Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – červen 2024

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala  http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563

23. června:

I uprostřed hustého neprostupného borůvčí …

… se mohou ukrývat půvabné přírodní klenoty.

22. června:

V noci se přece jen dosyta vyřádily bouřky s vydatným deštěm, takže se nelze divit mocné oblačné čepici, …

… do níž se od samého rána halil boubínský vrchol.

Předpolední čas však ukázal, že jí nebude souzeno delší trvání, a skutečně se ještě do oběda rozpustila.

21. června:

Druhý letní den byl vlastně prvním kompletně letním … a nabídl mimo jiné k barevnému vychutnání pošumavskou lokalitu, …

… již by bylo nejlépe možno charakterizovat tak, že je v ní máku jako máku 🙂 .

Meteorologové opět varovali před výraznou bouřkovou aktivitou, provázenou ničivým krupobitím. Tato prognóza se bohužel dramaticky vyplnila v oblasti mezi Vodňany a Cehnicemi, naše končiny naštěstí minula. Doufejme, že nenastanou situace, na jejichž základě by toto konstatování bylo nutno doplnit slůvkem zatím.

20. června:

Po nočním dešti se první letní den probudil do poměrně husté mlhy, …

… která ovšem bývá v pravý čas na pravém místě zdrojem nefalšovaných přírodních kouzel.

19. června:

Jeden z nejteplejších červnových dnů se loučil s celkem střízlivou působivostí. Nebylo by divu, kdyby celodenní horko vyústilo v bouřku, ale ty se tentokrát vyřádily kdesi na pomezí Slezska a Slovenska.

18. června:

Kouzelný jev zvaný noční svítící oblaka si ve fotokronice nepředstavujeme poprvé, ovšem vždy se tak zatím dělo až v červenci. Zde konkrétně vzpomínkové foto z 5. 7. 2020 …

… a zde o den později loňského roku.

Letošní rok si s touto úžasnou podívanou pospíšil již mezi druhou a třetí hodinu osmnáctého dne červnového – stihl to tedy vlastně stále ještě na sklonku astronomického jara, jemuž zbývají již jen pouhé dva dny. Letní slunovrat uvítáme ve čtvrtek 20. června v čase 22:51 .

Nedejme se mýlit tím, že noční svítící, či jiným názvem řečeno polární mezosférická oblaka opticky vnímáme jako situovaná prakticky nad obzorem – ve skutečnosti náležejí k nejvýše položeným, a to až do výšky pětaosmdesáti kilometrů nad zemským povrchem.

17. června:

Tři rozmanité podoby jediného vimperského dne, v němž do převažujícího slunečna i zapršelo. Pozdně odpolední ve znamení nádherné dvojité duhy …

… a dvě večerní, laděné již do dramatických poloh.

Těžko zde určit jednoznačného vítěze.

16. června:

Vše má svůj počátek …

… i konec. V přírodě může obojí přinášet svou specifickou krásu, jež neúprosnost onoho procesu dokonale vyváží.

15. června:

Nezaznívá tu poprvé, že občas jsou výjevy na obloze nanejvýš zajímavé …

… a v maximální míře podněcující fantazii.

14. června:

I červen se může stát pro opravu kterékoli střechy, tedy nikoli jen vimperského zámku, z hlediska počasí sázkou do loterie.

V posledních dnech tu přichází namísto nové krytiny ke slovu častěji plachta.

13. června:

Takový příděl krup Vimperk dlouho nezažil …

12. června:

Při všem, čemu je občas s neuvěřitelnou seriózností ochotna věnovat pozornost, ba přikládat váhu současná společnost, by někdy člověku nejlépe vyhovovala role naprostému klidu se oddávajícího poustevníka.

Autentických historických prostor se k tomu na Šumavě i v Pošumaví najde dostatek.

11. června:

Voda svědčí lesům nejen po estetické, zejména barevné stránce, …

… ale především jako hlavní náplň nezastupitelné funkce, totiž jejího zadržování v krajině.

10. června:

Pátý červnový Boubín kouzlil s oblaky a celkovou atmosférou pod nimi.

Ač by se mohlo zdát, že se vše obrací k slunečnému vyznění počasí, …

… stále je ve hře nemalá zásoba vody, …

… ba i typické podmínky k bouřkovým aktivitám.

Zatím vše budí dojem, …

… že by mohl být klid.

Spíš se naskýtá řada příležitostí pozorovat krajně zajímavý tvarový vývoj oblačnosti, …

… navíc za opět pokleslé teploty a jihozápadního větru o rychlosti 4,7 m/s (16,92 km/h).

Poměrně typickým scénářem, podle nějž se obloha přes den hemží dramatickými mračny a večer je téměř bezezbytku rozpustí, se však tentokrát nedejme oklamat. Ve skutečnosti by nebylo divu, kdyby v noci opět zapršelo.

9. června:

Když už v noci v našich končinách nezahřmělo, aspoň zapršelo … a jitro z toho zásluhou úzké trhliny v bohaté oblačnosti vytěžilo nad stále ještě podřimujícím Vimperkem zajímavou barevnou scenérii.

Jedna z boubínských cest neustále žije pramenem spodní vody – kdysi ústil poblíže do studánky, která však vzala zasvé vinou necitlivých lesnických prací a zjevně i neznalosti situace. Síla vody se ale dokáže za všech okolností prosadit.

Obloha se dnes vyznačovala vícevrstevnatou oblačností, …

… jež ani navzdory trhlinám neskýtala záruku, že z ní opět nezaprší, …

… ba zásluhou zřetelných cumulů, z nichž kterýkoli mohl přerůst v typickou kovadlinu cumulonimbu, …

… dokonce nezahřmí. Meteorologické předpovědi s takovou variantou rozhodně počítaly.

Po proměnlivém míchání se ale nakonec ukázalo, …

… že navrch budou mít vzrůstající modré trhliny …

… a bouřkové vize nedojdou svého naplnění.

Teplota se prezentovala vzrůstající tendencí, v níž jí jihozápadní větřík o rychlosti 4,3 m/s (15,48 km/h) nikterak pocitově nepřekážel.

Zpáteční cesta již promluvila ve prospěch příštího slunečního vítězství, …

… stále však okořeněného zajímavými oblačnými strukturami.

Večer jako by se pak po přece jen chvilkových mírných přeháňkách rozhodl přebít ranní vimperskou oblohu trumfovým esem, …

… což se mu i dokonale zdařilo. Vyvstala však nevyřčená otázka, zda všechna ta krása barev i tvarů není současně předehrou k dalším vodním přídělům, o něž by se mohla postarat noc.

8. června:

Občas by se zdálo, že je těžkou volbou, zda se dívat níže, …

… nebo vzhůru.

Oko se ale přece může potěšit střídavě oběma směry, …

… navíc s vyhlídkou možnosti, že příroda své čarování završí velkolepým bouřkovým divadlem. Dnes se jí však do něj nakonec nechtělo, v našich končinách se spokojila s krátkým drobným deštěm.

7. června:

Co jitro kouzelně uchystalo, …

… večer neméně tak završil.

6. června:

Krásné slunečné dny se nejednou rodí …

… za okolností naoko dramatických.

Snad abychom si vytouženého slunečna více vážili …

… a současně si naplno užívali všeho, …

… co mocná příroda dokáže.

A tak nechme utichnout slova, …

… neboť boubínské zážitky se bez nich až na výjimky dokonale obejdou.

.

.

.

.

.

.

.

.

Teprve zde je nutno ke konstatování, že naměřená teplota budí zdání dlouhodobější obliby desetistupňové hranice, doplnit větrné údaje: 3,7 m/s (13,32 km/h) od jihozápadu.

.

.

.

.

.

.

V té fantastické, hodinu a půl trvající přehlídce změn oblohy skutečně nepřicházel na mysl úvodem vzpomenutý krásný slunečný den. A přesto se stal skutečností.

5. června:

Přebohaté oblačné dění opět mocně bušilo na brány fantazie, …

… ale bouřka, třebaže nejednou za velmi slibné nebeské konstelace, z toho nepovstala.

4. června:

Stále přetrvávající boubínské pozůstatky nedávných dešťů působí jako okna do oblak, …

… z nichž se v podvečer snášely do lesů poslední sluneční paprsky, …

… volná prostranství proměňující v rýžoviště zlata.

Pohled z rozhledny už maloval jinačími odstíny, …

… plnými převládající modři, …

… v níž se západní směr jevil jen jako zlatavý ostrůvek, …

… pokud mu fotografickým přiblížením nebyla věnována zvláštní pozornost.

Svůj nesporný půvab ovšem měly i jeho barevné ozvěny …

… na odvrácených stranách.

Samotné rozloučení stále více rudnoucího slunečního kotouče, …

… klesajícího k obzoru, …

… již pak bylo dílem krátkého okamžiku.

Teplota opět nepatrně poklesla, ale za většinového bezvětří s občasným jihozápadním dýchnutím o síle 0,7 m/s (2,52 km/h) byla bezproblémově snesitelnou.

Po včerejším všudypřítomném mokru působil dnešní boubínský večer v každém případě jako nefalšovaný balzám.

3. června:

Od samého jitra jsme nebyli ponecháni na pochybách o tom, …

… jak zcela jednoznačně charakterizovat den, který navázal na vody plný víkend. I z Boubína jí o něm muselo nemálo odtéci, o čemž vydávaly neklamné svědectví stopy na cestě, …

… vedoucí do husté mlhy, …

… jaká svírala nejen vrchol naší posvátné hory, ale též Vimperk.

Nebylo divu, že z ní navíc neustále buď drobně mrholilo, nebo přímo obstojně pršelo.

A jako už tolikrát, ani dnes pranic nevadilo, že z rozhledny toho bude k vidění ještě méně nežli posledního májového dne.

Tím poutavějšími a ničím nerušenými se přece stanou jiné krásy, které k mlhavému počasí neodmyslitelně patří.

Mokro ovšem bylo poctivé a dokonale všudypřítomné – nicméně právě v něm to Šumavě slušívá nejvíce.

Teplota nám po delší době přešplhala desetistupňovou hranici …

… a všechny ty stále čerstvé přívaly mokrého neprůhledna přilétaly za přispění větru o rychlosti 4,4 m/s (15,84 km/h) od severovýchodu. Zítřek by snad již měl přinést změny, které potěší milovníky slunečna – však uvidíme.

2. června:

Mračna nad vimperským zámkem věstí blížící se bouřku s poctivým lijavcem, …

… již v těch okamžicích ale vládne mokro, …

… kam jen oko pohlédne.

I ten zámek – převrácen vzhůru nohama – se zrovna chystá odkápnout … těžko odhadnout, pokolikáté už. A za tohoto počasí se odbývá tradiční vimperská pouť.

Že však večerní zatažená obloha přinese i takovýto barevný bonbónek, bylo nemalým překvapením.

Ovšem co z toho povstane pro zítřek – první červnové pondělí, bude možná překvapením ještě větším.

1. června:

První letní měsíc, jenž současně završí první půli roku, se uvedl v převažujícím mokrém duchu, …

… v němž bylo možno očekávat více šedomodrých, …

… ba spíše temně šedých odstínů nežli slunečního svitu.

Ale vše má svůj nesporný půvab – záleží jen na úhlu pohledu a vnitřním nastavení každého z nás.