necelé) jistě potěší.

29. června:

Tři náhledy do předposledního dne prvé půle letošního roku – ranní, …

… dopolední …

… a konečně večerní – se i přes všelijaké drobné proměny, které nastaly v mezičasech pořízení snímků, shodují na zcela jasném společném jmenovateli, jímž je déšť. Červen se zkrátka tentokrát zásadně rozchází v náladě se školní mládeží, neboť ta rozhodně nevítá prázdniny za dveřmi pláčem či dokonce hromováním, jímž dnešní večer, pravda, o něco mírněji napodobuje včerejší.

28. června:

Ano, meteorologický radar v dostatečném předstihu varoval, že z jihozápadního směru se z Německa a Rakouska blíží na Šumavu a český jih mohutná rozsáhlá srážková vlna, ale v minulosti bývaly případy, v nichž se za podobné situace stihla “vyřádit” cestou a boubínské večery pak vyzněly leckdy přímo pohádkově. Nu, dnešní k podobným nepatřil – i to se tu stává, aniž by tím však výstup tratil na kráse. Již v půli cesty úbočím, kde se navíc brzy ohlásil okraj mlžné čepice, se dalo do drobného deště, který, jako by chtěl člověka napínat, střídal svou intenzitu. Chvilku předstíral, že jen jako krátkodobá mírná přeháňka slábne, aby vzápětí naopak zesílil a zkoumal, zda tím jednoho dokáže odradit od pokračování v cestě. Samozřejmě neodradil, jen se přičinil o silný pocit, že tu vlastně probíhá jakýsi vnitřní nonverbální dialog.

Brzy do něj vstoupilo i vzdálené hřmění, svou vzrůstající četností působící dojmem příslibu možných příštích zajímavých jevů, avšak pobyt na rozhledně – mimochodem již plně zpřístupněné veřejnosti – nenabízel žádný jiný účel …

… nežli tradiční změření teploty a síly větru. Ten jediný nakonec překvapil – ani ne tak silou 3,7 m/s (13,32 km/h), ale severozápadním směrem, z nějž vál, a vlastně tak trochu křížil cestu dešti i sílící bouřce. Čas mezi záblesky, ve zvolna se temnící mlze číém dál zřetelnějšími, a hromy se stále zkracoval, až dunění takřka nad hlavou zavelelo k odchodu.

Co odmítla rozhledna, přineslo nakonec velmi překvapivě úbočí. Ač tu déšť definitivně přestal žertovat, takže v minutě bylo prakticky jedno, jak rychlou chůzi člověk zvolí, neopětovat tak úchvatně nabídnutý sluneční pozdrav, obzvláště pak za současného doprovodu blesků a hromů, by bylo těžkým prohřeškem.

27. června:

Poslední červnové pondělí navázalo na vysoké víkendové teploty ještě větším celodenním dusnem, takže bylo obrazně i doslova ve vzduchu, kdy z toho povstanou další bouřkové aktivity. Došlo na ně ve večerních hodinách a Vimperk z nich opět vyšel prakticky nedotčen – na rozdíl od Prachaticka a zejména Strakonicka a Volyňska, odkud přicházely katastrofické zprávy o nemalých hmotných škodách. Způsobovalo je především přidružené krupobití, při němž kroupy, velikostně se pohybující mezi pingpongovými a tenisovými míčky, rozbíjely zejména skleníky, ba ušetřenými nezůstala ani některá automobilní okna, o střechách a kapotách nemluvě. Vývoj na vimperské obloze, zejména nad zámkem, ovšem také působil přinejmenším jako výstraha …

… před velmi podobným možným děním …

… a v každém případě přinášel mocné výtvarné zážitky, …

… které se přes soumrak protáhly …

… až do noční tmy.

Tu vbrzku začaly výrazně zpestřovat zprvu jen velmi četné blýskavice, svědčící nejen o tom, že i tentokrát je bouřkové epicentrum značně vzdáleno, ale též o samotné povaze bouřky, …

… odehrávající se drtivou většinou jen uvnitř oblaků – tzv. blesky IC z anglického “Intra Cloud”, případně mezi nimi – blesky CC “Cloud to Cloud”.

Výboje mezi mraky a zemí – blesky CG “Cloud to Ground” se prakticky nevyskytovaly, a pokud ano, pak náležely k velmi řídkým výjimkám.

Jednoznačně vysoko na obloze převládající blýskání to vše jen potvrzovalo, …

… stejně jako skutečnost, že celé to skvostné představení …

… nebylo provázeno deštěm, jindy naopak neodmyslitelným.

Blesky slabšího charakteru se občas střídaly …

… s výstavními exempláři, kreslícími, jako např. zrovna tento, …

… po obloze zajímavé ornamenty.

Občas došlo i k výše již vzpomenuté výjimce, když ojedinělý blesk přece jen zamířil dolů k zemi. Popsané dění utichlo ještě do půlnoci. Teprve okolo třetí hodiny ranní se přihnala další bouřková vlna, tentokrát již mohem blíže a především s doprovodem lijáku, jenž jistě vítaně osvěžil celodenním dusnem zkoušenou krajinu a, jak už to bývá, úžasně pročistil vzduch.

26. června:

Někdy lze na základě pozorování oblohy již od temných nočních hodin odhadnout, jak by mohlo vypadat boubínské rozednívání. Dvojice dlouhých protáhlých oblaků, zřetelná v podobě světlejších pruhů mezi hvězdami, dnes velela neváhat s odchodem vzhůru krátce po třetí hodině ranní. Že šlo o velmi jasnozřivý povel, potvrdily již pohledy z úbočí, …

… z cesty po vrcholu Boubína k rozhledně …

… a samozřejmě pak především z ní samé.

Zmíněné oblačné pruhy mezitím nabyly poměrně pronikavé barevnosti a vytvořily jakési lučiště, rozepjaté od Vimperka …

… až nad necelých 30 km vzdušnou čarou vzdálený Chlum, horu nacházející se ve vojenském prostoru Boletice.

Původce oné úchvatné barevnosti …

… vtiskl svým příchodem obloze v tomto duchu nový rozměr …

… a současně se postaral o největší překvapení celého jitra. Když totiž oči spolu s fotoaparátem náležitě zaostřily k jižnímu obzorovému panoramatu, …

… odhalily tam mimo jiné zprvu jako by nesměle se hlásící alpské siluety, …

… jimž stoupající sluneční kotouč postupně propůjčoval stále větší prostorovou plasticitu.

S ohledem na aktuální roční období a datum …

… se jednalo skutečně o mimořádný jev, …

… ohromující nejen samotnou svou existencí, ale též provedením.

Vysvětlení zde přinášela mimo jiné také od minula pokleslá teplota, již v celkové atmosféře doplňoval chvilkami rychlostí 0,8 m/s (2,88 km/h) dýchající jihozápadní vánek.

Nejrozmanitějšími způsoby se vlnící inverzní oblačnost postupně opouštěla lesy, jimž dodávala specifické tajemno.

Plné denní světlo, provázející zpáteční cestu, teprve v náležitém rozsahu odhalilo následky pátečních bouří a průtrží mračen. Nečekané vodní přívaly se zde musely řítit dolů skutečně v maximálně hojné míře.

25. června:

Těžko odhadnout počet skoků, lidskýma očima uprostřed rozkvetlé louky viděných jako bezstarostné, veselé, rozpustilé.

A jeden jediný z nich se stal osudným a současně posledním.

24. června:

Kdyby byl dnešní výstup na Boubín načasován k slunečnímu východu, čekala by nad rozhlednou modrá obloha s minimem osamělých mráčků. Desátá hodina jich teoreticky slibovala více a zajímavějších, jenže v praxi vše pojala poněkud jinak.

Oblačnost doslova proplouvala již lesy na úbočí, …

… takže jediným výsledkem mohla být s největší pravděpodobností dokonale v rozhledu bránící mlha.

Svou právě od ní získanou vodní výzdobou to potvrdily již pavučiny na rozhledně, …

… kde se v sevření mléčnou clonou dala nanejvýš změřit teplota a s ní jako vždy vítr – dnes jihozápadní o rychlosti 4,6 m/s (16,56 km/h).

Dopoledne tu zkrátka nenabídlo víc, …

… než dokumentují dva bohatě postačující snímky. Zpáteční cestu k tomu ještě zpestřil většinově mírný deštík, téměř nad Kubovkou zkoušející krátkodobě zesílit. V těch okamžicích by nic nenasvědčovalo, že se naplní meteorologické předpovědi silných bouřek a vydatných lijavců. Vše tedy mohlo ležet jedině na odpoledním vývoji situace, a tak padlo rozhodnutí prozkoumat jej opět z téhož místa.

Druhý výstup už skutečně přinesl zásadní změny – především hned od Korkusovky všechny zdravil dokonale čistý boubínský vrchol a nad Kubovkou vládlo velmi příjemné slunečno. S přibývající výškou pak sílil pocit nefalšovaného dusna, takže pohled z úbočí kousek pod vrcholem velmi překvapil přetrvávající oblačností, byť už se nejednalo o souvislou mlhu jako dopoledne.

Ani rozhledna ještě v prvních okamžicích nenabízela nic, co by v daném porovnání bylo možno zvát vysloveně razantní změnou.

Stačila však chvilka a rázem bylo jasné, že na řadě je zase jednou velkolepé nebeské divadlo, …

… jejž by jakékoli další slůvko jedině rušilo.

Výrazný vzrůst teploty spolu se skutečností, že stran větru po celou dobu nebylo oproti dopoledni co měřit (tedy stále panující dusno za naprostého bezvětří), svědčil o tom, …

… že naplnění bouřkových očekávání je skutečně jen otázkou času.

23. června:

Vydatný déšť mívá zpravidla za následek půvabné ranní mlhy, …

… takže není divu, že provázely i dnešní cestu na Boubín, pod nímž (a samozřejmě nejen tam) se kupily do fantastických shluků a tvarů.

Směrem vzhůru jich ubývalo a brzy začaly převládat vše velmi působivě modelující sluneční stopy, …

… těsně pod vrcholem umocněné zjevením samotného jejich původce.

V celkové barevnosti a strukturálním vyznění krajiny se ovšem stále nezapřela výrazná přítomnost vody, již nemělo, jako tomu bývá v jiných dnech, nic šanci vysušit.

Zážitky, jaké vzápětí poskytla rozhledna, umlčely všechna ze své podstaty nedokonalá, takže zcela zbytečná slova.

V porovnání s předchozí návštěvou lze teplotní vzrůst bez přehánění nazvat dvojnásobným. Na síle pak mírně přidal i vítr, dnes převážně severozápadní a dosahující v maximu rychlosti 3,6 m/s (12,96 km/h).

Cesta zpět mimo jiné ukázala, jak se za necelou hodinku stačila změnit obloha, …

… pod níž si plnými doušky (obrazně i doslova) užíval své radosti ze života úchvatný svět hmyzí drobotiny, ať už spíše decentního vzezření, …

… nebo naopak upoutávající naše oči pestrými barvami.

22. června:

Druhý letní večer se po celodenním slunečnu vyladil do deštivého šediva, ale dokázal v něm vykouzlit i takovéto překvapení.

21. června:

První den astronomického léta se nad ránem uvedl krásnými nočními svítícími oblaky – a bylo zcela zřejmé, že základ jim položil vzpomínaný včerejší nevyzpytatelný soumrak. Tento jev jsme si ve fotokronice představili již 6. července 2020 (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/17524), kde byl i vysvětlen a navíc téhož dne a stejně tak 10. července zdokumentován ve vzácném setkání s kometou Neowise. Loňského roku se podařilo noční svítící oblaka ulovit již 3. července (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/18493), sice již bez komety, zato však v působivějším vydání.

Jelikož letní slunovrat nastal až v 11:13, byl výstup na Boubín ještě posledním jarním – a oproti přechozímu velmi mokrým. Vysoká tráva zcela pochopitelně neměla po včerejších deštích šanci oschnout, ba ještě zbohatla ranní rosou, takže průchod mnohými lesními pěšinami znamenal nejen důkladné mytí bot, ale i praní nohavic.

Pohled z věže v sobě nesl cosi magického – ano, nejsnadnější by bylo věcně říci, že vypovídal o místech nejvýraznějšího odpařování vody co důsledku přívalových lijáků, o nichž hovořily včerejší zprávy.

Ale bylo v něm ukryto mnohem víc, nad rámec běžného smyslového vnímání.

A opět zákonitě nastal pokles teploty, v kontextu uplynulého víkendu velmi výrazný. Severní větřík o rychlosti 2,3 m/s (8,28 km/h) by v oněch dvou dnech osvěžil rozhodně příjemněji, byť ani dnes nijak nevadil.

Již cestou vzhůru a rovněž během zpáteční oproti jiným dnům mnohem více vynikal odevšad se rozléhající bohatý ptačí zpěv, hladící duši jako pozdrav z říše krásné přirozené bezstarostnosti a volnosti. Mnohé z původců nebylo těžké vystopovat teleobjektivem, …

… jako např. na jednom z vysokých suchých stromů krátce usednuvšího kosa horského (Turdus torquatus), vzácného, neboť zařazeného mezi ohrožené druhy. Není divu, že si vybral k hnízdění právě Boubín, kde se mu zjevně daří. A vedle radosti, již rozdával, mu lze vlastně připsat ještě jednu podružnou zásluhu.

Pod oním stromem, k němuž milý kos přitáhl pozornost, se otevírá zase trochu jiný pohled k již minule zde připomenutému vimperskému zámku – náhle se vynořil v mnohem větším záběru, na němž lze krom věže identifikovat střechu jihozápadního traktu, obě kaple – tedy katolickou sv. Josefa i evangelickou, dále stromy většinově zamaskovaný Haselburg a bohužel nezamaskovaná novodobá stavební zvěrstva, která na historickém území v jeho blízkosti nikdy neměla být povolena, natož realizována.

Hlavní otázkou prvního vimperského letního večera bylo, …

… zda pozápadové dění na obloze opět předznamená výskyt nočních světelných oblak. Na to však dá odpověď zhruba třetí hodina ranní zítřejšího dne.

20. června:

Víkendová vedra zákonitě musela přinést své ovoce – a jak jinak než v podobě vydatných bouřek, které se přehnaly prakticky napříč celou republikou. Podle zpráv se leckde v součinnosti s nárazovým větrem chovaly přímo pustošivě … Vimperku se ovšem katastrofické scénáře vyhnuly. Večer přinesl v porovnání s jinými končinami naší vlasti jen mírný déšť, který se však dokázal postarat o úžasné zážitky, …

… v nichž sehrálo hlavní úlohu loučící se a současně mocně kouzlící sluníčko.

Poslední astronomicky jarní soumrak by byl patrně nejvýstižněji charakterizovatelný jako decentně úchvatný, …

… přičemž svým způsobem vlastně i z hlediska dalšího vývoje tak trochu nevyzpytatelný.

19. června:

Třetí červnový víkend náležel k mimořádně parným. Již ranní teplota překračovala dvacetistupňovou hranici a v průběhu obou dnů překročila třicet stupňů. Dříve nežli byla v daném směru prozkoumána nedělní situace na boubínské rozhledně, …

… prozradila vyhlídková místa na úbočí, že navzdory zřetelnému oparu panuje velmi slušná dohlednost, mimo jiné i potvrzující známou skutečnost, že zatímco ze samotné rozhledny už řadu let nelze zahlédnout ani špičku věže vimperského zámku, …

… z níže položené vyhlídky je naopak zcela dobře vidět …

… její větší část včetně hodin a dvou úzkých okének pod nimi.

Jižní obloha dnes nabídla výjev, jako by se tu odehrávala nějaká efektní letecká show, …

… a dlužno dodat, že právě z té strany neustále foukalo, čímž se o dva dny předběhlé astronomické léto stalo teplotně velmi příjemným a snesitelným.

Ale více nežli rozhledy do širé krajiny tentokrát zapůsobil opět po necelém roce se na zábradlí vyhlídkové plošiny objevivší špičkový letec střeček hltanový (Cephenemyia stimulator), …

… známý to ochotně fotografům pózující klidař, …

… naposledy zde viděný loňského 25. července (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/18493) …

… a předtím 21. června 2013 (viz http://vimperk.eu/index.php/component/content/article/118-diskuzni-forum/2333-vimperk-fotokronika-jana-tlaskala-kveten-13), …

… kde se o něm lze dočíst více a podrobněji.

K již nahrubo představené a poté přesně naměřené teplotě je zapotřebí upřesnit ještě rychlost rovněž už zmíněného jižního větru – činila 5,1 m/s (18,36 km/h) …

… a chvílemi pěkně cvičila s křidélky stále ještě, byť v menším počtu na rozhledně pobývajících lesních mravenců.

Pohled do míst, kde se ještě počátkem tohoto týdne zpola nacházel materiál k rekonstrukci, je jistě dostatečně výmluvným – firma BeSafety zde, podobně jako minulého víkendu, pracovala i včera.

Jakmile tedy bude provedena výstupní kontrola a rozhledna po opravě oficiálně předána, nic jistě nebude bránit jejímu opětovnému otevření, které bude avizováno i na stránkách vimperk.eu .

18. června:

Někdy člověk kráčí lesem pohotově vyzbrojen teleobjektivem, jako by snad intuitivně tušil zajímavý lov. Že se však dočká výsledku zcela mimořádného a vzácného, …

… totiž setkání s tetřeví slípkou, ba přímo matkou, …

… to se tušit skutečně nedá. Lze tu mluvit jedině o obrovském fotografickém štěstí.

17. června:

Slibované bouřky, provázené místy doslova průtrží mračen a kroupami, se přesně podle předpovědí včerejšího odpoledne Šumavou (a nejen jí) opravdu prohnaly. Boubín sice dle svědectví přítomných zaměstnanců firmy BeSafety z nejhoršího minuly, více vody podle všeho spadlo třeba zrovna ve Vimperku, …

… avšak stopy popsaného dění byly ještě dnešního rána čitelné i zde, …

… a to nikoli jen v podobě zřetelně výraznější vlhkosti v lesích.

Nesla je v sobě celková atmosféra zadumané, ztěžka se probouzející krajiny …

… a samozřejmě se promítly i do poklesu teploty. K tomu přidal na síle vítr, dnes se hlásící od severu rychlostí 5,2 m/s (18,72 km/h).

Naši známí boubínští mravenci si, jak vidno, našli rozmanité úkryty, v nichž mnozí ještě stále setrvávali, …

… zatímco ti odvážnější se již v záři slunečních paprsků pustili do své obvyklé zábavy.

Pokračování se dočkaly i rekonstrukční práce na rozhledně, …

… jejichž zdárný vývoj opravňuje k předpokladu, že vše by se mělo bez problémů bohatě stihnout ve stanoveném termínu. Zbývá nicméně ještě finální posouzení projektantem a statikem, a pokud si tito nevymyslí nějaké doplňující akce nad rámec prvotního, zjevně dokonale splněného zadání, …

… rozhledna by mohla být veřejnosti znovu otevřena přesně podle plánu, který pro její rekonstrukci vyhrazoval časové rozmezí 6. – 27. června.

Turisté koneckonců nebyli a nejsou ani za jejího dočasného uzavření ošizeni o spousty dalších možností, jak se z Boubína a jeho okolí opájet krásami naší Šumavy.

16. června:

Cesta vzhůru na Boubín dnes vykazovala na rozdíl od minulé velký zásadní rozdíl, jímž bylo již od samého rána citelné dusno. Vzduch doslova stál, jako by chtěl již od těchto chvil potvrdit, že na dnešní odpoledne předpovídané bouřky se skutečně dostaví.

Zábradlí vyhlídkové plošiny rozhledny se dočkalo zcela nově přidaných zpevňujících prvků, jichž si nešlo nevšimnout …

… stejně jako fantastického oblačného dění na obloze …

… všemi směry, …

… kam oko pohlédlo.

Tady již vzduch vyloženě nestál, …

… jeho zaznamenatelný pohyb však neudělil vrtulce anemometru rychlejší otáčky …

… nežli stačící k hodnotě pouhých rovných 2 m/s (7,2 km/h).

Teplota byla s ohledem na čas měření poměrně vysoká, navíc s jasným výhledem na další vzestup.

Vše to jistě po svém pociťovali i naši známí lesní mravenci, někteří se houfující po různých úsecích zábradlí, jiní poletující či pobíhající. V každém případě nezaháleli, …

… což bylo možno stejnou měrou pochvalně prohlásit i o zaměstnancích firmy BeSafety, …

… téměř již finalizujících rekonstrukční práce …

… v nejvyšších patrech rozhledny.

O náročnosti celé akce svědčí krom samotné skutečnosti, že se kompletně odehrává ve výškách, také třeba váha používaného materiálu, který je nutno vytahovat ručním kladkostrojem vzhůru. Vezmeme-li v úvahu, že například každá z kulatin, právě zde opracovávaných do podoby svislých výztuh, váží okolo tří “metráků”, …

… hned máme dokonalejší představu o úsilí, jaké je nutno vynaložit, …

… aby každý z vyměňovaných či dodatečně pro zpevnění přidávaných dílů přesně zapadl na své místo.

Celé dílo přilétla zhodnotit i půvabná babočka kopřivová (Aglais urticae), představující tu mimo jiné výrazné a vítané barevné zpestření uprostřed již dříve prezentovaných převažujících okáčů pýrových.

15. června:

Tváří v tvář makrofotografickému portrétu jednoho z boubínských mravenců člověka chtě nechtě napadne, jak by asi, pokud by byla reálně proveditelnou mimo oblast žánru sci-fi v literatuře či na filmovém plátně, dopadla myšlenka proměny velikostí mezi říší člověka a hmyzu – tedy kdybychom se náhle stali podobnou drobotinou vůči těm, kteří jsou ve skutečnosti tímtéž vůči nám. Raději pak nedomýšlet situace, v nichž by hmyz napadlo odplácet člověku stejnou mincí jeho zacházení … Ještě že milý mraveneček do objektivu zavřel svá horizontálně rozevíratelná kusadla a vlastně se na nás usmívá 🙂 .

Určitě by uměl najít nejeden důvod, …

… aby nás pro změnu úsměv přešel. Je však nejvyšší čas opustit svět ve své podstatě jalového fantazírování a raději zamířit do světa přírodovědeckého, který nám tu nabízí jednu ze svých nesčetných zajímavostí. Náš mravenec se totiž dívá na svět nejen velkýma složenýma fasetovanýma očima, ale též třemi drobnými, do trojúhelníku uspořádanými jednoduchými temenními očky. Za zmínku stojí i vědecký odhad, podle nějž se hmotnost všech mravenců na planetě přibližně rovná hmotnosti všech lidí – zkusme si tedy pro zábavu spočítat, kolik mravenců tak připadá na jednoho člověka, vyjdeme-li v našich podmínkách z průměrné váhy jednoho mravence 5 – 7 miligramů (větší druhy však mohou dosáhnout až 150 mg) 🙂 .

14. června:

Třebaže elektronické zařízení, jež umožňuje po úhradě vstupného (momentálně skutečně jen prostřednictvím SMS) otevření turniketu boubínské rozhledny, je stále v provozu, vstup na rozhlednu aktuálně z pochopitelných důvodů neumožní – turniket je po dobu, kdy tu neprobíhají rekonstrukční práce, uzamčen.

To je i důvodem, proč zatím fotokronika postrádá snímky pořízené v čase slunečních východů …

… či západů …

… a obvyklá měření spolu s fotografováním lze provádět jedině těsně před započetím nebo po skončení opravných prací. V jejich průběhu je vyloučeno, aby se po rozhledně pohyboval kdokoli jiný nežli pracovníci firmy. Dnešní ráno náleželo k chladnějším, ale západní větřík se umírnil na 1,2 m/s (4,32 km/h).

Započal teprve druhý z plánovaných tří týdnů oprav …

… a provádějící firma se již posunula do nejvyšších pater.

Snímek zachycuje fázi, v níž je kladkostrojem vytahována vzhůru kleština, …

… jejíž pomocí bude pevně zafixována pozice daného úseku před výměnou konkrétního opotřebeného konstrukčního prvku, který musí v nové podobě opět zcela stejně zaujmout své místo.

Jistě není zapotřebí zdůrazňovat, že vedle předpokládané nutné řemeslné zručnosti …

… musí všichni zúčastnění disponovat též nemalou fyzickou zdatností a obratností, …

… neboť bez ní by se všechny zde konané různorodé činnosti v takto specifickém prostředí minuly potřebným úspěchem.

Zpáteční cesta opět sváděla k nahlížení do kouzelného světa flóry a fauny, zejména té hmyzí.

Hlavním fotografickým magnetem dnešního dne však byl očekávaný “jahodový” superúplněk, tj. o cca 30% jasnější a o 17% opticky větší měsíční kotouč oproti běžným úplňkovým fázím. Příčinou uvedeného jevu je maximální přiblížení Měsíce k Zemi. Došlo k němu již ve 13:51, tedy za bílého dne, …

… takže bylo nutno vyčkat večera, který tím pádem sliboval mimořádné divadlo. Nad obzorem sice figuroval pás potrhané oblačnosti, navíc obohacené kondenzačními stopami spalin leteckých motorů, ale i to vše se nakonec velmi působivě zapojilo do hry …

… a superúplněk se skrze tu svéráznou clonu poměrně brzy zdárně výrazově prosadil.

Jeho barva spolu s intenzitou odraženého světla byla skutečně nepřehlédnutelně odlišná od té, na jakou jsme běžně zvyklí, …

… takže není divu, že podobné úkazy tolik vzrušují astrology, příznivce esoterických směrů a další stoupence nejrozmanitějších forem úniku z ubíjející reality každodenního života.

Člověk ostatně nemusí nutně náležet k výše jmenovaným, …

… aby v atmosféře superúplňkové noci pocítil velmi intenzivní prožitky, zanechávající hluboké pozitivní stopy na duši 🙂 .

13. června:

Svatý Toníček má plno slz u očiček, praví lidová tvořivost …

… a dnes měla skutečně pravdu.

12. června:

Druhý červnový víkend se nadmíru vydařil nejen z hlediska samotného počasí, …

… ale na jeho základě vytvořil též ideální podmínky k zdárnému pokračování rekonstrukce boubínské rozhledny.

Stručně je lze charakterizovat jako krásné slunečno, …

… nejednou zdobené velmi působivou oblačností …

… nejrozmanitějších tvarů …

… a konečně též příjemnou ranní teplotou, v průběhu dne stoupající. Dnes ji doprovázel západní vítr o rychlosti 2,2 m/s (7,92 km/h).

Pracovat na svém díle a současně nepoškodit jiné, …

… tak se dnes dalo s úsměvnou nadsázkou tváří v tvář pavoučímu světu popsat víkendové nasazení firmy, …

… která skutečně nezahálí a poctivě využívá každého ideálního dne bez ohledu na to, je-li třeba sváteční.

Aktuálně k tomu navíc má svéráznou společnost, neboť jako každým rokem i letos se v tomto čase na rozhledně usadil po svém svatebním letu velmi početný roj lesních mravenců (Formica rufa), konkrétně okřídlených samečků, kteří splnili svůj jediný životní úkol, totiž oplodnit královnu, po němž je čeká smrt – v nejednom případě možná dříve nežli přirozená i prostřednictvím predátorů, nejčastěji z řad ptactva.

Takový je neúprosný zákon přírody, na nějž nemá smysl nahlížet optikou lidských emocí. Čilí mravenci ostatně nevzbouzeli nijak tragické dojmy, naopak vypadali, jako by si užívali zábavy při rozverných hrách.

O tom, jak práce za první týden pokročily, vypovídá vedle samotné rozhledny též úbytek navezeného materiálu.

Prakticky celá boubínská cesta odspoda až na vrchol vydává další svědectví z kouzelné a nanejvýš zajímavé říše hmyzu: nejbohatěji zastoupeným motýlím druhem, místy dokonce vzbouzejícím dojem, jako by zdejší lesy obýval takřka sám, je tu okáč pýrový (Pararge aegeria).

Nehraje sice tolika výrazně pestrými barvami jako někteří jeho příbuzní z čeledi babočkovitých, ve srovnání s nimi působí spíše nenápadně, ale po jeho detailním prohlédnutí lze rozhodně dojít k závěru, že není o nic menším zázrakem nežli kterýkoli jiný motýl.

Aby nepřišla zkrátka ani rostlinná říše, rovněž každou chvíli těšící oko dalším rozkvétajícím druhem, připomeňme ji drobnou bylinkou, která tu v lesích čerstvě vytváří celé bělostné ostrůvky. Je jí pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), dříve považovaný za příbuzného konvalinky, nejnověji však řazený do čeledi chřestovitých.

Opět je nutno sklonit se k němu až do těsné blízkosti, abychom mohli v úctě a pokoře naplno obdivovat bezbřehou výtvarnou fantazii matky Přírody.

11. června:

Rozmanitých pohledů na hlavní dominantu Vimperka – ze svého skalnatého a současně bohatě zarostlého vrchu na město shlížející majestátní zámek – lze najít bezpočet. A nyní se zcela aktuálně otevřel jeden nový. V jeho případě však stačí změnit ohnisko snímajícího objektivu na širokoúhlejší …

… a z pohledu malebného, ba pro někoho snad i romantického je rázem pohled šokující.

Z hlediska vimperské historie se pak jeví vhodnějším návrat k záběru o den staršímu, na němž obloha svým ponurým charakterem tvoří mnohem příhodnější kulisu počinu sice nutnému, ale současně též smutnému.

Jedna z významných kapitol dějin, resp. delší dobu již jen památek někdejšího vyhlášeného vimperského průmyslu se definitivně uzavřela – “stará Jitona” je z valné většiny v troskách.

10. června:

Po slunečném jitru dnes k polednímu obloha přeladila svou tvář do dramatického výrazu, …

… s nímž rázem souzněly i boubínské lesy.

Ač celková atmosféra napohled nevěstila nic příznivého …

… a došlo k citelnému ochlazení, …

… ba s vyhlídkou na možný déšť, …

… na rozhledně se bez ustání pracovalo, a to s viditelným pokrokem, tím obdivuhodnějším, čím výše se nelehké rekonstrukční dílo posouvá.

Zvrat v počasí oproti minulé návštěvě se skutečně nedal přehlédnout.

Déšť, jenž by pranic nepřekvapil, se nakonec nekonal, …

… neboť zdánlivě slabý západní vítr (všehovšudy 2,8 m/s – 10,08 km/h) dokázal nejvydatnější oblačnost, pohybující se na jihovýchodním směru, udržet dále od Boubína.

Touto dobou obvyklý turistický ruch od něj, jak se zdá, zatím pro změnu udržují dále náležité písemné informace.

Večer pak ke všemu ukázal, že vše bylo jen předehrou k úžasné změně počasí, která mimo jiné přinese i výrazné víkendové oteplení, jež by mohlo opět začít připomínat blížící se léto.

9. června:

Krátkodobé teploty nad dvacet stupňů opět vystřídalo ochlazení, …

… kompenzované ovšem optickým bonusem v podobě velmi přitažlivých výjevů na obloze.

Očekávané deštivo zatím nenabylo předvčerejší intenzity. Nebýt krásné dvojité duhy, …

… jež za pozvolného posouvání téměř půl hodiny zdobila známý panoramatický pohled k vimperskému zámku, …

… člověk by o jemném mrholení ani nevěděl. Postupná proměna barevného tónování spolu se stále bohatší oblačností ale čím dál méně připouštěla pochybnosti o dalším vývoji dne, který by z hlediska meteorologických předpovědí mohl už jedině překvapit.

8. června:

Charakteristika letošního Medarda se zdá být jednoduchou: lidově řečeno, v obecném principu “držel basu” s ledovými muži, a sice tím, že podobně jako předešlého měsíce oni také nedostál tomu, co mu připisuje lidová tradice. Jeho pověstná kápě zůstala dokonale suchá, povětšinou pod příjemným slunečním dohledem, takže navzdory chvílemi naoko hrozícím mračnům z ní nespadla ani symbolická kapka. Předvídaly to ostatně včerejší červánky, uzavírající den většinově hodnotitelný jako Medardovo předběhnutí. Přinejmenším v zájmu boubínské rozhledny bychom si pak měli přát, aby to milý světec nepřeháněl ani po oněch příštích čtyřicet dní, neboť včera s ní spojená otázka dnes dostala jasnou odpověď: za podobně vytrvalých vydatných dešťů je vyloučeno, aby mohly probíhat rekonstrukční práce. A dodejme, že i přes zmíněné poctivé sluneční působení dnes Boubín vykazoval následky výrazně deštivého počasí po celou cestu vzhůru – v lesích zákonitě vládlo všudypřítomné poctivé mokro.

Nutno však říci, že prachatická firma BeSafety, jíž byl výše řečený úkol svěřen, dnes časově nastavenou celodenní směnou dohnala, co včerejší nevyhovující podmínky znemožnily.

Ve čtyřčlenném složení se jí podařilo zrealizovat potřebnou etapu výměn konstrukčních prvků věže …

… v souladu s přesně předem připravenou dokumentací, v níž projektant barevně vyznačil a vzájemně odlišil jednotlivé části podle stupně jejich poškození a nutnosti výměny. Nejohroženější případy, určené k neprodlené náhradě, představuje žlutá barva, mírnější, degradované spíše lokálně, pak červená, modře jsou označena navrhovaná přídavná zpevnění.

Vše má směřovat k zajištění bezrizikového provozu rozhledny do doby, než bude nutno řešit její celkovou náhradu, která se jednoho dne ukáže nevyhnutelnou.

Bude-li mít firma v co největší míře k své práci podobné podmínky, …

… jaké nabídl dnešek, …

… tedy velmi příjemnou teplotu, provázenou jižním větříkem o maximální rychlosti 3,6 m/s (12,96 km/h), …

… lze bez obav předpokládat, že v plánovaném rozmezí tří týdnů vše stihne …

… a zrekonstruovaná věž po sedmadvacátém červnu opět uvítá všechny, kdož se chtějí potěšit fantastickými rozhledy po nejen naší krásné Šumavě.

7. června:

Leckoho dnes možná hned po probuzení a zejména následně v průběhu dne napadlo, že zítřejší Medard se o den předběhl. Tak vytrvalý déšť tu snad ještě tohoto jara nebyl, navíc rozprostřen takřka po celém území naší vlasti.

Boubín by ve změti všudypřítomné oblačnosti a lesních výparů hledal možná jedině ten, kdo bezpečně ví, že právě tímto směrem se jmenovaná hora nalézá. Zajímavou by se pak patrně ukázala odpověď na otázku, jak se asi za dnešního počasí pracovalo firmě BeSafety na rekonstrukci rozhledny, resp. zda se vůbec za takových podmínek do náročné a za mokra bezpochyb nebezpečné výškové práce pustila.

Podvečer nicméně překvapil změnou, …

… jež se projevila nejen tím, že déšť, jenž úžasně povzbudil a tónově obohatil veškerou zeleň, ustal, …

… ale především fantastickým vyvrcholením celého dne, s jakým by asi zrána počítali leda snílci.

Proměna původně došeda zatažené oblohy byla dokonalá, …

… přičemž ji dozajista lze vnímat jako předzvěst dalšího obratu, jímž bude zítra slunečno. Medard se zkrátka skutečně předběhl, ale poslední slovo tím na druhé straně určitě neřekl.

6. června:

Noční bouře se spolu s přívaly dešťů postaraly krajině o probuzení do skvostné barevné svěžesti.

5. června:

Cesta na Boubín se dnes jen hemžila motýly nejrůznějších druhů, což však nepředstavovalo zdaleka jedinou změnu oproti předchozím výstupům.

U Johnova kamene nám přibyla čerstvá zábrana se zákazem vstupu do lesa jihovýchodním směrem, tedy mimo jiné k prameni Kaplického potoka, …

… a na samotném vrcholu je poblíže rozhledny složen materiál k druhé fázi její rekonstrukce, …

… jež má započít zítřkem, a rozhlednu tak pro turisty vyřadit z provozu na příští tři týdny – podrobněji k dočtení zde: http://www.vimperk.eu/index.php/vimperk/102-zpravy/19078-boubinska-rozhledna-nacas-uzavrena .

Nejúžasnější však bylo uvítání na vyhlídkové plošině, …

… odkud se všemi směry otevřel fantastický pohled na přípravu srážkových a bouřkových aktivit, …

… předpovídaných meteorology v nemalém rozsahu na dnešní večer a noc.

Bylo zřejmé, že hlavní vlna táhne z jižního směru – vnitrozemí zatím vykazovalo z daného hlediska klid, …

… zatímco na opačné straně už bylo možno leckde pozorovat déšť, …

… nejednou zajímavě lehce nasvícený pro dnešek definitivně za mraky ukrytým sluníčkem.

Fantastické dění na obloze každopádně dokonale poutalo zrak …

… bez potřeby pohlédnout kamkoli níže.

Situace se tu měnila takřka s každou minutou, …

… přičemž na samotný Boubín dosud nespadla ani kapka.

Příčinou byl nepochybně od východu překvapivě vanoucí vítr, který se sice nevyznačoval velkou rychlostí – pouhých 3,1 m/s (11,16 km/h), ale i tak zvládal odklánět hlavní tah srážkové oblačnosti západním směrem.

Bude to náročná práce – povyměňovat v této výšce nosné konstrukční prvky, které již nevykazují potřebnou bezpečnou pevnost k tomu, …

… aby se očekávaný sezónní příliv turistů mohl bez obav a rizika kochat vším, co nejvýše položené vyhlídkové místo české části naší krásné Šumavy nabízí.

Podobně jako před dvěma roky bude i tentokrát vývoj oprav sledován a ve fotokronice dokumentován.

4. června:

První červnová sobota se rozhodně nevyznačovala průběhem, který by snad někdo byl schopen označit za fádní či jednotvárný. Po slunečném probuzení se poměrně brzy dopoledne přihlásila bohatě nakupená a později i dramaticky vybarvená mračna, …

… z nichž po poledni nejen sprchlo, ale v podvečer přišla ke slovu též vzdálenější, avšak nepřehlédnutelná bouřka, zpestřená dokonce krátkým krupobitím. Protože se po ní sluníčko nehodlalo dát zcela umlčet, …

… mělo vše jednu chvíli za následek i dvojitou duhu na východním směru.

Tečkou za pestrou paletou variant počasí se pak stala pozdně večerní mlha, jež by teoreticky mohla v časných zítřejších hodinách vylákat do mnohých šumavských lokalit, v nichž s nemalou pravděpodobností přetrvá, natěšené fotografy a nenechat je odejít bez zdařilých krajinářských úlovků.

3. června:

Kdykoli se v přírodě …

… jakoukoli formou probouzí nový život, …

… tedy třeba v podobě rozkvětu …

…. či odkvětu, …

… ba i v konfrontaci se stopami přirozeného zániku v rámci věčného koloběhu, …

… jde vždy o fascinující podívanou.

2. června:

Již od samého rána se na základě barevné krásy na obloze dalo čekat, …

… že den bude podobně jako předešlý pln velmi působivých mračen.

Tentokrát z nich ale již nekáplo, …

… ba navzdory občasnému optickému zdání bouřkové nálady ani nezablýsklo.

Večer pak opět po vzoru rána olemoval celý i teplotně vydařený den další barevnou krásou.

1. června:

Máj nám na rozloučenou naši milou Šumavu v noci pěkně zalil …

… a nastupující červen to jistě s povděkem uvítal.

Ač do kalendářního léta schází ještě dvacet dnů, krajina již dávno dýchá letními barvami …

… a ke všemu je sem tam stále ještě obohacuje kvetoucími keři, jako v tomto případě třeba hlohem obecným (Crataegus laevigata), …

… který sice v rámci svých prokazatelných léčivých účinků snižuje krevní tlak a zlepšuje srdeční činnost, ale při pohledu na jeho půvabný, uprostřed již převažující zeleně ojedinělý bílý převlek se člověku srdce spíše radostně rozbuši a tlak v nejkrásnějším možném smyslu povzbudí.