Hmotná odpovědnost starostky

   Již několikrát jsem ve svých článcích upozorňoval na mrhání veřejnými prostředky na projekty a studie, které město pravidelně každý rok zadává, ale evidentně nedisponuje prostředky na jejich následnou realizaci. Jelikož pouhé konstatování, že za poslední tři volební období starostky Martanové, místostarosty Kuncla a ex – starosty i místostarosty Petráška bylo zadáno, ale nerealizováno přes 100 projektů, za které město zaplatilo více než 25 milionů korun nestačí, tak jsem se na tuto praktiku podíval z právního hlediska.

   Starostka je ze zákona povinna vykonávat svou činnost pro město s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí, obecně se to nazývá: „S péčí řádného hospodáře“.

   Co se pod tímto pojmem skrývá?

   Starostka by měla rozhodovat v dobré víře ve prospěch obce bez upřednostnění vlastních soukromých zájmů. Její jednání by mělo mít vždy racionální základy a mělo by být vykonáváno odborně a tak, aby nedošlo k poškození reputace a zájmům obce. Starostka musí být schopna rozpoznat situaci, kdy obci hrozí nebezpeční, např. uložení pokut, vzniku dluhů, či snížení majetku obce, kterému lze zabránit a adekvátně reagovat. Samozřejmostí je, že starostka musí znát zákon o obcích, a tím pádem nejen své
zákonné pravomoci, ale i ty zastupitelstva a rady.

   A jakou má starostka odpovědnost?

   Pokud starostka poruší své povinnosti, kdy např. nepečuje o majetek obce s péčí řádného hospodáře, a způsobí tím obci škodu, je povinna jí nahradit. Takovou škodu musí obec po starostce náležitě vymáhat. Nečinností by totiž byla opět poškozována obec a ten, kdo by se na tom podílel, např. koaliční zastupitel, by byl za případné nevymožení dluhu odpovědný.

   Starostka si tedy musí uvědomit, že je ze zákona považována za odborníka v oblasti chodu obce a jako taková nese patřičnou odpovědnost. Je jasné, že nemůže znát vše, ale měla by jednat rozumně, s náležitou pečlivostí, a nikoliv v rozporu se zákonem. Zastupitel obce, radní a ani starostka nedisponují žádnou imunitou, jako např. poslanci. Za své rozhodování tedy nesou v zásadě plnou odpovědnost.

   Z tohoto malého právního okénka se nyní dostávám a výše uvedeným projektům. Velice by mě zajímalo, jak starostka vysvětlí gigantických počet nerealizovaných studií a projektů, dokonce i takových, které měly již vyřízené stavební povolení a stačilo jen kopnout (parkovací dům na Sojčáku), přesto byly z moci úřední zakázány.

   Jak starostka vnímá povinnost, že má jednat s péčí řádného hospodáře, a přitom město na nerealizovaných projektech přišlo o více než 25 miliónů korun?

   Jedná se o způsobenou škodu, kterou bude město uplatňovat?

   K čemu slouží neustále zadávání studií a projektů, o kterých se již v počátku ví, že na jejich realizaci nemá město finanční prostředky?

   Toto jsou otázky, které by měla starostka velice pečlivě uvážit a odpovědět na ně občanům města dříve, že se začne ptát někdo kompetentnější.

   S pozdravem

Ing. Milan Pešek
zastupitel města