Připravili jsme pro vás rozhovor se Zdeňkem Kutilem, ve kterém představuje svůj pohled na budoucnost Vimperka a na to, jak by podle něj mělo město nakládat se svými penězi a majetkem. Otevřeně hovoří o investicích, bytovém fondu, městských projektech i fungování radnice. Za důležité považuje především jasná pravidla, transparentní plánování a odpovědnost za výsledky.
V rozhovoru se zamýšlí také nad tím, do čeho by jako starosta investoval, které současné projekty by naopak přehodnotil a jaké konkrétní změny by chtěl během volebního období prosadit. Mluví rovněž o svém podnikání, zkušenostech s vedením lidí a o tom, jak chce oddělit své podnikatelské aktivity od případného působení ve vedení města.
Jeho hlavním tématem je podle vlastních slov Vimperk, který by měl být při rozhodování vždy na prvním místě.
Rozhovor se Zdeňkem Kutilem pro vás připravili Ing. Jitka Řezanková
a tvůrce sumava.eu MUDr. Marek Matoušek.
Kdyby byl Vimperk vaše firma, kterou byste právě převzal, jakou byste mu vystavil diagnózu? Co dobře vydělává, co pouze spotřebovává peníze a které tři věci byste okamžitě změnil?
Pravidelný příjem městu přináší především bytový fond. Vimperk vlastní 54 bytových domů s 1 034 byty. Tyto příjmy se musí ve větší míře vracet zpět do oprav a modernizace domů. Jde to, jen musí být předem jasné pravidlo a zveřejněný plán.
Sport, kultura nebo veřejné služby nemusí vydělávat. Jejich úkolem je sloužit lidem.
Musíme ale vědět, kolik přesně stojí. Rozpočet na rok 2026 například uvádí 8,2 milionu korun na provoz všech městských sportovišť dohromady, ale samostatné náklady zimního stadionu, Vodníku a dalších areálů na jednom veřejném místě nenajdeme.
Okamžitě bych změnil tři věci. Omezil bych zbytečnou etapizaci a kouskování investičních zakázek, zastavil projekty a studie bez jasného účelu a termínu rozhodnutí. Finanční audit za rok 2025 nezjistil chyby ani nedostatky, což je dobře. Provozní audit ale musí odpovědět také na to, zda město a jeho společnosti pracují
efektivně a za přiměřené náklady.
Kdybyste měl do Vimperka investovat sto milionů vlastních korun, do čeho byste je vložil? A do kterého dnes diskutovaného projektu byste naopak nedal ani korunu?
Mojí první investicí by bylo dokončení ulice 1. máje před gymnáziem. Pokud by na její kompletní dokončení nebylo potřeba všech sto milionů, zbývající peníze bych vložil do oprav bytového fondu podle veřejného pětiletého plánu.
U nové mateřské školy dnes nechci tvrdit ani to, že ji Vimperk nepotřebuje, ani to, že máme prokázaný nedostatek právě 108 míst. Dvě městské mateřské školy na třech pracovištích uvádějí celkovou kapacitu 268 dětí. MŠ 1. máje bývá naplněná a skutečný tlak je především na místa pro děti mladší tří let. Letošní zápis ale zároveň ukázal, že Klostermannova s Mírovou přijaly všech 48 zveřejněných uchazečů.
Před investicí kolem 100 milionů korun proto chci vidět aktuální demografickou prognózu, počet přijatých a odmítnutých dětí podle věku za posledních pět let a jasnou odpověď, zda nová školka současnou síť rozšíří, nebo nahradí MŠ 1. máje. Potom můžeme poctivě porovnat novostavbu, úpravy stávajících školek a další
možnosti péče o nejmenší děti.
Ani korunu bych dnes nedal do Steinbrenerových domů, nové mateřské školy ani do rekonstrukce domu čp. 81 v jejich současně navržené podobě. U Steinbrenerových domů se pracuje s odhadem realizace kolem 140 milionů korun. Samotná projektová příprava má stát přibližně 16 milionů a trvat čtyři roky.
Podle informací, které mám k dispozici, má rekonstrukce čp. 81 vytvořit pouze osm bytů za více než 60 milionů korun. To by znamenalo přes 7,5 milionu za jeden byt, přestože město už budovu vlastní. Tento údaj chci před konečným rozhodnutím doložit aktuálním rozpočtem projektu.
Neříkám, že se nemá řešit centrum města, školství nebo bydlení. Říkám, že do těchto tří variant bych za současných podmínek vlastní peníze nevložil. A stejně opatrně musíme zacházet s penězi občanů.
Podnikatel musí každý měsíc vydělat na mzdy. Která konkrétní rozhodnutí města vám připadají jako něco, co by si soukromý podnikatel nikdy nedovolil?
Mám vážné výhrady ke smluvnímu modelu měření rychlosti a výběru pokut, k pronájmu chatek na Vodníku, k nákladné přípravě Steinbrenerových domů, nové mateřské školy a rekonstrukce čp. 81. Za chybu považuji také zastavení přípravy krytého bazénu bez toho, aby na stole zůstalo aktuální srovnání všech možností.
Soukromý podnikatel si nemůže dovolit platit další a další studie, aniž by předem věděl, k jakému rozhodnutí mají vést. Prověřil bych také zadávání práce kolem dotací externím firmám, přestože má město pro rozvoj a získávání dotací vlastní zaměstnance.
Neříkám, že všechny tyto věci jsou stejné nebo že každá koruna byla utracena špatně. Chci je prověřit podle jednoho pravidla. U každého rozpracovaného projektu musí být do šesti měsíců od ustavení zastupitelstva zveřejněna tři čísla: kolik už stál, kolik ještě bude stát a kolik bude stát jeho každoroční provoz. Potom se musí
rozhodnout: dokončit, přepracovat, nebo zastavit.
Co se vám během podnikání opravdu povedlo?
Řekl bych, že se povedla základní myšlenka mého podnikání. Všechny objekty, které jsme ve Vimperku koupili, opravili a uvedli do provozu, dnes slouží lidem. Lidé v nich bydlí, dostávají práci, chodí za kulturou, parkují a jednoduše v nich žijí svůj život.
Největším výsledkem pro mě není jedna konkrétní budova. Je to skutečnost, že naše objekty nejsou prázdné a že firmy dávají práci přibližně padesáti lidem.
Podnikám od roku 1994 a za tu dobu jsem udělal také chyby. Ve firmě ale špatné rozhodnutí nemůžete schovat do usnesení nebo zaplatit další studií. Musíte ho vyřešit, zaplatit a příště postupovat lépe.
Zaměstnáváte přibližně padesát lidí. Kolik z nich by o vás řeklo, že jste dobrý šéf?
To nemohu posoudit já. Museli byste se zeptat zaměstnanců. Pravdou ale je, že převážná většina z nich pracuje v našich firmách mnoho let a někteří desítky let.
Také já jsem při řízení udělal chyby a poučil se z nich. Dnes vím, že zaměstnanci jsou to nejcennější, co firma má. Když mají pracovní nebo osobní problém, nebojí se za mnou přijít. Vědí, že je vyslechnu a pokud je to v mých možnostech, pomohu jim hledat řešení. Chci, aby věděli, že jsem tu pro ně a mohou se na mě obrátit.
Stejně přistupuji k zákazníkům. Každého se snažím brát jako člověka s vlastními potřebami a starostmi, ne pouze jako číslo zakázky. Když se člověk takto chová k lidem, většinou mu to vrátí. Myslím, že právě proto jsou dnes naše firmy úspěšné a já mohu říct, že jsem ve svém pracovním životě spokojený.
Město samozřejmě není firma. Také na radnici ale musí lidé vědět, na koho se mohou obrátit, a musí dostat jasnou odpověď. Starosta nemůže vyřešit všechno, ale nesmí se před problémy lidí schovávat.
Kdybyste se stal starostou, vzal byste tuto práci na plný úvazek a omezil vlastní podnikání? Kdo by řídil vaše firmy a jak byste oddělil jejich zájmy od rozhodování města?
Ano, jsem na to připraven. Pokud bych dostal důvěru stát se starostou, věnoval bych se této práci na plný úvazek.
Stavební společnost už dnes plně pomáhá řídit můj syn Tim. Jde mu to, baví ho to a společnost bude jeho. Hotely řídí manažeři. Je pořád co zlepšovat a svými zkušenostmi a radami bych jim samozřejmě pomáhal, ale každodenní řízení by už nebylo mojí prací.
Oddělení zájmů musí být jednoznačné. Jakýkoliv možný střet zájmů bych veřejně oznámil a neúčastnil se příslušného rozhodování. Funkce starosty nesmí být cestou k výhodám pro moje firmy.
Kterého současného vimperského politika byste zaměstnal ve své firmě – a kterému byste nesvěřil ani firemní platební kartu?
Bez váhání Šárku Janáskovou. Považuji ji za slušnou a poctivou političku, které jde o dobrou věc. Nemusíme se shodnout ve všem, ale jí bych věřil.
Panu Petráškovi ani Martinu Paštikovi bych dnes firemní platební kartu nesvěřil. Podle jejich veřejného působení a konkrétních rozhodnutí nemám jistotu, že by s penězi a odpovědností nakládali způsobem, který vyžaduji ve svých firmách. U některých jejich kroků mám pocit, že osobní nebo politické zájmy dostaly přednost před nejlepším výsledkem pro město.
Je to můj názor na jejich veřejnou práci, nikoliv hodnocení jejich soukromého života. Chci kritizovat konkrétní rozhodnutí a doložit je dokumenty, ne lidi urážet.
Dokázal byste udělat nepopulární rozhodnutí, které vám osobně uškodí, ale Vimperku dlouhodobě pomůže?
Takové rozhodnutí jsem už několikrát udělal. Příkladem je úprava parkování kolem zimního stadionu, kterou jsem jako radní navrhl a podporoval. Pomohla také restauraci Hamajda, která je přátelskou konkurencí našich podniků.
Bylo ale zřejmé, že lepší parkování pomůže Vimperákům i návštěvníkům města. Proto pro mě nebylo o čem rozhodovat. Zájem Vimperka dostal přednost před mým podnikáním.
U všech rozhodnutí chci postupovat stejně. Vimperk musí být na prvním místě. Lepší kvalita života může přivést nové obyvatele a návštěvníky a nakonec pomůže i místním firmám. Rozhodující ale nesmí být prospěch jedné firmy nebo jednoho člověka.
Je říjen 2030 a vaše volební období končí. Které tři výsledky musejí být hotové, abyste svou kandidaturu nepovažoval za neúspěch?
V minulém volebním období jsme měli v programu pietní síň a další etapu ulice 1. máje. Na těchto prioritách jsme se dohodli s tehdejším vedením města a obě se podařilo uskutečnit. Proto vím, že dohoda napříč zastupitelstvem může přinést konkrétní výsledek.
Prvním výsledkem nového období musí být pořádek v hospodaření a majetku. Do konce roku 2027 chci dokončit provozní a majetkový audit, připravit nový způsob sestavování rozpočtu a zveřejnit pasport městského majetku. Vimperk spravuje dlouhodobý hmotný majetek v čisté účetní hodnotě téměř 1,5 miliardy korun, přes 3 000 pozemků, 1 034 bytů a majetek ve 22 místních částech. U větších objektů musí být veřejně vidět technický stav, správce, náklady, příjmy, provedené opravy a další plán. Součástí bude také audit městských společností, jejich nákladů a produktivity.
Druhým výsledkem musí být skutečná změna v bytovém fondu. Do konce roku 2027 zveřejníme pětiletý plán oprav, ve kterém si nájemník najde svůj dům, plánovanou opravu a rok, kdy na něj přijde řada. Příjmy z nájemného se musí vracet do oprav a modernizace bytového fondu. Každý rok zveřejníme, kolik město na nájemném vybralo, kolik stála správa a kolik se skutečně vrátilo do domů. Přesnou částku nebo procento nechci vymýšlet, dokud nemáme položkové údaje od města.
Třetím výsledkem musí být jedna zásadní investice, na které se dokáže shodnout většina zastupitelstva. Na ustavujícím zasedání nabídneme všem stranám dohodu o třech až pěti dlouhodobých prioritách. V roce 2027 vybereme jeden zásadní projekt – například dokončení zimního stadionu, krytý bazén nebo nový kulturní dům. V letech 2028 a 2029 na něj musí město vytvářet finanční rezervu a nejpozději v roce 2030 zahájit realizaci.
Součástí přípravy budou čtyři aktuální propočty budoucnosti koupání: dnešní letní provoz, rekonstrukce, nový celoroční bazén a varianta bez krytého bazénu. U každé varianty zveřejníme pořizovací cenu, roční provozní náklady a dopad na rozpočet během deseti let. Tyto podklady musí být hotové do dvanácti měsíců od ustavení
zastupitelstva.
Do konce roku 2027 chci také zveřejnit pětiletý plán oprav ostatních městských nemovitostí a předložit dlouhodobou koncepci kultury. Peníze na hlavní projekt chceme hledat v omezení zbytečných studií, lepším plánování oprav, efektivnějším smluvním modelu měření rychlosti a výběru pokut a v auditu městských společností a jejich produktivity.
Nechci slibovat, že za čtyři roky vyřešíme všechno. Chci ale, aby byly na konci období hotové audity, veřejné plány a první tři roky oprav podle nich a aby byla zahájena jedna velká investice s jasným financováním.
Pokud tyto závazky nesplním z důvodů, které mohu ovlivnit, nebudu se znovu ucházet o vedení města. Závazek bez odpovědnosti za výsledek totiž není závazek.
Děkujeme za rozhovor a přejeme vše dobré do budoucna!
