
Miniatury : Vyhořelý domov
Vyhořelý domov Jedeme pomalu přes železniční přejezd. Drncá to námi i protijedoucí oktávkou, kde se směje za volantem mladá jeptiška. *** Přijíždíme do Lužických hor

Vyhořelý domov Jedeme pomalu přes železniční přejezd. Drncá to námi i protijedoucí oktávkou, kde se směje za volantem mladá jeptiška. *** Přijíždíme do Lužických hor

Zpomalení času Dívám se do dálky. Kdesi v dáli se toulají obláčky páry po polích. Jsou to tiší poutníci, doprovázejí a halí osamělá bloudící srdce. Mám

Těžké je svítání Projíždíme Českým středohořím do Krušných hor. Den sklání své pozdní čelo k obzoru. Milešovku obtočil pás slunečního svitu. Ponechal vrcholek ve stínu, stejně

Dušičkové inverze A zase stojím uprostřed noci na křižovatce na Hrbu. V korunách stromů vládne klid, nad nimi pálí hvězdy neviditelné dlaně, někde v údolí leží oblaky,

Podzimní vitráže „Starci mají snít, aby mladí měli prorocká vidění.“ (papež František) Svítá a zpoza lesa vyletují krepuskulární paprsky. Oranžové pruhy se ve vějíři střídají s šedými

Slastné bloudění Stoupám na kole noční tmou od Kramat, po mé pravici až při obzoru prosvítá vysokými oblaky nehybná zelená polární záře, po mé levici

Marnost slov Na Churáňově vládne pětidenní mlha, střídavě mrholí a prší. Jen na okamžik se objevila duha, ale než jsem si ji stačil vychutnat, už

Temný dům Žebrák v teplácích a mikině se celý třese a oslovuje lidi, natahuje ruku s plastovým kelímkem, někdo dělá, že ho nevidí, jiný vrtí hlavou, teď

Nahoře jahůdka jako hlídačka Nemohu začínat stále znovu, jednoho dne zjistím, že vše se opakuje, už jsem to poznal, minimálně to, co jsem poznat měl.

Parýzek Z cesty nad loukou U Paulusů se otevírá rozhled na vzdálené hory. Modravé kopce se zvedají nad potrhané pásy mlh. Blíží se podzimní rovnodennost, údolí