Na urážlivé komentáře u mých článků nereaguji, snad jednou jsem udělal výjimku a napsal jsem článek „Fanklub“, kde jsem mimo jiné poděkoval za tyto komentáře. Vytrvalou komentátorkou však zůstala jen jedna „fanynka“, a to paní Mgr. et Mgr. Adéla Jiříková. Jen pro představu zde uvedu její poslední komentáře:
„Když už má p. Pešek potřebu někoho tímto způsobem urážet, měl by si aspoň o daném člověku něco zjistit – jinak ze sebe dělá ještě směšnější a smutnější postavičku, než tomu bylo dosud. Spíš než na orla bych to viděla na pavouka z oné známé bajky…“
„Nechtěl už by tento pán raději využít toho, že je zastupitel, a zkusit taky něco z této pozice udělat? Nebo si myslí, že ho jeho voliči zvolili jen proto, aby udržoval jakous takous sledovanost webu vimperk.eu?“
„A takhle vypadá vimperská „konstruktivní opozice“…Výsměch, urážky, obsah žádný. Přínos tohoto výkřiku rovná se nule, tak jsem zvědavá, jestli přínos pana Peška v zastupitelstvu bude aspoň o pár desetin vyšší…“
Vnímám paní Mgr. et Mgr. Jiříkovou jako ambiciózní ženu,
která má ovšem tu smůlu, že ji Vimperáci nemají moc rádi, což dokázali u voleb do zastupitelstva města tím, že pí Jiříkovou opětovně nezvolili na post zastupitelky města. To musí bolet a její komentáře to jen potvrzují. Jak asi nelibě musí nést skutečnost, že se Mgr. Pavel Reichart, učitel druhého stupně v Bavorově dostal do zastupitelstva, a to dokonce ze 4. místa a s další nevýhodou, kdy SPD, za kterou kandidoval, složilo kandidátku pouze z 10 členů, se můžeme jen domýšlet.
Bohužel nejen komentáři útočí paní Jiříková na mou osobu. Vloni, po nějaké její akci, si opilá a bez pozvání přisedla v Hostinci Na Koreji k mému stolu a snažila se se mnou řešit můj článek, ve kterém jsem se za její nevhodné chování omluvil dlouholetému řediteli MěKSu panu Jaroslavu Pulkrábkovi. Po chvíli mě a pana Zdeňka Jungvirta označila za „póvl“, načeš jsem nevyžádaný a dosti otravný rozhovor s paní Jiříkovou ukončil s tím, že se od ní nenechám urážet.
K dalšímu ne moc příjemnému setkání došlo v pátek 13.1.2023 v nočních hodinách v restauraci Stadion, kde jsem se svými kamarády hrál, jako každý pátek, mariáš. Něco po 22,00 hod. přišla Mgr. et Mgr. Jiříková s partou asi 5 lidí. Po chvíli jsme u našeho stolu jasně a zřetelně slyšeli paní Jiříkovou, která nahlas přes celou hospodu zakřičela: „Hele, támhle sedí ten č***k Pešek!“ a to několikrát opakovala zřejmě proto, aby vyvolala konflikt. Nijak jsem na to nereagoval, protože nemám rád opilce a už vůbec ne opilé a zhrzené ženy.
Druhý den večer jsme se potkali v hostinci Na Koreji, a tam mě pí Adéla Jiříková zdravila „Ahoj Milane.“ Tak nevím, jestli má takovou hroší kůži, ale spíš se přikláním k opileckému okénku, že si nic z předešlého večera nepamatovala, anebo to tak aspoň mělo vypadat. V každém případě jsem se rozhodl, že s paní Jiříkovou přestanu komunikovat.
Další exces jsem zažil následující sobotu opět v hostinci Na Koreji, kde byla samozřejmě paní Jiříková a byl tam i její podnapilý chráněnec, několikrát zbytečně ústavně léčený notorický alkoholik Petr „Pošťák“ Matějka. Ten mě bez sebemenšího důvodu začal vulgárně napadat s tím, že se mám omluvit Adéle. Moc jsem to nechápal a celou situaci již v zárodku uklidnil majitel hostince.
Proč to všechno píšu? Myslím, že jednání Mgr. et Mgr. Adély Jiříkové a i Petra „Pošťáka“ Matějky zakládají skutkovou podstatu trestné činu výtržnictví, tedy: Kdo se dopustí na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Ale to není ten důvod! Chtěl jsem jen představit paní Mgr. et Mgr. Adélu Jiříkovou, šéfredaktorku Vimperských novin a členku kulturní komise města Vimperk v jiném, v reálném světle.
Rodiče musí být jistě pyšní, když se jejich opilá dcera fláká po hospodách a nadává do č****ů zvolenému zastupiteli města, který je o generaci starší. No nic, komu není z hůry dáno, tomu ani dva tituly nepomohou.
Přeji příjemný den
Ing. Milan Pešek
zastupitel města
