Ústavní soud odmítl stížnost muže na zákaz vstupu kvůli tetřevovi na Šumavě

Ústavní soud odmítl stížnost muže z Prahy proti zákazu vstupu a pohybu mimo značené trasy v některých oblastech Národního parku Šumava. Důvodem omezení je ochrana tetřeva hlušce. Muž tvrdil, že opatření porušuje jeho ústavní práva, zejména svobodu pohybu, a je ideologicky motivované. V ústavní stížnosti navíc uváděl, že justice zasáhla do jeho práva na spravedlivý proces. Soud stížnost pokládal za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení.

Svoboda pohybu podle Ústavního soudu není absolutním právem. „Na vymezených územích lze svobodu pohybu omezit také za účelem ochrany přírody,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajem Tomášem Langáškem. Správa národního parku vydala opatření v říjnu 2023 a poté ho opakovaně prodloužila. Týká se pásu území při státní hranici přibližně od jezera Laka u Prášil na Klatovsku po prameny Vltavy na Prachaticku. Turistický ruch tetřevovi škodil. Správa parku ho považuje za takzvaný deštníkový druh, jehož ochrana přispívá k ochraně celého ekosystému.

Muž neuspěl ani u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Ten jeho návrh na zrušení opatření obecné povahy zamítl. Konstatoval, že opatření je zákonné a vydal ho oprávněný orgán. Stěžovatel měl možnost se v procesu tvorby opatření vyjádřit, ale nevyužil ji. Krajský soud také odmítl, že by opatření bylo ideologicky motivované nebo že by neúměrně zasahovalo do jeho práv.

Nejvyšší správní soud v další instanci uvedl, že stát má povinnost chránit přírodu, a to nejen pro potřeby člověka, ale také v zájmu druhové rozmanitosti. Připomněl, že v preambuli ústavy se Česká republika zavazuje střežit a rozvíjet přírodní bohatství. Ochrana tetřeva hlušce je podle rozsudku Nejvyššího správního soudu veřejným zájmem. „Veřejný zájem na ochraně přírody v daném případě pouze převážil nad individuálním zájmem stěžovatele vstupovat do klidových oblastí národního parku,“ potvrdil Ústavní soud.