V neděli 20. listopadu se skupinka sedmi studentů naší školy, Gymnázia a Střední odborné školy ekonomické Vimperk, sešla na jednom z vimperských parkovišť a nemohla se dočkat paní profesorky Huříkové. Ano. Ač byla neděle, těšili se na svůj dozor, protože pod jeho vedením se společně se studenty z Příbrami a z Pardubic vydali na poznávací cestu do Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Nástupní stanoviště ovšem nebylo ve Vimperku. Díky panu profesoru Huříkovi a jeho bravurním řidičským schopnostem se Vimperští včas dopravili do Plzně, kde zanedlouho nastoupili do zájezdového autobusu směřujícího do Štrasburku. První zastávkou mělo být technické muzeum Sinsheim, ale celou posádku něco překvapilo mnohem dřív.
Protože mít českou SPZ se nevyplácí…
Policejní Passat se se zapnutými majáky dostal před autobus a naváděl ho na parkoviště, kde čekala skupina celníků. Po krátkém dohadování mezi řidiči a celníky bylo nutné uhradit „poplatky”, jak se vkusně v Německu nazývají pokuty. Několik studentů z příbramské školy se ještě podrobilo kontrole zavazadel. Pak už se mohlo pokračovat do technického muzea.
Sinsheim celou skupinou přivítal krásným pohledem na letadla Concorde a Tupolev, která se tyčí na střeše jedné z mnoha výstavních hal. Ty jsou zaplněné krásnými exponáty, mezi než se řadí sportovní auta, vlaky, menší letadla nebo například vojenská technika. V celém komplexu se nachází i 3D kino, které, když už neplní svůj vzdělávací účel, krásně uspává.
Štrasburk by se vyplatilo zrušit, ale…
Štrasburk studenty pozdravil německy, později pak byla slyšet spíše francouzština. Ve městě, které bylo zahalené mlhou, se již projevovala vánoční atmosféra a vše se zde kvapem blíží k zahájení adventních trhů. Nejprve se naskytla možnost celé centrum města projít po svých. Kroky všech však směřovaly nejprve do katedrály Notre-Dame, jejíž vzhled je impozantní. Hrázděné domy typické pro město bylo pak možné zhlédnout z lodi, na které skupina českých studentů proplula městem a dostala se i k příštímu cíli, sídlu Evropského parlamentu.
Sídlo EP ve Štrasburku je mezi některými europoslanci velmi kontroverzní. Celý EP totiž sídlí v Bruselu, kde sousedí s mnoha jinými evropskými institucemi. Komunikace a jednání mezi nimi jsou tedy mnohem snazší. Jak upozornil europoslanec Jan Zahradil, provoz budovy ve Štrasburku stojí evropskou kasu 300 miliónů eur ročně. Poslanci zde ale jednají jen v průběhu tzv. Bruselských týdnů. Jde o plenární zasedání, které se koná dvanáctkrát za rok a trvá vždy od pondělí do čtvrtka. Objekt se však musí v kondici udržovat neustále. Nákladné je i stěhování celého úřadu z Bruselu. Štrasburský EP ale není jednoduché zrušit. Nutnost zde zasedat je zakotvená v několika smlouvách a francouzským představitelům by se také rozhodně nelíbilo, kdyby přišli o privilegium hostit 5000 úředníků, 800 poslanců a mnoho set asistentů poslanců.
I přes jakousi skepsi vůči Štrasburku se Jan Zahradil ujal hostitelství, jak se sluší a patří. Kromě vlastního výkladu zodpověděl i několik dotazů, které se týkaly například kauzy pomazánkového másla nebo situace v Řecku. Nejzajímavější část studenty ovšem čekala. Podívali se přímo na ochoz zasedacího sálu, kde pod nimi právě probíhalo jednání poslanců. „Hlavně se neděste,” upozornil Jan Zahradil předem, „účast na jednáních není povinná. Proto to vypadá jako v pražské poslanecké sněmovně. Důležité je, že se tam všichni sejdeme každý den v poledne, když musíme hlasovat.” Upozorňoval právem, protože v sále pro 800 poslanců se stěží nacházelo asi 20 zapálených debatérů.
Po setkání s Janem Zahradilem a po návštěvě zasedacího sálu se všichni studenti odebrali zpět do autobusu. Cesta domů byla šťastná a již bez asistence německé policie. Díky od nás všech, kteří se exkurze do EP zúčastnili, patří paní profesorce Huříkové a panu profesoru Huříkovi, bez nichž by se cesta do Štrasburku, možného budoucího působiště některých z nás, neuskutečnila.
pro vimperk.eu: Jakub VÁCHA
{gallery}vimperk/2012/listopad2012/strasburk/{/gallery}
