← Zpět
Zprávy

Nemocnice ve Vimperku tehdy a dnes

Podpora kvalitních a dostupných zdravotních služeb patří dlouhodobě mezi témata, která vimperská radnice deklaruje jako důležitá. V roce 2008 se však Nemocnice Vimperk ocitla ve složité situaci a hrozilo, že město ztratí vliv nejen na poskytování zdravotních služeb, ale i na samotný nemocniční areál. Nemocnici tehdy spravovala soukromá firma a objevila se i možnost odprodeje městského majetku.

O tehdejších událostech i o budoucnosti zdravotnictví ve Vimperku hovořil tvůrce sumava.eu Marek Matoušek s Martinem Paštikou, který se v roce 2008 aktivně podílel na obraně veřejného zájmu a stabilizaci nemocnice. Dnes přichází s vizí, jak by měl být nemocniční areál využíván dál — nejen pro zdravotní služby, ale také pro sociálně-zdravotní péči, vzdělávání a zázemí pro odborníky.


Marek Matoušek se ptá, Martin Paštika odpovídá

MM: Když se vrátíme do období kolem roku 2008, kdy se Nemocnice Vimperk stala zásadním tématem, co se vlastně stalo?
MP: Nemocnice nebyla jen zdravotnické zařízení. Byla to strategická instituce pro celé Vimpersko. V menším městě nemocnice znamená dostupnost péče, jistotu pro seniory, zázemí pro rodiny a také určitou důstojnost regionu. Nemocnice Vimperk o.p.s. prošla v letech 2005–2009 velmi složitým obdobím. Po předchozích problémech došlo v roce 2005 ke změně jejího řízení a správu nemocnice převzalo Sanatorium Javorník. Hlavním důvodem předání tohoto zdravotnického zařízení do rukou lidí kolem Sanatoria Javorník byla velmi špatná finanční situace nemocnice, kterou radnice neuměla řešit a prezentovala tento krok jako řešení. Pravda ovšem byla taková, že nemocnice měla hospodaření v pořádku, ale největším problémem bylo zpožďování plateb od pojišťoven. Jednoduše chyběly peníze, které přicházely se zpožděním. Myslím, že předat nemocnici do cizí správy a doufat, že vše dopadne dobře, nebylo správné rozhodnutí radnice. Následně se v období 2006–2008 zlepšila platební morálka pojišťoven a nemocnice už začala normálně fungovat.

MM: Co bylo podle Vás hlavním zlomovým bodem?
MP: Zlomovým bodem byla žádost o převod nebo prodej nemovitostí v areálu nemocnice. V tu chvíli bylo jasné, že nejde jen o provozní problémy, ale o budoucí kontrolu nad celým areálem. Od začátku roku 2008 byl ze strany Sanatoria Javorník vyvíjen tlak na město Vimperk, aby byla nemocnice prodána. V této době jsem byl v zastupitelstvu a nechtěl jsem připustit, aby na základě pouze emotivních prezentací bez čísel došlo k ukvapenému rozhodnutí ze strany radnice. Proto jsem si nastudoval hospodaření nemocnice, její závazky, smlouvy a reálnou ekonomickou situaci. Nemocniční areál nemá být předmětem rychlého rozhodnutí, protože jeho význam je dlouhodobý. Následně jsem na zastupitelstvu v červnu 2008 udělal jednoduchou prezentaci, ve které jsem upozornil na nejasnosti v hospodaření nemocnice po vstupu Sanatoria Javorník a na otazníky nad nakládáním s majetkem nemocnice.

MM: Patřil jste tehdy mezi lidi, kteří začali požadovat konkrétní čísla a podklady. Proč?
MP: Protože bez čísel se nedá odpovědně rozhodovat. Veřejnost často vidí jen výsledek: nemocnice funguje, nebo nefunguje. Zastupitel ale musí vidět i to, co je pod povrchem – smlouvy, majetek, závazky, účetnictví, cash flow, personální zajištění a dlouhodobý model. Pokud se ukáže, že systém není průhledný, je povinností zastupitele ptát se dál. Ne kvůli politice, ale kvůli lidem, kteří tuto péči potřebují.

Chtěl jsem opravdu pomoci vyřešit situaci v nemocnici, proto jsem akceptoval i své jmenování do správní rady Nemocnice Vimperk o.p.s. místo místostarosty, který na svou funkci rezignoval, protože byl přesvědčen, že je v nemocnici vše v pořádku. Popravdě nebylo mnoho lidí, a to ani v zastupitelstvu, kteří situaci chápali. Bylo důležité přinést jim jednoduché závěry o tom, jaká je skutečná situace v nemocnici a jaká jsou možná řešení. Toto jsem na zastupitelstvu odprezentoval v září 2008. Tato zjištění poukazovala zejména na netransparentní finanční řízení, nejasné nakládání s majetkem a vážné nedostatky v podkladové dokumentaci.

MM: Pamatuji si, že tehdy přišla i hrozba trestního oznámení ze strany Sanatoria Javorník. Jak jste to vnímal?
MP: Chtěl jsem pouze transparentně doložit podklady k hospodaření nemocnice. Namísto věcné diskuse jsem se stal cílem mediálních útoků ze strany zástupců Sanatoria Javorník. Součástí těchto veřejných útoků byl také účelově distribuovaný leták do schránek ve Vimperku, který měl výrazný titulek, že zastupitel Ing. Martin Paštika údajně „vážně poškodil“ Nemocnici Vimperk o.p.s. Autoři v něm tvrdili, že moje zpráva o hospodaření a činnosti nemocnice je zmatečná, chybná a že uvádí nepravdivé informace. Velmi brzy se ukázalo, že opak byl pravdou. Určitě jsem se nezalekl, dokončil auditní a kontrolní práci a pomohl doložit nestandardní hospodaření předchozího vedení ovlivňovaného Sanatoriem Javorník.

V srpnu 2008 Sanatorium Javorník oznámilo ukončení svého působení ve vedení nemocnice a předání řízení zpět městu. Současně došlo k mediálním a veřejným útokům ze strany zástupců Sanatoria Javorník vůči zastupitelstvu a jmenovitě vůči mně. V září 2008 byl vydán leták, který mě napadal a současně zdůrazňoval údajně výborné finanční výsledky nemocnice a správnost vykazovaných údajů. Mezi hlavní problémy přitom patřila nedostatečná a neprůkazná inventarizace majetku a závazků, neprůkazné vyřazování majetku, nejasné inventurní rozdíly, neprůkazné náklady spojené s provozem ÚSP Domeček na Javorníku, nesprávná fakturace vůči VZP za lůžka LDN v roce 2007 a v první polovině roku 2008 i nezahrnutí známých nákladů do účetnictví.

MM: S odstupem času – byla tehdejší kritika oprávněná?
MP: Jak jsem již uvedl, všechno se potvrdilo v předložené zprávě pro zastupitelstvo v září 2008 a následně i v hloubkovém auditu, který jsme poté dokončili. Sanatorium Javorník neustále prezentovalo, jak výrazně zlepšilo hospodaření nemocnice. Bohužel po zreálnění čísel jsme zjistili, že nemocnice v období 2006–2008 dosáhla kumulovaného záporného hospodářského výsledku přibližně 11–12 mil. Kč. Kdybych měl velmi zjednodušeně popsat, co se stalo, řekl bych, že se využila situace v roce 2005, pak se „zhaslo“, nastalo netransparentní hospodaření nemocnice a v roce 2008 vznikl plán odprodat nemovitosti a pozemky v areálu vimperské nemocnice za minimální cenu.

MM: V čem byla největší systémová chyba tehdejšího modelu?
MP: Chybou města bylo, že si již dříve nevyžádalo detailnější informace o hospodaření a že nebyly jasně nastavené role a odpovědnosti. Pokud někdo fakticky ovlivňuje provoz, musí nést i odpovědnost za důsledky svých rozhodnutí. Nemůže to být tak, že rizika zůstanou nemocnici, městu a občanům, zatímco provozní vliv má někdo jiný. Město musí chránit dostupnost péče a strategický majetek. Provozovatel musí nést odpovědnost za provoz. A pacient musí být na prvním místě.

MM: Pamatuji si, že město na chvíli převzalo odpovědnost za řízení nemocnice.
MP: Ano, na podzim roku 2008 Sanatorium Javorník ukončilo svou správu nad majetkem nemocnice. Bylo nutné okamžitě převzít veškeré provozní činnosti, finance, postarat se o zaměstnance a zachovat stávající rozsah zdravotních služeb. Jsem rád, že jsem v této době přesvědčil Jarku Martanovou i Honzu Krále, abychom společně ve správní radě nemocnice zvládli toto období a stabilizovali toto zdravotnické zařízení. Měli jsme obrovské problémy vůbec řádně získat zpět majetek nemocnice od zástupců Sanatoria Javorník. Mezi klíčové kroky patřila stabilizace personálu, zavedení nového systému odměňování od 1. ledna 2009, nastavení základních pravidel a nástrojů řízení, snaha o konsolidaci podkladové dokumentace, jednání s bankami o provozním financování, rozšíření provozu chirurgické ambulance, řešení kuchyně, lékárny, inventarizace majetku, zavedení střediskového hospodaření, zpracování finančního a investičního plánu a jednání s krajským úřadem o podpoře nemocnice.

MM: Co bylo vlastně cílem v tomto období?
MP: Zjednodušeně řečeno: dostat vše pod kontrolu, zprůhlednit hospodaření, nastavit správné nákladové řízení a finančně stabilizovat nemocnici. Vím, že i v této době zaznívaly hlasy a různé spiklenecké teorie, že někdo chce nemocnici převzít. Pravda ovšem byla taková, že jsme se snažili pouze vyřešit situaci, která vznikla nestandardním řízením nemocnice v období 2005–2008. Výsledkem těchto kroků bylo, že po více než ročním fungování nemocnice pod vedením zástupců města se podařilo dosáhnout vyrovnaného výsledku hospodaření, a to i v době, kdy zdravotnická zařízení dostávala méně veřejných dotačních prostředků na svou činnost.

MM: Jste spokojený s dnešním fungováním nemocnice?
MP: Na to není jednoduchá odpověď. Určitě jsem spokojený, že nedošlo k plánovanému vyvedení majetku nemocnice za nestandardních podmínek v roce 2008. Za správný krok považuji i to, že jsme provoz nemocnice, respektive sociálních a zdravotních služeb v tomto zdravotnickém zařízení, převedli na privátního kvalifikovaného provozovatele. Na druhé straně nejsem úplně spokojen se stávajícími podmínkami nájemní smlouvy, kdy nájemce za celý areál nemocnice platí nájemné ve výši 1,2 mil. Kč ročně, které ovšem město musí zpětně vydávat dle pokynů nájemce do oprav a investic v nemocnici. Tady bych očekával větší finanční zapojení nájemce a současně je zcela namístě diskutovat, zda nájemné ve výši 100 tis. Kč měsíčně za celý areál, kde jsou i objekty pro ubytování personálu, je adekvátní.

Ještě větší výhradu mám k tomu, že nevidím žádnou aktivitu ze strany radnice, která by strategicky zvažovala, zda bývalá nemocnice nemůže být vhodným místem pro nabídku potřebných odborných ordinací ve městě v kombinaci s kvalitním ubytováním pro zdravotnický personál. Právě zde totiž máme i celkem zajímavé objekty pro bydlení. Ale to je možná téma na jiný rozhovor.

Děkujeme za rozhovor


připravili Ing. Jitka Řezanková a tvůrce sumava.eu MUDr. Marek Matoušek