Zprávy

Sudy u Prášil: úklid za 192 milionů má začít za týden, kdo ho provede, rozhodne vláda v pondělí

13. 9. 2026 Šumava.eu

Poslechnout článek

Za týden, 21. září, má u Prášil na Klatovsku začít odvoz dvou set sudů s chemikáliemi a zhruba tisíce tun kontaminované zeminy. Zakázku za 192 milionů korun chtěl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zadat bez soutěže firmě Dekonta. Premiér Andrej Babiš to odmítl a vláda se k věci vrací v pondělí 14. září. Ministerstvo přesto trvá na tom, že termín platí. Kdo bude na Šumavě uklízet, tak týden před začátkem prací není jasné.

Co leží pod Dobrou Vodou

Místo je bývalý vojenský prostor Dobrá Voda u Prášil, dnes na území Národního parku Šumava. Podle ministra jsou v zemi dioxiny, furany, rtuť, arsen, chlorovaná rozpouštědla a polyaromatické uhlovodíky, vyloučit nelze ani munici. Sanace má podle plánu trvat do června 2028. Lokalitu hlídá policie a ministerstvo oznámilo, že podá trestní oznámení.

Ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený k tomu pro Šumava.eu už minulý týden řekl, že je dobře, že se to řeší, a těší se, až to bude pryč.

Šest let, tři zásahy

Nález není z letoška. Časovou osu sestavila ČTK z vyjádření ministra a z veřejně dostupné bakalářské práce studenta Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, který jako zaměstnanec Dekonty vedl práce na místě v letech 2021 až 2023.

Podzim 2020. Propadl se strop podzemního bunkru. Uvnitř asi dvacet silně zrezivělých sudů a demižon s kyselinou chromsírovou.
Jaro 2021. Z bunkru odvezeno 1,32 tuny chemických látek a obalů a téměř 3,5 tuny zeminy ze dna. Podle bývalého náměstka Davida Surého následně Česká geologická služba prověřila vodní zdroje a kontaminaci neprokázala.
Jaro a léto 2023. Geofyzikální průzkum 1,84 hektaru. Z plochy zhruba 13 krát 11 metrů odvezeno 48,5 tuny kontaminované zeminy a 2,4 tuny obalů, nalezena protipěchotní mina. V registru smluv je k tomu smlouva Správy NP Šumava s Dekontou z 25. května 2023 na průzkum bývalého cvičiště.
Léto 2026. Dodatečný průzkum vyčíslil zátěž na zhruba tisíc tun zeminy a dvě stě sudů. Zprávu o stavu lokality mělo ministerstvo podle exministra Petra Hladíka k dispozici od 21. srpna. Veřejnost se o nálezu dozvěděla na vládní tiskové konferenci 8. září.

Zakázka bez soutěže a podíl kandidátky

Ministr Červený navrhl vládě, aby mohl zakázku zadat Dekontě přímo, ve zrychleném režimu. Zdůvodňuje to naléhavostí: při standardním řízení by podle něj sanace začala až na jaře a látky by dál unikaly do půdy. Dekontu oslovil proto, že na místě už dřív pracovala, a podle něj je v Česku jen šest firem, které podobné zakázky zvládnou, přičemž Dekonta jediná má oprávnění Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami.

Premiér Babiš návrh na vládě zastavil se slovy, že se mu nelíbí jediná nabídka, a pověřil ministerstvo financí, aby sestavilo přehled dalších firem se zkušenostmi se sanacemi starých ekologických zátěží. Ministerstvo životního prostředí zároveň dělá průzkum trhu. Na přímou otázku, zda proběhne řádné výběrové řízení, podle Seznam Zpráv neodpovědělo ani jedno ministerstvo.

Podezření kolem zakázky zesiluje fakt, že 7,5 procenta v mateřské společnosti Dekonta Holding drží Klára Sovová, kandidátka Motoristů na pražskou primátorku. V dozorčí radě holdingu seděla od roku 2021 do června 2026, tedy ještě letos na jaře. Ministr tvrdí, že o jejím podílu do tohoto týdne nevěděl. Sovová i firma jakoukoli souvislost odmítají. Sovová Seznam Zprávám řekla, že s ministrem o tématu nikdy nemluvila a že po oslovení Motoristy z dozorčí rady odstoupila.

Kdo věděl a kdy

Druhá linie sporu je politická. Červený hned při oznámení nálezu obvinil předchozí vedení ministerstva, exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) a náměstka Tomáše Tesaře (TOP 09), že o riziku věděli a nekonali. Hladík odpovídá, že jeho poslední informace byla o sanaci z roku 2023. Bývalý náměstek David Surý, který měl sanace na starosti v letech 2022 až 2026, ministra označil za lháře a popsal, že lokalita se řešila průběžně od roku 2021. Ministerstvo naopak trvá na tom, že závěrečná zpráva z roku 2023 identifikovala závažná rizika a doporučila sanaci, k níž nedošlo.

Tesař pro Deník N připustil, že zpráva sanaci doporučovala, a dodal, že pro něj bylo rozhodující ověření, že na místě nejsou bojové látky. Poslanec Filip Turek mezitím během jednoho večera veřejnosti předložil tři různé verze o tom, co na Šumavě uniká, jak jsme popsali v minulém článku.

Hladík ministrovi v debatě České televize vytkl i způsob komunikace: pokud byla situace tak vážná, měl podle něj svolat krizový štáb a informovat obce, hejtmana a vodoprávní úřad. Starostové dotčených obcí se o nálezu dozvěděli až z tiskové konference. Ministr to vysvětlil tím, že nevěděl, jak se k věci postaví vláda, a neměl jim tedy co říct.

Proč se to týká Šumavy víc než Prahy

V Praze je z případu spor o zakázku a o kandidátku. Na Šumavě jde o vodu a o půdu. Prášily leží na horním toku Křemelné, která napájí Otavu, a v okolí jsou obce, které se o sudech dozvěděly stejně jako všichni ostatní, z televize. Místní v Hartmanicích přitom o nálezu v propadlém sklepě věděli už v roce 2020. Pokud látky, které ministr vyjmenoval, skutečně unikaly do půdy šest let, je na místě ptát se, co ukázaly odběry vody, kde se braly a kdo výsledky dostane.

Co sledovat v příštích dnech

Pondělí 14. září: vláda se vrací k tomu, jak a komu zakázku zadat.
21. září: ohlášený začátek odvozu sudů. Buď s firmou vybranou během jednoho týdne, nebo s odloženým termínem.
Přehled firem od ministerstva financí a výsledek průzkumu trhu ministerstva životního prostředí.
Trestní oznámení ministerstva a to, na koho míří.
Informace pro obce: Prášily, Hartmanice, Srní a Sušicko mají nárok vědět, co teče v jejich potocích.