140 MILIONŮ BEZ PLÁNU. A CO KVŮLI NIM NEUDĚLÁME?
Ve Vimperku potřebuje obnovu 201 městských bytových jader. Šedesát čtyři z nich je ve špatném stavu. Čeká nás dokončení ulice 1. máje, opravy dalšího městského majetku a rozhodnutí, co uděláme s chybějícím kulturním sálem, sportovní halou, péčí o seniory nebo budoucností koupání.
Přesto město připravuje Steinbrenerovy domy, jejichž výstavba má podle současného odhadu stát 140 milionů korun. Jen projektová příprava má vyjít přibližně na 16 milionů bez DPH. Konečnou cenu neznáme. Neznáme ani každoroční provozní náklady a ve zveřejněných podkladech jsem nenašla potvrzenou dotaci na samotnou realizaci.
Pro představu: všechny investice Vimperka schválené na rok 2026 činí dohromady 76,5 milionu korun. Samotné Steinbrenerovy domy tedy mají stát téměř dvakrát tolik.
Nejvážnější ale je, že město v únoru 2026 samo písemně přiznalo, že Vimperk nikdy neměl investiční plán. Jinými slovy: nikdo veřejně neporovnal, jestli jsou Steinbrenerovy domy důležitější než byty, ulice, školy, kulturní sál, sportoviště nebo péče o seniory. Velký projekt se rozjel, aniž by občané viděli, co kvůli němu budeme muset odložit.
Jako předsedkyně kontrolního výboru jsem se snažila zjistit, jak město při přípravě postupovalo a k čemu se už zavázalo. Podklady však nebyly pohromadě, k některým jsme se nedostali a při jejich vyžadování jsme byli posíláni od jednoho člověka ke druhému. Jestliže ani kontrolní výbor nemá včas všechny dokumenty k projektu za 140 milionů, není to maličkost. Je to vážné selhání kontroly.
Otázkou navíc zůstává, co má tak drahý projekt Vimperku skutečně přinést. Kulturní koncepce města říká, že nám chybí velký sál pro více než 500 lidí. Ve Steinbrenerových domech se ale počítá se sálem přibližně pro 120 návštěvníků. Současné městské kulturní středisko přitom pojme kolem 200 lidí.
Odkládáme tedy řešení skutečně velkého sálu a místo něj připravujeme mnohem dražší komplex se sálem menším.
Radnice také pracuje s představou až 70 tisíc návštěvníků ročně. Studie z roku 2019 přitom označila už 52 320 návštěvníků za poměrně ambiciózní odhad. Jako vzor se uvádí písecká Sladovna. Ta měla v roce 2025 přibližně 75 tisíc návštěvníků, ale zároveň dostala od města Písek 18 milionů korun na kulturu, budovu a energie. Ani vysoká návštěvnost tedy nezaručuje, že podobné zařízení nebude každý rok potřebovat další miliony z městské pokladny.
Nejsem proti připomínce Steinbrenerova odkazu ani proti záchraně skutečně hodnotných částí areálu. Odmítám ale představu, že jedinou možností je obrovský projekt placený městem.
Než objednáme další práce, musí město ukázat celkovou cenu, očekávanou dotaci, vlastní podíl a provozní náklady alespoň na deset let. Současně musí porovnat menší a levnější obnovu, dlouhodobý pronájem, zapojení soukromého či neziskového partnera a dnešní velkorysou variantu. A hlavně musí veřejně říct, které jiné investice by kvůli Steinbrenerovým domům musely počkat.
Přednost mají dostat potřebné věci: bydlení, základní infrastruktura, dokončení rozpracovaných staveb a původní řešení ulic 1. máje a Pivovarské. Potom si Vimperk musí podle skutečných cen vybrat jednu velkou investici, která bude sloužit co největšímu počtu lidí. Nemůžeme současně slibovat Steinbrenerovy domy, kulturní centrum, bazén i sportovní halu a neříct, kdo to zaplatí.
Kontrolní a finanční výbor musí dostávat úplné podklady dříve, než jsou podepsány smlouvy a vydány peníze. Jejich úkolem není rozhodnutí vedení dodatečně posvětit, ale včas upozornit na rizika.
Je na čase vystoupit z komfortní zóny a začít problémy města řešit, ne je zametat pod koberec. Rozhodnutí nemají být politická. Mají vycházet z toho, co Vimperk opravdu potřebuje a co si může dovolit. Ve vedení města potřebujeme týmové hráče, ne sólisty prosazující vlastní projekty.
Historie si zaslouží připomínku. Ne prázdný šek z městské pokladny.
Marcela Budínská
předsedkyně kontrolního výboru
kandidátka Jihočechů 2012
(Pozn.: Redakce zpravodajství není zainteresovaná s žádným kandidujícím politikem ani politickým hnutím; za obsah příspěvku odpovídá jeho autor.)
