Dohoda, kterou Meta podepsala 26. srpna s 29 americkými státy, je zatím největší, jaká kdy kolem dětí a sociálních sítí padla. Firma zaplatí zhruba 18 miliard dolarů rozložených do deseti let a na stejnou dobu se zavázala změnit, jak se její aplikace chovají k uživatelům mladším osmnácti let.
Nejde jen o peníze. Ve výchozím nastavení dostanou nezletilí dvouhodinový denní limit, který se počítá dohromady za Facebook i Instagram. V noci mezi půlnocí a šestou ráno se aplikace zamknou. Během školního dne, tedy od osmi do tří, se většina upozornění vypne. Účty dětí přestanou zobrazovat počty lajků a Meta ve výchozím nastavení zakáže filtry, které mění vzhled obličeje po vzoru estetických zákroků. Zrušit se to dá — ale jen přes rodiče.
V Evropě zatím jen připomínka
Zprávy o „zpřísnění pravidel Instagramu“ se u nás rozšířily rychle a s nimi i představa, že jde o globální změnu. Není. Meta říká výslovně, že se opatření po schválení soudem rozjedou v zúčastněných amerických státech. Český teenager dnes po hodině dostane jen upozornění, že na Instagramu strávil dost času. Aplikace se mu nezavře.
Evropská komise vede proti Metě vlastní řízení a jde na to z jiné strany. V červenci došla k předběžnému závěru, že návykový design Facebooku a Instagramu porušuje Akt o digitálních službách — nekonečné scrollování, automatické přehrávání dalšího videa, notifikace, doporučovací algoritmus. Na jaře k tomu přidala druhé předběžné zjištění: že Meta dostatečně nebrání v přístupu dětem mladším třinácti let, protože stačí při registraci uvést nepravdivé datum narození.
Brusel tedy neřeší jen to, kolik hodin denně tam dítě může být. Ptá se na nepříjemnější věc — proč je ta aplikace postavená tak, aby se z ní špatně odcházelo. Po americké dohodě mluvčí Komise Thomas Regnier řekl, že cílem je zajistit dětem v EU přinejmenším stejně kvalitní ochranu. Konkrétní opatření Komise nediktuje; čeká, s čím Meta přijde sama. Pojmenovala zatím dvě oblasti: přiměřené řízení času stráveného na obrazovce a přiměřené rodičovské kontroly.
Americký případ přitom vzal Metě jeden argument. Ukázalo se, že tvrdý časový limit, noční zámek i aktivnější odhadování věku technicky zvládne. Tvrdit v Bruselu, že to nejde, bude nově těžší.
Čtyři hodiny jedenáct minut
Zatímco se v Americe dohaduje limit dvou hodin, u nás jsou dvě hodiny spíš průměr než strop. Výzkumníci z Masarykovy univerzity nechali teenagery ve věku 13 až 17 let měřit skutečný čas přímo v telefonu — ne odhadem v dotazníku. Vyšlo jim 4 hodiny a 11 minut denně a 78 odemknutí obrazovky. Sociálním sítím z toho patřilo 74 minut, Instagramu 39 a TikToku 23; YouTube k tomu přidal dalších 42 minut. Nejvíc času na sítích spadlo mezi šestou večer a jedenáctou v noci.
Šetření Kantaru pro Českou radu dětí a mládeže pak u mladých lidí od 16 do 30 let ukázalo, že více než dvě hodiny denně na sítích tráví 56 procent z nich. U žen 66 procent, u mužů 48. Úplně mimo sítě zůstala tři procenta.
To je celé jádro věci. Hranice, o které se v Americe vyjednávalo roky a stála 18 miliard dolarů, je u nás běžným odpolednem.
Ve škole to hranici má. Doma ne
Česko není úplně nečinné, jen jde jinudy — přes školu. Od ledna platí novela, v únoru k ní ministerstvo školství vydalo metodiku a plošný zákaz mobilů v základních školách se chystá až od září 2027. Do té doby si pravidla nastavuje každá škola ve svém řádu sama.
A tady je odpověď na otázku, co o tom víme v Pošumaví: leckde jsme napřed. Základní škola T. G. Masaryka ve Vimperku má ve školním řádu platném od letošního září napsáno, že žák od 7:40 do 14:00, respektive do 15:30, mobil ani jiné elektronické zařízení nepoužívá — má ho vypnuté v tašce. Výjimku mají děti se zdravotními důvody nebo speciálními vzdělávacími potřebami a hodiny, kde se s technikou pracuje. Je to přesně to, co stát plošně nařídí až za rok.
Jenže školní řád drží šest hodin denně. Zbývajících osmnáct nedrží nikdo. A z měření Masarykovy univerzity je vidět, kdy se to láme — špička sociálních sítí je večer, dávno po tom, co škola skončila.
Co s tím jde udělat dnes večer
Na americkou dohodu ani na rozhodnutí Komise se čekat nemusí. Instagram, Facebook i Messenger mají v Česku takzvané Teen Accounts už od roku 2024: přísnější soukromí, omezení zpráv od cizích lidí a nastavení, které dítě samo nezmění bez souhlasu rodiče. Časový limit a noční klid si v nich jde nastavit ručně — jen o tom málokdo ví, protože to nikdo nezapnul za nás.
Druhá věc je nudnější a funguje líp: nabíječka mimo ložnici. Když telefon v noci není u postele, odpadne velká část toho, co dohoda v Americe řeší zámkem od půlnoci do šesté.
A třetí věc je ta nejtěžší. Problém nezpůsobuje slabá vůle dítěte. Na jedné straně stojí třináctiletý člověk, jehož schopnost sebeovládání se teprve vyvíjí. Na druhé straně firma s behaviorálním výzkumem a algoritmem, který se učí, u čeho zůstane nejdéle. Očekávat, že to dítě uhraje samo, je nefér — a čím dál víc regulátorů to říká nahlas.
Zdroje: dohoda Mety s 29 státy (TechCrunch, CNN, 26.–27. 8. 2026) · Evropská komise, předběžná zjištění k DSA · IRTIS MU: Jak čeští adolescenti používají své mobily · ČRDM / Kantar Lifestyle 2024 · MŠMT: Metodika k pravidlům používání mobilních telefonů ve školách (únor 2026) · školní řád ZŠ T. G. Masaryka Vimperk platný od září 2026 · Živě.cz
