Sokol (1253 m) patří k těm šumavským vrcholům, které minou i lidé, kteří kolem nich chodí. Zvedá se jako zalesněný hřbet nad osadou Horní Antýgl, na pomyslné čáře mezi Horskou Kvildou a Modravou — v samém srdci Národního parku Šumava. Vrchol nese i starší jméno Antýgl, podle osady na jeho úpatí.
Hora, kterou přehlédnete
Sokol nemá skalní temeno ani rozhlednu — je celý pod lesem, takže z vrcholu žádný výhled nečekejte. Právě proto tu bývá ticho: leží mimo hlavní turistické tepny a k samotnému vrcholu nevede značená stezka. Kdo sem míří, jde za klidem hlubokého horského lesa, ne za panoramatem.
Voda z jeho svahů
Pod hřbetem Sokola se sbírá voda do Křemelné — divoké, dodnes napůl neprozkoumané šumavské řeky, která odsud stéká k severu. Horní Antýgl na úpatí je jednou z nejstarších osad zdejšího kraje; jméno „Antýgl" (Antiehügl) připomíná dávná sklářská a pastevecká léta pod horou.
Jak sem
Výchozím bodem bývá Horská Kvilda nebo Antýgl v údolí Vydry, odkud vedou značené cesty krajem pod vrcholem. Samotný vrchol Sokola leží v klidové zóně národního parku — pohyb mimo značené trasy je tu omezený, proto ho respektujte a užijte si spíš okolní hřebeny a údolí. Poloha vrcholu je zakreslená v mapě vpravo.
V okolí
Nedaleko na sever se zvedá Poledník (1315 m) s rozhlednou, na jih Modravsko a údolí Vydry. Sokol tak stojí uprostřed nejdivočejší, nejméně dostupné části Šumavy — kraje, kde příroda dostala přednost před turistikou.
