Miniatury: Na Vaydě

 

Na Vaydě

 

 

       Přešli jsme Paštěcký most a stoupáme lesem. Prší, kapky dopadají do loňských listů. Už brzy se rozvinou pupeny a nové lístky vzhlédnou k obloze a budou žíznivě pít světlo. Velké balvany pokrývá vodou nasáklý rokytník skvělý (Hylocomium splendens), mech připomínající les z ptačí perspektivy. Zasnil jsem se nad tou perspektivou pralesa pro drobné broučky. Klubíčko zatím nasadilo tempo, jemuž nemohu stačit. Není divu, táhne ji fenka howavarta Corliss. Mě netáhne nic. Nohy mám jako z olova a čekám, kdy se můj organismus přepne do vyšších obrátek a zanesené tepny se více rozevřou. Házím Corliss klacek. Rozběhne se za ním, sevře ho v mordě a obíhá nás.

 

       Na předních Paštích objevujeme ve zdivu kaple zasunutý fejsbukový kamínek. Namaloval ho někdo z Rábí. Jeho fotku vložím na stránky fejsbuku, samotný kámen pak odnesu někam jinam. Líbí se mi, nejraději bych si ho nechal. Je na něm temně modrá krajina se zlatým půlměsícem a dva noční sněhuláci, jeden stojí blizoučko, druhý trochu opodál. Tahle hra s malovanými kamínky mi připomíná trampská camrátka, malé dřevěné placky, které si dávají tuláci mezi sebou na památku nebo je nechávají v kempech.

 

       Krajina se náhle otevírá a vítr sílí. Jaká volnost mi náhle proniká celým tělem! Místo, abych si zapnul bundu až ke krku, jdu dál rozhalený. Jací tu žili lidé? Nazývali to tu Na Vaydě podle německého in der Weite – v odlehlosti. Samota přináší svobodu ale i vydanost náhlým těžkostem, nemocem, nesnázím. Avšak člověka, který se nedočká pomoci blízkých, obklopí metafyzické bezpečí, které nezničí ani smrt. Je to bezpečí stranou společnosti, kterou sužuje davový strach. U kapličky svatého Martina na Zadních Paštích trčí ze země repliky umrlčích prken z roku 1918, kdy mezi 1. a 4. 11. zemřelo pět mladých lidí z rodiny Scheinostových na Španělskou chřipku. Stojím tam v tichém pohnutí, kapli stráží dvě ohromné lípy a vítr hučí svoji píseň volnosti.

 

 

 

       Scházíme k říčce Křemelné. Jdeme cestou necestou. V lese procházíme jedlovým náletem ošetřeným proti okusu. Malé namodralé stromky vypadají jak čarodějné bludiště. Sestupujeme podél skal připomínajících kamenná křídla. Hluboko pod námi už hučí tajuplná řeka. V podobné tónině zpívají jehličnany nad mojí hlavou. Zvony stojí, věže jedlí se kývají, vržou a popraskávají, skřípají a přicházejí o své přebytečné větve. Procházíme pod smrky zdecimovanými kůrovcem. Nejsou tak pružné, pohybují se ve větru toporně jak skelety bez života, jako by byly součástí horské dráhy složené z protéz.

 

       Docházím do míst, kde kdysi býval trampský flek. Říkalo se mu Grázlův kemp. Setkávali se tam vandráci s duší toužící po divoké říční ukolébavce. Prý se mezi nimi objevil dokonce i františkánský mnich. Vážili si přírody, ale zákony národního parku jsou neúprosné. Sem už nikdo nesmí. Jen zvěř si tu vyšlapala pěšinky, čtvernožci, kteří hbitě podběhnou ležící kmen jako Corliss. Má hbitost spočívá v mlčení. V tichosti vejdu a ve stejné tichosti zase zmizím. Houštiny se za mnou zavřou. Jen nějaký oblázek mi uvízne v kapse.
iv

 

       Zatím, co Otava má nyní barvu polotmavého nefiltrovaného speciálu Märzen z Kašperskohorského pivovaru, Křemelná je o poznání bledší. Mám pocit, že nějaké odstíny přebrala od hornin, z nichž některé jsou do krvava a jiné do modra podobně jako rezavé smaltované nádobí, které se porůznu povaluje po původních obyvatelích nahoře u Paští. Když docházím ke břehu, pstruzi už o mně dávno vědí. Cítí chvění mých kroků a včas mizí. Hrsti rezavého jehličí, které se usadily ve stojaté vodě, uchvátí co chvíli vír vyslaný proudem a hned se zase uzamkne sám do sebe jak tajnosnubná ulita.

 

       Klubíčko objevuje staré ohniště zakryté jarním firnem. Zčernalé uhlíky tu mohly zbýt po tulákovi, který hledal trochu tepla za mrazivé noci, mohla se tu však zastavit i bouře, opřít se o hůl blesku, strom zapálit. Chtěl bych sem přijít ve chvíli, kdy bylo ohniště ještě teplé. Rozhlédl bych se: Mezi kmeny mizí jakýsi stín. A za ním zůstávají jen zátočiny a mělčiny s jemným pískem. Cítím se u nich doma. Sedím tu hodiny a čerpám bezpečí. Zapomínám, kým jsem, zda v sobě nosím vlastnosti trampa nebo lyrického básníka, mnicha či mládence, který sem jednoho letního večera přivede svoji milou a oba se budou těšit na noc plnou něhy, na noc, která zvěční. Škoda, že nesvítí slunce a nezbarvuje to písčité dno.

 

 

***

 

 

       Fenka Corliss pobíhá sem a tam, nahoru a zase dolů, ze zadku jí visí klacíky a na chlupy olepené bahnem se lepí loňské listy. Nárazy větru jí ohrnuly na ruby ucho.

 

 

Vířící listí –

strážkyni dvora

vlaje i jazyk.1

 

 

       Vichr hučí v holých korunách, břízy se ohýbají, ty gymnasticky pružné bílé páteře. Listy na loukách se zvedají ke zteči a zase uléhají mezi stébla loňské trávy. Vše je v pohybu.

 

       Klubíčko se potuluje někde za hrází, která se tu vytvořila z kmenů smrků zřícených do řečiště z protilehlého srázu. Jsou přes sebe přeházené jak při sesuvu půdy. Corliss se drží u mě a vytrvale testuje pevnost břehu. Jestli spadne do proudu, bude muset využít svých plaveckých schopností, já ji zachraňovat nemohu. Pak vybíhá hledat svoji paničku. Osaměl jsem. Dívám se na dlaně a pěsti balvanů urychlujících a natřásajících zcuchaný a nakadeřený přehoz řeky. Její šum se spojuje s hukotem větru ve větvích. Dnes v noci by mě údolí před větrem neochránilo. Navíc je tu chladněji než na náhorních loukách na Vaydě. Drží se tu starý sníh a břehy si ponechaly ledové ozdoby z doby únorových mrazů. Jsou to šperky či pouta?

 

       Jaké bezpečí v sobě ukrývá tento jiný čas a trpělivost, které mě smiřují s vlastní smrtí. „S toutéž intenzitou a vytrvalostí, s jakou jsme před dosažením životního vrcholu stoupali vzhůru, klesáme nyní směrem dolů, neboť cíle neleží na vrcholu, ale v údolí, odkud jsme zahájili svůj výstup“, píše Carl Gustav Jung. Řeka spočívá v bezpečných dlaních, které stárnou o mnoho pomaleji. Balvany a skalní bloky jsou pevné, lze se na ně spolehnout. Vratké se spoléhá na podporu méně vratkého. Věčné omývání téhož jen zvolna vynáší nové karty, některé se z vody vynoří v čase sucha, jiné jsou strženy nečekanou povodní. Hru však nikdo ukvapeně nekončí, i z prohrané šarvátky lze vyjít k novým možnostem a vítězstvím.

 

 

Pokoj

 

 

Jen co zemřu, zas vrátí se

do kraje vlídnost, něžný ruch,

děti půjdou na výlet s tatínkem,

slunce prohřeje horský vzduch,

 

lidé si v zahradách nalijí víno, prostě odění,

mudrci odvětí na lidskou bídu správně,

až pohřební oheň v popel promění

každou vzpomínku na mě.

 

 

Text a foto Roman Szpuk

 

 

Poznámka: 1) strážce dvora, howavart, psí rasa. 

 

 

{gallery}Jitka/rok2021/brezen/vayda{/gallery}


 

MINIATURY Romana Szpuka 2021

1. Silentio
2. Ohnuté břízky
3. Čandra
4. Stín túje se blíží
5. Klaperl

 


 

MINIATURY Romana Szpuka 2020:   

1. Tchořovické rybníky
2. Propustk
3. Kreslí a chechtá se
4. Tekuté písky
5. Čtyři úplňky
6. Vzpomínka na Lnáře
7. Vidoucí
8. Únos Sněhurky
9. Vločky a vlaštovky
10. Chlapeček a dálka
11. Ohnivec šarlatový
12. Boliaboliaboliaboli
13. Vodní mlýnky
14. Velký vůz
15. Pokušitelé
16. Třinácté komnaty skal
17. Jen mouchy, kovové a tlusté, to stihly
18. Świetliky
19. Princip propasti aneb noc na Plačlivô
20. První z listů
21. Nesmělé světlo
22.  Inverze
23. O čtení
24. Lidi budou klidnější
25. Když už nemůžeš, přidej!
26. Zmrzlý čaj na Milešovce
27. Malířka a převozník



MINIATURY Romana Szpuka 2019:
  
 

1. Posed u Modravy 
2. Výstup na Stožec 
3. Dlouhé zimní noci   
4.Předjarní povídání  
5. Jarní vítr  
6. Náušnice paní Zajícové 
7. Soumrak na Šeravě 
8. Hle, dělám věci nové 
9. Fragmenty 
10. Kohout  
11. Svár zimy a jara 
12. Jepičí láska 
13. Hadí vrch 
14. Voda, voda 
15. Čtení v kavárně na Dvorku 
16. Cesty nevyzpytatelné 
17. Pouť po Českém středohoří
18. Svatá petflaška 
19. Socha Mír
20. Kouzlo červnových večerů
21. Polonina, Svidovec
22. Světlušky, červencové mrazy a pout
23. Čas patří jen hodinám
24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského 
25. Quasi una Fantasia
26. Proměny
27. Sociálka
28. Bouře nad Gabrétou
29. Chamtivci
30. Tiché vytrvalé rytmy 
31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy
32. Rázem jsme všichni vzhůru 
33. Přízemní mlha
34. Höllbašský vodopád
35. Dušičková spektra
36. První doteky ledu
37. Světlo na mlhách
38. Zdivočelé fotografie
39. Flák srnčího
40.Čarovné mávátko 
41. Hořící srdce


 

MINIATURY Romana Szpuka 2018 : 

1.  Loučení s Friederike
2. Krátká zastavení   
3. Oheň tání 
4. Nesouvislý dialog  
5. Něžné objetí
6. Mráz a srdce
7. Tichá křídla
8. Co si myslí planety 
9. Bezejmenný potok
10. Pouť okolo andělky 
11. Město je jiné
12. Osamělci 
13. Staří a mladí 
14. Zpáteční cesta 
15. Chodím furt v pantoflích 
16. Toto místo 
17. Celé jaro  je erotické  
18. Na Brantlově dvoře
19. Socha Rodina 
20. České středohoří a Šumava 
21. Hýlové a blesk  
22. Bělásek a děti  
23. Omývání barev
24. Bolest křídel  
25. Slunovratova noc 
26. Květina nezradí svůj květ
27. Barvy čaje  
28. Ještěrčin ocásek 
29. Střet dvou vášní 
30. Zatmění  
31. Pavlínka
32. Perseidy 2018
33. Sarančatům sklaplo
34. Prokletí milenci 
35. Zanechávaje příbytek otevřený  
36. A měla jsem tě ráda? 
37. Vážka rudá 
38. Kohlschachten  
39. Na cello hraješ 
40. Zlatá a černá 
41. Panta rhei
42. Palvínov a Vatětice
43. Říjnové květy jahod 
44. Vratká lávka slov 
45. O solitude 
46. Listopadové toulky 
47. Zasněžené město 
48. Přebrodit Křemelnou


 

MINIATURY Romana Szpuka 2017 :    

1. Uplakaný čert
2. Hrušky 
3. Vánoční vzpomínka 
4. Co všechno ten nástroj dovede
5. Nešahej na ten sníh 
6. Otto Hrdin
7. V údolí Losenice  
8. Pavoučice sněžn 
9. Šla Kačenka podle vody
10. Vzpomínka na Krýmuse
11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati
12. Letící oblaka
13. Pan Kodýdek
14. Cesta pulsu
15. Život a smrt
16. Deštníky
17. Poklady
18. Krucifix
19. Velikonoční vejce
20. Koza v kapli
21. Kolečka vypálené trávy 
22. Boubínská noc 
23. Ovečky
24. Bratři Kazarovi  
25. Domov
26. Táta 
27. David je fatalista
28. Noční bouřka na Boubíně 
29. Fenka a okoun
30. Duha 
31. Cestou z Najmanky na Radost 
32. Žluna 
33. Rehabilitace
34. Bez střechy
35. Jako bílý šátek 
36. Nepoučitelní 
37. Dobršská brána 
38. Hvězdy a psík 
39. Malá ťapkající holčička 
40. Zářijové plody 
41. Buchingerův dvůr  
42. Pouť na Luzný
43. Jaké má oči?  
44. Nejmanka u Hrbu  
45. První sníh  
46. Úplňková noc 
47. Jepice 
48. Herwart a Empedokles 
49. Dálky na dosah 
50. Lidská zima
51. Gráve Gabréta 
52. Flöhturm 
53. Blízkosti opuštěných 
54. Miniatury: Čtyři úplňky
55. Świetliky 
56. Kometa Neowise


 {jcomments off}