Číslo týdne: padesát milionů…

Číslo týdne: 50 milionů. O tolik víc lidí bude hladovět, pokud svět nesníží spotřebu fosilních paliv

Nová zpráva IPCC o dopadech změn podnebí bude zveřejněna v pondělí 31. března

Z přípravy přelomové zprávy o dopadech globálních změn podnebí unikl jeden z varovných údajů. Vědci zjistili, že pokud nezačneme snižovat vysokou spotřebu uhlí, ropy a plynu, tak vlivem hurikánů, sucha či povodní bude v roce 2050 ohroženo hladem o 50 milionů lidí více, než pokud závislost na fosilních palivech srazíme. To je téměř tolik jako počet obětí druhé světové války.

Nová zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny bude zveřejněna v pondělí 31. března. Přinese nové a nejkomplexnější vědecké poznatky o dopadech změn klimatu a adaptaci na ně. Předchozí analogická zpráva je stará už šest let.

Největší dopady změny klimatu – pokles zemědělské produkce, šíření tropických chorob, sucha i záplavy, hurikány – by se týkaly zejména chudých zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Nedostatek vody a uprchlické vlny by způsobily konflikty zejména mezi rozvojovými zeměmi.

Podle dosavadních poznatků o dopadech změn klimatu a dle mezinárodních dohod je nutné, aby průmyslové státy investovaly dohromady 100 miliard dolarů ročně na zvládání škod v rozvojových zemích. Podle propočtů na základě bohatství a produkovaného znečištění je český účet zatím stanoven na 10 miliard korun ročně. Částka se však může dále zvyšovat, pokud nezačneme snižovat spotřebu fosilních paliv a tedy i emise.

Navíc je potřeba připravit i naši krajinu na hrozbu častějších období sucha a povodní. To znamená měnit nepřirozené smrkové monokultury na smíšené a listnaté lesy, které do krajiny patří a jsou schopny růst v sušším a teplejším podnebí. Bude také potřeba obnovovat remízy či mokřady zadržující vodu v krajině a připravit na nové podmínky zemědělství.

Ve městech bude třeba čelit vlnám veder zvyšováním podílu zeleně. Světová meteorologická organizace spočítala, že v minulé dekádě zemřelo v důsledku extrémního horka 350 000 lidí.

Začneme-li snižovat spotřebu fosilních paliv a tedy i exhalace, zároveň se zbavíme horentních výdajů za dovoz ruské ropy a zemního plynu i závislosti na uhelných dolech.

Hnutí DUHA proto prosazuje nový zákon podle úspěšného britského vzoru, který by stanovil závazné tempo snižování spotřeby na fosilních palivech. Legislativu slíbila připravit Sobotkova vláda. Hlavní opoziční strany mají zájem spolupracovat.

Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:

„Závislost na fosilních palivech má dramatické rozměry a způsobuje změny podnebí. Už nyní bychom měli přispívat do celosvětového fondu deseti miliardami korun ročně, aby bylo možné zvládat dopady sucha či povodní v chudých zemích Afriky či Asie. Přitom do Ruska posíláme ročně 130 miliard ročně za ropu a plyn. Pokud bude vysoká spotřeba pokračovat, tak porostou oba tyto účty. A hlavně – na světě bude zbytečně hladovět o 50 milionů lidí více.“

„Sobotkova vláda má ve svém programu adekvátní odpověď na oba zhoršující se problémy. Zavázala se připravit zákon, který by snížil závislost na dovozu ropy, plynu a uhelných dolech. Srazí tedy zároveň enormní výdaje za dovoz paliv i náš podíl na rozšiřování hladu a chudoby.“

-tz hd-