Na Šumavě a v německém Bavorském lese žilo loni nejméně 43 vlků. Údaj vychází z monitoringu v projektu, na němž se podíleli vědci a zástupci národních parků Šumava a Bavorský les. Ve vlčím roce 2024/2025 zjistil monitoring 38 vlků v 11 teritoriích a dalších pět samostatně se pohybujících jedinců. Sledované území má rozlohu přibližně 2000 kilometrů čtverečních. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Zvláště podrobné poznatky přineslo 11 vlků, kteří byli na české straně do konce roku 2025 vybaveni GPS vysílači, uvedl Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze. Vědci z trusu vlků získávali také informaci o skladbě potravy. Největší podíl tvoří spárkatá zvěř, například jeleni a srnci. Podíl bobra podle Dvořáka roste: zatímco v minulosti tvořil jedno procento potravy vlka, nyní se pohybuje kolem tří až čtyř procent. Přibližně procento potravy vlka tvoří hospodářská zvířata.
Vyšší počet vlků na Šumavě a v Bavorském lese mění i některé myslivecké postupy. Zatímco v minulosti myslivci za rok odlovili 1000 jelenů, loni to bylo jen 400. „Dalších zhruba 500 se stalo kořistí vlka. Znamená to, že ekosystém se dokáže více sám regulovat,“ řekl Dvořák. Ideální stav by podle něj byl, kdyby myslivci nemuseli odlovit žádného jelena.
Vlci tak pomáhají bránit možnému přemnožení jelena, který způsobuje škody na stromech. „V posledních letech obecně ubylo okusu dřevin v jádrových oblastech vlčích smeček i v oblastech s vysokou rekreační zátěží,“ uvedl Marco Heurich, který za projekt odpovídá v národním parku Bavorský les.
