Další rušení škol?

Internetem běží další petice

která žádá zachování Základních škol speciálních pro děti se specifickými potřebami. Vznik petice a vlnu odporu proti zařazování žáků zvláštních škol do běžných tříd škol základních vyvolala Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, která chtěla do roku 2014 praktické školy zrušit.

 

Na zářijové konferenci Rovné podmínky ve vzdělávání bylo začleňování opakovaně zdůrazňováno jako jedna z priorit ministerstva školství. A cíl zrušit praktické školy zde byl  jasně vysloven. Nejpozději od roku 2017/2018 už nebudou smět přijímat žáky.

Základní školy v tom případě čekají velké problémy. Pokud jsou do tříd „integrováni „ žáci bez základních sociálních návyků a předpokladů toho, že učivo v běžné třídě ZŠ zvládnou, je tím ohrožena kvalita vzdělávání dětí ostatních.  Na jedné straně  ministerstvo tvrdí, že je nutné zvýšit úroveň vzdělání našich žáků a podporuje testování žáků v 5. a 9. třídách, na straně druhé považuje integraci žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí za jednu ze svých priorit. Stále se ohání velkým počtem romských žáků v základních školách praktických, kteří prý jsou v nich znevýhodněni, a proto pak nemohou najít práci.

 

Co by znamenalo restriktivní opatření a následné zrušení základních škol praktických je z výše uvedeného zřejmé – bude ohroženo vzdělávání na „obou stranách“, jak děti z většinové společnosti, tak dětí se specifickými potřebami, včetně dětí s postižením, které z různých důvodů vzdělání v běžných podmínkách základních škol nezvládají.

 

Uniká smysl budování školského systému, který zřízením Základních škol speciálních naprosto cíleně zohledňuje a poskytuje důstojné vzdělávání specifické skupiny dětí.

 

Detailní dopady jednorázově „sloučeného“ školství v těchto případech zasáhnou všechny vrstvy společnosti – od zátěže samotné rodiny počínaje, přes školská zařízení, rozpočty (přidělování osobních asistentů všem potřebným žákům ve třídě vypadá jako scénář pohádky), odrazí se na celkové kvalitě vzdělávání atd. Podle mnoha odborníků, pedagogů, psychologů, kteří se problematikou zabývají dlouhodobě, Ministerstvo svůj návrh Strategie prosazuje bez toho, aby připustilo diskusi na odborné úrovni a akceptovalo zřejmé argumenty. Buďme upřímní – na základě čeho byla Strategie vypracovaná a koho se doopravdy prosazovaná Strategie týká? O jaký záměr tu jde? Populistické opatření, nebo jen špatně interpretovaná snaha?

 

Znáte nějakou takovou základní školu praktickou, kde by byly děti nespokojené, uplakané, nešťastné? Já osobně ne. Měla jsem možnost takových zařízení pár navštívit. Smekám před pedagogy, kteří výuku (a péči, protože mnohde handicap není jen o nepřizpůsobivosti) v nich zajišťují a integraci úspěšně praktikují v mnoha dalších oblastech společenského/ veřejného života. Upřímně – nedovedu si představit, že tyhle děti, kterým se ve speciálních školách maximálně věnují odborní pracovníci s dostatkem času, budou „přesazeny“ do rychlého provozu „normálních“ základek.

 

Jaký rozměr tady dostává „humanita“?

Jaký je váš názor? (pan)

 

dokument Strategie si můžete přečíst např. na. http://www.aspcr.cz/sites/default/files/strategie-2011-2015_2.pdf

text petice najdete na http://www.petice24.com/petice_proti_rueni_praktickych_kol