Author: Roman Szpuk

     Temný dům      Žebrák v teplácích a mikině se celý třese a oslovuje lidi, natahuje ruku s plastovým kelímkem, někdo dělá, že ho nevidí, jiný vrtí hlavou, teď

     Nahoře jahůdka jako hlídačka      Nemohu začínat stále znovu, jednoho dne zjistím, že vše se opakuje, už jsem to poznal, minimálně to, co jsem poznat měl.

     Parýzek      Z cesty nad loukou U Paulusů se otevírá rozhled na vzdálené hory. Modravé kopce se zvedají nad potrhané pásy mlh. Blíží se podzimní rovnodennost, údolí

     Moudrost      Letadlo protnulo srpek měsíce. K plotu přihopkal zajíc. Teď znehybněl, mým očím se ztratil mezi stébly. Voláš mi, že jsi za mnou chtěla přijet na

     Parnasie      Čtyřletý vnuk Jindra sbíhá po cestě od stanice k bufetu. Odhodí kšiltovku a hned se obrací, rychle pro ni zpátky a běží dál, kšiltovka zase

     Mentolové meditace     (věnováno Vimperku)      Fontána dnes mlčí. Sedím na lavičce a pozoruju setkání dvou pejskařek. Tělnatá Romka brzdí svého psa, vodítko je natažené k prasknutí, Romce poskakují

      Chtěl jsem něco říci      (Najmanka srpen 2024)       Sundáváme z půdy matrace. Na té vrchní si udělal pavouk hnízdo, ochrannou mateřskou pavučinou se rozlézá spousta pavoučích miminek. Co

      Defilé       Krmítko obsypaly malé sýkorky uhelníčkové. Staří dokrmují mladé. Ťuhýci, nebezpeční sousedi i s omladinou zmizeli. Jsem rád, že už na plotě nenajdu napíchnuté zbytky ptáčat

      Milosrdenství       Jedu na kole. Vedle mě běží o více než čtyřicet let mladší žena štíhlá jako proutek. Má šelmí jméno: Liška. Lištička. Lehce se odpichuje

Žena, motýl a bouřka    Odjíždím na kole ze stanice. Už po ránu je dusno. Kousek od zadovské sjezdovky vidím ženu, která tu rok co rok