Zrovna tak, jako každý předešlý rok, se stal dubnový víkend 20.-23.4 svátkem příznivců motorového sportu na Klatovsku. Jelo se rallye a spousta fanoušků se těšila nejen na poslední jízdu závodníků Klatovským okruhem, příští rok tam bude již plánovaný obchvat města, ale i dalšími rychlostními zkouškami. Nakupovali pernamentky, barevný katalog, tiskli si jména jezdců. Patříme k nim i my, já už víc jak 55 let, do rychlých aut a burácení motorů jsem se zamilovala ještě v dětství a drží mi to doposud. Závody, které jsem navštívila, bych asi těžko spočítala.
Páteční odpoledne a večer jsme prožili na okruhu, fandili jsme svým favoritům. Trať i zázemí jako vždy perfektně připravené, jen byla škoda, že na tolik návštěvníků, co se tam sešlo, byla k dispozici jedna jediná “toika”, která byla navíc umístěná na výjezdu z parkoviště a tak, když se vytvořila fronta, bylo to docela nebezpečné. Většina z návštěvníků akce tedy chodila za hromady zeminy a raději si nepředstavuji, jak to tam druhý den vypadalo. Možná by stálo za to, zajistit i víc odpadkových košů, za chvilku byly u stánků přeplněné a vítr vše rozfoukával po okolí. Vzhledem k tomu, že mezi návštěvníky byli i cizinci, to vážně nepůsobilo dobře.
Dalším místem, kde jsme zakotvili, byly v sobotu Vojetice na rychlostní zkoušce Kepelská. Vše do puntíku připraveno, pěkný výhled na soutěžní jezdce, i ten stánek s občerstvením se vešel. Příjemní pořadatelé.
Odpoledne jsme dorazili na Keply. Tam jsme se nestačili divit. Stánky byly také, ale pořadatele, kteří to tam zajišťovali, jsme nepochopili dodnes. Neustálý pískot píšťalek, nahánění lidí za pásku i o hodinové přestávce mezi historiky a jak se říká ostrými, čili soudobými auty, bylo vážně zbytečné. Vím, mají zodpovědnost, ale asi by bylo dobré i používat hlavu, auta jsou slyšet zdálky a všichni se včas klidí z cesty, a ne se řídit heslem, dej blbci funkci…
Škoda, spoustě lidí to zkazilo zážitek ze závodů a bylo slyšet hlasy, že tam už nikdy. Třešničkou na dortu bylo divácké místo na pohnojeném poli. Takže jsme si odnesli nejen zážitky :-), hlavně ti, co si sedli.
V neděli jsme navštívili Přestanice, rychlostní zkouška Velhartická. Příjemní pořadatelé bez pískání každému vysvětlili kam se může postavit, nádherný zážitek z jízdy závodníku nám spravil náladu.
Je třeba poděkovat Pošumavskému automotoklubu, že jsou schopní uspořádat tak velký podnik a můžeme se těšit na další závod.
Marie Bubeníková
