Na úvod bych rád řekl, že nebudu kandidovat v podzimních komunálních volbách za žádnou politickou stranu či hnutí. Když se věnuji jakékoli činnosti, snažím se jí věnovat naplno a vyhradit si na ni dostatek času, abych mohl fundovaně rozhodovat a aby byl výsledek mé práce vidět. Nemohl bych sedět v zastupitelstvu nepřipravený a bez reakce na dané téma, jak to můžeme vidět u některých zastupitelů.
Tím se nyní obhajuje Martin Paštika, který v předchozích letech nebyl politicky aktivní z důvodu pracovní vytíženosti. To je i můj současný příběh ve Vimperku, kde bydlím, vnímám každodennosti života ve městě a zakládám zde architektonický ateliér. Z časových a pracovních důvodů se tedy nemohu naplno a aktivně věnovat politickému dění.
Přesto bych rád přispěl do diskuse a částečně reagoval na články Martina Paštiky, který nyní před volbami „zaspamoval“ nejen virtuální veřejný prostor města svými články a hesly. Jsem rád za každého aktivního člověka ve městě, který chce město posunout kupředu. Myslím, že Vimperk má dost aktivních lidí, a mrzí mě, že právě Martin Paštika vytváří negativní dojem o životě ve Vimperku. Za mě je opak pravdou, i když je samozřejmě stále co zlepšovat.
Bohužel, nebo bohudík, každý má představu o udržitelném rozvoji města a cestě k němu odlišnou. Enormní aktivitu lídra ODS přisuzuji blížícím se volbám, v nichž si jako hlavní nástroj kritiky vybral především projekt Steinbrenerových domů a pořizování studií.
Začnu trochu ze široka…
Město Vimperk a jeho osady jsou živým organismem se svými specifiky, potřebami a rozdílným charakterem jednotlivých částí. Uchopit takto rozlehlý celek udržitelně není jednoduché a je to časově náročné. Ani Martin Paštika se svými zkušenostmi převážně v ekonomické oblasti nedokáže udělat Vimperk „dokonalým“ pro všechny během jednoho volebního období.
Každý politický kandidát, který zastupuje občany, má své priority, které se snaží vyzdvihnout nad ostatní. Je naprosto legitimní, že každá politická strana či hnutí prosazuje krytý bazén, Steinbrenerovy domy či kulturní dům. Nicméně je nutné si uvědomit, že kýžený udržitelný rozvoj stojí na čtyřech pilířích – ekonomickém,
environmentálním, sociálním a technické- dopravní infrastruktuře, které by měly být vzájemně vyvážené.
Udržitelný rozvoj znamená mimo jiné růst dovnitř intravilánu města a intenzifikaci stávající technické a dopravní infrastruktury. Jednoduchou matematikou: čím více bude město růst do volné krajiny, tím méně peněz bude zbývat na běžnou údržbu a provoz – ať už jde o sekání trávy, odklízení sněhu či opravy cest. Je nutné
připomenout, že nejen v osadách, ale i v některých částech města, například na Zlaté stezce, není ve 21. století funkční splašková kanalizace.
Nástroji, s jejichž pomocí chceme udržitelného rozvoje dosáhnout, jsou dokumenty závazného charakteru (územní plán) či dokumenty doporučujícího charakteru (prověřovací, územní či jiné studie). Je nutné říct, že projekční příprava představuje 0,09 % z celkových nezdaněných nákladů na samotnou realizaci stavby, tedy jde o „zanedbatelný“ výdaj v porovnání s výslednou cenou celé stavby. Jinými slovy můžeme špatným návrhem přijít o velké peníze a navýšit si provoz města.
Asi se shodneme, že nejdůležitějším závazným dokumentem, kterým město disponuje, je územní plán s vazbou na nezávazné plánovací podklady v podobě územních studií. Rozklíčovat, jestli je územní plán dobrý, či špatný, je pro člověka bez vzdělání v oboru architektury a urbanismu velice složité. Stejně tak je pro laika obtížné posoudit, zda má město dobrý, či špatný projekt. Proto si vážím našeho městského architekta Reného Dleska, který na to dohlíží a aktivně připomínkuje každou větší, ale i menší investici.
Architektura veřejného prostoru – urbanismus či studie jsou bohužel často vnímány jako pouhé estetično, ale opak je pravdou. Barva v daném místě zastavitelného či zastavěného území nebo čára v regulačním plánu může určit, zda se bude daná lokalita rozvíjet kvalitativně, či nikoli, a zda bude městu generovat enormní výdaje, nebo se lokalita v čase zhodnotí a městu přinese peníze.
A jak dosáhnout dobrého územního plánu? To můžeme nyní vidět u současného vedení radnice. Město Vimperk si nechalo zpracovat rozvojovou koncepci od ateliéru 4ct na základě již zpracovaného strategického plánu, která bude podkladem pro vznik nového územního plánu města Vimperk.
To je pro mě zodpovědný přístup v podobě podrobné analýzy, práce s veřejností a jejími potřebami a následné implementace těchto poznatků do nejdůležitějšího strategického dokumentu města. Je nutné připomenout, že tyto dokumenty se roky zanedbávaly, a proto máme nefungující „apendixy“ bez kvalitní technické a dopravní
infrastruktury, jak je tomu například na Velké Homolce.
Urbanismus, architektura a územní plán
Pojmy urbanismus, architektura, územní plán, soubor staveb či náměstí představují prakticky totéž, pouze v různých měřítcích. Územní plán si města pořizují proto, aby se ve městě mohlo stavět a aby se mohlo rozvíjet a růst. Bohužel i město Vimperk v minulých letech rostlo například na Velké Homolce. Z této lokality bychom se měli poučit. Nejde teď vůbec o „krásu“ jednotlivých domů, ale o jejich vzájemné neefektivní uspořádání. Veřejný prostor mezi nimi je degradován na rozblácené cesty, malá hustota zástavby způsobuje, že se zde nemůže uživit například městská hromadná doprava, a lokalita bez občanské vybavenosti je pouze monofunkční plochou, která generuje další dopravu do centra, protože není v docházkové vzdálenosti.
Proč o tom všem mluvím?
Bydlení – stávající byty, nové byty a domy
Město plánuje lokalitu pro novou výstavbu a pravděpodobně jí bude Kalvárie. Jsem rád, že ve veřejném prostoru napříč politickými stranami rezonuje právě tato lokalita, protože má potenciál stát se novou živou adresou, respektive může krásně prorůst do organismu Vimperka. Nachází se v širším centru, v docházkové vzdálenosti od centra, a propojuje staré a modernistické sídliště. Je nutné porovnat nový návrh od ateliéru 4ct, který nabízí různorodou typologii od řadových a solitérních domů přes bytové a seniorské domy s funkčním parterem (občanskou vybaveností a lokálním náměstím), s územní studií v rámci stávajícího územního plánu, která je pouhou parcelací pozemků pro individuální výstavbu rodinných domů, jakou můžeme vidět právě ve zmiňované lokalitě na Homolce. Což v dnešní době a výši úrokových sazeb, může představovat spíše „nedostupné bydlení“ Tato lokalita může přinést nové bydlení. Nicméně stále musíme myslet na 1 043 bytů, kterými město disponuje, a zvýšit jejich standard bydlení – na tom se opět shodnou všichni. Globální trend stárnutí populace, nárůst počtu singles domácností a zvyšující se standard bydlení způsobují nedostatek nabídky bytů.
Občanská vybavenost – krytý bazén, Steinbrenerovy domy, kulturní dům, nová školka
I já bych si přál krytý bazén ve Vimperku… ale určitě ne ten, který máme vyprojektovaný. Pokud by měl být ve Vimperku krytý bazén, měl by být minimálně konkurenceschopný v okolí, nebo by měl svou kvalitou převyšovat ostatní. To ve zkratce stávající návrh nepřináší a je absurdní pokračovat v plánované etapizaci a zastřešovat stávající nerezovou vanu. Příčina? Špatný projekt, který se živelně rozjel za starosty Pavla Dvořáka. Pokud se podíváme na čerstvě vystavěné bazény na území České republiky, pohybujeme se u nákladů na stavbu od 300 do 600 milionů korun. Nedozvěděl jsem se od Martina Paštiky, jestli chce pokračovat ve stávajícím návrhu, nebo udělat nový. Provozní náklady by nebyly 1,5 milionu, ale spíše 10 milionů korun, a se stávajícím návrhem možná ještě více.
„Steinbrenerovy domy“ jsou kritizovány od začátku jejich prezentace a nejvíce trpí samotné jméno Johana Steinbrenera, na jehož základech stojí Vimperk, jak ho známe dnes. Přitom z projektů, které jsou často skloňovány, by právě tento nejspíše vycházel jako jeden z finančně nejméně náročných. Z čeho usuzuji? Plavecký bazén, multifunkční hala i oprava Cihelny svou hmotou, tedy obestavěným prostorem, zcela válcují menší, byť špatně přístupný prostor Steinbrenerových bývalých tiskáren. Můžeme si jako první odpíchnutí přepočítat všechny plánované projekty pomocí kubíkové ceny, která se v roce 2027 bude pohybovat okolo 14 000 Kč s DPH. Jsem rád, že panuje alespoň veřejný souhlas s odkupem tohoto souboru staveb, který je navázán na úřad na náměstí a má velký potenciál zhodnotit město jako takové. Pojďme se bavit o tom, co s ním dál…
Multifunkční hala, nebo rekonstrukce Cihelny?
Jedno je jasné – velký sál tu chybí. Je ale špatně veřejně chápáno, že by tuto hlavní funkci měl plnit menší sál v rámci návrhu Steinbrenerových tiskáren. Bohužel Cihelna je v soukromém vlastnictví a nabídka pro Vimperk je zatím nepřijatelná (koupě + rekonstrukce). Existují referenční stavby na území České republiky, které dokážou
skloubit kulturu, sport i jiné veřejné akce v podobě multifunkční haly. Myslím si, že multifunkční hala v lokalitě u základní školy TGM je na místě a může být využívána každodenně nejenom v období plesů a jednorázových kulturních akcí.
Máme skvělý návrh nové školky, který vzešel z architektonické soutěže. Tento způsob výběru zpracovatele vidím jako zásadní, zvláště u takové typologie a rozsahu, jako je školka. Máme hodně návrhů, máme z čeho vybírat, máme odbornou nezávislou část poroty, ale i tu závislou, zastoupenou úředníky daného města. Nevybírá se pouze na základě nejnižší ceny, jak tomu bývá u většiny veřejných výběrových řízení, ale porovnává se poměr komplexní kvality díla (konstrukce, dispozice, vzhled, nakládání s dešťovými vodami, atd.) a výsledné ceny. Ve Vimperku máme tři školky, které jsou z dnešního pohledu naprosto nevyhovující. Že máme nyní málo dětí? Ano. Ale školka se nedělá na pár let. Máme skvělý návrh, který opět přinese zkvalitnění veřejných služeb a je nedílnou součástí občanské vybavenosti a kvality života ve městě. A co s Kralíkovou vilou? Můžeme ji krásně adaptovat na nové bydlení, které plnila v první polovině 20. století.
Je zřejmé, že součet nákladů na projekty prezentovaných jednotlivými stranami by přesáhl 1 miliardu korun. Nové zastupitelstvo si proto bude muset jasně stanovit priority a rozhodnout, do kterých projektů má smysl investovat.
Je pár bodů, které bych v rámci mého článku chtěl vypíchnout, a rád bych apeloval na nové vedení, respektive nové zastupitelstvo, aby zachovalo kontinuitu některých projektů a procesů ve městě, které vnímám jako zásadní a které iniciovalo současné vedení.
- Dokončení rozvojové vize ateliéru 4ct a následná implementace do nového územního plánu jakožto stěžejního dokumentu pro rozvoj města.
- Pozice městského architekta jakožto nezávislého odborného poradce vedení města a zastupitelstva.
- Vybírat zpracovatele veřejných zakázek na stěžejní městské projekty pomocí architektonických soutěží, které neposuzují pouze nejnižší cenu, ale celkovou kvalitu návrhu.
- Město jakožto veřejný sektor by měl být určitým garantem kvality vystavěného prostředí, a to nejen z vizuálního hlediska (eliminace vizuálního smogu v ulicích, kvalitní mobiliář, technická a dopravní infrastruktura).
- Zastavení rozšiřování města do volné krajiny a zaměření se na intenzifikaci stávajícího města
Máme pár dní do voleb, debata je živá a spousta lidí, kteří se nikdy k ničemu nevyjádřili ani se nepřišli podívat na zastupitelstvo, je nyní velmi aktivní. Budu rád, když se i po volbách budou zapojovat do veřejné diskuse, která je zásadní pro další rozvoj města. I když nevstupuji aktivně do voleb, rád bych podpořil tým lidí okolo Starostové Vimperk. Politiku ve Vimperku aktivně pozoruji již dlouho. Starosty podporuji, protože jejich kandidátka je složená z lidí, kteří rozumí územnímu plánu, právu, stavebnictví, ekonomice, kultuře i sportu. Za stávající radnicí v čele s paní starostkou Martanovou jsou vidět výsledky. Jestli mám podpořit někoho z kandidujících stran a hnutí, jsou to právě Starostové, kteří se zasazují o dlouhodobý a udržitelný rozvoj města.
Ing. arch. Karel Harazim
(Pozn.: Redakce zpravodajství není zainteresovaná s žádným kandidujícím politikem ani politickým hnutím; za obsah příspěvku odpovídá jeho autor.)
