Vlci na Šumavě a v Bavorském lese přes den odpočívají co nejdále od sídel a silnic a setkání s lidmi se pokud možno vyhýbají. Jeleni, kteří tvoří převážnou část jejich potravy, kvůli nim mění chování: přes den se méně pohybují a častěji se drží na otevřených plochách. To jsou hlavní výsledky tříletého výzkumného projektu správ národních parků Šumava a Bavorský les a České zemědělské univerzity v Praze, které vědci představili na závěrečné konferenci ve Volarech.
Štěpán Rosenkranz sumava.euVlci se na Šumavě opět vyskytují od roku 2015, do oblasti se vrátili přirozenou cestou. Projekt s názvem „Ekologické dopady návratu vlků do ekosystému Šumavy a Bavorského lesa“ zahájily obě správy národních parků spolu s univerzitou v květnu 2023, spolufinancovala ho Evropská unie z programu Interreg Bavorsko – Česko 2021–2027.
„Po třech letech výzkumu máme spolehlivé údaje o chování, prostorovém rozšíření a rozmnožování těchto zvířat. Získané výsledky nám umožňují vnést do současné diskuse věcnost,“ řekla ředitelka Národního parku Bavorský les Ursula Schuster, která zdůraznila, jak důležité je o vlcích transparentně informovat. Správy obou parků budou vývoj vlčí populace sledovat i po skončení projektu a pravidelně o něm informovat veřejnost.
Vědci nejprve zkoumali pobytové znaky, tedy otisky tlap, trus, srst nebo zbytky kořisti. Kde se vlci vyskytují, jak využívají území a kolik mají mláďat, ukázaly fotopasti. „Zvláště podrobné poznatky jsme získali díky jedenácti vlkům, kteří byli na české straně do konce roku 2025 vybaveni GPS vysílači,“ vysvětlil Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze. Ve vlčím roce 2024/2025 zjistil výzkum na sledovaném území o rozloze přibližně 2 000 kilometrů čtverečních výskyt minimálně 43 vlků: 38 jedinců v 11 teritoriích a dalších pět samostatně se pohybujících vlků, takzvaných floaterů, které nebylo možné přiřadit k žádné smečce. „Vlk přes den odpočívá co nejdále od sídel a silnic. Data ukazují, že se vlci setkáním s lidmi pokud možno vyhýbají,“ uvedl Aleš Vorel.
Štěpán Rosenkranz sumava.euVysílači vědci vybavili i některé jeleny evropské. „Jejich pohyb nám ukázal, že přítomnost vlků ovlivňuje chování jejich kořisti,“ uvedl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený. Jeleni se v průběhu dne méně pohybují, využívají menší domovské okrsky, přes den se častěji zdržují na otevřených plochách a v noci se pohybují blíže k sídlům. Počet jelenů, kteří v chladném období roku vyhledávají přezimovací obůrky, v posledních letech klesl kvůli mírnějším zimám, zejména na české straně.
Projekt sledoval také obnovu lesa. „V posledních letech obecně ubylo okusu dřevin v jádrových oblastech vlčích smeček i v oblastech s vysokou rekreační zátěží,“ uvedl profesor Marco Heurich, který za projekt odpovídá v Národním parku Bavorský les. Celkový okus je v Národním parku Šumava vyšší než v Národním parku Bavorský les. Mezi dřevinami se ale obě území liší: zatímco na Šumavě byl v roce 2024 zaznamenán menší okus jeřábu, buku, jedle a smrku než v roce 2018, v Bavorském lese to platí jen pro jedli. U buku tam byl zjištěn vyšší okus, u smrku a jeřábu se situace nezměnila.
Vlci mění i myslivost: bobr v jídelníčku, méně odlovených jelenů
Mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák k tomu ČTK doplnil, že vědci z trusu vlků získávali také informaci o skladbě potravy. Největší podíl tvoří spárkatá zvěř, například jeleni a srnci. Podíl bobra podle Dvořáka roste: zatímco v minulosti tvořil jedno procento potravy vlka, nyní se pohybuje kolem tří až čtyř procent. Přibližně procento potravy vlka tvoří hospodářská zvířata.
Vyšší počet vlků na Šumavě a v Bavorském lese mění i některé myslivecké postupy. Zatímco v minulosti myslivci za rok odlovili 1000 jelenů, loni to bylo jen 400. „Dalších zhruba 500 se stalo kořistí vlka. Znamená to, že ekosystém se dokáže více sám regulovat,“ řekl Dvořák. Ideální stav by podle něj byl, kdyby myslivci nemuseli odlovit žádného jelena.
Zdroj: tisková zpráva Správy Národního parku Šumava z 9. 10. 2026 (Jan Dvořák), připravená společně s Národním parkem Bavorský les a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Foto: Štěpán Rosenkranz / Správa NP Šumava. Údaje o potravě a odlovu: Jan Dvořák pro ČTK, 9. 10. 2026.
Fotogalerie
Štěpán Rosenkranz sumava.eu
Štěpán Rosenkranz sumava.euMohlo by vás zajímat
Štěpán Rosenkranz sumava.euFolklorní soubor Šumava Klatovy slaví 70 let od založení
Štěpán Rosenkranz sumava.euDo Klatov dorazilo 149 stromů k náhradní výsadbě
Jižní Čechy zaznamenaly nejrychlejší růst návštěvnosti ze všech krajů
Štěpán Rosenkranz sumava.euBěh Krumlovská 11 vynesl více než 210 tisíc korun pro seniory a postiženéNejčtenější
Rohde & Schwarz přivítal svého 1000. zaměstnance
2025Miniatury : Bzukot Šáhedů
Jan Tláskal sumava.euHartmanice slaví: Desátý ročník Mistrovství Šumavy v opékání prasat přivítá tisíce návštěvníků
Štěpán Rosenkranz sumava.euPosílili jsme tým: Vítejte, paní doktorko! Nová zubní lékařka MDDr. Pavla Rajchotová