Letošní pokles hladiny lipenské přehrady odhalil pozůstatky hřbitova v někdejší Dolní Vltavici. Na břehu se objevily desítky náhrobních kamenů a jejich fragmentů. Některé byly celé, jiné poškozené, všechny se však nacházely mimo původní hřbitov a v nepietní poloze. Z místa se ve dvou etapách podařilo vyzvednout celkem 12 kamenných reliktů, převážně z druhé poloviny 19. století. Nejstarší zachráněný kámen je datován rokem 1849.
K objevu přispěla shoda okolností. Spisovatel Jan Štifter letos vydal román Vltavice, který propojuje několik časových rovin právě s místem někdejší obce. Jedna ze čtenářek při procházce po obnaženém břehu narazila na náhrobní kameny a kontaktovala Jana Štiftera, který následně oslovil místní vodní záchranáře. Záchranu náhrobků odborně vedlo Regionální muzeum v Českém Krumlově společně s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Českých Budějovicích. Na vyzvedávání se podílely také Vodní záchranná služba Českého červeného kříže na Lipně, Povodí Vltavy, znalci místní historie z Musea Fotoateliér Seidel, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích a další dobrovolníci.
„Porovnáním map a historických fotografií jsme zjistili, že se náhrobky nacházejí za původní hřbitovní zdí, tedy mimo hřbitov. Ten se v těchto místech používal od roku 1899, v 50. letech 20. století byly ostatky zemřelých exhumovány a přeneseny do hromadného hrobu na hřbitově v nedaleké Černé v Pošumaví,“ popisuje ředitel Regionálního muzea v Českém Krumlově Martin Nechvíle. Po přenesení ostatků byly podle něj náhrobní kameny shrnuty na hromadu a následně je zalila voda vznikající přehrady. „Jedná se tedy o jejich sekundární a nutno říci velmi nepietní uložení,“ dodává Nechvíle, který se sám zúčastnil záchranné akce 20. a 22. září.
Techniku a provizorní uskladnění poskytlo Povodí Vltavy a Vodní záchranná služba ČČK. O trvalém umístění náhrobků zatím není rozhodnuto. „Musíme se teď společně setkat se všemi zainteresovanými partnery a znalci místní historie a dojít ke shodě, jaké by mohlo být další využití právě těchto náhrobních kamenů, a hlavně pro ně najít důstojné umístění,“ říká Martin Nechvíle. Historici nyní mohou zkoumat, zda bude možné dochované kamenné relikty spojit s konkrétními jmény, podobiznami a životními příběhy.
