Miniatury: Malířka a převozník

 

 

Malířka a převozník

 

 

       Jím kuře a popíjíme vynikající červené víno. V kamnech praská oheň a na stole leží rozmalované skleněné tondo kostelíku.

       Navštívil jsem malířku, která dělá skleněné podmalby. Světci se objevují v krajinách, jejichž stromy a louky i oblaka se pyšní uhrančivými barvami. Kolik odstínů zelení a modří! Jsou to díla, ke kterým mě to nutí se vracet a znovu se vpíjet do polyfonie barev.

       Malířka mi vypravuje o svém bohémském mládí. Žila mezi plzeňskými malíři, hudebníky a básníky. V šestadvaceti měla pocit, jako by už prožila skoro vše. Co dál? Stojí před ní už jen stále vybledlejší a povrchnější opakování téhož, věčný Nietzscheův návrat?

       Jednoho dne odjela na pouť do Medžugorje. Cestu jí doporučil nějaký křesťan, když už si nevěděla rady se svými temnotami. Netušila, že se jedná o křesťanskou pouť. V autobuse s ní seděly staré ženy, modlily se smutnarůženec. Byla by nejraději utekla, ale nakonec nevystoupila.

       Když přijeli na místo, síla prostředí, energie mnoha modlících se věřících a zjevující se Madony udělaly své. Jakási síla ji srazila na kolena. Pak přišel návrat na Šumavu. Vstoupila do kašperskohorského kostela. Byla napomenuta, že má na hlavě nevhodný klobouček. Vzápětí ji z lavice vyhodila nějaká farnice, protože to místo už měla zamluvené jiná žena. Vyšla z chrámu bezradná. Nevěděla, zda bude schopná žít svoji víru v takovém prostředí.

       Raději obcházela šumavské staroušky a povídala si s nimi. Na své chalupě malovala a po nocích se modlila. Jednou večer k ní přišel asi osmiletý chlapec v pyžamu. Svěřil se jí, že se jeho rodiče rozvádějí a že se doma hádají. Nemohl usnout a tak se posadil vedle malířky na postel a povídali si spolu. Po dvou hodinách se vrátil domů. Od té doby začaly na malířčinu zahradu chodit spontánně další děti. Měly ji za hodnou tetu. Hrály si u ní, kreslily si a některé zatoužily modlit se s ní.

 

***

 

       Po osmé večer jsem se vydal zpět do Rejštejna. Kašperské Hory potáhl závoj mlhy. Ale hvězdy pronikaly skrz, svítily ostře. Myslel jsem, že se během sestupu ponořím hlouběji do mlhy, ale kupodivu mě hvězdná obloha neopouštěla. Pak se pode mnou objevila světla toho smutného městečka.

       „Kdo by mohl chtít bydlet na takovém místě?“ divila se malířka. „Jediným důvodem může být láska.“

       „Ano,“ odpověděl jsem. „Je to láska.“

       Sestup trvá nekonečně dlouho. Celý vesmír na mně leží vahou mého prožitého života. Nevím si s těmi roky rady. Neznám jediný ukazatel, který by mi teď pomohl jít dál správným směrem. Ani ve hvězdách nic takového nenacházím, přitahují mě jen Plejády, cupitající houf kuřátek. Objevují se v korunách aleje, ve kterých holé větve vytvářejí vesmírné vitráže. Směrem k Churáňovu prosakuje čočkovitě protáhlými mračny svit měsíce. Světlo neohrožuje tma, ta mu dává vyniknout.

       Silnice je namrzlá, ale mám dobré podrážky. Vše by bylo tak snadné, kdyby mě ta světla dole přijala k sobě, přivítala mě. Ale tam v údolí, v Rejštejně, mě žádný klid nečeká. Nesu si v sobě jen plameny z cizích kamen, hřejivý pocit, oheň, do kterého nemohu přiložit, protože tam nejsem doma. Protože teď už nikde nejsem doma. Doma jsem byl tam, kde jsi zůstala ty. Ale kde teď jsi? Nevím o tobě vůbec nic.

       Přesně to, cos mi vyprávěla o své bolesti, se odehrává ve mně – zrcadlově. Nenechal jsem si žádný odstup. Jen tak ses mohla dostat na druhý břeh, na můj břeh. Zbyl jsem tu jako převozník.

 

 

Text: Roman Szpuk
Kresba: Smutná duše. Roman Szpuk 

 

 


 

MINIATURY Romana Szpuka 2020:   

 

1. Tchořovické rybníky
2. Propustk
3. Kreslí a chechtá se
4. Tekuté písky
5. Čtyři úplňky
6. Vzpomínka na Lnáře
7. Vidoucí
8. Únos Sněhurky
9. Vločky a vlaštovky
10. Chlapeček a dálka
11. Ohnivec šarlatový
12. Boliaboliaboliaboli
13. Vodní mlýnky
14. Velký vůz
15. Pokušitelé
16. Třinácté komnaty skal
17. Jen mouchy, kovové a tlusté, to stihly
18. Świetliky
19. Princip propasti aneb noc na Plačlivô
20. První z listů
21. Nesmělé světlo
22.  Inverze
23. O čtení
24. Lidi budou klidnější
25. Když už nemůžeš, přidej!
26. Zmrzlý čaj na Milešovce



MINIATURY Romana Szpuka 2019:
  
 

 

1. Posed u Modravy 
2. Výstup na Stožec 
3. Dlouhé zimní noci   
4.Předjarní povídání  
5. Jarní vítr  
6. Náušnice paní Zajícové 
7. Soumrak na Šeravě 
8. Hle, dělám věci nové 
9. Fragmenty 
10. Kohout  
11. Svár zimy a jara 
12. Jepičí láska 
13. Hadí vrch 
14. Voda, voda 
15. Čtení v kavárně na Dvorku 
16. Cesty nevyzpytatelné 
17. Pouť po Českém středohoří
18. Svatá petflaška 
19. Socha Mír
20. Kouzlo červnových večerů
21. Polonina, Svidovec
22. Světlušky, červencové mrazy a pout
23. Čas patří jen hodinám
24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského 
25. Quasi una Fantasia
26. Proměny
27. Sociálka
28. Bouře nad Gabrétou
29. Chamtivci
30. Tiché vytrvalé rytmy 
31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy
32. Rázem jsme všichni vzhůru 
33. Přízemní mlha
34. Höllbašský vodopád
35. Dušičková spektra
36. První doteky ledu
37. Světlo na mlhách
38. Zdivočelé fotografie
39. Flák srnčího
40.Čarovné mávátko 
41. Hořící srdce

 



MINIATURY Romana Szpuka 2018 :
 

 

1.  Loučení s Friederike
2. Krátká zastavení   
3. Oheň tání 
4. Nesouvislý dialog  
5. Něžné objetí
6. Mráz a srdce
7. Tichá křídla
8. Co si myslí planety 
9. Bezejmenný potok
10. Pouť okolo andělky 
11. Město je jiné
12. Osamělci 
13. Staří a mladí 
14. Zpáteční cesta 
15. Chodím furt v pantoflích 
16. Toto místo 
17. Celé jaro  je erotické  
18. Na Brantlově dvoře
19. Socha Rodina 
20. České středohoří a Šumava 
21. Hýlové a blesk  
22. Bělásek a děti  
23. Omývání barev
24. Bolest křídel  
25. Slunovratova noc 
26. Květina nezradí svůj květ
27. Barvy čaje  
28. Ještěrčin ocásek 
29. Střet dvou vášní 
30. Zatmění  
31. Pavlínka
32. Perseidy 2018
33. Sarančatům sklaplo
34. Prokletí milenci 
35. Zanechávaje příbytek otevřený  
36. A měla jsem tě ráda? 
37. Vážka rudá 
38. Kohlschachten  
39. Na cello hraješ 
40. Zlatá a černá 
41. Panta rhei
42. Palvínov a Vatětice
43. Říjnové květy jahod 
44. Vratká lávka slov 
45. O solitude 
46. Listopadové toulky 
47. Zasněžené město 
48. Přebrodit Křemelnou

 


   

MINIATURY Romana Szpuka 2017 :    

 

1. Uplakaný čert
2. Hrušky 
3. Vánoční vzpomínka 
4. Co všechno ten nástroj dovede
5. Nešahej na ten sníh 
6. Otto Hrdin
7. V údolí Losenice  
8. Pavoučice sněžn 
9. Šla Kačenka podle vody
10. Vzpomínka na Krýmuse
11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati
12. Letící oblaka
13. Pan Kodýdek
14. Cesta pulsu
15. Život a smrt
16. Deštníky
17. Poklady
18. Krucifix
19. Velikonoční vejce
20. Koza v kapli
21. Kolečka vypálené trávy 
22. Boubínská noc 
23. Ovečky
24. Bratři Kazarovi  
25. Domov
26. Táta 
27. David je fatalista
28. Noční bouřka na Boubíně 
29. Fenka a okoun
30. Duha 
31. Cestou z Najmanky na Radost 
32. Žluna 
33. Rehabilitace
34. Bez střechy
35. Jako bílý šátek 
36. Nepoučitelní 
37. Dobršská brána 
38. Hvězdy a psík 
39. Malá ťapkající holčička 
40. Zářijové plody 
41. Buchingerův dvůr  
42. Pouť na Luzný
43. Jaké má oči?  
44. Nejmanka u Hrbu  
45. První sníh  
46. Úplňková noc 
47. Jepice 
48. Herwart a Empedokles 
49. Dálky na dosah 
50. Lidská zima
51. Gráve Gabréta 
52. Flöhturm 
53. Blízkosti opuštěných 
54. Miniatury: Čtyři úplňky
55. Świetliky 
56. Kometa Neowise

 

 


 

 

{jcomments off}