Na úřadě pro ochranu hospodářské soutěže se ‚‚šetří‘‘. Úřad, který ročně rozhoduje o veřejných zakázkách za více než 400 miliard, vyhazuje protikorupční experty z důvodu úspor. Odměna jednoho odborníka za účast v rozkladové komisi úřadu se přitom pohybuje v průměru pouze okolo 900 korun měsíčně!
V lednu 2021 jsme do rozkladové komise, které radí předsedovi Petru Mlsnovi s rozhodnutím u komplikovaných zakázek, navrhli celkem šest kandidátů. Jmenováni byli tři z nich. Dnes však v rozkladové komisi zůstává pouze jediný nominant protikorupčních organizací.
Pravým důvodem odvolání expertů může být spor o budoucí reformu úřadu, kterou prosazujeme. Předseda úřadu Mlsna tuto reformu odmítl již po svém nástupu do funkce. Tento krok navíc přichází v době, kdy úřad řeší klíčové kauzy jako například tendr na dostavbu pražského metra.
Zákon o lobbování a zmatený ministr spravedlnosti
Vláda se měla v minulém týdnu zabývat dlouho očekávaným návrhem zákona o lobbování, nakonec však z nepochopitelných důvodů jednání odsunula na pozdější termín. A ministr Blažek, jehož resort dlouho očekávaný zákon o lobbování připravil, znění zákona pravděpodobně ani nezná. Ve videu plete jablka s hruškami a označuje prezidenta za britskou královnu.
Jak to bude v praxi fungovat? Lobbisté budou povinni registrovat svou činnost a pravidelně informovat o lobbovaných tématech. Vytvoření registru má umožnit sledování osob, které ovlivňují legislativu a strategická rozhodnutí.
Rekonstrukce státu proto apeluje na členy vlády, aby zahrnuli do hledáčku zákona i asistenty zákonodárců i hlavu státu. Není důvod proč by v registru neměli být. S těmito výjimkami bude možné zákon jednoduše obcházet.
Upletli jsme si sami na sebe bič? Ne tak docela. Zákon o lobbování má pomoci napravit reputaci politiky i lobbingu jako špinavého řemesla. Jeho hlavním cílem je vnést světlo do toho, jak u nás vznikají zákony a další klíčová politická rozhodnutí, kdo se na nich podílí a jaké zájmy zastupuje.
Proto nadále lobbujeme za kvalitní návrh zákona o lobbování!
Český telekomunikační úřad přebírá roli dozorce internetu
Nové pravomoci zahrnují dohled nad online tržišti, internetovými vyhledávači, sociálními sítěmi a dalšími digitálními platformami. Nařízení má za cíl udělat nelegálním v online světě vše, co je nelegální v offline světě.
Před takovou výzvou ČTÚ nikdy nestál. Obstojí? Zatím vnímáme ze strany českých úřadů snahu naplnit nařízení minimalisticky. Jsme ovšem rádi, že ČTÚ je otevřen komunikaci s regulovanými subjekty, akademiky i zástupci expertní občanské společnosti.
Revoluční Akt o digitálních službách naplno začne platit 17. února. Sleduj s námi vývoj digitálního prostoru, který prochází zásadními změnami.
Naše doporučení k fungování národního koordinátora digitálních služeb.
