Paměť Čkyňska II. v protektorátním okresu Strakonice, 1938 – 1945
Nová kniha od autora Petra Martana je pokračováním jeho děl. Nová historická studie přináší zásadní rozšíření doposud známých dějin Čkyňska a okresů Strakonice a Prachatice. Kniha chce přispět k uvědomění si současné hrozby války a jejího vnímání.
Nová kniha je dokumentem doby a autor si stojí za uváděnými informacemi. Podkladem pro sepsání textu jsou tvrdé dokumenty ze státních archivů v rozsahu přes 6 tisíc stran a jsou v tištěné či elektronické podobě uloženy u autora. Pokud jsou uváděny ústní a vzpomínkové zdroje, tak byly ověřovány nebo konfrontovány s jinými dokumenty a autory. Dokumentární žánr je dodržen také tím, že uvedené názory a komentáře autora či vzpomínky pamětníků jsou odděleny od dohledatelných dokumentů s odkazem na adresu jejich uložení.
Kniha obsahuje také: jména lidí, kteří r. 1938 uprchli z Vimperku do Čkyně; odstraňování připomínek na bývalé Československo, rušení legionářských organizací, seznam odevzdaných zbraní z Památníku padlým ve Čkyni a jak to bylo se zničením sousoší na něm stojícím a dalších věcí; oběti německé války a okupace. Kniha popisuje život a persekuci Židů ve Čkyni, Volyni a dalších místech z pohledu obce a okresního úřadu. Čtenář se také dozví o dnech osvobození Čkyně a okresu a že po osvobození Americkou armádou se zde ještě nacházelo mnoho Němců, kteří byli zatýkáni za nebezpečných situací četnictvem a členy odbojových skupin. Je uveden konečný popis událostí 5. května 1945 na náměstí ve Čkyni, který mění dosavadní výklad událostí. Největším hrdinou květnové revoluce byl velitel četnické stanice ve Čkyni Alois Málek. Jeho činnost a hrdinství nebylo doposud publikováno – a ani historicky doceněno. Vyčerpávajícím způsobem je uveden popis činnosti členů a zásluh odbojových skupin Niva a Šumava II.; dále jejich poválečné sdružování a prověřování činnosti, které se táhlo až do r. 1977, kdy téměř všem bylo odebráno uznání dle zákona, neboť nepatřili do komunistického odboje.
Kniha obsahuje drastické fotografie z koncentračního táboru Terezín a dokumenty o holokaustu. Setkal jsem se s názory, že zveřejňovat dnes takové obrazy je nekorektní a zbytečné strašení lidí. Upozorňuji, že uvedené dokumenty mají v lidech podnítit soucit a kniha není pro zábavu. To navzdory dnešnímu masovému sledování brutality pro zábavu ve filmovém a televizním konzumentství.
Občanská připravenost na válku
Kniha dokumentuje Čkyňsko a naše předchůdce jako vlastence s vysokou schopností bránit národní stát. “Svaz brannosti” byl založený ve Vimperku r. 1946 a měl v každé obci pobočku, která organizovala brannou výchovu a civilní připravenost obyvatel na válku. Tímto naši předchůdci byli připraveni na možnou válku více, než my – dnes. Přičemž dnešní hrozba války je vysoká a její dopady na civilní obyvatelstvo by byly daleko ničivější, než v době II. svět. války a později. Civilní obrana byla zrušena, ale nic náhradního nebylo zavedeno. Navíc armáda ČR je tak málo početná, že není schopná zabezpečovat plošnou civilní obranu. Takový stav je nebezpečný, jsme zranitelní a nepřipravení.
Kniha přispívá k výkladu dějin pro vnímání současnosti
Jsou někteří naivní občané, kteří označují prezidenta Beneše za neschopného prezidenta, když r. 1938 nevehnal milión českých vojáků na jistou smrt proti Německu. V knize se tito dozví, že bychom tehdy dopadli jako Polsko, které se po napadení Německem 1 měsíc vojensky bránilo. Tehdy padlo 700 000 vojáků Polska a za dobu války Němci povraždili 5 700 000 civilních Poláků.
Kniha uvádí válečné zločiny a lidi, kteří byli po válce souzeni podle uzákoněných tzv. Benešových dekretů. Upozorňuje na dnešní protičeské názory a vládní tendence pro zrušení těchto doposud platných zákonů. Prostřednictvím knihy si možno uvědomit, že nebýt 2. světové války, tak by Češi nezískali zpět území zabraná r. 1938; nebýt 1. světové války, tak by nebylo Československo. Historická skutečnost, že až vítězové světové války s desítkami miliónů mrtvých jsou schopni diktovat ostatním státům navrácení zabraných území, to je krutá pravda a předpověď pro současnou Evropu.
Lidé tak mohou pochopit, že tehdejší “špatný mír” v podobě odstoupení Sudet a přijetí Protektorátu – bylo lepší řešení, než čestná válka. Nakonec stejně Češi zvítězili. Pokud si toto čtenář uvědomí, potom pochopí, že i pro současnou hrozbu války v Evropě platí diplomatická moudrost: “je lepší špatný mír, než válka s milióny mrtvých”. Prezident V. Klaus nedávno napsal: “Když spolu nemluvíme, tak na sebe střílíme. Všechny strany tohoto konfliktu měly už dávno jednat a vyjednávat. Nejen Rusové a Ukrajinci.”
Vydání knihy bylo podpořeno z veřejných financí: Obec Čkyně, Město Volyně, Město Vimperk, Město Prachatice, Obec Bohumilice. Další podporovatelé: Mgr. Václav Šilhavý, Josef Vítovec. Neprodejnou knihu lze získat zdarma na uvedených úřadech, nebo u autora na tel. 732 373 448.
Petr Martan
