Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – červenec 2019

1 července, 2019
14:48

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

31. července:

… když pohasl nejsilnější oheň na rozloučenou s červencem.

30. července:

Copak nám asi chce sdělit Boubín za příjemného západního větru o síle 4,6 m/s (16,56 km/h) na sklonku dne, během nějž leckde docela vydatně zapršelo?

Že zítřek připraví počasí, v němž by sice rovněž nemusel scházet déšť, ba ani bouřka, …

… ale v převažující míře bude příjemné slunečno, …

… byť může v odpoledních hodinách přerůst v dusno.

Plyne z toho jediné, …

… že totiž probíhajícímu létu stále nelze oproti předchozím rokům v zásadě nic vytknout.

29. července:

Teprve podvečer posledního červencového pondělka zaznamenal nasunutí charakteristické temné oblačnosti od severu nad naše město …

… a přinesl mu nejen bohatý vytrvalý déšť, …

… ale též fantasticé rozuzlení jinak celkem nevýrazné bouřky. Když už se totiž zdálo, že obloha zůstane až do setmění zatažena obvyklou fádní šedí, …

… došlo náhle k jejímu protržení …

… a následnému vybarvení, které sice nehýřilo dramaticky ohnivými tóny, ale právě tím bylo nakonec působivější.

28. července:

Předpovídané víkendové bouřkové katastrofické scénáře došly opět naplnění jinde nežli v našich končinách, voda shůry jen trochu zavlažila zahrádky, ale naše pohádkově tajemné lesy to vše jistě vítaly s náležitým povděkem, stejně jakom bychom měli i my, dozvídáme-li se, co se v noci na dnešek dělo jižně od našich hranic.

27. července:

Obloha nad Vimperkem – a s ním samozřejmě nad celou Šumavou – nás od samého rána nenechává na pochybách o tom, v jakém duchu se ponese poslední červencová sobota.

26. července:

Čeho bychom se asi dobrali, kdyby nám bylo dáno znát každý lidský osud, …

… jehož dávno umlklou připomínku nacházíme vtesánu do šumavských či Šumavě blízkých skal …

25. července:

S výjimkou odpoledních bouřek, které se letos nekonaly (jsou očekávány až o víkendu), by bylo možno doslovně opsat přesně rok starý komentář (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/14171). Ano, dnes teploměry stejně jako tehdy vyšplhaly svými hodnotami ve stínu na dvaatřicet stupňů a celkově pak bez zásadních problémů až na pětatřicet – tedy úctyhodná kulminace před zítřejší svatou Annou, jež by sice dle pranostiky měla ochladit rána, ale tím není vyloučeno, že v průběhu dne budou vedra stejnou měrou pokračovat. Ať je však horko, chladno či déšť, nic po léta nebrání tomu, aby si Vimperk v tento čas užil tradice červencového setkávání dřevosochařů. Ti i letos čerstvě ozdobili městský park novými přírůstky …

… a zrovna dnešního dne své čtyřdenní působení v něm zase na rok ukončili. Motorové pily a další nástroje však ještě neutichnou, neboť zítřkem počínaje bude až do neděle probíhat pod vedením Radka Smejkala, který jediný tu zůstává, kurz dřevořezby pro přihlášené zájemce. Setkání dřevosochařů bude tímto způsobem obohaceno od loňského, v pořadí osmnáctého ročníku již podruhé.

24. července:

Ačkoli je stále možno konstatovat, že letošní léto je z hlediska průběhu počasí rozhodně vyváženější nežli v minulých letech – tedy slunečno s vysokými teplotami dosud celkem přiměřeně střídaly i srážky, houbaři si zatím paradoxně nepřicházejí na své, jak by očekávali, jejich sezóna se patrně rozběhne do plného proudu později. Namísto hříbků a dalších notoricky známých a nejčastěji sbíraných hub se nicméně lze v lesích setkat s těmi, které ku sběru příliš nelákají, ba naopak spíše odpuzují – jako např. hadovka smrdutá. Ta skutečně dělá čest svému názvu, neboť výrazně zapáchá na poměrně slušnou vzdálenost. Dokud je však mladá a do této nevábné fáze ještě nedospěla, řadí se k poživatelným houbám, nejlépe prý osmažená v klasickém trojobalu jako řízek. Ta na snímku ale skutečně zachutná už jen mouchám, neboť byla objevena právě na základě své výše popsané nejtypičtější vlastnosti.

23. července:

A je to tady – teploměry ukazují v odpoledních hodinách 29,3°C ve stínu, takže je opět vítáno každé místečko, které poskytne ochlazení. Šumava tu pak zaručuje i neodmyslitelné občerstvení duše.

22. července:

I na počátku předposledního červencového týdne přitahuje oko nejvíce obloha, a to zejména pro vynikající čitelnost jednotlivých pater bohaté oblačnosti, …

… která ovšem postupně prochází řadou proměn, směřujících, ač by tomu v daných okamžicích nic nenasvědčovalo, v nejbližších dnech k dalšímu přídělu třicítkových teplot.

21. července:

Zatímco v jiných, např. severozápadních končinách naší vlasti si užívali bouřek, …

… náš jih opět vyšel naprázdno.

20. července:

Časně ranní Boubín ukázal, …

… že předehra k parnému dni (ba dokonce z příčin připisovaných opět Africe) …

… může být z hlediska očekávaného vývoje počasí velmi rozporuplná. Z bezmála zlověstně zatažené oblohy chvílemi symbolicky káplo a neprostupný obzor s všehovšudy několika světlejšími pruhy vzbouzel pochybnosti …

… o možném spatření vycházejícího sluníčka. To se také ve svůj čas skutečně neobjevilo, prozradilo se jen tradičním vybarvením okolní, zejména výše postavené oblačnosti …

… a první skulinu k osobnímu pozdravu našlo až s desetiminutovým zpožděním.

I pak se ovšem jednalo jen o krátké intermezzo …

… před dalším ukrytím za svrchní clonící pruh.

Silueta náhle se vynořivší, parami dnes nezvykle šetřící temelínské elektrárny tak získala bezmála přízračný nádech.

Sporadické příležitosti k rozloučení dostával za trhajícími se mračny též ubývající měsíční kotouč (v horní třetině snímku zcela vpravo) …

… a celkové dění na obloze ještě hodinu po příchodu na liduprázdnou rozhlednu nepostrádalo dramatického nádechu.

Boubínský teplotní stav se tentokrát plně ztotožnil s hodnotou naměřenou před výstupem dole na Kubovce a západní vítr o nárazové síle pouhých 4,6 m/s (16,6 km/h) činil celou situaci velmi příjemnou.

Těžko odhadnout, kdo by v takových okamžicích sázel na příští “africké” vedro, …

… ale k výraznějšímu oteplení v průběhu dne s nemalou pravděpodobností skutečně dojde.

19. července:

Šumavští skřítkové se nedají poznat kdekomu, je zapotřebí mít trochu nezbytného štěstí a vzbudit jejich sympatie nebo aspoň zvědavost … 🙂 . A teď se navíc nejspíš většinou poschovávají už jen z toho důvodu, že zítra je očekáváno přímo africké vedro (ale to červnové asi netrumfne).

18. července:

Zdání, že by dnes mohla přijít bouřka, se opět jako již nejednou ukázalo klamným …

17. července:

… i takhle vypadá léto 🙂

16. července:

Jak již bylo předesláno včera, dnešní noci prošel Měsíc stínem Země, což se projevilo jako jeho částečné zatmění. Ve své nejintenzivnější fázi ukrylo zhruba dvě třetiny měsíčního povrchu, a vytvořilo tak na obloze nezvykle orientovaný srpek, připomínající úsměv.

Celý jev navíc svým datováním vychází na den padesátého výročí startu americké rakety Saturn V (16. 7. 1969), …

… která vynesla na oběžnou dráhu Země velitelský modul Columbia v rámci kosmického programu Apollo 11, zahrnujícího vstup prvního člověka na Měsíc. Zmíněný let jsme si podrobněji připomínali též loňského 16. srpna – viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/14298.

Zbývá dodat, že letošní zatmění je posledním na příští tři roky.

15. července:

Za přijatelné teploty, která se drží mezi 20 – 30°C, a to aktuálně povětšinou blíže k spodní hranici, se chodí po horách velmi příjemně, člověk není nutně závislý na ochlazení v lesním stínu. Cesta vzhůru na Boubín ovšem takovou příležitost stejně dává za všech okolností prakticky po celé své délce. Dnes pak, možno říci s nadsázkou takřka verneovskou, vedla až na Měsíc – tedy samozřejmě pouze za ním 🙂 .

Oblačnost mírně nad obzorem se spíše loučila, určitě už neplnila roli zvěstovatele příštích bouřek, obloha jednoznačně směřovala k postupnému vyčištění.

A tu máme cíl cesty, dokonce v předvečer úplňkové fáze, …

… která nastane zítra před půlnocí – přesně ve 23:38.

Lze předpokládat, že teplota se nebude nijak zásadně lišit od dnešní, provázené mírným severozápadním větříkem o maximální rychlosti 2,3 m/s (8,3 km/h).

Čtenář už se možná ptá, co je, resp. bude tak pozoruhodného na úplňkové fázi, tedy jevu, který Měsíc čeká každý měsíc. Inu, až se zítra rozloučí sluníčko, …

… budeme mít po roce opět za ideálních podmínek příležitost pozorovat zatmění Měsíce (loňské, jež připadlo na 27. – 28. července, si můžeme připomenout zde: http://vimperk.eu/index.php/vimperk/14171). Tentokrát sice jen částečné, zato však … ale ponechme přece jen trochu napětí. Naplní-li se zmíněné ideální podmínky (a vše zatím nasvědčuje tomu, že by jim nemělo nic stát v cestě), fotokronika dozajista bude u toho 🙂 .

14. července:

14. červenec je v našich i světových dějinách významným dnem. Francie jej slaví jako státní svátek – letos již dvousté třicáté výročí dobytí Bastilly (1789), jímž vypukla Velká francouzská revoluce. Domácí historie nám pak připomíná pětisté devadesáté deváté výročí bitvy na Vítkově (1420), v níž husitské vojsko pod vedením Jana Žižky z Trocnova odrazilo útok mnohonásobné přesily křižáků, zachránilo tak Prahu před úplným sevřením a v konečném výsledku zapříčinilo, že král Zikmund Lucemburský neúspěšnou křížovou výpravu rozpustil. Výjevy ze zmíněné bitvy následně zákonitě zaujaly co náměty celou řadu malířů, jeden takový zařadil do svého monumentálního cyklu Slovanská epopej také náš mezinárodně proslulý představitel secese Alfons Mucha, jemuž se navíc shodou okolností 14. červenec, ovšem roku 1939, stal úmrtním dnem, takže k dnešku představuje v kulturním světě smutné osmdesáté výročí. Přesně v týž den, v němž navždy odešel vzpomenutý slavný výtvarný umělec, spatřil světlo světa příští slavný zpěvák – Karel Gott, oslavující dnes osmdesáté narozeniny. Tolik malé, historickou nitkou napříč staletími pospojované ohlédnutí (jež by zajisté mohlo být mnohem pestřejší a na nejrozmanitější události bohatší) … a teď již zpět na Šumavu. I ta by dnes potěšila, ba námětem obdařila nejednoho výtvarníka, a to přinejmenším zásluhou pestré palety barevných proměn oblohy a potažmo celé krajiny – zprvu ladění spíše zádumčivého až chmurného, …

… postupně se však projasňujícího …

… a přes občasné doznívající přeháňky nakonec slunečného. Léto budiž i nadále pochváleno!

13. července:

Na házení srpu do žita je dost času až po rozednění, pomyslela si nejspíše svatá Markyta a svůj svátek uvítala půlnoční bouřkou. Ta se sice odehrávala poměrně daleko od Vimperka, …

… ale některými výstavními blesky si na naše město i tak přímo špičkově posvítila.

12. července:

Sotva by bylo možno přát si k prázdninovému putování příhodnější počasí, než jaké nabízejí současné dny. Netrápí nás vedrem, přitom neodpírají sluníčko a v zásobě mají i potřebné srážky. Letošnímu létu zkrátka po delší době nelze nic vytknout.

11. července:

Dnes konečně opět zaprší – vše ale nasvědčuje tomu, že až v nočních hodinách.

10. července:

O dvě staletí dříve by patrně nebylo problémem setkat se v šumavských lesích na česko bavorském pomezí s takto oděným myslivcem či lovcem, jakého nám dnes už jen zpodobňuje obraz vídeňského malíře Augustina Prinzhofera, náležící do sbírek kašperohorského muzea.

9. července:

Nezaškodil by občasný deštík, ale dojde-li k nějakému, pak zřejmě nejdříve koncem týdne.

8. července:

Krajinné snímky někdy mohou slušně “klamat tělem”. Tento možná leckterému divákovi navodí dojem letního vedra – a zatím se ve skutečnosti ochladilo ještě citelněji nežli včera.

7. července:

Nelze říci, že by nás první červencový týden uzavírající neděle neosvěžila, leč stalo se zcela bez očekávaných srážek, …

… ač k nim bylo nejednou velmi slibně nakročeno.

V každém případě se poměrně ochladilo a oblačnost, která až do večera udržela sílu slunečních paprsků na uzdě, …

… připsala další nezapomenutelný díl …

… k letnímu seriálu fantastických soumračných výjevů.

6. července:

První červencová sobota skutečně naplnila očekávání týdenní teplotní kulminace, …

… počínaje poledním časem se až do pozdního odpoledne držela na hodnotě +32°C. Neděle by ovšem následně mohla přinést osvěžující srážky.

5. července:

Cyrilometodějský svátek se z hlediska počasí ukázal být veskrze příjemným dnem. Teplota sice vystoupila na +28°C, ale současně takřka neustále mírně foukalo, takže i pobyt na plném sluníčku byl snesitelným.

Pozápadová oblačná čarování …

… pak všemu výše řečenému vytvořila krásnou tečku.

4. července:

Ač bylo dlouhodobou předpovědí slibováno, že červenec se neponese v duchu stejných tropických veder, jakými nás překvapil jeho předchůdce, teploty opět každým dnem stoupají, aktuálně s předpokladem třicítkové kulminace v sobotu. Znovu tedy přijde do úvahy celá řada možností, kam se ukrýt. Nejpříhodnější, totiž lesní varianta byla zmíněna 25. června (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/15815), ale určitě není jedinou. Máme přece prázdniny, čas cestování a poznávání – navštivme tedy třeba některé ze šumavských muzeí. Např. v Kašperských Horách můžeme mimo jiné odhalit, jak si dávný malíř představoval proslulého poustevníka Vintíře (vzpomenutého zde již před šesti lety, konkrétně 21. července 2013, v souvislosti s tajemným Mouřencem – viz http://vimperk.eu/index.php/2578), …

… a k tomu obdivovat umění legendárních šumavských sklářů.

3. července:

Včerejšího dopoledne sice mírně sprchlo, ale dnešní mraky již jen klamou tělem, …

… pršet určitě nebude.

2. července:

O plošticích je známo, že se vyskytují v nepřeberné, do tisíců jdoucí řadě druhů a potažmo kresebných variací (zde např. kněžice pásovaná/páskovaná – Graphosoma lineatum). Jelikož se jedná o velmi společenský hmyz, jeho mnohočetné kolonie nám úžasně krášlí přírodu.

1. července:

První den druhé půle roku byl zasvěcen bouřkám a krupobitím. Nutno dodat, že zatímco Vimpersku se jmenované živly zcela vyhnuly, …

… na Českobudějovicku se v pozdním odpoledni dočkali poctivého přívalového lijáku i štědré nadílky krup. Ještě dlouho poté, co popsané řádění ustalo, přitahovala tamní obloha pozornost zajímavými oblačnými sestavami.

V uvedeném smyslu však přispěla svým výtvarným dílem s nepopiratelnou působností na divákovu fantazii i ta vimperská – leč zapršelo z ní jen symbolicky a hromobití bylo k zaslechnutí jen z velké dálky.