Páté zasedání zastupitelstva

Dne 24.4.2023 se uskutečnilo páté zasedání zastupitelstva města Vimperk, kde se probíraly dvě podstatné věci, a to závěrečný účet města za rok 2022 a strategický a kulturní plán města na období 2023–2030.

Při schvalování závěrečného účtu města jsem se zdržel hlasování, ale ne z důvodu, že by závěrečný účet nesl nějaké účetní vady. Myslím, že Ing. Ivana Janoudová, vedoucí finančního odboru a její tým odvedly kvalitní práci při zpracování dat a stejně tak i auditorská firma. Jedna věc je sečíst čísla a dospět k nějakému výsledku a druhá věc je posoudit, jak s financemi našeho města zachází vedení města. Z tohoto důvodu jsem nepodpořil závěrečný účet jako účet bez výhrad. Podle ustanovení § 43 zákona o obcích očekávám ke dni 30. června 2023, že zastupitelstvo přijme opatření k nápravě zjištěných nedostatků.

Jako nejpalčivější problém staronového vedení je nepřetržité zadávání nerealizovaných projektů a studií. V posledním desetiletí bylo zadáno více než 100 projektů a studií, za které jsme zaplatili více než 25 milionů korun. Studie a projekty jsou zadávány bez návaznosti na jejich následnou realizaci a bez ohledu k reálným potřebám občanů města a přilehlých osad. Nepřetržitě dochází k plýtvání peněz, což poškozuje zájmy obce. Tento stav trvá díky koaliční většině jak v Radě města, tak i v Zastupitelstvu města a není možno tento stav nějak zvrátit.

Ze závěrečného účtu vyplynulo, že i když příjem města za rok 2022 byl rekordní, a to ve výši 303,4 miliony korun, tak přesto zaseklo město pomyslnou sekeru dost hluboko, když vytvořilo schodek ve výši 12,5 milionu korun.

Se způsobem hospodaření Rady města mám dlouhodobě problém a opakovaně jsem poukazoval na to, že Rada města jedná v rozporu s principy péče řádného hospodáře, což navazuje na další téma projednávané na zastupitelstvu. Díky schválení marketingové a komunikační strategie města Vimperka a strategie koncepce rozvoje kultury a kulturního turismu ve Vimperku, má Rada města opět otevřené dveře k dalším penězovodům z městské kasy.

Stěžejním bodem této koncepce je revitalizace Steinbrenerových domů. Reálný stav této nemovitosti je takový, že již před šesti lety, přesněji dne 22.8.2017 bylo Stavebním úřadem ve Vimperku vydáno majiteli nemovitosti nařízení k neodkladnému odstranění části stavby č.p. 3 v ulici Steinbrenerova, a to z důvodu havarijního stavu tohoto objektu. Toto nařízení nebylo do současnosti akceptováno, a to jak minulým majitelem, tak ani současným, tedy městem Vimperk, které je vlastníkem této nemovitosti cca 2 roky.

Na vlastní architektonickou soutěž revitalizace domů čp. 3 a čp. 4 město schválilo a zároveň uvolnilo částku 650 000 Kč, jejímž cílem bude také zjistit cenu této revitalizace. Na zasedání zastupitelstva jsem oslovil starostku s dotazem, kde plánuje vzít cca 100 000 000 Kč, což je můj soukromý odhad ceny tohoto projektu. Konkrétní odpovědi jsem se nedočkal, když nepočítám kouzelné a v poslední době, tak často používané slovíčko, z dotace. K mému nemalému údivu sama starostka upřesnila částku, se kterou počítají na revitalizaci domů čp. 3 a čp. 4. Tato částka daleko přesáhne zmíněných 100 milionu korun. Tedy cenu projektu již v hrubých obrysech ví, a také musí vědět, že je to investice, kterou si město nemůže dovolit a v dlouhodobém investičním plánu s ní není počítáno.

Podívejme se na holá fakta.

Na realizaci projektu Areálu vodních sportů, který měl sloužit široké veřejnosti, kdy pouze za studie, návrhy a projektovou dokumentaci město utratilo více než 6 000 000 Kč, nechtěli radní uvolnit 145 milionů, i když tuto částku měli na účtu a ve finále realizaci projektu z moci úřední zakázali.

Naproti tomu do dvou rozpadlých domů, o jejichž technický stav se více jak 30 let nikdo nestará, s velice problematickým přístupem, který je možný pouze skrz malý průchod domu čp. 3 z ulice Steinbrenerova a s nejasnou vizí vlastního využití, město bez mrknutí oka a bez diskuze s širokou veřejností o takto rozsáhlé investici, je ochotno utratit částku, která se rovná ceně Areálu vodních sportů. Vlastní úmysl jasně dokládá již zmíněná vypsaná architektonická soutěž. Tedy podle současného vedení města je pro občany Vimperka důležitější revitalizace ruiny s nejasnou vizí jejího dalšího využití než výstavba Areálu vodních sportů.

Anebo je to všechno trošku jinak. Třeba nejde o to, co se prezentuje, anebo co se plánuje realizovat, hlavně když se zaplatí studie a projekty. Schválně, za Areál vodních sportů to bylo 6 milionů korun, kolik si tipujete, že bude stát příprava revitalizaci domů čp. 3 a čp. 4?

Můj názor je, že po studii se zadá projektová dokumentace minimálně za 2,5 milionu, ze které vyplyne, že bude potřeba investice okolo 150 milionů korun, vedení města bude chvíli lavírovat, zadá projektantům vytvořit několik levnějších variant, a pak z důvodu finanční náročnosti tuto akci odpíská. V tichosti uloží celou akci ad acta, ale nebojte se, určitě se objeví další důležitý projekt, a to pořád dokola. S touto praxí má město letité zkušenosti.

Dále bych chtěl uvést postřeh kolegy Pavla Dvořáka ke strategickému a kulturnímu plánu města na období 2023–2030. Pan Dvořák si dal tu práci a našel totožné strategické studie z let 2015 a 2017. Tu poslední dokonce vytvořil bývalý vedoucí odboru kultury a současný místostarosta Kuncl. Pracovníci společnosti KVAZ měli studie k dispozici a v podstatě je město zaplatilo za to, že učinili „upgrade“ již vytvořených, ale nerealizovaných návrhů a strategií. Teorie je krásná věc, ale její uvedení do praxe je trošku složitější, než je poslat někomu peníze na účet a doufat, že tu každodenní rutinu kulturního referenta za něj někdo udělá. To je asi i důvod proč si město pořídí další tři nové úředníky na odbor kultury, a za které budeme ročně platit další 2 miliony korun navíc.

A perlička ze zasedání nakonec. Město schválilo uvolnit 500 000 Kč na organizaci architektonické soutěže pro výstavbu nové mateřské školky. Tedy ne za projekt, ale pouze za to, že vyhlásíte podmínky soutěže a pak někoho vyberete.

Člověk by řekl, že už ho nemůže ve Vimperku nic překvapit, že už všechny ty fígle viděl, zažil a odhalil, ale mýliti se je lidské.

Tak zase někdy jindy,

Ing. Milan Pešek
zastupitel města