Extrémní letní vedra, která zasáhla Českou republiku na přelomu června a července 2026, doléhají i na Šumavu a její vodní ekosystémy. Vysoké teploty vzduchu způsobují oteplování horských potoků a řek, což snižuje množství rozpuštěného kyslíku ve vodě a přímo ohrožuje ryby a další vodní živočichy.
Rybáři a ochranáři přírody jsou proto nyní ve zvýšené pohotovosti. Na některých místech instalují provzdušňovací zařízení – aerátory – aby pomohli rybám přežít nejkritičtější fázi sucha a veder. Správci toků sledují teplotní a kyslíkové ukazatele a v případě potřeby jsou připraveni zasáhnout.
Šumavské potoky a řeky, jako je Vydra, Otava nebo Blanice, jsou domovem vzácných druhů ryb – především pstruha obecného a lipana podhorního. Tyto druhy jsou citlivé na teplotu vody a při dlouhodobě přehřáté vodě mohou hromadně hynou. Výpadky kyslíku jsou obzvláště nebezpečné v noci, kdy vodní rostliny přestávají produkovat kyslík fotosyntézou.
Situace v jižních Čechách se opakuje v celé republice. V řece Dyji na Moravě uhynuly kvůli nedostatku kyslíku až dvě tuny ryb – tragický příklad toho, co může extrémní počasí způsobit. Hasiči tamní vodu provzdušňovali a záchranáři odebírali vzorky k analýze.
Na Šumavě zatím k masovému úhynu ryb nedošlo, ale situace si žádá opatrnost a bdělost. Turisté, kteří se vydají k šumavským tokům, by neměli do vody vstupovat na místech, kde jsou ryby viditelně koncentrovány u hladiny – to je totiž znakem, že se v hlubší vodě nedostává kyslíku.
Klimatické změny přinášejí do horských oblastí stále extrémnější výkyvy počasí. Vedra, která ještě nedávno trvala několik dní, nyní přicházejí v celých vlnách trvajících týdny. Šumava jako unikátní přírodní rezervace a domov mnoha chráněných druhů potřebuje systematickou péči a adaptační opatření, která ji pomohou těmto výzvám čelit.
V případě, že narazíte na hromadný úhyn ryb v šumavských tocích, kontaktujte neprodleně Správu NP Šumava nebo místní rybářský svaz.
Zdroj: ČT24, Národní park Šumava
