V neděli 9. srpna se kostel sv. Filipa a Jakuba v Přední Výtoni rozezněl hudbou, která tu zní už staletí. Obec Přední Výtoň uspořádala benefiční koncert na podporu záchrany kostela a jeho vzácných varhan — nástroje, jehož příběh začal téměř před čtyřmi sty lety.
Nešlo o obyčejný koncert. Celý program připravil a slovem jím provázel starosta obce Pavel Gabriš — vyprávění o historii a fungování varhan proložené šesti hudebními ukázkami, od slavnostního úvodu přes představení jednotlivých rejstříků a jejich zvukových barev až po lyrická sóla. O hudbu se postaral varhaník Vít Stejskal. A v polovině programu přišla chvíle, jakou běžný posluchač nezažije: Matěj Majerik otevřel zadní část varhanní skříně a slovem představil, co zůstává očím obvykle skryto — měch, trakturu, vzdušnici i píšťalstvo. Návštěvníci tak mohli současně slyšet i vidět, jak historický nástroj pracuje.
Nástroj, který pamatuje téměř čtyři staletí
Historie výtoňských varhan nezačíná v Přední Výtoni. Kořeny nástroje sahají pravděpodobně do doby kolem roku 1640, kdy měl významný pasovský varhanář Andreas Putz postavit nové varhany pro kostel ve Frymburku — objednavatelem byl premonstrátský klášter Schlägl, který měl v příhraniční oblasti po staletí velký duchovní i kulturní vliv.
Když frymburský kostel o více než sto let později získal nový nástroj, ty původní varhany nezanikly. V roce 1751 byly přeneseny do Přední Výtoně, zmenšeny a přizpůsobeny zdejšímu kostelu. Událost dodnes připomíná letopočet 1751 na varhanní skříni spolu s erbem vyšebrodského opata Quirina Mickela. Už ve chvíli stěhování tedy šlo o více než sto let starý historický nástroj — a od té doby uplynulo dalších bezmála tři sta let.
Poslední velká přestavba proběhla v roce 1935, kdy českobudějovický varhanář František Šurát instaloval novou mechanickou kuželkovou vzdušnici a hrací stůl. Přesto se v nástroji dochovalo překvapivě mnoho historického materiálu — některé píšťaly mohou pocházet ještě ze 17. století a být tak staré téměř čtyři sta let. Právě ony dávají varhanám jedinečný charakter a mimořádnou kulturněhistorickou hodnotu.
Proč varhany restaurovat, když stále hrají?
Odpověď zazněla na koncertě jednoduchá: také dřevo, kůže a kov stárnou. Velkým problémem nástroje bylo dlouhodobé napadení dřevokazným hmyzem — celý kostel byl proto letos odborně ošetřen, což je zásadní krok k zastavení dalšího poškozování dřevěných částí. Dalším krokem má být odborná obnova samotných varhan.
Cílem přitom není postavit varhany nové. Dnešní památková péče se — na rozdíl od přestaveb minulosti — snaží zachovat co nejvíce původního materiálu a znovu přiblížit historický charakter nástroje. Jak zaznělo v závěru koncertu: varhany si mají ponechat svůj vlastní hlas, který získávaly během čtyř staletí své existence. „Hudba vrací život památkám.“
Vstup na koncert byl zdarma, návštěvníci mohli přispět dobrovolným příspěvkem — výtěžek poputuje na záchranu a obnovu kostela sv. Filipa a Jakuba. Akce byla připravena i pro německy mluvící sousedy z blízkého příhraničí; hudba, jak stálo na pozvánce, spojuje lidi a překonává hranice.
