Revitalizace Steinbrenerových domů se ve Vimperku stává jedním z výrazných politických témat. Město projekt prezentuje jako obnovu historicky cenného areálu v centru, který má sloužit kultuře, komunitnímu životu a cestovnímu ruchu. Kritici ale upozorňují na vysoké náklady, nevhodné funkční zadání a otázku, zda má právě tento projekt dostat přednost před bydlením, domem pro seniory, parkováním, krytým bazénem nebo větším kulturním zázemím. Jedním z hlasitých kritiků současné podoby projektu je Martin Paštika, kterému sumava.eu položila několik otázek.
Pane Paštiko, v minulosti jste nákup Steinbrenerových domů městem nevnímal negativně. Dnes ale patříte mezi kritiky projektu jejich revitalizace. Není to rozpor?
Není. To jsou dvě různé věci. Když město Steinbrenerovy domy před několika lety získávalo, vnímal jsem to jako autonomní rozhodnutí zastupitelstva. Město je odkupovalo v letech 2020 a 2021 a formální převod v katastru byl dokončen v únoru 2022. Domy byly ve špatném až havarijním stavu, dlouhodobě zanedbané, hrozila demolice a bylo zřejmé, že tehdejší vlastník nebude schopen tak složitou situaci vyřešit. Navíc se bavíme o domech v bezprostřední blízkosti radnice a centra města. V takové situaci dává smysl, aby město zasáhlo. Mělo zabránit dalšímu chátrání, stavebně stabilizovat objekty, ochránit historicky cenné místo a následně v klidu vyhodnotit, jaké využití je pro Vimperk nejrozumnější.
Jaké využití jste si alternativně dokázal představit?
Viděl jsem několik možností. Mohlo se uvažovat o bytech, protože bydlení tohoto typu, tedy byty v historické části města s možností využití zelené plochy, je ve Vimperku dlouhodobě málo a je to atraktivní forma bydlení. Klidně se mohlo zvážit i to, že město tento soubor nemovitostí prodá soukromému investorovi nebo developerovi, který by tam za jasně stanovených podmínek připravil kvalitní bydlení. Tím by město splnilo svoji roli: zachránilo by ohrožený historický areál, zabránilo demolici a současně by hledalo řešení, které má reálný přínos pro obyvatele.
Co je tedy podle vás hlavní problém současného projektu revitalizace?
Podle veřejně prezentovaného záměru má v areálu vzniknout informační centrum, klubovny, tvořivá dílna knihtisku, kavárna, menší multifunkční sál. V návrhu se mluví také o expozicích, ubytování pro spisovatele nebo komunitním využití. To může na papíře znít hezky. Ale základní otázka zní: je to opravdu to, co Vimperk nejvíce potřebuje? Já si myslím, že ne. V kritickém článku jsem upozorňoval, že plánovaný sál má mít kapacitu zhruba 100 až 150 lidí, tedy kapacitu, kterou Vimperk v různých podobách už dnes v zásadě má – například v hotelu Zlatá hvězda nebo v dnešním městském kulturním středisku. Pokud má město investovat tak obrovské peníze, pak by mělo vzniknout něco, co Vimperku skutečně chybí. Například velký kulturní dům s kapacitou 250 až 300 lidí. To je věc, která ve Vimperku chybí dlouhodobě.
Město ale říká, že jde o historicky významný areál a šanci obnovit důležité místo v centru.
Já historický význam Steinbrenerových domů nezpochybňuji. Naopak. Rozumím tomu, že Steinbrenerova tradice je pro Vimperk důležitá a že by neměla zmizet. Ale historická hodnota sama o sobě neznamená, že město musí přijmout jakýkoliv projekt za jakoukoliv cenu. Nemusíme kvůli tomu budovat obrovsky drahý komplex s funkcemi, které město už dnes částečně má. Možná by to bylo krásné architektonické dílo. Ale Vimperk není Londýn, který si může dovolit architektonicky mimořádné, reprezentativní a velmi drahé stavby typu moderní skleněné budovy London City Hall u Tower Bridge, přímo u řeky Temže. Vimperk si takové rozhodování dovolit nemůže. My musíme počítat každou velkou investici a ptát se, zda přináší skutečný užitek obyvatelům.
Jedním z vašich hlavních argumentů jsou peníze. Proč?
Protože bez peněz se žádná investice nepostaví. V minulém článku jsem upozorňoval, že podle kritického odhadu se může projekt Steinbrenerových domů pohybovat přes 200 milionů korun a že už samotná projektová příprava znamená významné výdaje. Dnes už bylo utraceno 6,5 mil. Kč a současně byl zadán projekt za 16 mil, Kč. To není málo peněz, když ještě ani nevíme, zda tento projekt bude zrealizován a hlavně jestli ho potřebujeme. Problém je i provozní koncept, který je postaven na předpokladu, že návštěvnost bude jako Sladovna v Písku s návštěvností přes 60 tis. lidí ročně. Podle mně je to celé postavené na vodě a městu hrozí riziko, že by muselo dotovat provoz více než 10 mil. Kč ročně. Takže stále nechápu stávající nadšení radnice pro tento projekt.
Co by podle vás měl udělat každý zastupitel, než podpoří pokračování projektu?
Měl by si položit jednoduchou otázku: kdybych měl ve Vimperku utratit příštích 200 nebo 250 milionů korun, dal bych je právě do tohoto projektu? Nebo bych je dal do bydlení, domu pro seniory, parkování na sídlištích, krytého bazénu, kulturního domu, veřejného prostoru, zdravotnictví nebo infrastruktury?
A druhá otázka: pokud ty peníze nemáme, kde je vezmeme? Nový úvěr? Prodej majetku? Dotace? A když dotace nebude, budeme projekt stejně realizovat? To jsou naprosto legitimní otázky.
Každý člověk se selským rozumem musí vidět, že nelze rozvíjet obrovský projekt bez jasného finančního krytí a bez porovnání s ostatními potřebami města.
Vy tedy navrhujete projekt úplně zastavit?
Navrhuji zastavit současnou podobu projektu. To neznamená nechat domy spadnout. Ale je potřeba zastavit rozjíždění drahé revitalizace v koncepci, která podle mě neodpovídá prioritám města. Město by si mělo znovu projít Strategický plán 2021–2030 a veřejně říct, co se splnilo a co ne. V oblasti bydlení nevznikl nový městský bytový dům, projekt domu pro seniory není vidět, krytý bazén byl zastaven, parkování na sídlištích je stále problém a větší kulturní zázemí městu chybí. Teprve potom má smysl si sednout a říct: toto jsou investiční priority Vimperka na dalších deset let, toto bude stát tolik a tolik, toto zaplatíme z úvěru, toto z dotace, toto z prodeje majetku a toto zatím odložíme.
Ještě se vrátím k rozpočtu města. Opravdu jsme v situaci, že investice této velikosti si nemůže město dovolit?
Myslím si, že by radnice měla přestat s obecnými tvrzeními, že „vše je v pořádku“, a začít předkládat konkrétní čísla a zdroje financování na další investice. Očekával bych tedy nyní od radnice, že přijde s jasným, kvantifikovaným plánem investic na období 2027-2029 a řekne, jak chce tyto investice profinancovat. Bude určitě muset přehodnotit některé megalomanské projekty a na druhou stranu zase zařadit do plánu skutečně potřebné projekty. Znalost základních rozpočtových čísel musí být samozřejmostí pro každého, kdo bude sedět na radnici nebo rozhodovat o důležitých investicích v zastupitelstvu. Bohužel mám v poslední době pocit, že tato kompetence chybí radnici.
Neobáváte se, že budete označen za člověka, který je proti obnově historického centra?
To by bylo velmi zjednodušené a nespravedlivé. Nejsem proti obnově historického centra. Naopak dlouhodobě říkám, že Vimperk musí lépe využít svoji polohu, historii a potenciál brány Šumavy. Historické centrum se ale dá rozvíjet i jinak než jedním obrovským a finančně velmi náročným projektem.
Prostor po Steinbrenerových domech lze podle mého názoru využít citlivě, důstojně a zároveň finančně rozumně. Dovedu si představit řešení formou veřejného zeleného prostranství s kvalitním městským mobiliářem a profesionálně zpracovanými venkovními informačními panely, které by připomínaly historii Vimperka i odkaz rodiny Steinbrenerů. Směrem do ulice by přitom mohla být zachována historická fasáda nebo uliční stopa původních domů, aby místo neztratilo svoji paměť.
Takové řešení by podle mě bylo proveditelné, finančně odpovědné a současně by centru města přineslo kultivovaný veřejný prostor pro obyvatele i návštěvníky.
Věříte, že současná radnice nebo zastupitelstvo dokáže projekt ještě přehodnotit?
Chci tomu věřit. Znám lidi z radnice i ze zastupitelstva a nemyslím si, že jsou nerozumní. Jen se do této debaty musí naplno vložit otázka financí a priorit. Není možné rozvíjet velké projekty, nemít jasné pořadí investic, nemít jisté finanční krytí a spoléhat se, že to nějak dopadne. To není postup, který bych doporučoval. Město se musí řídit podobně jako odpovědná domácnost nebo firma. Nejdříve musíte vědět, kolik máte peněz, co je nezbytné, co je důležité a co je možné odložit. Někdy mám pocit, že se ve veřejné správě k penězům přistupuje jinak než v domácnostech nebo ve firmách. Ale ty peníze jsou stejné, stejně limitované a často nedostupné, takže je potřeba k nim přistupovat zodpovědně a s rozumem.
mm
(Pozn. : Redakce zpravodajství není zainteresovaná s žádným kandidujícím politikem ani politickým hnutím.)
