Nestačí, že projekt chválí architekti. Otázka je, zda ho Vimperk opravdu potřebuje a může si dovolit tuto investici a provozní náklady.
Radnice opakovaně zdůrazňuje, že revitalizace Steinbrenerových domů je pozitivně hodnocena odbornou veřejností, architekty a urbanisty. Kvalitní architektura je pro město důležitá. Záchrana historických domů v centru města může být správným cílem. A dobrý architektonický návrh může Vimperku pomoci kultivovat veřejný prostor.
Jenže tím se neřeší hlavní otázka: je současný koncept využití Steinbrenerových domů opravdu tím, co Vimperk nejvíce potřebuje?
Architekt může navrhnout krásnou stavbu. Urbanista může ocenit práci s historickým místem. Odborná porota může vyzdvihnout kvalitu návrhu. Ale město musí řešit ještě něco jiného: kolik to bude stát, kdo to bude využívat a kolik bude stát každoroční provoz.
Radnice mluví o investičním odhadu kolem 140 mil. Kč. Tento údaj však podle mého názoru není realistický jako konečný náklad celé akce. Sama radnice připouští, že přesnější čísla budou známa až po dokončení projektové dokumentace. Pokud vezmeme dostupné údaje o rozsahu stavby včetně obestavěnosti v m3, historický charakter staveb, a běžnou úroveň stavebních cen, je podle mě reálné očekávat, že celkové náklady určitě přesáhnou 200 mil. Kč.
A tím problém nekončí. Investice je jen první část příběhu. Druhou částí jsou provozní náklady.
Město vydává peníze na projektovou přípravu a chce směřovat k realizaci velké investice. Ale veřejnost stále nemá jasně předložený provozní model. Nevíme, kolik bude provoz stát ročně. Nemáme přesná, reálná čísla, kolik budou stát zaměstnanci, energie, údržba, program, expozice, obnova vybavení, technické zajištění a správa objektu. Nevíme, kolik bude muset město každoročně doplácet.
Osobně jsem se zúčastnil prezentace provozního modelu od paní Krejčí, které se uskutečnilo 8. června v MěKS. Musím říci, že většina prezentace byla o tom, co by měl být Vimperk, obecná vyjádření, ale vůbec tam nebylo propojení, jaký přínos pro Vimperk má koncept revitalizace Steinbrenerových domů, kromě tomu, že to vypadá jako krásné architektonické dílo. Myslím, že nikoho v sále nepřesvědčil ani ekonomický model o obrovské plánované návštěvnosti, kde hlavním „produktem“ bude tiskařská dílna s interaktivní částí. Trochu jsem měl z toho pocit, že koncept Sladovny v Písku se někdo snaží „napasovat“ na již navrhnuté architektonické řešení. Projekt je velmi investičně rizikový, ale i provozně pro město, tak opravdu by jsme měli k tomu přistoupit zodpovědně.
Jestli se jako příklad uvádí Sladovna Písek, je nutné říci celý příběh. Sladovna je úspěšná, má silnou návštěvnost, jasnou značku a výrazné zaměření na děti, rodiny a školy. Přesto město Písek v roce 2024 přispělo na její provoz přibližně 17,5 mil. Kč. Sladovna funguje, ale funguje díky výrazné a trvalé podpoře města.
Vimperk je menší město než Písek. Má slabší turistické zázemí. A navržený koncept Steinbrenerových domů není stejně čitelný jako Sladovna. Sladovna má jasný produkt: děti, hra, interaktivní výstavy, školy a rodiny. Steinbrenerovy domy mají být kombinací expozice, sálu, infocentra, komunitního prostoru, nádvoří, rezidence a připomínky historie tisku.
To může působit široce a ambiciózně. Ale právě v tom je riziko. Když projekt nabízí trochu od všeho, nemusí nakonec nabídnout nic, co bude opravdu silným důvodem k pravidelné návštěvě.
Z pohledu turistů je otázka, zda samotná expozice o Steinbrenerových tiskárnách přivede do Vimperka desítky tisíc návštěvníků ročně. Z pohledu Vimperáků je zase otázka, zda navržené funkce opravdu řeší to, co městu dnes chybí. Potřebujeme další sál pro 150 lidí jako máme už máme v hotelu Zlatá Hvězda nebo v MěKS? Potřebujeme další výstavní prostor? Potřebujeme rezidenční spisovatelské pobyty? Potřebujeme infocentrum právě v tomto objektu? Nebo Vimperku více chybí jiné věci – dostupné bydlení, péče o seniory, parkování, sportovní infrastruktura, krytý bazén, kulturní dům?
Nejde o to odmítnout historii Steinbrenerových domů. Ta je významná. Nejde ani o to odmítnout kvalitní architekturu. Ta je potřebná. Jde o to nepodlehnout dojmu, že když je projekt architektonicky oceněný, je automaticky také provozně, ekonomicky a společensky správný.
Odborné hodnocení architektů nemůže nahradit odpověď na základní otázku: kdo bude Steinbrenerovy domy pravidelně využívat a kolik bude jejich provoz stát městský rozpočet každý rok?
Pokud má Vimperk investovat více než 200 mil. Kč, musí mít veřejnost předem k dispozici přesný ekonomický model. Nestačí říkat, že se náklady zpřesní později. Nestačí ukazovat vizualizace. Nestačí odkazovat na Sladovnu v Písku.
Proto je potřeba o tomto projektu vést otevřenou debatu dříve, než se město dostane do bodu, kdy už nebude cesty zpět.
Ing. Martin Paštika
Další od autora:
Vimperk na prvním místě. O funkcích rozhodnou až společné cíleDěkuji za vaše hlasy. Teď musíme hledat řešení, ne funkceStrategii Vimperka nemohou určovat architekti a urbanistiDejte mandát pro změnu. Cíl: 50% účastChci posunout Vimperk dopředu
Velký bytový fond, velká starost. Řešení ale existujeChceme investovat? Musíme hlídat provozBydlení ve Vimperku: promarněné roky a chybějící vizeDomov pro seniory nelze odkládat. Máme návrhy řešení.Odborník měl uklidnit. Prezentace potvrdila ale problém.Vyhodíme oknem 38 miliónů?Ne prezentace minulosti. Vimperk potřebuje plán financování budoucnosti.Krytý bazén se musí postavitProvoz ukusuje investiceOdpojení radnice od potřeb VimperkaVýzva k přípravě programu Živé centrum Vimperka
