🇩🇪 Deutsche Fassung dieses Artikels
Vimperské kalendáře nejsou jen regionální nostalgie. Už více než dvacet let je zkoumá profesorka Marija Dalbello z americké Rutgers University v New Jersey — a její práce ukazuje, že tiskárna J. Steinbrener psala kapitolu světových dějin knihy.
Stroj času císaře Františka Josefa
Ve studii „Franz Josef’s Time Machine: Images of Modernity in the Era of Mechanical Photoreproduction“, publikované v prestižním ročence Book History (2002), zkoumá profesorka Dalbello obrazový svět rakousko-uherských lidových kalendářů — a vimperská firma J. Steinbrener v něm hraje hlavní roli. Kalendáře podle ní fungovaly jako „stroj času“: na jedné stránce se potkával císař s parní lokomotivou, světice s reklamou na šicí stroj. Pro miliony čtenářů na venkově byly prvním oknem do moderního světa obrazů.
Vimperk jako velmoc zbožné knihy
Dalbello připomíná, že firma založená roku 1855 držela císařské privilegium na výrobu katolické náboženské literatury a inzerovala se jako největší producent uměleckých vazeb modlitebních knih na kontinentu — vydávala je v němčině, maďarštině, češtině, slovenštině, slovinštině, chorvatštině, polštině, italštině, ukrajinštině (rusínštině), francouzštině, angličtině, španělštině a portugalštině. Působila po celou éru Františka Josefa I. a její stopa sahá až do konce třicátých let 20. století.
Most mezi Vimperkem a New Jersey
Zájem světové vědy o vimperskou tiskárnu trvá: profesorka Dalbello se ke Steinbrenerovým kalendářům vrací i po dvou desetiletích od vydání své studie a je v kontaktu s badateli kolem vimperského zámku, kteří dnes odkrývají osudy Steinbrenerových ilustrátorů. Jejich příběhy najdete v naší kapitole Steinbrenner — kresliři vimperské tiskárny.
Zdroje: Marija Dalbello, „Franz Josef’s Time Machine“, Book History 5 (2002) — plný text (PDF, anglicky) · profil autorky na Rutgers University.
