Author: Roman Szpuk

   Hry          Na dětském hřišti až nahoře na Sojčáku pobíhá několik malých kluků, může jim být okolo pěti let. Vnuk Beník si vzal skejt a hned

Hlas puštíka    Závěr stoupání na vrchol Starého Herštejna připomíná svou příkrostí podobné hory Českého středohoří. Zastavujeme až nahoře na hradní věži. Osvěžující vítr čechrá okolo

Plachost    Vycházím na Popelnou horu ještě za tmy. Zamykám meteorologickou stanici. Nořím se do lesa. Měsíc prosvítá závojem vysokých mraků. Každým krokem ohmatávám kameny na

   Cíl    A tak se stane, že člověk jede na kole po sté stejnou lesní cestou a najednou zjistí, že se před ním otevírá daleký rozhled

Bouřka když nebouří, umře    Za deštivé neděle se prodírá lesem za penzionem Babůrek pohřební průvod. Neseme k vodopádu na Lčovickém potoce urnu s ostatky samotářky

Havraní žena    Oslovuju pastýřku a ona hned otevírá oči. Zdá se, že leží ve mdlobách, ale i za zavřenýma očima vše vnímá. Ne, tohle přece

   Muchničková hora    Touláme se s Klubíčkem po pět dní v Novohradských horách. Projíždíme poutním místem Dobrá Voda. Pod chrámem Panny Marie Těšitelky, kde právě probíhá

   Trnová hora    Slunce žhne, rozpaluje střechy Českých Zlatníků, uvádí čmeláky na levandulích do extáze, bílé růže voní, jako by vydechovaly život z posledních sil, ale

Ranění ptáci    Starší žena sedí vedle vychrtlého muže na invalidním vozíku. „Máš to všechno lepší, dýchání…“ kouká do lékařské zprávy.   „Nejlepší. Nejdokonalejší,“ žvatlá si do zažloutlých

Bloudění Večer na Bučině (Johann Peter v překladu Jana Mareše) Den dozněl, tiše stojía nepohnutě les;jen kouř se s mlhou pojí,měsíc se nad ně vznes.Mlčením