Město Klatovy, ležící na okraji Šumavy, se vydalo cestou udržitelného hospodaření s vodou. Jako první v regionu začalo systematicky využívat dešťovou vodu ze střech veřejných budov k zavlažování parků a zahrad. Nový systém byl letos dokončen u Pavilonu skla Pask a přilehlého muzea.
Srdcem projektu je podzemní nádrž instalovaná v zahradě Pavilonu skla, do níž jsou svedeny okapy z celé střechy pavilonu a části sousední budovy muzea. Takto shromážděná srážková voda pak pohání 41 automatických zavlažovacích trysek rozmístěných v nově rekonstruované zahradě. Trysky jsou nenápadně zapuštěné do země a při aktivaci vyjedou asi dvacet centimetrů nad terén a rovnoměrně zavlaží okolí.
„Jsou nenápadné, když jsou zapuštěné, a ve chvíli, kdy se to zapne, vyjedou asi dvacet centimetrů do výšky a fungují,“ popsal trysky Libor Hošek, ředitel klatovských technických služeb, pro Český rozhlas.
Systém je navržen chytře – v případě, že dešťová voda v nádrži dochází, se nádrž automaticky doplní z vodovodního řadu. Zavlažování lze spustit vzdáleně přes mobilní telefon nebo nastavit automatický provoz. Zahrada je v provozu teprve od jara, proto technici stále dolaďují optimální frekvenci a dobu zavlažování. Momentálně trysky pracují třikrát denně, přičemž každý úsek je zavlažován pět až deset minut.
Klatovy s tímto projektem nekončí. Další podzemní nádrž na dešťovou vodu plánuje město vybudovat příští rok v areálu technických služeb, kde bude srážková voda sloužit k zalévání skleníků a pařenišť. Hospodaření s dešťovou vodou tak postupně přechází z jednotlivých pilotních projektů do systémové politiky města.
Tento přístup má v oblasti Šumavy a Pošumaví stále větší smysl. Letní sucha v posledních letech opakovaně trápí jihozápadní Čechy, a každý litr zachycené srážkové vody tak šetří jak přírodu, tak obecní rozpočet. Klatovy tak jdou příkladem ostatním obcím v regionu, jak efektivně a ekologicky řešit hospodaření s vodou ve veřejném prostoru.
Zdroj: iROZHLAS.cz, 7. července 2026
