Na jaře 2022 je vimperský městský architekt René Dlesk ukazoval na přednášce v Plzni jen na papíře a vysvětloval, jak těžké bude je prosadit. Dnes jsou Pivovarské terasy hotové, žijí a porota České ceny za architekturu je zařadila mezi 25 nominovaných staveb roku 2026. Fotografie v článku jsou z výpravy, která tento týden prošla Vimperkem od smuteční síně přes terasy až do zámecké obory.
Od skici k terasám
Dvacátého osmého dubna 2022 se v plzeňském DEPO2015 konala přednáška spolku Pěstuj prostor „Architektura jako věc veřejná: Městští architekti, městské architektky“. Vimperk na ní zastupoval René Dlesk. Měl s sebou dva záměry, které tehdy existovaly jen na výkresech: revitalizaci Pivovarských teras a novou smuteční síň. A mluvil hlavně o tom, co je u takových projektů nejtěžší: vysvětlit je, obhájit a přesvědčit o jejich smyslu radnici i veřejnost.
O čtyři roky později stojí obě stavby a na webu soutěže jsou vedle sebe: terasy mezi nominovanými, smuteční síň mezi přihlášenými. Jedna z účastnic tehdejší přednášky i letošní procházky Vimperkem to shrnula slovy, která nemají chybu:
Tyto na první pohled nenápadné a někdy jen drobné zásahy do prostupnosti a otevírání města mají minimálně stejný význam jako velké stavební investice. Zdánlivé detaily, drobné intervence, nová propojení, nové průhledy, místa k zastavení, k setkávání, k zamyšlení, přístupná všem, bez omezení, zdarma. Umožňují vnímat a zažívat město z jiné perspektivy, v jiných souvislostech, spojovat slepé uličky ve struktuře města i ve společnosti.
Na jaře 2022 na přednášce Pěstuj prostor v plzeňském DEPU vimperský městský architekt René Dlesk představoval svůj tehdy aktuální záměr, revitalizaci Pivovarských teras. Pro laika možná „zbytný“ projekt, který bylo třeba vysvětlit, obhájit a přesvědčit o jeho smysluplnosti všechny zúčastněné, zástupce města i veřejnost. A dnes tyto terasy denně ožívají a přinášejí místním lidem i turistům radost i hrdost. Každá z nich svým charakterem nabízí jinou atmosféru: k rozjímání, k relaxaci v zeleni nebo ke společenským setkáním. Letos je tato obnova nominována na Českou cenu za architekturu.
Proč to stojí za pochvalu
Terasy nejsou hala ani most. Jsou to schody, cesty, zábradlí, lavičky a zeleň na svahu pod pivovarem, který byl roky zavřený a zarostlý. Přesně ten typ projektu, u něhož se snadno ptá „a k čemu to bude“. Odpověď dnes dává provoz: lidé tudy chodí, sedí, scházejí se, děti tam běhají. A odpověď dává i odborná porota, která ze všech přihlášených staveb v Česku vybrala pětadvacet a Vimperk je mezi nimi.
Pochvalu si zaslouží město, které do toho šlo, architekti, kteří to nakreslili a obhájili, a René Dlesk, který o smyslu drobných zásahů do veřejného prostoru mluví roky a trpělivě. A také lidé, kteří si takových věcí všímají, fotí je a připomínají, že se ve Vimperku něco povedlo.
Smuteční síň: druhý výkres z roku 2022
Druhý projekt z plzeňské přednášky, smuteční síň od architekta Jakuba Vaška, dnes stojí a byl přihlášen do stejného ročníku soutěže. Do nominací se nedostal, ale mezi přihlášenými je uveden vedle staveb z celé republiky. Kdo ji zná zevnitř, ví, že dřevěný interiér a klid kolem ní do téhle společnosti patří.
Galerie: smuteční síň, terasy a zámecká obora
Smuteční síň a hřbitov, Pivovarské terasy pod zámkem a stezka zámeckou oborou. Klepnutím se každá fotka otevře v plné velikosti.
Odkazy
- Revitalizace Pivovarských teras – Česká cena za architekturu 2026Nominace, autoři, fotografie a hlasování veřejnosti
- Smuteční síň Vimperk – Česká cena za architekturu 2026Přihlášená stavba, autor Jakub Vašek
- Ročník 2026: všech 25 nominacíMezinárodní porota, harmonogram, výstavy
- Den architektury ve Vimperku 2024Přednáška René Dleska o architektuře a veřejném prostoru města
- Architekti účet nezaplatíDruhý pohled: co všechno musí město unést, když staví
Foto: Zuzana Froňková (terasy, smuteční síň a snímky z přednášky Pěstuj prostor 2022, kde je autorem fotografií Matěj Hošek). Text: Šumava.eu.
