Poprvé… na co jsme to jen zapomněli ?!?

skolacka

Dnešní den má hodně “poprvé” – poprvé v tomhle školním roce zazvoní, poprvé se do škol i školek chystají stateční prvňáčci, poprvé na střední školy míří studenti, poprvé  se  odvážní pedagogové postaví za katedru.

Poprvé budou strážníci hlídat bezpečnost  dětí u přechodů, poprvé se ztratí bačkory těsně před šatnou, poprvé se ozve školní rozhlas a poprvé se ozve “a jééééžiš” nad školním rozvrhem (nebo svačinou).

 

Poprvé se možná dnes rozhýbou pouťové atrakce, které jsou v Sušici vždy neklamným znamením, že léto mává na rozloučenou a  prázdniny definitivně končí.

 

Tak co ještě? Ráno  nedočkavé oblékání, nervózní snídaně, rychlá kontrola – co jsme zapomněli ?!? – a hurá do školy.

 

Nebojte se, právě proto, že je dnes ‘poprvé’, bude ještě hodně hodně příležitostí, jak všechno “doladit” a dnes určitě žádné pětky ani poznámky padat nebudou.

 

Ostřílení žáci a studenti, kteří už  pár začátků školního roku  zažili, jsou celkem v pohodě. Těší se (vážně?)  na nový začátek, dušují se že tentokrát za to fakt vezmou a ve chvíli kdy uvidí přátele a kamarády (s nimiž neměli možnost dva měsíce  sdílet kromě fejsbůku live zážitky) a ty nemožný béčkaře, jim ta škola zase tak úděsná nepřipadá. Změna názoru přichází s první písemkou, eventuelně třídní důtkou, když i sebehodnějšímu kantorovi s pochopením pro poprázdninové deprese dojde trpělivost…

Zatímco studenti přicházejí odpočatí po poctivém prázdninovém tréninku, protistrana bývá občas mírně skeptická, neboť se zabývala osnovami, přípravami (reparáty) a tudíž měla prázdniny o něco kratší.

 

Všem přeji, aby se jim nejen začátek, ale i  celý školní rok podařil, ať už na poli vědeckém, sportovním, hudebním nebo kulturním.  Jejich pedagogům pak, aby  nový školní rok se svými študáky  nastartovali  s úsměvem a  elánem.

 

Speciální přání ale dnes, stejně jako každým rokem, patří těm nejmenším – prvňáčkům. Pro ně je dnešek veledůležitým poprvé s velkým “P”! Škola, nový režim, povinnosti, úplně nový kolektiv a paní učitelka nebo pan učitel – to je velká změna nejen pro ně, ale i pro jejich rodiče. (Maminky a babičky nezoufejte, prázdniny jsou tu cobydup – za pouhých deset měsíců máte své ratolesti opět celé dva měsíce jen a jen pro sebe!)

 

Všem dětem přeji, aby se jim v novém prostředí líbilo a aby citlivý a odpovědný přístup  jejich učitelů dokázal probudit touhu učit se nové,  talent a nadání v každém z nich. Že Kájovi nejdou  hned perfektní  obloučky přece nevadí, zato umí perfektně běhat a Karolínka zase krásně zpívá a počet korálků na jedné nitce zvládne za chviličku…

Otevírá se před nimi nový svět a já věřím, že jejich učitelé jim budou  spolehlivými průvodci. Rodiče, nespěchejte, buďte trpěliví, věnujte se svým dětem, věřte jim  a podporujte je. Přeji vám, abyste z  jejich pokroků měli stejně velkou radost, jako ony samy.

 

Podobně velkou trpělivost přeji  pedagogům na všech sušických školách a těším se, že se i na našich stránkách budeme setkávat s jejich společnými úspěchy – gratulovat šikovným cukrářům, kadeřníkům, badatelům, olympionikům a těm, kdo je k nejvyšším metám dovedli.

 

andrea stankova

Určitě i v tomhle školním roce se budeme radovat a chlubit pokroky dětí z Klíčku, Petrklíče a speciální školy. Jsou stejně šikovné a stejně důležité, a úsilí a odhodlání jich samotných a jejich učitelů si zaslouží veliký obdiv!

Školy o prázdninách ‘nespaly’ – pilně se v nich pracovalo na nejrůznějších vylepšeních, dokupovalo se vybavení, upravovaly třídy a učebny, zahrady i  hřiště, ale o tom až jindy; za chvíli totiž zvoní a  začíná další díl ‘cesty do hlubin študákovy duše…’

 

Andrea Staňková