Freyung se letos stal dějištěm jedné z nejvýznamnějších kulturních událostí Bavorska. Bavorská zemská výstava „Musik in Bayern“ proměnila toto město nedaleko českých hranic v živé centrum hudby, kultury a setkávání. Návštěvníky zde nečeká tradiční muzejní expozice, ale moderní interaktivní projekt, který propojuje historii s nejmodernějšími technologiemi, nabízí stovky koncertů a zve k aktivnímu zapojení do dění.
Přestože je výstava čistě bavorským projektem, její tvůrci mysleli také na české návštěvníky. Díky dvojjazyčnému zpracování expozice i části doprovodného programu si ji mohou naplno užít i lidé z druhé strany hranice. Na prezentaci výstavy se navíc podílejí také osobnosti z České republiky. Mezi nimi nechybí Libor Pražan, který ve Freyungu působí jako český průvodce a vede zde originální kytarářskou dílnu, v níž před zraky návštěvníků vzniká skutečný hudební nástroj.
V rozhovoru pro Šumava.eu přibližuje nejen zákulisí letošní zemské výstavy, ale také mimořádný projekt 199 dní živé hudby, zajímavosti z doprovodného programu i to, proč by si návštěvu výstavy neměli nechat ujít milovníci hudby, rodiny s dětmi ani příznivci Šumavy a česko-bavorských vztahů.
Chcete vyhrát rodinnou vstupenku na Bavorskou zemskou výstavu ve Freyungu?
Pak čtěte dál a zapojte se do soutěže.
Rozhovor s Liborem pro vás připravili Ing. Jitka Řezanková a tvůrce sumava.eu MUDr. Marek Matoušek
ROZHOVOR
Bavorská zemská výstava patří mezi nejvýznamnější kulturní projekty v Bavorsku. Můžete čtenářům přiblížit její tradici a vysvětlit, proč se letošní ročník koná právě ve Freyungu?
Bavorská zemská výstava patří skutečně k nejvýznamnějším kulturním projektům v Bavorsku. Pořádá ji Haus der Bayerischen Geschichte, a to již od roku 1976. Její zvláštností je, že neprobíhá stále na jednom místě, ale putuje po různých místech Bavorska a vždy návštěvníkům představuje jiné téma.
Letošní ročník Musik in Bayern má, jak už vyplývá z názvu, téma hudby. To, že se koná právě ve Freyungu, není náhoda. Freyung je dnes jedním z nejvýznamnějších center hudebního života v Bavorsku. Sídlí zde Bavorská akademie lidové hudby a město bylo v roce 2025 oceněno Německou hudební radou jako „Landmusikort des Jahres“, tedy nejlepší hudební obec venkovského prostoru v Německu.
Letošní výstava chce oslovit návštěvníky všech generací. Jaké zážitky nabízí rodinám s dětmi a školním skupinám? A jak je výstava připravena na české návštěvníky?
Nejde o klasickou výstavu, kde návštěvníci pouze procházejí kolem exponátů. Je to přesně naopak. Výstava začíná v kině Cineplex patnáctiminutovým filmem Hymnus, nabitým nejen emocemi, ale i audiovizuální technikou. Během prohlídky pak návštěvníci mohou hudbu nejen poslouchat a objevovat, ale i sami tvořit pomocí mnoha vestavěných interaktivních prvků a zvukových instalací. Ve speciální místnosti si vyzkouší, jak „zní“ absolutní ticho, a v jiné s otočnou platformou uprostřed zažijí dokonalou dekonstrukci klasické nebo rockové skladby.
Pro rodiny s dětmi zde máme na trase i dětské zastávky, která malé návštěvníky hravou formou provedou světem hudby. Součástí jsou interaktivní stanoviště, úkoly a ilustrovaný pracovní sešit. Důraz je kladen na to, aby si děti mohly věci samy vyzkoušet a objevovat tak svůj osobitý vztah k hudbě.
Školním skupinám nabízí výstava opravdu pestrý a propracovaný vzdělávací program. Vedle komentovaných prohlídek připravili Haus der Bayerischen Geschichte společně s Bavorskou akademií lidové hudby ve Freyungu workshopy, během nichž si žáci mohou zazpívat, zahrát na nástroje nebo si vyzkoušet tradiční i současné hudební formy, nebo výrobu hudebního nástroje. Program je přizpůsoben různým typům škol i věkovým skupinám.
Na české návštěvníky organizátoři myslí od samého začátku. Freyung leží jen několik kilometrů od hranic a české publikum je pro výstavu velmi důležité. Celá expozice je připravena dvojjazyčně, tedy německy a česky. No a máme zde i českého průvodce pro skupiny všech věkových kategorií, coz je shodou okolností moje úloha.
Za zmínku také stojí, že úvodní film Hymnus byl nakonec natočen bez mluveného slova. A to právě kvůli návštěvníkům z Čech. Je to film plný silných obrazů, zvuků a hudby, ale beze slov. Když jsem film viděl při slavnostním zahájení výstavy poprvé, obrazně řečeno mi spadla brada nad tím, jak sugestivně lze vyjádřit lidské příběhy, jednání a myšlenky bez použití jediného slova.
Jedním z lákadel je unikát výstavy – 199 dní živé hudby. Jak rozsáhlý hudební program jste připravili a jaké žánry budou během výstavy znít?
Program 199 dní živé hudby je skutečně jedním z nejvýraznějších prvků celé zemské výstavy. Troufám si říci, že v historii Bavorských zemských výstav jde o zcela mimořádný projekt. Po všech 199 dní trvání výstavy zazní každý den alespoň jeden živý koncert nebo hudební vystoupení, a to nejen ve Freyungu, ale i ve zdejším okolí.
Návštěvníci se mohou těšit na skutečně mimořádnou žánrovou pestrost. Vedle tradiční lidové hudby zaznívá klasická hudba, irská lidová hudba, sborový zpěv, jazz, swing, folk, country, pop, rock a další hudební směry. Koncerty se odehrávají v koncertních sálech, kostelech, na náměstích, v hospodách, ale také na netradičních místech uprostřed přírody Bavorského lesa.
Součástí programu jsou také GewölbeHof, Europahaus a Volksmusikakademie. Jakou roli tato místa hrají a jak se podařilo proměnit celé město v živé centrum hudby?
Od samého začátku bylo cílem organizátorů, aby se zemská výstava neodehrávala pouze v budově TonYversa, ale aby jí žilo celé město i okolí. Proto vznikla síť míst, která návštěvníkům nabízí různé pohledy na hudbu, kulturu a region.
Významnou roli hraje především Bavorská akademie lidové hudby, která sídlí ve Freyungu od roku 2019 a patří k nejvýznamnějším institucím svého druhu v Německu. Právě ona významně přispěla k tomu, že se Freyung stal respektovaným bavorským hudebním centrem.
Zcela novou podobu získala také budova GewölbeHof v historickém centru města. Bývalý Passauer Hof po dobu výstavy hostí malebnou kavárnu s výstavou fotografií místního umělce Christofa Anolicka. Dále kytarářskou dílnu, jejíž vedení je moji dalsí úlohou v rámci výstavy, dále pak prostory pro konání workshopů a v hlubokých klenbových sklepeních ukrývá mimořádnou instalaci s názvem Verrückte Musikmaschinen bavorského umělce Geralda „Graulixe“ Schranka.
Historická budova Europahausu rozšiřuje náš už tak neuvěřitelně pestrý program o výtvarné umění. Během výstavy zde totiž probíhá výstava obrazů a soch s tématy inspirovanými hudbou.
Velkou pozornost budí kytarářská dílna přímo v areálu výstavy. Jak vznikla myšlenka stavět hudební nástroj přímo před návštěvníky a co všechno mohou během procesu sledovat?
Pokud se smím pochlubit, tak nápad na kytarářskou dílnu, kde za aktivního přispění návštěvníků vzniká postupně opravdová kytara, je můj. Vycházel jsem ze zkušeností s workshopy, které jsem jako kytarář a restaurátor léta organizoval u nás doma v Čechách. Někdy v prosinci jsem ji předložil našemu programovému guru Rolandovi Pongratzovi (řediteli Volksmusikakademie a tvůrci hudebního programu výstavy). Jemu se líbila, a tak v budově GewölbeHofu přímo na náměstí a pár kroků od TonYversa vznikla během února a března malá, ale plně funkční kytarářská dílna s malou expozicí historického houslařského a kytarářského nářadí.
Myšlenka stojí na tom, že každý návštěvník může přiložit ruku k dílu a podílet se tak na vzniku tohoto nástroje osobně. Tedy ne jen pasivně přihlížet, ale na malou chvíli se stát kytarářem. A to je vlastně v souladu s celým konceptem výstavy Musik in Bayern – aby vše bylo živé, kontaktní, zážitkové a dalo návštěvníkům novou zkušenost a prožitek.
Když bude kytara dokončena, kam povedou její další kroky? Zůstane součástí expozice, nebo dostane nový život v rukou hudebníků?
Připravujeme nyní anketu pro veřejnost, jejímž cílem bude vybrat pro kytaru jméno. Těším se na všechny zajímavé nápady, z nichž poté vybereme vítězný návrh a kytaru „pokřtíme“ na pódiu během jednoho z mnoha koncertů. Poté ji převezme již zmíněný Roland Pongratz pro Bavorskou akademii lidové hudby, kde bude sloužit mladým kytaristům. No a napadá mě myšlenka, že pokud jednou ve vzdálené budoucnosti bude někde v Bavorsku uspořádána hudební výstava, tak naše kytara bude rozhodně adeptem na jeden z významných exponátů. Vždyť do dnešního dne se na její výrobě podílelo 135 spolutvůrců ve věku od 4 do 100 let a to jsme ve čtvrtině celkové doby trvání výstavy.
V červenci se již tradičně uskuteční Vimperský týden ve Freyungu. Jak vznikla myšlenka představit Vimperk a jeho kulturní život bavorskému publiku a kdo se do programu zapojí? A jaký význam má podle vás tato spolupráce pro česko-bavorské vztahy?
Vimperský týden ve Freyungu navazuje na dlouholeté partnerství obou měst, které trvá již více než dvacet let. V posledních několika letech se každý lichý rok koná Freyungský týden ve Vimperku a každý sudý rok Vimperský týden ve Freyungu. Je to podle mého názoru krásná a zároveň geniální myšlenka. Hostující strana má vždy celý týden na to, aby v partnerském městě představila svou historii, kulturu, umělce, ale také současnost a běžný každodenní život.
Hlavními motory této dnes již tradiční každoroční akce jsou na české straně Martin Sichinger a na německé Heinrich Vierlinger. Zároveň je třeba zmínit spolek Šumava Litera, bez jehož aktivní účasti si tuto akci nelze v současném rozsahu a podobě představit.
Letošní Vimperský týden ve Freyungu se uskuteční od pátku 3. do neděle 12. července a nabídne skutečně pestrý program. Návštěvníci se mohou těšit na koncerty vimperských hudebníků, vernisáže a výstavy, vystoupení známé mažoretkové skupiny Minima, přednášky, besedy i řadu dalších akcí. Je to jedinečná příležitost znovu přiblížit obyvatelům Freyungu a celého Bavorského lesa život na české straně hranice, představit jim současný Vimperk a ukázat, jak bohatý kulturní a společenský život město nabízí. A příští rok se role obrátí a do Vimperka přijedou se svým programem přátelé z Freyungu.
Výstava vznikla jako bavorský projekt, přesto však věnuje velkou pozornost také českým návštěvníkům. Čím je pro ně atraktivní a jaké jsou první ohlasy lidí, kteří si ji již prohlédli?
Ano, bylo jasné, že organizátoři chtějí oslovit také nás, sousedy z České republiky. Freyung leží jen několik kilometrů od hranic a, jak již zaznělo v předchozí otázce, česko-bavorské vztahy jsou zde součástí každodenního života. Bylo proto zcela přirozené připravit výstavu také v českém jazyce. Čeští návštěvníci jsou zde vřele vítáni a mohou si výstavu užít stejně komfortně jako návštěvníci z Německa.
Hudba je navíc univerzálním jazykem. Kdosi moudře řekl, že hudba nezná hranic, a letošní výstava je toho krásným důkazem. Vedle českých textů a informačních materiálů jsem zde pro české návštěvníky k dispozici já, jakožto průvodce výstavou i lektor v kytarářské dílně. Perličkou je, že autor a kurátor celého konceptu výstavy, Dr. Peter Wolf, umí perfektně česky. Jeho žena Kristina vyučuje češtinu na univerzitě v Regensburgu a překládá klasická i moderní díla české literatury do němčiny.
Výstava je tedy bavorským projektem, ale vznikla v bezprostřední blízkosti českých hranic a svým obsahem pokrývá prostor, který bychom mohli označit za kulturní trojúhelník mezi Mnichovem, Prahou a Vídní. Návštěvníci zde tak najdou příběhy, osobnosti i exponáty s českým původem a několik večerních koncertů obstarávají čeští umělci.
Reakce návštěvníků, kteří již výstavu navštívili, jsou jednoznačně pozitivní. Není to běžná muzejní expozice, ale moderně pojatá výstava plná interaktivních prvků, dotykových instalací a kreativních stanovišť, kde si mohou návštěvníci hudbu sami vyzkoušet a spoluvytvářet. Právě toto živé a interaktivní pojetí je u návštěvníků velmi oblíbené. A jak už bylo řečeno, samotnou výstavu navíc doplňuje bohatý program ve Volksmusikakademii, GewölbeHofu a Europahausu. Vznikla tak pestrá nabídka pro každého, kdo chce zažít jedinečné propojení hudby, výtvatného a fotografického umění, historie i současnosti. A to vše se tomto malebném horském městečku v lůně nádherné přírody setkalo.
Máte už po otevření výstavy zkušenosti s tím, které exponáty, interaktivní prvky nebo hudební zážitky vzbuzují největší nadšení?
To je vždy trochu ošidná otázka, protože každý návštěvník si z výstavy odnáší jiné dojmy. Už nyní je ale vidět, že velký úspěch mají interaktivní prvky, kterých je v expozici opravdu mnoho. Ať už jde o zvukové instalace, dotykové prvky nebo různé kreativní a poslechové stanice, zejména děti a mladí lidé u nich tráví nepřekvapivě hodně času.
Velkou pozornost vzbuzují také některé cenné exponáty. Máme zde housle vyrobené houslařem Franzem Fuchsem, původem z Čech, který po skončení druhé světové války získal z rozbombardovaného dómu Frauenkirche v Mnichově pět set let staré trámy a začal z nich stavět unikátní housle. Dále je zde k vidění tzv. „Violin Bass“ firmy Höfner, kterou proslavil baskytarista skupiny The Beatles Paul McCartney. Mimochodem, firma Höfner sídlila od svého založení na konci 19. století až do roku 1945 v Čechách. Máme zde vystavený také elektrický klavichord z mnichovského nahrávacího studia, kde vznikaly desky Freddieho Mercuryho, The Rolling Stones a dalších světových hvězd.
A nesmíme zapomenout ani na program 199 dní živé hudby. Hned první den výstavy zde zahrála česká kapela The Beatles Revival CZ a sklidila ve vyprodaném sále ohromný aplaus. Sám bych zmínil proběhlý koncert irské lidové hudby, který se uskutečnil pod širým nebem, a z poslední doby pak varhanní koncert v místním kostele, kde překvapivě nezněla klasická díla J. S. Bacha nebo G. F. Händela, ale skladby skupin U2, Depeche Mode, Queen, Stinga atd. Vše v podání geniálního varhaníka Christiana Attenbrunnera a jedněch kostelních varhan. Jeho interpretace rockových skladeb v chrámovém prostoru byla fenomenální.
Pokud byste měl čtenářům Šumava.eu dát jediný důvod, proč letos navštívit Bavorskou zemskou výstavu ve Freyungu, jaký by byl?
Pokud bych měl uvést jediný důvod, proč letos navštívit Bavorskou zemskou výstavu ve Freyungu, pak by to bylo jedinečné spojení výjimečné výstavy, živé hudby a neopakovatelné atmosféry celého města. K tomu je třeba připočíst bezprostřední blízkost Národního parku Bavorský les s řadou legendárních míst, jako je například hora Luzný, a mnoha možnostmi volnočasového vyžití. Za návštěvu rozhodně stojí například Skanzen Finsterau, jedno z nejkrásnějších muzeí pod širým nebem v regionu, nebo výběhy zvířat v Národním parku Bavorský les společně s oblíbenou Stezkou korunami stromů v Neuschönau.
A já bych rád přidal ještě jedno osobní pozvání. Jen pár kroků od TonYversa se nachází GewölbeHof s velmi oblíbenou výstavou Bláznivé hudební stroje, která nadchne především děti. Součástí domu je také moje kytarářská dílna. Rád celou rodinu výherce osobně přivítám a výstavou i GewölbeHofem provedu.
Výherce soutěže získá rodinnou vstupenku na Bavorskou zemskou výstavu pro dva dospělé a libovolný počet vlastních dětí. Jinými slovy – nezáleží na tom, zda má rodina jedno dítě, nebo pět. Vstupenka navíc platí až do konce výstavy, takže si každý může návštěvu naplánovat třeba podle hudebního programu, který ho nejvíce zajímá. Mnoho koncertů v rámci projektu 199 dní živé hudby je zdarma, na další se platí zvýhodněné vstupné.
A to není vše. Výherce se může těšit také na osobní setkání s Liborem Pražanem, který jej areálem výstavy provede a přiblíží zajímavosti, které běžný návštěvník často přehlédne. Přidá i několik vlastních „tajných“ tipů na místa, exponáty a zážitky, které podle něj rozhodně stojí za pozornost a mohou návštěvu Freyungu udělat ještě zajímavější.
Soutěžní otázka: Ze které šumavské obce pocházelo rezonanční dřevo, z něhož byl vyroben klavír, který vlastnil Wolfgang Amadeus Mozart?
Možnosti:
a) Kvilda
b) Modrava
c) Borová Lada
Správnou odpověď zasílejte na e-mail info@sumava.eu nejpozději do 30. června 2026.
Ze všech správných odpovědí bude následně vylosován jeden výherce, který získá rodinnou vstupenku na Bavorskou zemskou výstavu ve Freyungu.
Hodně štěstí !
Fotogalerie k rozhovoru
Děkujeme Liborovi za krásný rozhovor a přejeme vše dobré do budoucna!
