Hraniční přechod Modrý sloup zůstane z české strany nepřístupný – odvolací orgán zastavil řízení o návrhu kompenzačních opatření
Odvolací orgán, kterým je Ministerstvo životního prostředí, odbor státní správy v Českých Budějovicích, zastavil řízení o schválení návrhu kompenzačních opatření předložených Správou NP Šumava k sezónnímu zpřístupnění stezky Luzenským údolím mezi Březníkem a Modrým sloupem.
Správa NP Šumava už v roce 2014, kdy započala s hledáním způsobu zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup, deklarovala, že pro to využije veškeré možné legální prostředky. Prvním krokem, který nikdo před tím nevyužil, ale přitom byl jediný možný, bylo posouzení vlivu záměru na předměty ochrany přírody tzv. EIA, která zahrnovala více než tří desítky záměrů směřujících ke zpřístupnění jádrového území tetřeva hlušce na Šumavě. Tento proces vyšel pro záměr zpřístupnění Modrého sloupu významně negativně, přesto se Správa NP Šumava vydala cestou hledání a navržení dostatečných kompenzačních opatření. Ani tento proces nebyl nijak jednoduchý, ale jak uvedl odvolací orgán, prakticky není možné dostatečná kompenzační opatření na území NP a CHKO Šumava nabídnout.
Kompenzační opatření, která měla zajistit zpřístupnění Modrého sloupu, navrhlo vedení Správy NP Šumava. Jednou z těch nejzásadnějších podmínek byla dostatečná velikost šumavské populace tetřeva hlušce a prokazatelné zachování nebo zlepšení velikosti jeho populace. Mezi další navrhované opatření patřilo zvětšení klidového území o 3 381 ha v oblasti kolem Poledníku.
„Odvolací orgán se právě s touto konstrukcí Správy, že je možné průchod Luzenským údolím mezi Březníkem a Modrým sloupem v časově omezeném rozsahu kompenzovat formou rozšířeného klidového území v místech, kde se již tetřev vyskytuje, neztotožňuje. Má za to, že v takovém případě nejde o kompenzaci, ale činnost, kterou je Správa povinna zajišťovat ze zákona,“ komentuje závěry odvolacího orgánu náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Pazourek.
Toto sdělení odvolacího orgánu je zásadní a jednoznačně bude mít vliv také pro případné další postupy zpřístupňování centrální Šumavy. Je evidentní, že Správa NP Šumava totiž nedisponuje dostatečně efektivními nástroji, respektive lokalitami, kterými by dokázala kompenzovat rušení tetřeví populace v případě vyznačování nových turistických tras na území národního parku a chráněné krajinné oblasti.
Takových nástrojů není mnoho. Tetřev je velmi konzervativní druh, který obývá zejména členité a mezernaté staré porosty, převážně smrkové. Žije v extrémních podmínkách a tak jej ohrožuje rušení, zejména v zimě, kdy žije jen z konzumace smrkového jehličí, ale i v době hnízdění, kdy hrozí zastydnutí snůšky nebo prochladnutí kuřat. Jeho ochrana v zásadě spočívá v minimalizaci lidských činností v prostředí, ve kterém žije. Na Šumavě jsou jeho hnízdní biotopy poměrně jasně definovány a v zásadě je nelze nijak rozšiřovat. V současné době lze dokonce potvrdit, že tyto biotopy jsou tetřevy už obsazeny a tak klíčovým cílem ochrany je udržení tetřevů v tomto prostředí a umožnění zvýšení jejich početnosti.
„Byl jsem přesvědčen, že podmínky, za jakých jsem navrhl zpřístupnit toto území veřejnosti, a které ještě zpřísnil schvalující orgán, jsou z hlediska ochrany populace druhu dostatečné. Z rozhodnutí odvolacího orgánu ale vyplývá, že by kompenzační opatření mělo mít zcela jinou podobu. Z podstaty ekologie tetřeva hlušce, jeho nároků na prostředí a dynamiku vývoje a z výhrad odvolacího orgánu ke konstrukci možných kompenzačních opatření usuzuji, že taková opatření nelze vytvořit na území Národního parku Šumava a jen velmi stěží na území CHKO Šumava. Proto rozhodnutí odvolacího orgánu akceptuji,“ uzavírá ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Jan Dvořák
tiskový mluvčí Správa NP Šumava
{jcomments off}
Další od autora:
Aktuálně: Zastavení splouvání Teplé Vltavy
Dnes se otevírá lávka ve výběhu vlků
Před patnácti lety bojištěm, dnes úžasným kusem šumavského lesa
I malá jiskra může způsobit velký požár
NP Šumava: Upozornění
35 let Národního parku Šumava
Oslavy Dne chráněných území v národních parcích
Šumavský rys Bardi je v Krušných horách
Splouvání Teplé Vltavy s novinkami
35 let Národního divadla divočiny
Soutěž : Šumavská mozkovka
Chtějí lidé medvěda na Šumavě?
Informační středisko Kvilda ve zbrusu novém hávu
Tetřev hlušec – ikona šumavských návratů
Trnoštítec horský: „Díky za Šumavu“
Mezinárodní ocenění pro NP Šumava a Bavorský les
