Zprávy

Základní škola Tomáše Garrigue Masaryka

7. 3. 2018 Zdeněk Formánek

Poslechnout článek

Jméno prvního československého prezidenta nese ve svém čestném názvu naše škola od roku 1995 – Základní škola Tomáše Garrigue Masaryka

Tomáš Garrigue Masaryk

(7. 3. 1850 – 14. 9. 1937)

„Já si musel rovnováhy teprve hodně dobývat. Správný směr jsem měl, ale cesta k cíli byla sotva rovná – jako bych šel tady kolem stolu, abych se dostal do kouta,“ říkával T. G. Masaryk.

V rodině Masaryků vyrůstalo pět dětí. Matka Terezie, rozená Kropáčková, byla chytrá, moudrá a zbožná žena a znala kus světa. Na svého syna Tomáše měla velký vliv a vedla ho ke vzdělání. Otec Jozef Masaryk, původem Slovák, uměl číst, ale psát ho naučil až jeho nejvzdělanější syn Tomáš. Otec se živil např. jako kočí, hospodařil, pozoroval přírodu, naučil se jí rozumět a měl ji rád.

T. G. Masaryk se narodil v Hodoníně a mládí prožil převážně na Moravě. Studoval ve Vídni filozofii a toto studium ukončil doktorátem. Během studijního pobytu v Lipsku se seznámil se svou manželkou Charlottou Garrigueovou, jejíž příjmení učinil součástí svého jména.

Roku 1882 se vrátil do Prahy a stal se univerzitním profesorem. České vysoké školství v něm našlo vítanou posilu, neboť si svými postoji získal především mladou inteligenci. Věda v jeho pojetí nebyla pouze akademická, ale měla sloužit především člověku a celé společnosti. „Od univerzitní katedry vkročil Masaryk do politického nečasu. Co ho k tomu vedlo? Neuměl to ani po padesáti letech vysvětlit. Jeho odpověď Karlu Čapkovi byla prokládána rozpačitými příslovci, jako je možná, snad, asi. Prý chtěl napravovat poměry, které jsou už od časů Adama a Evy zoufalé, hrozné a neudržitelné. A prý možná chtěl pozdvihnout úroveň tisku, vědy, poměrů na univerzitě a snad i v parlamentu.“ (citace – V. Houška, TGM myslitel a státník) T. G. Masaryk si vážil celé řady lidí, osobností. Byli mezi nimi řemeslníci, vědci, politici i umělci, ženy, muži, mladí, staří… A co měli společného? Odbornost. Rád se obklopoval lidmi zapálenými pro svůj obor, naslouchal jejich názorům a nedal na ně dopustit.

Po vypuknutí světové války Masaryk rozpoznal, že nastala chvíle, kdy je třeba usilovat o znovudosažení české politické svébytnosti. Už během války nosil v hlavě obrysy budoucího státu, který měl vzniknout spojením českých zemí, Slovenska a Podkarpatské Rusi. 14. 11. 1918 mu Národní shromáždění svěřilo prezidentský úřad, jehož se Masaryk ujal po triumfálním návratu do Prahy 21. 12. T. G. Masaryk byl zvolen prezidentem ještě třikrát, a to v letech 1920, 1927 a 1934. Poslední funkční období nedokončil ze zdravotních důvodů a svůj čas dožil na zámku v Lánech.

Slova T. G. Masaryka nás mohou vést k zamyšlení i dnes, a to nejen v záležitostech vědeckých či politických:

„Myslím, že dost dovedu prokouknout lidi – pravda, někdy přece špatně. Člověk je zatraceně zamotaná a divná mašina. A každý jiná!“

Dagmar Rückerová

{jcomments on}

Základní škola Tomáše Garrigue Masaryka

Další od autora: Dagmar Rückerová

Nejčtenější