Poslechnout článek
Sedím v autobuse na Prahu. Je to ta dlouhá linka přes Blatnou. Uvelebil jsem se vepředu u řidiče, ještě není ani půl šesté, venku vládne tma. Řidič popojede a u dalšího nástupiště brzdí. Otevírá dveře. Čeká tu chumel lidí na nějaký spoj.
„Pojďte sem. Pojďte sem“, kývá řidič do otevřených dveří.
„Já nejedu,“ odpovídá mu ženský hlas.
„Pojďte sem,“ nenechá se odradit řidič. Na schůdky vystoupí blondýnka ve středních letech.
„Dneska je to naposledy, co mi máváte, protože tuhle linku ruší,“ říká řidič. „Vyberte si,“ nabízí ženě dvě hrušky.
„Jé,“ sáhne žena do řidičovy dlaně. „Tuhle.“
„Hezké vánoce,“ přeje jí řidič. Dveře se zavírají a autobus mizí do temného rána.
text : Roman Szpuk
Další od autora:
2020Vést první linku kresby
2020Zákaz návštěv na sociálních lůžkách
2017Miniatury : Otto Hrdina
2017Miniatury : Nešahej na ten sníh
2016Miniatury : Co všechno ten nástroj dovede
2016Vánoce na Churáňově
2016Miniatury : Vánoční vzpomínka
2016Miniatury : Uplakaný čert
2016Ledové květy
2016Den zhasíná, pouze vzdálené blýskavice
2015Říjnové toulky Romana Szpuka
2015Boubínské čarování
2015Letěl na jih a musel odpočívat
2015Variace na krůpěje
2015Boubínský západ slunce
2015Pár fotek ze Šumavy



